vlkodlaq komentáře u knih

Co za prudérní, pánbíčkářskou, trapnou, předpojatou a ubohou srágoru jsem to zase chytl do ruky, tentokrát jsem s výběrem opravdu ujel. Kdysi jsem se nechal vyhecovat manželkou, ať si přečtu pýchu a předsudek (příběh z podobné doby, proto srovnávám), nelíbilo se mi to, bylo to především nudné a o ničem, ale po přečtení části Toma Jonese musím říct, zlatá pýcha a předsudek.
Jak jsem prolétl převážně kladné komentáře, na chvíli jsem se lekl, že jsem četl něco jiného, ale ne, je to skutečně ono a různorodost vkusu čtenářů mě nepřestává fascinovat.

Toto není nic nového, fenomén vznikl v Americe už někdy před sto lety a je velmi jednoduchý. Podívejte, jak jsem bohatý, za 100 dolarů Vám prozradím, jak jsem to udělal, jestli to dokážete i Vy, je už na Vás, peníze nevracím. Pavel Říha pouze posbíral texty z podobných pseudorozvojových titulů, okolo rozcmrndal trochu vlastní omáčky a voilà, další "kurz na úspěch" je na světě. Jakoby takových podvodníků bylo málo.
Spousta lidí, kteří se snaží prorazit v podnikání, si tím nebo něčím podobným, prošla. Je to však zkušenost, která stojí čas i peníze, jen aby si onen dotyčný uvědomil, že tudy cesta nevede a že je pro úspěch třeba makat, přemýšlet inovativně a hledat nové cesty a partnery.
Pavel Říha je člověk, který prodává návody na podnikání a "zbohatnutí", ale bez jakýchkoliv reálných zkušeností s podnikáním, pokud ovšem neberete jako podnikání manipulaci naivních jedinců a prodej "osvědčených návodů na zbohatnutí".
Proto nemám skrupule, že jsem knihu zdarma stáhl z netu a ze zvědavosti pročetl, jen abych se utvrdil ve výše zmíněném.

Pokud chcete nákupem jeho knih a služeb dotovat jeho "byznys", je to Vaše věc, těm racionálněji uvažujícím doporučuji spíše na volné noze, kde se žádný převratný návod na zbohatnutí nedozvíte, za to se v knize setkáte s tipy na zefektivnění práce od lidí, kteří skutečně podnikali a podnikají, případně kurzy podnikání od zavedených školících center.

Není bez zajímavosti, že pochvalné komentáře s plným hodnocením většinou sdílejí podobný nádech textu a neaktivní profily s podobným datem vzniku před několika dny..

Kniha hodnotná zvláště pro fandy Jana Krause. Jeho bratr Ivan zábavnou formou krátkých povídek podává svědectví z jejich společného dětství. Zvláště audiokniha, kterou čte Jan, má něco do sebe. Někdy je to zábavné, jindy hořkosladké a v několika málo případech vyloženě smutné, ale to je prostě život. Tato krátká kniha je o životě, relativně normálním dětství za totality a té době jak tehdy byla, s tím dobrým i špatným.

Taková trochu vlažnější Severní Korea uprostřed Evropy.. Ještě že to je jen fikce.

Pokud v pekle rockera hraje Michal David, pak v pekle muže to vypadá jako v Sexu ve městě. Řeší se tam hlavně vztahy a chápu, že některé holky to může trochu bavit, ale z pohledu muže to je utrpení a bezbřehá slátanina s velkým počtem slov, ale nulovým sdělením. Hodnocení odpad je plně zasloužené.

V knize je cca 65% konstatování základních faktů, některá se dokonce několikrát opakují. Mnoho nového jsem se vskutku nedozvěděl. Je zde mnoho vysvětlení, proč kočka to či ono dělá, ale bez rady, jak to řešit. V podstatě nám kniha říká, že se s tím máme smířit a plně respektovat náturu kočky. Ze zkušenosti ale vím, že kočka není úplně blbý tvor a s trochou snahy se může leccos naučit. Pokud máte hodně času a trpělivosti, dá se dokonce vycvičit podobně jako pes (nějaké hloupější plemeno, třeba čivava).
Pro začátečníky pro pochopení základů je kniha dobrá, nicméně i tak mohla být rozsáhlejší. Co bych vyloženě zkritizoval, je několik lží. Autor tvrdí, že některé vlastnosti a chování kočky jsou stále nevysvětlené a vědci o tom stále bádají, což není vždy pravda. Výzkum chování kočkovitých šelem a zvláště koček domácích sleduji a věda toho o kočkách ví mnohem více, než autor přiznává, nebo o tom zkrátka neví. Nakolik jsou takové informace pro chovatele kočky užitečné, je věc druhá, ale tvrdit v takovéto knize něco, co není pravda, je velmi odvážné, nebo hloupé.

3 22.06.2021

Sotva jsem se začetl, zase je to samý čumáček, tlamička, kožíšek. Měl jsem možnost nahlédnout do AJ originálu a takto to tam rozhodně není, takže to zmršil překladatel. Za jiných okolností si práce překladatelů velice vážím, ale tentokrát to je za trest. Kniha se skvělým spádem a čtivostí dostává na frak zbytečnými deminutivy, díky kterým mám pocit, že čtu pohádku pro předškolní děti. Nic proti pohádkám, ale v Kočičích válečnících mi to zkrátka nesedí, byť to má být kniha spíše pro děti, mít třeba deset let, vadilo by mi to taky a pro ještě mladší to už zase obsahem tak úplně není. Nabízí se tak otázka, pro koho je kniha vlastně určena. Když mi bylo řekněme 8-13, četl jsem Foglara, Štorcha, Karatova, Verna,
Maye a podobné, tedy žádné kožíšky a čumáčky. Ve Válečnících jsou ale i poměrně drsnější scény, díky kterým bych knihu třeba 6-8mi letému děcku nedal.

4 26.05.2021

Jedna z nejlepších příruček pro přežití a pobyt v přírodě, jaká v češtině vyšla. Oproti SAS příručce je přece jen stručnější a čitelnější.

2 22.05.2021

Pečlivě populisticky sestavená agitka a jsem velice překvapený, že tomu někdo může věřit. Ono se dobře poslouchá, co chce člověk slyšet, ale to ještě neznamená, že to je pravda. Pan Okamura je populista, provokatér a rozhodně není autorem tohoto textu, i když je tak uveden.

Je velice smutné, že takto kvalitní a hluboká literatura má dnes tak málo pozornosti, kdežto "knihy" jako Viewegh se prodávají po paletách.
Jedna kniha pana Rogla už si vysloužila přetisk, věřím, že i další jeho knihy za to stojí.

4 18.05.2021

Autorovi nelze upřít bezbřehá fantasie a možná ještě obliba v halucinogenech, protože takové nápady a místy až psychedelické scény jsou od českého autora nemalé překvapení. Je zde jasně vidět inspirace Nikdykde, Druhým městem a možná ještě dalšími podobnými knihami, nicméně i přesto nám páně Bečan předkládá i značnou část svých originálních nápadů. Za mě Kaziměsti rozhodně stojí za pozornost, hlavně pokud máte rádi rozvinuté fantastično.
Samozřejmě by se dalo knize i ledacos vytknout, například scény jsou místy až příliš psychedelické a špatně uchopitelné, ale takových je zase jen pár. Pak je to nelogické chování postav, ale opět jen v několika málo případech. V knize se toho vlastně moc nestane, ale přesto má slušný spád a čtivost.
4 Slunce jsou plně zasloužená.

1 18.05.2021

Kniha naprosto zbytečná. Hru jsem kdysi zkoušel a vším vás provede, návody absolutně nejsou třeba. Tuto knihu bych si samozřejmě nikdy nekoupil, byla mi zdarma přibalena k zásilce knih z Dobrovského.

Jistě, Armada nedosahuje kulervoucího spádu jako Ready player one, ale upřímně, to máloco. Taky je tu patosu o trošku víc, než bych pochválil, jsou tu i drobné logické přešlapy (ale nic hrozného, spousta čtenářů to ani nezaregistruje).
Také je to oproti Ready player one plnokrevné sci-fi se vším všudy, najdete zde boje ve vesmíru, pokročilou (nevysvětlenou) techniku, zrození hrdiny i lehkou romantiku na pozadí.
Přes veškerou kritiku ze začátku komentáře je to velmi čtivý a velmi spádný příběh, který jsem si velmi užil a přečetl za pár dní, rozhodně stojí za pozornost a doporučení. Ty 4 hvězdy jsou plně zasloužené a je to spíš čtyři a půl hvězdy, řečí procent dávám Armadě 90%.

3 16.05.2021

Ready player one jsem komentoval už několikrát, ale tak to už u některých knih bývá, že se Vám zapíší do paměti velmi hluboko, vracíte se ke knize jako takové, i později v myšlenkách. Při tom to ani není sci-fi, je to beletrie! Virtuální realita není nic nového a všechna ta hejblata zprostředkující lepší "herní" zážitek jsou jen otázka času, mnoho z nich už existuje (haptické rukavice), další jsou ve vývoji a budou brzy na trhu (všesměrový trenažér), vývoj softwaru VR je jedním z hlavních úkolů velkých firem posledních let (Facebook, Google..). I ta pistole z reálu knihy na otisk prstu existuje. Přesto, že knih a filmů operujících s virtuální realitou je mnoho (z těch nejznámějších třeba Matrix) Cline vytvořil virtuální univerzum doposud nevídaných rozměrů a zároveň velmi blízké realitě a postavený na popkultuře osmdesátých let, tím je příběh blízký a snadno vstřebatelný i pro čtenáře, kteří obvykle sci-fi neholdují a i právě proto, že kniha technicky vzato není sci-fi, ale dejme tomu herní beletrie.
Můj závěr je, Ready player one patří k tomu nejlepšímu, co jsem v životě četl (sedmkrát) a ještě se ke knize jistě mnohokrát vrátím. Doporučuji všem se špetkou fantasie nebo zálibou ve starých videohrách nebo třeba jen oblibou knih, filmů a hudby let osmdesátých.

Největší podobnost vidím s Enderovou hrou, další velká podobnost je s autorovým nejlepším počinem ready player one (a stále jednou z nejlepších knih, co jsem kdy četl), kde autor čerpá ze stejných reálií, doby i popkultury. Dle mého názoru je hodnocení tady na dk poněkud nefér. Je to velmi čtivý a spádný příběh, který by jistě měl více pozornosti i lepší hodnocení, kdyby vyšel před ready player one (na druhou stranu by tím patrně utrpěl player..). Jsou to knihy tematicky tak blízké, až to je trochu na škodu. Každopádně i přes to všechno stojí Armada za přečtení, pořád patří k tomu lepšímu, co bylo v posledních letech vydáno.

1 09.05.2021

Po dočtení série Zaklínač musím sérii, přes dobré první tři díly, hodnotit jako nejslabší fantasy sérii o čtyřech a více knihách, jakou jsem kdy četl. Zelazny, Stackpole a další, se kterými srovnávám, podali dle mého názoru mnohem větší výkon a rozhodně mnohem lépe využili potenciálu příběhu v závěru a vygradování série. Věž Drakonis jsem hltal od Masky válečníka až po Bouři, četl dlouho do noci a pak usínal v práci, ale u Zaklínače jsem spíš přetrvával v opatrném očekávání, jestli se to konečně pořádně rozjede. Nestalo se. Jak už jsem zmínil v komentáři u Paní jezera, trochu mě i v některých momentech znechucují prvky příběhu, kde je znát zvláštní polský přístup k ženám, se kterým se neztotožňuji a je divný i ve fantasy. Četl jsem několik desítek sci-fi a fantasy povídek od polských autorů a tenhle divný pohled na to, jak se ženy mají, nebo by se měly chovat, popřípadě jak je "normální" s nimi zacházet není "omylem" jednoho autora, to je prostě Polsko. Přečtení celé série spíše lituji a Sapkowski mě přestal zajímat. Někde tu padlo, že Sapkowski vytvořil kult. Možná. Přesto, že jsem zkušený sci-fi/fantasy čtenář, nebo možná právě proto, označuji Zaklínače za příběh se silně nevyužitým potenciálem. Od Krve Elfů jde kvalita znatelně dolů.

4 30.03.2021

Zanedlouho to bude 100 let od napsání prvního Conana. Přiznám se, že čtu rád občas staré knihy, Robinsona, Marka Twaina, Setona, ale na všech zmíněných je znát starší datum "výroby", kdežto na Conanovi nikoliv. Jeho svět neztratil absolutně nic a směle může být předkládán i dnešnímu čtenáři. A že to je velký svět, který zabaví čtenáře na velmi dlouho.
Do univerza, které R.E. Howard vytvořil, se časem nastěhovala spousta dalších autorů, což (s výjimkou autorských honorářů) je pro autora obrovská pocta. Takto vytvořených světů, jakým je ten Conanův, není do dnes mnoho. Vzdáleně se mu blíží snad jen Svět Harryho Pottera, možná ještě Terry Prattchet se svou zeměplochou (ale tu vytvářel pouze Pratchett bez dalších autorů).
Conanův svět je tak svět velký, unikátní a úžasný. Kdo chce číst Conana, měl by začít prvním a jediným Conanem.

5 29.03.2021

Nezlobte se na mě, ale umění války je nudnější než učebnice teoretické matematiky. Řekl jsem si, tak známá a stará kniha, vyzkouším. Skutečně jsem čekal něco víc, než základní poučky přípravy a vedení boje. Nic převratného jsem se nedozvěděl.
Velké zklamání, nedočteno a protože nejsem cílová skupina a také to byl pro mě jen takový literární experiment, nehodnotím, ale pro představu, i přes stáří originálu knihy bych jako čtenář ohodnotil knihu nejspíš jako odpad.

O Deoduších jsem netušil a o to větší bylo mé překvapení, když jsem knihu dostal od všímavé manželky. Mám rád fantasii, příběhy věcí a odpoutání se od reality a to přesně to jsou Deoduši. Jsou to spíše bajky pro odrostlejší, ale velmi příjemně čtivé, pěkně zpracované a přes své stáří mají co nabídnout i dnešnímu čtenáři. Nebo možná právě proto, že jsou staršího data výroby, ale velmi nadčasové, se, pevně věřím, ani v následujících dekádách neztratí. Byla by škoda, kdyby ano.

6 21.03.2021

Otráven posledním dílem zaklínače, chtěl jsem zkusit něco nového. Občas totiž (k vlastnímu překvapení) chytnu do ruky i něco jiného, než sci-fi/fantasy. Z přečteného úryvku Doby temna bych nazval knihu "příběh o idiotech". Všichni v knize (v části, kterou jsem přečetl) se totiž chovají velmi, velmi hloupě, sobecky a bezohledně, a to včetně hlavní pseudohrdinky. Možná jsem měl štěstí, že mé okolí se tak (až na vzácné výjimky) nechová, troufám si tvrdit, že já se tak (snad až na vzácné výjimky) nechovám a mohu tak asi být vděčný, že nejsem obklopen hloupými lidmi jako v této knize. Jakýkoliv vztah (ať už je to manžel, kamarád, nebo dokonce i rodina) je o kompromisech, pokud druhá strana není schopna kompromisů, stojí za úvahu, zdali má smysl ve vztahu přetrvávat. Někdy přetrhat kontakty s nějakou osobou nebo skupinou osob může být těžké, ale zároveň v dlouhodobém horizontu osvobozující. Jenže z úryvku knihy mám pocit, že sama pseudohrdinka je takovou osobou, se kterou bych přetrhal vztahy. Dovoluji si pouze komentář, hodnocení by nebylo fér, ale pro představu, pokud bych se donutil knihu přečíst celou, byl by to zcela nepochybně odpad.