withoutchild
komentáře u knih
Pěšky mezi buddhisty a komunisty
Ladislav Zibura
Slabší, než předchozí knížky, které jsem od něj četl. Možná tím, jak se ani v jedné zemi pořádně nedomluvil, tak nepotkal tolik zajímavé lidi, a v knize to chybělo.
Osvícení
Stephen King
Od Kinga jsem toho moc nepřečetl, ale myslím, že už jsem narazil na jeho lepší díla. Ne, že by Osvícení nebylo dobré, ale dlouho se to rozjíždí a děj se v první polovině dost vleče. Bohužel jsem to i několikrát odložil, protože mě to jednoduše nebavilo. Trošku zklamání.
Mezi dvěma
Gabriela Boška
Má to 80 stran, ale tolik zbytečných řečí kolem, aby člověk pohledal. V knize se dějí v podstatě pouze dvě věci, a to že kluk obviňuje holku z podvádění, a ona si to nechá líbit, anebo holka někde sedí a nad něčím přemýšlí. Ta hlavní dvojice je snad nejhorší knížní pár vůbec.
Zatmění
Jo Nesbø
Nesbo to jednoduše umí. Čtenáře opět svádí na zcestí a dává prostor spekulacím, kdo je vrah. Závěrečných cca 50 stran skvěle graduje.
Nonstop
Brian Wilson Aldiss
Dobré sci-fi, ale nemůžu se ubránit pocitu, že z toho šlo vytěžit víc. Myšlenka příběhu je skvělá, rozuzlení pro mně bylo překvapivé, ale je to celé strašně přímočaré. Tam je vyloženě 1 dějová linka, ze které se neuhne ani o krok.
Duna
Frank Herbert
Ze začátku těžší orientace kdo je kdo a jaké jsou tam v tom jejich světě vztahy, takže jsem v prvních fázích knihy netušil, která bije (a to jsem viděl obě verze filmu). Jakmile to ale čtenář překoná, tak se dočká poutavého příběhu, který nenudí i přes svoji délku a občasnou složitost.
Nasterea
Petra Stehlíková
Já mám pocit, že se to do toho paní autorka nějak zamotává. Ta číselná analogie je zmatečná, a nebo to autorka neumí tak dobře popsat, aby to dávalo smysl. Do toho je tam mega balastu kolem (viz. střelba šípů na oblohu na 20 stranách). Určitě by to šlo o takových 100 stran zkrátit, a ději by to neublížilo. Doufal jsem, že toto bude závěrečný díl, ale ono ne. A než se dočkáme pokračování, tak spolehlivě všechno z předchozích knih zapomenu. Literární styl je v pohodě a dá se to přečíst rychle a snadno, ale to je asi tak jediné, co bych pochválil.
HOT - jak uspět v digitálním světě
Filip Dřímalka
Posloucháno v rámci práce jako audiokniha... Nebavilo mě to.
Království
Jo Nesbø
Od Nesba jsem četl všechno, kromě těch dětských knížek, a musím říct, že tohle bylo asi nejhorší. Děj se vlekl a několikrát jsem to odložil. Dočteno vyloženě se zatnutýma zubama.
Faja
Petra Stehlíková
Lepší než první díl, ale jediné, co jsem si z toho odnesl, tak je opět přehršel zbytečných vymyšlených slov, a kapitánovy oříškové oči...
Den trifidů
John Wyndham (p)
Nechápu, že jsem si tu knížu nepřečetl už dřív, protože je fakt dobrá. Hlavní hrdina je sympaťák a celkově postavy nečiní žádná hloupá rozhodnutí. Délka příběhu je tak akorát, nejsou tam hluchá místa ani to není nějak natahované. Jen se nemůžu ubránit pocitu, že ti trifidi jsou tam celkově dost nevyužití a jejich role je jen takové ztělesnění jakéhosi nevypočitatelného nebezpečí. Popravdě kdyby tam nebyli, tak je příběh téměř stejný a stejně by i dopadl, jen by ta kniha byla o nějakou tu kapitolu kratší.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Nemám moc rád knížky psané "ich formou", protože mám pocit, že mě to nutí se do hlavní postavy vcítit, a tady mi to vůbec nešlo. Hlavní hrdinka mi nijak zvlášť k srdci nepřirostla. Co ale považuju za zbytečnost, tak ten přehršel nových slov, která si autorka vymyslela. Byl bych se spokojil se štítem, věží nebo silovým polem, než abych co chvíli listoval slovníkem pojmů a hledal, co je to sakra nějaká fereastra.
Planeta Interterra
Robin Cook
Přečíst se to dalo, ne že ne. Ale ten příběh je takový nemastný neslaný. Od začátku je to psané tak, že prostě víte, že se něco semele a celý pobyt v Interteře zavání průserem už od prvního momentu. Navíc vystavění a tempo děje je bída. Celá kniha se vleče a finále se dočkáme honem honem na posledních pěti stranách. Nejlepší část knihy je paradoxně prvních několik kapitol, než se do Interterry dostaneme. Pak už jsou to jen takové prázdné žvásty.
Osmnáct pod nulou
Stefan Ahnhem
První Fabian Risk, protože jsem to dostal jako dárek. Z toho důvodu jsem trochu plaval v postavách a jejich vztazích, ale nakonec jsem to zvládl v pohodě. Mělo to spád a napětí, jen bych řekl, že to bylo trošku překombinované. Ale hlavně v čem jsem se neorientoval, tak byli Helsingborg a Helsingor. To jsem si musel vždy otevřít mapu, abych věděl, co se děje v Dánsku a co ve Švédsku :)
Továrna na Absolutno
Karel Čapek
Mně to teda s prominutím přišlo jako úplná kravina. Do poloviny je to docela v pohodě, ale jakmile začnou kapitoly popisovat války, tak jsem to chtěl zahodit. A nevím, jestli je to tím stylem, ale trvalo mi snad čtvrt roku se tím prokousat, i když je knížka docela krátká.
Noci běsů
Kateřina Šardická
Přečetl jsem to na dvě sezení, děj odsýpá, má atmosféru a nenudil mě i přes ty delší kapitoly. Osobně mám radši více krátkých kapitol, než méně dlouhých. Zařazení příběhu do slovanské mytologie je svěží nápad, protože jsem nic v tomto směru asi zatím nečetl. Co ale považuju za největší nedostatek příběhu, který mi bránil v tom se do toho víc vcítit, tak je to, že nevím kdy a kde se to odehrává. Předpokládám, že je to úmysl, protože to může přidat na tajemnu, a vlastně jedinou časovou indícií je to, že Dora jela domů vlakem, a byl to "motorák řady 801, který už v té době byl starý", což nás může umístit někam do počátku 80. let (řada 801 byla v Československu vyřazena z provozu v roce 1984). Ale osobně bych tam více ocenil, že se to odehrává např. "kdesi v horách na česko-polské hranici v roce 1982".
Born to Run - Zrozeni k běhu
Christopher McDougall
I když si rád občas zaběhnu, toto mě absolutně minulo. Autor skáče od tématu k tématu, kapitoly na sebe nenavazují a kolikrát jsme měl pocit, že čtu nějakou diplomovku analyzující marketing výrobců běžecké obuvi. Rozhodně jsem po přečtení nedostal chuť vyrazit ven běhat, tak jak slibuje recenzent na přebalu knihy.