Wish - Příspěvky

LežLežC. L. Taylor

Knížku jsem přečetla během víkendu. Po delší době knížka, která mě bavila a nedala se jen tak odložit. Svoje mouchy určitě má, ale to nic nemění na tom, že za sebe ji můžu doporučit.

26.06.2016


Dvě zrcadlaDvě zrcadlaK. Limrová

Popravdě stále nechápu, jak mohlo nakladatelství Host vydat tuhle fan fiction na Stmívání... Kniha v zásadě nepřináší vůbec nic nového. A podle mého názoru je vlastně jedno, jestli si přečtete první díl Stmívání nebo Dvě zrcadla, vyjde to totiž úplně nastejno.

08.01.2016


Návrat z temnotyNávrat z temnotyL. Coley

Téma velmi zajímavé. Zpracování pro mě bohužel spadající do kategorie young adult.

15.11.2015


Nevěrné ženy pijí sauvignonNevěrné ženy pijí sauvignonV. Fojtová

Knížka se čte stejně dobře jako předešlé díly, to se nedá popřít, ALE... Už mě to schéma, podle kterého Fojtová stále píše, přestává bavit. Mimo jiné vrah se dá odhadnout dříve, než se tam dotyčná postava vůbec objeví... Čtvrtý díl si přečtu jenom proto, že je to poslední díl téhle série... tedy snad...

07.11.2015


Statistická pravděpodobnost lásky na první pohledStatistická pravděpodobnost lásky na první pohledJ. E. Smith

Knížka mě bohužel ničím nezaujala a ani mě nijak nebavila číst. Nakonec jsem ji odložila, i když do konce moc nezbývalo, nedokázala jsem se přinutit pokračovat. Děj předvídatelný, a i když mám ráda i oddechovou četbu, tak tahle mě neoslovila.

18.11.2014


PohádkářPohádkářB. Nesvadbová

Moje první kniha od Báry a poté, co jsem mohla číst ještě jednu její tvorbu pro internetový magazín, pravděpodobně taky poslední. Knížce jsem dala šanci dvakrát, ale dál než za polovinu jsem se nedostala, a to se mi jen tak nestává. Většinou dočítám i to, co mě příliš nebere, ale tohle nešlo... Chvílemi jsem se ztrácela v tom, která ze dvou žen danou část vlastně vypráví. Bohužel jsem na této četbě neshledala nic odpočinkového, spíš unavujícího. Děj, pokud se to tak dá nazvat, byl pro mě o ničem. Neskutečně utahaný a nudný. Upřímně nechápu, jak se tahle knížka mohla stát předlohou pro film...

13.08.2014


Vražda s vůní mandlíVražda s vůní mandlíC. Läckberg

Jelikož mám všechny knížky od Camilly a vím, jak skvěle vystavěné příběhy dokáže napsat, brala jsem tuhle knížku jako takovou oddechovku na odpoledne, kdy jsem si připomněla prostředí, ve kterém se její knihy odehrávají a navnadila se tak na Strážce majáku a Andělíčkářku, které mi zbývá přečíst. Ti, kteří po této knížce sáhli jako po první od Camilly, budou nejspíš zklamaní. Podle ní se ovšem tato autorka nedá vůbec hodnotit. Je to kraťoučký příběh, který je věnovaný jedné z vedlejších postav celé série z Fjällbacky, a tak to také berte. Jen jako takovou vsuvku. Krátké odreagování. Pokud chcete začít číst její knihy, začněte od jakékoliv, jenom ne od této. A pokud jste začali touto a příliš vás nenadchla, nenechte se odradit. Je to opravdu jen taková krátká novela. Osobně bych doporučila začít číst od Ledové princezny. Co se týče kriminálních zápletek, dá se sice každá kniha číst zvlášť, ale myslím, že je škoda ochudit se o druhou linii - tedy o linii života hrdinů objevujících se v jednotlivých dílech - které se autorka dostatečně věnuje, a která tak jednotlivé knížky skvěle provazuje.

26.07.2014


Ještě mě nezabíjejJeště mě nezabíjejJ. Fielding

První knížka od Fieldingové a pro mě bohužel zklamání... Knížka se četla dobře, ale přišla mi plná klišé .. Nenabídne žádné neočekávané zvraty nebo překvapivá odhalení... místy mě bavila víc, místy mě spíš nudila a počítala jsem strany, které mi ještě zbývaly do konce, který byl... nijaký, protože všechno bylo řečeno už předem a dalo se odhadnout, jak to asi dopadne. Happy end se vší grácií. Abych jen nekritizovala - líbily se mi vzpomínky hlavní hrdinky na dětství. Doufala jsem, že to bude mít nějakou hlubší spojitost se samotným "zločinem", ale to bohužel nemělo... Popravdě mě tak vysoké hodnocení knížky překvapuje..

15.07.2014


Ještě než umřuJeště než umřuJ. Downham

Na rozdíl od názorů některých čtenářů mi tahle knížka jako dívčí románek nepřišla. Dívčí je na ní snad jen věk hlavní hrdinky. Osobně si pod přirovnáním ke klasickému dívčímu románu představím sladkobolný příběh protkaný klišé, patetickými scénami a vzdycháním hlavní hrdinky nad krásou jejího objektu zájmu a vylíváním si oček kvůli smrtelné nemoci.) Tahle knížka mě ale mile překvapila, nic podobného v ní totiž nejdete. Nutno dodat, že normálně knihy z kategorie YA moc nečtu. Pro mě to byl silný příběh s nezvratitelným koncem napsaný jednoduše a prostě bez vylévání srdce, bez emočního ždímání, a přesto byla z každého slova, z každé věty cítit všechna ta bolest a beznaděj, která se s přibývajícími stránkami prohlubovala, protože v tomhle případě se happy end nekoná. A i když jsem věděla, že závěr bude ještě smutnější než celá kniha, nemohla jsem přestat číst. Osobně jsem hlavní hrdinku chápala a nezařazovala bych jí do kategorie spratků. Neříkám, že její chování vždycky bylo správné, ale nikdo z nás si nedokáže představit, jak by se choval v podobné situaci. Bojovat tolik let s tak vážnou nemocí a prohrávat, rozhodnout se ukončit léčbu a vědět, že zbývá jen pár týdnů… možná dnů… že každá vteřina vás posune blíž ke konci, že každý okamžik může být tím posledním… a vy si přesto nedokážete představit, že to doopravdy přijde. Podle mě je logické, že se ve vás mísí i pocity vzteku, nenávisti i závisti, že ostatní mají budoucnost, o kterou vás nemoc připravila. A pokud bylo Tessino chování sobecké, nebyl do jisté míry sobecký i její táta, který se ji snažil držet v bezpečí jejich domova a odmítal se na rozdíl od Tessy smířit s realitou? Jeho jednání bylo samozřejmé. Málokterý rodič snahu udržet své dítě co nejdéle naživu vzdá. Jenže v Tessině případě to bylo spíše přežívání… Všichni jsme sobci, ať se na to podíváte, z jakého úhlu chcete, ale v tomto případě nemůže nikdo nikoho soudit. Snad až na matku, která kvůli chlapovi zavrhla i svoje vlastní děti a ani v době Tessiny nemoci s ní příliš času netrávila. To mi přišlo mnohem horší než jakýkoliv Tessin exces.

30.06.2014