Witchann komentáře u knih
Trvalo mi snad rok, než jsem tuto děsivou bichli zvládla dočíst do konce.
A jsem na to patřičně hrdá.
Pokud někoho aspoň trochu zajímají japonští samurajové, Musaši rozhodně stojí alespoň za zkoušku.
Realistický a mrazivý zážitek, ale podruhé už fakt ne, děkuju pěkně.
Mno... Odhadem tak tři různé fanfikce splácané dohromady. Navíc ve formátu, který mě moc nechytnul. Za mne teda takto ne.
Jedna z mála knížek u které docela lituju utracených peněz.
Transylvánská sága je mou srdcovou záležitostí už spoustu let a na tomto dílu mi vadí jediné - to, že je poslední.
Tak z posledního dílu do trilogie jsem byla lehce rozpačitá.
Pořád je to dobré a čtivé, ale Lucius mě bavil více.
Za mne o nic horší, ale ani lepší než Alexander.
Bavilo mě to a jsem ráda, že se mi tuhle knížku podařilo sehnat do knihovny.
První dvě třetiny paráda, pak se to lehce zvrhlo do míst, které se mi úplně nezamlouvaly, ač nebyly přehnaně nechutné nebo překombinované. Ale dočetla jsem a nelituju. Celkově spokojenost.
Tohle má teda velkej styl.
Je to docela dlouhý a občas rozvleklý, ale zábavnej šmrnc i v těch vážňáckej momentech to spraví a nakonec mi to celkem štymovalo.
Divokej západ každým coulem, i když trošilinku jináč než jsem zvyknutá.
Slečinky nechť odpustěj moji zcela výjimečně (s)prostou mluvu.
(SPOILER) Ač se zrovna snaží vylízat z těžkých zranění, do tohohle chlapíka se navážet nechcete. Vážně ne. Za žádných okolností. Má fakt děsivé "bezpečnostní poradce." A ještě děsivější dcery...
Tahle série mne zatím ani jednou nezklamala. Spíš naopak. Číst Connollyho je pro mne jako jít na návštěvu k dobrému známému, na kterou se zatraceně těším.
Na pořádný rozjezd si tady jeden musí nějakou dobu počkat, ale i tak mne to chytlo a bavilo až do konce. Z Parkera je otrlý detektiv s vytrvalostí buldoka, kterého jen tak něco nesloží ani neodradí. A to i přesto, že ho to jeho tažení proti zlu už málem stálo krk. Několikrát.
Navždycky ve mně bude mít skalní fanynku.
Jak už bylo zmíněno v předešlých komentářích - Hořící kůň je barvitý, na spoustu krásných výrazů bohatý text. Už dlouho jsem nečetla knihu, která by obsahovala taková kvanta obsáhlých popisů krajiny, měst a jejich obyvatel a také tak nekonečný seznam jmen všemožných papalášů a jiných více či méně důležitých postav, ve kterých jsem se pěkně ztrácela...
Na to, že se mi hlavní dějová linka Iranzua a Briscy v podstatě líbila (až na ten konec), jsem se většinu času nudila. Celá kniha je výstavním kouskem českého jazyka, ale - i když mě to mrzí - nějak to u mne nepadlo na úrodnou půdu a do dočtení jsem se musela vyloženě nutit.
Při zpětném pohledu za mne nejlepší díl série. Tedy alespoň z těch, co vyšly v češtině. Cala a Nika (a i Robina) jsem si oblíbila natolik, že jsem si sehnala další dva díly v angličtině a ty mi názor i celkové hodnocení jen vylepšily.
Pro westerny mám slabost. Fantasy knížky tvoří většinu mojí stále se rozšiřující knihovny. A tohle byl naprosto dokonalý mix. Doporučuju.
Knižní sérii Charlie Parker zbožňuju i díky tomuhle extrémně povedenému "párečku zločinců". Napadá mne teď jen jedno vhodné přirovnání - při čtení jsem chrochtala blahem.
Nečekala jsem to, ale bavilo mě to a měla jsem hodně rychle přečteno. Pěkná oddychovka.
Mám ráda příběhy ze starověkého Egypta a upíři všeho druhu jsou moje srdcovka, ale tohle byla přece jen trochu nuda... Nebo jsem se moc rozmazlila Transylvánskou ságou. :D
Tentokrát jsem se o Charlieho Parkera asi poprvé opravdu bála...
John Connolly stále drží laťku téhle série sakra vysoko a nemůžu se dočkat, až se dostanu k dalšímu kousku.
Čteno v angličtině.
Naprosto jsem Murakamiho stylu psaní propadla.
Fascinující zážitek a už se těším na další knihu od něj.
Ačkoliv... Dám si předtím dlouhou pauzu.
Bohužel ne. Prostě mě to nechytá, Ani druhý díl téhle série mě nedokázal dostatečně navnadit k tomu, abych četla dál.
Harry Dresden je přesvědčený o tom, že je "džentlas" každým coulem, přičemž spíš trpí pořádným hrdinsko-zachráncovským komplexem. Což mi parádně leze na nervy spolu s tím, že stejně jako první díl byl i druhý stupňující se hromadou děsných a ještě děsnějších problémů, které nebohý-neustále-přes-držku-dostávající hlavní hrdina vždycky nakonec nějak zvládne, protože je přece Hrdina.
Jediná postava, která se mi tu opravdu líbí, je Marcone. A ten bohužel nemá tolik prostoru, aby mne u téhle série udržel.
Hned po prvním dílu mám jasno - tahle série mě bude bavit.
Jako ostatně doposud všechno ostatní, co jsem od pana Červenáka četla.
Věrohodné reálie, uvěřitelné postavy i jejich jednání. A pro jednou bez všudypřítomných cákanců krve a vyhřezlých střev. Skvělá práce na tak velkou změnu od autorova obvyklého žánru. Určitě se vrhnu i na pokračování.
Chytlavé, čtivé, studené a občas až trochu přespříliš vyválené v prasárničkách a krvi, jelikož autorka se stejně jako Lota s ničím moc nepáře. Když se větší části vypráví přímou řečí, tak ty stránky sice hezky rychle odsýpají, ale jednotlivé postavy nestíhají nabrat nějakou pořádnou hloubku. Hlavně z toho důvodu se zatím u paní Neomillnerové držím tak jedné knížky za rok a naprosto mi to vyhovuje. :-)