Vlk.kh komentáře u knih

Lepší, než předchozí díl, to se musí nechat. Více se zde bojuje, méně tlachá po salóncích honorace. Bez linie ohledně Sally bych se klidně obešel, ale co se dá dělat :-) Tupost a nadutost důstojníků v knize je až zarážející, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že se to do dnešních dnů v mnoha případech nezměnilo. Špionážní čachry dávají příběhu také nový, zajímavý rozměr. Pustím se i do třetího dílu.

5 23.08.2019

Očekával jsem oddechové béčko a to jsem také dostal, přesto bych měl pár výhrad. Když pominu nešťastné označení netvoři, kterým autor - nebo překladatel - označuje klátící se mrtvoly, tak mě po celou dobu četby iritovalo nadužívání slova peklo. Jak se apokalypsa rozjede, je to samé peklo, Dantovo peklo, peklo na zemi, pekelné.... bylo to peklo, pak už mi z toho pomalu cukal koutek oka. Z některých situací, např. finální návštěvy nemocnice mohl autor vytřískat mnohem víc, v takovém prostředí se to přímo nabízelo. Ale to je jen můj osobní názor. Celkově to nebylo špatné, ovšem Světová válka Z, nebo Kronika konce světa je lepší. Další díl už číst nebudu.

3 09.08.2019

Naprostá spokojenost. Holdstockův magický prapůvodní les mi přirostl k srdci a dokonale poblouznil mysl. To jsem ale popsal už u předchozích autorových knih, tak to vezmu tentokrát kapku stručněji. Většina povídek v knize byla parádní - nejlepší asi Les kostí, Thorn, Šaman a Trnatec. Čas stromu je hodně zajímavá věc a Bariéra zase dost depresivní záležitost. Povídka, která mě nenadchla a moc mi nesedla je Infantom. Autorova poezie, o kterou je sbírka povídek doplněna, beru jako příjemný bonus navrch.

2 03.08.2019

Příběh je to dobrý - venkovské prostředí, kus historie o které se zas tak moc nemluví, romantika a klukovské sny, dobrodružství. Ale vypravěčský styl pana Stránského mi moc nesedí a dost to v tomhle směru pokulhává. Příběh pro mě neodsýpal, jak by mohl, respektive měl. Ten styl psaní byl pro mě zkrátka rušivý. Nejsem sice sám spisovatel, ani kritik a nepřísluší mi hodnotit někoho, kdo napsal vícero knih, ale můj názor je, že by knize prospělo krácení vět. Našel jsem tam souvětí na osm řádků a podobných tam bylo daleko víc. Příběh odsýpá i určitou dynamikou psaní. Krátké a úderné věty rozjedou děj a neruší, tohle bylo takové těžkopádné, neohrabané, nebo nevím, jakým jiným slovem to vystihnout.

4 30.07.2019

Učebnice pro zájemce o zbrojní průkaz kterékoliv skupiny. Je to sice v podstatě z velké části právnická hantýrka kolem paragrafů a znění zákonů, kterou nemusím a je pro mě místy dost nesrozumitelná, ale je tam vše, co se potřebujete nadrtit k testům i praktické zkoušce.

30.07.2019

Vezmu to asi velmi stručně, protože při pročítání komentářů od ostatních čtenářů jsem seznal, že vše důležité již bylo napsáno a já bych to tak výstižně asi ani nedokázal. Skvělá kniha plná neuvěřitelného množství informací nejen o Jirousovi, ale i ostatních lidech z komunity undergroundu. Ač bych s Ivanem Jirousem asi těžko vydržel bez konfliktu - vzhledem k jeho divokosti a vulgárním výstřelkům v alkoholovém opojení a hlavně hovadskému chování v devadesátých letech - tak má on a ostatní lidé kolem undergroundu po přečtení této knihy můj hluboký respekt a na druhé straně se ještě více prohloubila má nenávist a opovržení k Rudému dobytku a všem jeho sympatizantům a kolaborantským práskačům - nejen v době totality.

14 21.07.2019

Téměř hned po začátku četby jsem byl vtažen do příběhu obrovskou silou. Pátrání malé Tallis po záhadách a podivných úkazech v okolí jejího domova na hranici Ryhopského lesa mě zcela pohltilo. Holdstockovo vyprávění rozvibrovalo hned několik oblastí mého podvědomí. Za prvé jsem byl v dětství Tallis v ledasčem podobný, jako asi ostatně každé děcko s fantazií. Také jsem trávil hodně času na venkově a pořádal výpravy po okolí, kde jsem se pozastavoval v lesích nad každým větším kamenem s vyrytým křížkem, zbytky obranného valu, nebo na zřícenině staré kaple a letohrádku v lese kousek za chalupou. Fantazie podmíněná tímto prostředím tehdy frčela na plné obrátky. Jak je to staré? Kdo to sem dal? Kdo postavil tu zídku z nasucho kladených kamenů, co teď zarůstá mechem? A snil jsem o roztodivných lesních a prastarých bytostech, co možná číhají za tím nedalekým, mohutným dubem a pozorují mě. Pátrání Tallis mě katapultovalo zpátky právě do těchto úžasných dní. A v neposlední řadě udeřil autor hřebíček na hlavičku i v mém "dospěláckém já", protože se stále rád toulám a nocuju po lesích, poblíž pravěkých hradišť, dávno zaniklých osad a na dalších místech. I tam se rozjede fantazie člověka na plné obrátky a vyvolává staré mýty a genia loci. Zkrátka z prvních dvou třetin knihy jsem byl nadšený a řekl si, že k tomuhle se rozhodně budu vracet a je to více, než důstojné pokračování mnou zbožňovaného Lesa mytág. Jenže pak se něco stalo, přetrhla se nit a posledních několik desítek stran knihy jsem tak nějak dočetl s donucením a autor se hnal někam do psychedelických rovin, kam jsem za ním odmítl jít. Jasně, některé pasáže a epizody z nitra lesa jsou skvělé - autor opravdu dokáže psát, že čtenář vnímá příběh každým smyslem, jak to tu už někdo napsal přede mnou. Cítí vůni tlejícího listí, vánek na tváři, lesní prsť - a stejně tak vykreslení života a drsných rituálů v okolí neolitické osady bylo perfektní ( máme tu nedaleko neolitické hradiště, už se těším, až tam půjdu nocovat :-) ) ALE, nějak to pak přestalo fungovat. Fantastično se rozkošatělo na můj vkus až moc a pro mou maličkost to degradovalo předchozí text geniálního díla. Zkrátka jsme se s panem Holdstockem na konci rozešli každý svým směrem a velké finále příběhu se nekonalo, jen mírné rozpaky. Ale kdo ví, třeba se k tomuhle počinu za pár let vrátím a uvidím to zase trochu jinak. Každopádně, Lavondyss ve mě zanechal hlubokou stopu a i přes malé rozčarování na konci bude patřit k tomu top z oblasti fantastiky, co jsem kdy přečetl. Těším se na Les kostí.

8 14.06.2019

Oproti např. Třem svícím za budoucnost je tohle trochu jinačí čtení a v leckterých částech knihy i dost těžké - to je způsobeno tím, že u zrodu stojí velký kolektiv autorů textů a ještě větší množství témat ze všemožných oblastí a okruhů. Snadno se tak může stát - jako mě - že ne každý text v knize, nebo téma vás zaujme. Přece jen mi ale uvízlo v hlavě nemalé množství nových informací a v některých směrech jsem díky knize opět posunul svůj osobní postoj k některým věcem a dějům ve svém okolí. A jak už zde bylo uvedeno, čtenář je díky podrobnému "ozdrojování" textů nasměrován k dalším zajímavým knižním titulům.

2 01.06.2019

Docela dobré, ale ty tajné služby atd. - to mi přišlo takové přitažené za vlasy, klidně bych se bez toho obešel a příběhu by to neuškodilo, spíš naopak.

4 01.06.2019

Dvě hvězdičky jen za tu část, která obsahuje příklady jídelníčků, co se dají pro zajímavost a zpestření ozkoušet, ale jinak.... Nejsem žádný odborník na stravu, ani nemám v tomto směru moc načteno, ale autor mi přijde, jako dost extrémista - mírně řečeno. Myslím si, že člověku stačí v dnešní době dostupných informací zdravý selský rozum, aby sám poznal, co je dobré a co nikoliv. Uznávám, že je všude spousta škodlivin a chemie, ale tvrdit, že zelenina, resp. luštěniny a vláknina jsou škodlivé? No, nevím, no. Trochu přitažené za vlasy mi to přijde, jako řada dalších teorií z knihy. Při plkách o osmotické vodě obracím oči v sloup, o teorii, že naše tělo je naprogramované na 130 let života si myslím své - možná tak někde v dokonalých laboratorních podmínkách ( Proto v době, kdy bylo vše bez chemie a předci žili v souladu s přírodou umírali do padesátky, až šedesátky, že ano ) a kecy o tom, že nějaké pití zeleninových šťáv a konzumace raw stravy vyléčí rakovinu, to už mě vyloženě přivádí do varu. Ala jak jsem psal v úvodu, pár užitečných a zajímavých typů tam je, ovšem můj náhled na knihu, jako celek to nijak nezachrání.

3 07.05.2019

Jedna z nejlepších Dánovek, co jsem prozatím četl. Skvěle napsané, zdánlivě nesouvisející nitky různých příběhů, které nakonec srůstají v jeden společný cíl. A co se týče korupce a prohnilosti některých aparátů státní moci, stejně jako provázanosti s podsvětím - inu, nedělám si iluze, že je to lepší, než je popsáno v knize. Spíše naopak, asi bychom se dost divili, kdyby vše vyplavalo na povrch.

10 06.05.2019

Tak mám po přečtení závěrečného dílu dalšího oblíbeného autora ohledně románů z dob římských válek - když to tak nazvu. A myslím, že se stane oblíbenějším, než Simon Scarow, který do této chvíle u mě v této oblasti vedl. Laťka příběhu i historické autentičnosti je opět velmi vysoko. Zkusím rozhodně další série, resp. knihy od Bena Kanea a za tento počin dávám plnou palbu pěti hvězd. Nemám, co bych vytkl.

3 22.04.2019

Asi budu za plagiátora, ale víceméně mám stejný názor, jako jsou níže od dalších čtenářů. Co do obsahu je kniha úchvatná. Mám zkrátka slabost pro lesy, divočinu a přírodní domorodá etnika od pravěkých dějin až po ty novodobé ( Indiáni, nebo právě kmeny žijící v oblasti Sibiře ). Vyprávění dobrodružné cesty Donnera po širé Rusy krom nových poznání o tamějších lidech rozeznívá i tu správnou "dětskou" strunu, která naplno rezonovala, když jsem kdysi hltal Štorcha a jemu podobné autory. Zároveň zanechává v povědomí neveselou stopu uvědomění si toho, že Samojedi a ostatní jsou vinou "civilizace" odsouzeni k vymření a celý jejich bohatý kulturní život zmizí, nebo už zmizel v zapomnění. Nakonec zbude jen jakási šaráda pro turisty, jako u většiny indiánských kmenů, nebo ani to ne. Je to věčná a nenahraditelná škoda.

A teď nemilosrdná kritika! :-) jak jsem byl povznesen z obsahové stránky textu, tak jsem se vztekal z formy knihy. Jak tu píšou ostatní - Mapa jen taková, aby se neřeklo. Fotky jsou naplácané v první části knihy, ale jejich popisky úplně na konci - důvod? Neznámý. V textu jsou drobné nepochopitelné chyby - hlavně prapodivný způsob rozdělování slov na konci řádku, doslova bijící do očí.

7 15.04.2019

Určitě lepší, než první díl série. Je to více "akční" a napínavější ( i když to může být způsobeno i tím, že co se bitvy v Teutoburském lese týče, znal jsem dopodrobna historické prameny. Tím pádem jsem svým způsobem věděl, jak to celé dopadne, ale o dalších taženích proti Germánům po zkáze Varových legií jsem nevěděl téměř nic. Čili román byl nejen zábava, ale i zdrojem poučení :-D ) Každopádně, i v tomto díle patří mé sympatie jednoznačně Germánům, kteří si hájí to své a bojují proti utlačovatelům - a to, že Tullus je fajn chlapík a i Piso a jeho partička jsou sympaťáci na tom nic nezmění. Ve jménu Donara, nakopejte jim zádele!!! :-D

5 04.04.2019

Bitva v Teutoburském lese, potažmo dějinné období tzv. doby římské patří spolu s halštatem a laténem do hlavního okruhu mého zájmu o historii, takže mé hodnocení bude patrně dosti zaujaté, ale... je to zkrátka perfektní! Konečně jsem narazil na knihu popisující události v Teutoburském lese, kterou stálo za to přečíst ( např. kniha Varus byla oproti tomu dost katastrofa, takže jsem k tomuto dílu přistupoval s despektem. Ovšem byl jsem příjemně překvapen ) Autor má nejen nastudované znalosti o tehdejší výzbroji a výstroji legií, nebo o germánských kmenech, ale řadu věcí si vyzkoušel na vlastní kůži, jak je psáno v doslovu. Jen více takových autorů, jen houšť takových knih! Ač bylo vybíjení legionářů a jejich doprovodu líčeno velmi naturalisticky, že jim čtenář zkrátka musel držet pěsti, byl jsem jednoznačně na straně Germánů. Tullus je sympatický chlapík a i kluci z jeho centurie přirostou k srdci, ale přece jen to byl Řím prezentovaný, coby nositel civilizace, kdo byl v Germánii tím vetřelcem šířícím teror a bořícím staré pořádky. Co si budeme nalhávat, celý Řím stál a rostl hlavně na tom, co kde zabral, sebral, pobral do otroctví a postupy legií leckde neměli daleko do genocidy obyvatelstva. Ovšem před železnou kázní a vycvičeností legií nelze jinak, než smeknou. Jsem ale holt duší barbar a jiné už to nikdy nebude :-D

14 13.03.2019

Jsem jedinec, co to s blízkou budoucností "civilizace" nevidí vůbec dobře, takže pro mě se takováto kniha stává další nepostradatelnou věcí do knihovny. Ale myslím si, že by si ji měl přečíst každý soběstačný jedinec se selským rozumem, co nepatří do sorty k mobilu a síti přikovaných zombie s křemíkovým mozečkem neschopných samostatné existence. Kniha by se neměla brát, jako nějaký "bubák", co prorokuje ty nejtemnější vize a chce vás děsit. Nemusí jít nutně o nějakou světovou válku, co nás smázne ( i když člověk je natolik dementní a destruktivní tvor, že já o ní nepochybuju. Minimálně množství lokálních konfliktů bude stále. ), ale třeba takový delší výpadek energie, nebo dodávky vody může snadno prožít každý z nás - to samé se týká třeba sbalení evakuačního zavazadla v případě nějaké lokální živelné katastrofy. Pokud si člověk některé základní návyky a znalosti v této knize osvojí, ulehčí to jemu i jeho blízkým prožití právě takových nečekaných situací. A jednoznačně se stavím za názor v knize uvedený, co se ztížení životních podmínek týče - Není už otázkou jestli se to stane, ale kdy...

6 25.02.2019

Kniha ve mě vyvolala rozporuplné emoce - jak pozitivní, tak negativní. Ty negativní nikoliv kvalitou obsahu, či zpracováním, ale popisovanou "temnou stránkou" dnešního lesnictví, myslivosti a dalších odvětví. Všechno to špatné se točí jen kolem nenažranosti lidských kobylek, leckdy zvrácené a zavržení hodné lovecké touhy ( ne, nejsem žádný veganský, poblouzněný hipík poutající se ke stromům ) a s tím souvisejícím "velkochovem lesní zvěře na porážku", aby si bylo po čem vypálit. Autor moc pěkně a detailně vysvětluje, že to, co pokládáme za lesy a divokou přírodou s divokou přírodou opravdu moc společného nemá a text místy jen prohloubil mé antipatie k některým zkostnatělým strukturám skupin lidí zabývajících se činností kolem lesů a myslivostí - netýká se všech, kolem lesa se pohybuje i dost slušných lidí, co to myslí upřímně a mají k přírodě vztah.
Ovšem kniha má i nemalý pozitivní náboj a to je právě autorův přístup k přírodě a hlavně to, že po různých právních "bitkách" a dokonce i výhrůžkách od nižších lidských forem života se mu daří svou ideu naplnit a uvést v realitu. Vzhledem k tomu, že autor pořádá i různá školení a semináře se možná bude blýskat na lepší časy a najde se více dalších, co zapojí zdravý rozum a budou mít dostatek lásky k přírodě, ale hlavně odvahy vystoupit proti kšeftu a bezuzdnému drancování lesních přírodních zdrojů, které je zaobalené do různých pseudoučených keců, že právě takhle je to v pořádku a má to tak být. Pan Wohlleben se evidentně celý život snaží učit novým věcem, naslouchá ekologům, dělá si na základě získaných informací vlastní závěr a nebojí se jít proti proudu. A v neposlední řadě - je moc fajn a povznášející číst text od člověka, který má les upřímně rád a dokáže tento subjektivní náhled přenést na čtenáře.

8 12.02.2019

Stále dobré čtení. Ale ač fanoušek knih pana Niedla, tady budu malinko kritický. Přišlo mi totiž, jako bych v téhle knížce malinko ucítil nastavovanou kaši, s trojicí prvních dílů se to nedá srovnávat, čtvrtý ještě tak nějak šel na stejně vysoké úrovni, ale tady už mi ty přes kopírák psané šarvátky malých oddílů vedených hrdiny knihy připadají jako mlácení prázdné slámy. A jakožto hnidopich se zkusím zaměřit ještě na jeden problém, co mi nedá spát, ale trklo mě to až nyní. Lze střílet ze středověkého jasanového luku koňmo? Jsou totiž dost velké, jeden máme doma a neumím si představit, že by ho někdo dokázal napnout do plné síly v koňském sedle a přitom je to motiv, který pan František hojně využívá ve všech svých knižních sériích - samozřejmě mohou před střelbou sesednout, ale výslovně se několikrát uvádělo, že střílejí z koní. Taky transport luku s nasazenou tětivou není moc reálný, tětiva se nasazovala většinou až před bitvou, ale na koni to neuděláte. Četl jsem o jízdních kušovnících a samozřejmě i o lučištnících, ovšem jednalo se o střelce z reflexních nomádských luků ke střelbě ze sedla ideálních.
Ale co, teď už pro změnu mlátím prázdnou slámu zase já :-D Je to oddychová, dobrodružná, nenáročná literatura na příjemný relax a panu Niedlovi to jde stále od ruky. Další díl je evidentně na cestě, tak doufám, že Honzovi z Hohenbachu už někdo řádně nakope řiť a vykopne ho až do horoucích pekel, kam patří.

6 09.01.2019

Nejdříve jsem byl od knihy odrazován hned nadvakrát - prvně marketingovým tvrzením, že je to nezbytná věc pro fanoušky pseudohistorické fantasy série Vikingové z produkce HBO, která je pro mě zklamáním a za druhé příšerně stupidní reklamou, kterou jsem nechtěně zachytil na you tube. Pak jsem tu začal číst hodnocení a komentáře a říkám si: Sakra, kdyby to byla jen kravina prosazovaná reklamní masáží, našel by se už někdo, kdo by to ztrhal, ne? Knížku jsem nakonec dostal k Vánocům a musím říci, že paráda. Autor se opravdu drží alespoň těch stručných historických faktů, co o téhle části dějin máme a navíc je znát, že se o období vikinských nájezdů a celkově severská etnika raného středověku zajímal. Kniha mě bavila od začátku až do konce, i když pár drobností mi tam zaskřípalo - předně, že ač Seveřané hlavního hrdinu ušetřili z praktických důvodů coby tlumočníka, jsou k němu až příliš rychle otevření a každý se může přetrhnout, aby mu něco vyprávěl o vlastní historii, nebo historii druhých. Nebo podzemní tajná chodba pod pohřební hranicí? Pane Holme, kdo a kdy by ji tam tak nepozorovaně na tom vřesovišti mezi dvěma vojsky vykopal? A pak ještě - přece by nebyli přední válečníci Dánska tak blbí, že by bez upozornění patnáctiletého smrkáče nepřišli na to, že tři měsíce stará mrtvola by měla poněkud zahnívat a něco je tu tudíž špatně? - Až na "Hadí oko", který je poněkud jednodušší :-) ale i tak jsou to jen drobné mušky na celkově velmi zdařilém díle. Doufám, že brzy vyjdou pokračování. A klidně by se mohlo přejít od lehce detektivního žánru k více historickému. Přece jen vypravěč nastínil, že za svůj život prolustroval celou část tehdejšího světa atakovanou Vikingy, tak uvidíme.

5 02.01.2019

Můj subjektivní názor - podstatně slabší, než předchozí čtyři díly. V těch prvních knihách to "odsýpalo", člověk se učil stále něco nového o životě v legii, bitvy byly neotřelé a napínavé, děj se zkrátka příjemně posouval a čtenáře pohltil. Tady to nějak najednou přestalo fungovat. Rozjezd byl parádní, ale po zpackané bitvě u brodu a vynesení rozsudku jsem pomalu začínal upadat do mírné nudy. Spousta věcí se dala předpokládat - odkud přijde záchrana, že v bažinách bude objevena skrytá armáda, že neporazitelní hrdinové zavčasu varují, koho mají a samozřejmě až hollywoodsky naivní konec, kdy jeden z hlavních hrdinů dostane pod svůj gladius odbojného reka z druhé strany barikády. Co se bitev týče, stále stejné slovní obraty - když už po několikáté opsaly oštěpy vysoký oblouk a černě se zaleskly, tiše jsem zaúpěl - a protože mi bylo vcelku jasné, jak to dopadne, prokousával jsem se tím vcelku nezáživně. Takže suma sumárum, první část knihy mě bavila víc, než když příběh začal gradovat do finále. Ale stále jsem u toho vydržel do konce a knihu neodložil, takže úplně špatné to není. Scarrow je pro mě stále dobrý vypravěč a uvidíme, jak se pochlapí v dalších dílech.

02.01.2019