VladkaBU komentáře u knih
... krásný příběh, jeden současný, jeden z minulosti. Četla jsem už několik takových. Ten z minulosti se mi líbil víc, ale celkově krásné čtení
... překvapila. Narazila jsem na ni náhodou. Zprvu mi hlavně seděla do výzvy s hlavní hrdinkou v názvu, ale pak se mi začal líbit příběh. Krásný, nevinný, ovšem do té doby, než přišla válka. Nabralo to takový spád a nechtělo se mi od knihy odcházet. Velmi se mi líbila
.... už při čtení prvního dílu jsem se těšila na jeho pokračování. V něm jsem opět součástí Barčiny i Fančiny rodiny a rozhodně nešlo číst rychle. Chtěla jsem si stále uchovávat Karwinou v sobě. Nemusím dodávat, že už teď se těším na třetí díl. Krásné
... trochu zvláštní, dosud jsem nic podobného nečetla. Velmi zajímavé byly postřehy po psychologické stránce a způsoby, jak se dá přijít za nevyjasněné příčiny problému.
... od paní Váňové jsem četla všechno a musím říct, že dřívější romány byly zajímavější. Mlsná huba neurazila, ale ani vysloveně nenachla. Taková oddychovka
... kniha je hezky napsaná. Zaujaly mě pasáže o psychologii, které se hlavní hrdinka věnuje. Zase o maličko něco jiného, než co jsem dosud četla
... krásně napsaný smutný Tomiho příběh se šťastným koncem. Prožil toho hodně smutného, hrůzného na to, že byl dítě. Také doporučuji
... zlákala mě anotace, obálka i krásný název. Děj takový vleklý, stále jsem čekala, když už konečně dostane spád. Až poslední část knihy více zajímavá.
... trochu trvalo, než jsem se začetla a příběh mě začal bavit. Byť to byl čtivý příběh, přesto mě Anděla moc nebavila, ani v minulosti ani v současnosti. Víc jí zajímal svůj svět než její dcery, a tak jsem jí i tu Hedu v domácnosti schvalovala.
... mnoho emocí. Chvílemi mi oči létaly po řádcích, stránky utíkaly, jak se příběh ubíral drsně dál. O botičkách u Dunaje jsem nikdy neslyšela, ale okamžiky to musely být strašné. Kniha se velmi dobře četla, byť při ní mrazilo. ale zapomínat nesmíme.
... velmi čtivý příběh už od začátku. Od první chvíle jsem nutně potřebovala vědět, jak to tehdy bylo a jestli Otto je skutečně Otto. Opět kniha, která nesnesla odtrhnutí. Velmi zajímavý příěh. Doporučuji
... asi jsem čekala víc. První polovina docela zajímavá. Po nějaké době kniha, která vidí válku očima protistrany. Postupně mě příběh přestával bavit
... krátce po přečtení Šikmého kostela jsem náhodou objevila tuto knihu. Ihned jsem věděla, že se mi bude líbit. Osudy žen, které ztratily v dole manžela, jsem obrečela. Některé štěstí dlouho netrvá...
... ta už byla lepší než její třetí pokračování, tolik chvástání už tam nebylo. Smutně skončil Janův syn...
... ale jo, docela dobrý. Mám ráda knihy, co jdou do hloubky, a jdou stěží odložit. Příběh zajímavý, ale ta hloubka nepřišla
... krásně napsaný příběh, jak fakta, tak i fikce, ale všechno spolu ladí. Od poloviny knihy jsem řádky doslova hltala, konec obrečela, doporučuju.
... řekla bych, že s otcem Janem Mydlářem odešla i pokora. Syn se sice zhostil řemesla, jak se patří, v práci se vyzná, ale neustále se musí ubezpečovat, jaký je vlastenec, a jak stoupl v očích lidu. Vidím tam moc chvály
... všechny knihy tohoto typu , které jsem četla, jsou poutavě napsané, čtivé, mají spád, a tahle není vyjímkou. Život v těhle oblastech není jednoduchý, hlavně striktní pravidla pro ženy, jejich oblékání, myšlení. Všechno je řízeno a neustále kontrolováno. Moc jsem Raně přála, aby jí útěk vyšel, a hodně štěstí přeju i dál
... drsný příběh o surových taktikách islámského státu, o mučení, vydírání, vyjednávání a věznění, které si neumíme představit. Příběh je čtivý, poutavý. Ač jsem zpočátku pochybovala, jestli začít číst, dočetla jsem velmi rychle.
.... drsné, otřesné. Chudák kluk a všichni další. Jsou skutečnosti, o kterých se nemluví, jako by neexistovaly. A přitom lidi trpěli, aniž by věděli za co. Minulý režim se s lidmi nemazlil. Nehledali se viníci, nikdo za tyhle činy nebyl potrestaný, v tichosti se všechno smazalo...