Veve721 komentáře u knih

"Chaloupka na muřích nožkách" mě překvapila svým originálním příběhem. Hlavní hrdinka Márinka žije v chodící chaloupce se svou babičkou jagou a společně převádí duše do posmrtného života. Márinku ale jejich poslání nebaví, radši by se vydala do světa živých a našla si kamarády. Každá chaloupka ale potřebuje jagu, která bude převádět, jinak se svět vychýlí z rovnováhy...

Knížka je úžasná. Emotivní, zajímavá a chytlavá. Obsahuje mnohá poselství a mladším čtenářům přijatelným způsobem představí pojem smrti a ztráty. Navíc je psaná líbivým pohádkovým stylem, který lahodí oku. Jediným mínusem byla Márinka, která mě svou sebestředností extrémně vytáčela, přestože chápu, že k jejímu věku jistá nevyzrálost sedí. Závěr ale přinesl očekávané prozření a uzavření příběhu, který si mě svým způsobem neskutečně získal. (A taky mě rozbulel, což se často nestává.) Chaloupka je jedinečným počinem, který zaujme trvalé místo v mé knihovničce a ráda se k ní znovu vrátím.

4 14.01.2024

"Špetka magie" vypráví příběh tří sester, jejichž rodinu sužuje kletba. Žádná z dívek Svízelových již po dlouhé generace nemůže opustit ostrov, jinak zemře. Naše hlavní hrdinky jsou ale rozhodnuty se osvobodit a na dobrodružné cestě jim pomáhají tři magické předměty - zrcadlo schopné vyhledat kohokoliv kdekoliv, zneviditelňující panenky a teleportační cestovní brašna...

První díl middle grade série je zábavným úvodem čarovného příběhu plného magických předmětů a zvířátek. Pozitivem je sympatické trio hlavních hrdinek a špetka hororového nádechu (ponuré prostředí ostrovů autorka nastínila výborně). Na druhou stranu je dějová linka příliš předvídatelná a závěrečné rozuzlení ničím nepřekvapí. Mladšímu čtenáři nedostatek originality vadit nemusí, protože je knížka velmi čtivá a chytlavá, jen tedy pokud již máte něco načteno, může vás šablonovitost příběhu krapet prudit. Přesto hodnotím jako zábavné počtení pro mladší čtenáře se skvělou atmosférou.

1 14.01.2024

Strážce ztracených měst je naprostá srdcovka. Do série jsem se zamilovala od úvodních stran prvního dílu a ani při sedmé knížce svůj názor neměním. Přestože se nás autorka zřejmě snaží zastrašit svou grafomanií, tak jsem tuhle naducanou cihličku zhltla za pouhých pár nocí. (Ruka mě sice z té váhy bolí doteď, ale hrdinně jsem vytrvala. Strážce se postupně začíná měnit v knihomolskou posilovnu...) Každopádně čtenářský zážitek je u výtvorů Shannon Messenger zaručený! Styl psaní si napříč sérií udržuje velmi vysokou laťku, přestože se příběh i charaktery každým dílem výrazně prohlubují.

Sedmý díl je obecně velmi táhlý. A není to vyloženě negativum, přestože u jiné knížky by mi nejspíš podobné natahování děje vadilo. V případě Strážce mi však připadá, jako bych se s každou novou knížkou vracela do milovaného světa, kde mě čekají stáří známí. Takže 300 stran o kurýrováni zlomeniny zahrnující lehnění na lůžku a dloooouhé rozhovory s kamarády? Juchů! Vztahové peripetie naší odvážné elfí superhrdinky? Sem s nimi! Tvrdohlavý těhotný křídlorožec? Ano! Jen akčních scén bylo na můj vkus až příliš poskrovnu. Finále sice přineslo i trochu bitek, zbraní a kouzel, přesto jich oproti jiným dílům nebylo tolik. Taky bych přijala víc Keefa! Za mě je nepochybně top nejsympatičtější postavou, kterou nejde nemilovat.

Kdyby nešlo o Strážce, dostane kniha jasných pět hvězd, ale na mého oblíbence jsem přísnější. A v rámci série mám i oblíbenější díly, než jsou právě Vzpomínky. Stále ale mluvíme o úžasné nápadité fantasy, která se vám dostane pod kůži. Nechápu, jak mi mohlo téměř 700 stran utéct tak rychle! Strážce jakožto série je naprostá pecka a každý díl jen prohlubuje jeho návykovost. Čekání na pokračování je vždy čiré utrpení, obzvlášť když autorka ukončuje každou knihu příšerným plot twistem. I tady tomu tak je. Tak kde je kruci osmička? Nutně potřebuju!

2 21.12.2023

Mexická gotika jak už název napovídá, je gotický horor s pořádně ponurou atmosférou. Vypráví příběh zbohatlické Noemí, kterou tatínek poslal navštívit sestřenici, přišel jim totiž podivný dopis, v němž Katalina mluví o duších skrytých ve stěnách. Noeminým úkolem je zjistit, jestli sestřenice nepotřebuje specializovanou pomoc odborníka, proto se vydává na návštěvu. Už od příchodu je ale jasné, že ve staromódním sídle není něco v pořádku - plíseň, vlhkost, prach a zákaz mluvit nahlas. Divoká Noemí má obrovský problém s dodržováním pravidel a brzy proti sobě poštve většinu obyvatel domu. A to netuší o tajemství, které se skrývá ve stěnách...

Knížka není vyloženě strašidelná, ale má skvěle stísněnou, až zvrácenou atmosféru. Dalším pozitivem je sympatická hlavní hrdinka a originální závěrečné rozuzlení, které rozhodně nebudete očekávat. Suma sumárum jde o zajímavé dílko pro pochmurné večery.

3 07.12.2023

Cena cti je neskutečně emotivní příběh o síle lásky a cti, který vám dá nahlédnout do života v Indii. Nebude to však oslnivý Bollywood či moderní život v Mumbaji. Spolu s hlavní hrdinkou novinářkou Smitou se podíváme do chudých obydlí nižších kast, kde žena nemá absolutně žádná práva. Smita je na žádost kolegyně nucena napsat článek, do něhož se jí příliš nechce - o Míně, které bratři upálili manžela a zmrzačili jí obličej jako odplatu za nepovolený sňatek s muslimem. Sama Smita je původem Indka a na dětství v rodné zemi nemá pěkné vzpomínky.

Spolu s oběmi ženami čtenář poznává stinnou stránku kulturních rozdílů a radikálního náboženství, která nám Evropanům často zůstává skrytá. A stejně jako díla Ruty Sepetys, i toto by se mělo stát povinnou četbou pro všechny. Přísahám, že vám na konci ukápne i slzička. Obrovské doporučuju!

07.12.2023

Přestože jde o dílko zcela mimo mou věkovou kategorii, můj umělecký duch nedokázal odolat okouzlujícím ilustracím. Ty jsou zcela jistě tím prvním, co vás na této knížce zaujme. Hned úvodem musím vyzdvihnout výbornou hru s barvami, kdy kontrastní odstíny doslova lahodí oku. Vaše dítko bude obrázky doslova hltat, to jsem si jistá.

Abych ale jen nechválila, musím zmínit i jednu drobnou výtku. Přestože vizuální stránka je velmi povedená, obsah mě trochu mátl. Jednoduché básničky (hádanky) doplňující pohádkové obrázky se trochu bily s popisky zvířat, které mi přišly vhodnější pro starší děti. Nechápete mě špatně, knížka je super a dětičky určitě zabaví, ale neubránila jsem se myšlence, pro jakou věkovou kategorii je knížka vlastně určena. Prťatům bude mít rodič co vysvětlovat, protože některé složitější pojmy, názvy a informace nemá šanci sám pochopit...

Tak jako tak, se mi koncept knížky líbí. Přiblížit zvídavým dětem vzácné živočichy je chvalitebný počin a grafické zpracování zaujme každého malého milovníka přírody. Jen se nachystejte, že mu budete muset pár slovíček dovysvětlit.

26.09.2023

Je mi téměř až hanba dát skutečnému příběhu přeživších jen průměrné hodnocení. Kdybych měla hodnotit pouze jejich tragický úděl a odvážnou touhu po přežití, tak neváhám. Jenže kniha jako produkt není pouze o obsahu, ale také o formě a pojetí autora, které mi příliš nesedlo. Přišlo mi, jako bych četla suchý výčet faktů na Wikipedii. Postrádala jsem emotivní nádech, dialogy mezi hrdiny, akčnější pasáže, pozitivnější vcítění se do pocitů chlapců... V tomto podání je jednoduše nemožné, aby vám byli jakkoliv sympatičtí, protože je autor popisuje zvláštním odosobněným způsobem. Naopak je čtenář zahlcen spoustou pro děj nepodstatných jmen a detailů, které spíš matou a zbytečně odvádí pozornost od intimní atmosféry přeživších.

Za mně tedy ve výsledku úchvatný příběh o síle odvahy a touze k životu. Bohužel ale nevhodně zpracovaný, minimálně s přihlédnutím na mé osobní preference v oblasti četby. Určitě si ale ráda pustím filmovou adaptaci a možná v budoucnu vyzkouším tématicky obdobnou knihu zpracovanou konkrétně jedním z přeživších. Třeba mi sedne lépe.

1 25.09.2023

Dívka, kterou spolklo moře je vyloženě láskou na první pohled. Všichni dobře známe rčení "nesuď knihu podle obalu", ale v tomto případě mi úchvatná obálka nedala spát a neustále jsem ji měla před očima, dokud jsem si knížku nepořídila. Váhala jsem zejména kvůli několika negativnějším ohlasům, které mezi zásadními negativy zmiňovaly chaotičnost, plochost, zkratkovitost, nepropracovanost a nedostatečně vysvětlené fungování světa. Nakonec jsem ale neodolala a rozhodla se utvořit si názor sama.

Příběh dokonale odpovídá svému vizuálu - je kouzelně poetický, plný barev, trochu bláznivý, ale zároveň neotřele originální. Přesně z těchto důvodů tak ráda sahám po fantasy inspirovaných asijskou mytologií. Paráda! Přesto chápu i některé výtky kritičtějších čtenářů. Ano, jde o dílko kratšího rozsahu a větší počet stran by dozajista poskytl ději i postavám více prostoru. Také chápu zmatení z chaotičnosti světa. Autorka se výrazně inspirovala Ghibli studiem a Miyazakiho tvrobou (zejména Cestou do fantazie), která je podobně svojská a atmosferická. Stejně jako Miyazakiho filmy, i Dívku musíte procítit srdcem. Je to dílko, které nechává mnoho na fantazii čtenáře. Načrtne kulisy, ponoří vás do magických vod mořského boha a odvypráví pohádku. Nehledejte v tom logiku, nedumejte nad fungováním světa. Prostě se jen začtěte a užívejte barvitost autorčina vyprávění. A ač nejde po technické stránce o dokonalé dílko, já si ho zamilovala.

1 08.09.2023

Taky vám připadá, že se poslední dobou doslova roztrhnul pytel s asijskými fantasy peckami? Po úžasné Železné vdově a Šesti rudých jeřábech jsme se dočkali překladu dalšího podobně laděného příběhu a opět jde o dílko, které bychom rozhodně neměli minout!

Jsem nadšená! Sue Lynn Tan mě svým psaním doslova okouzlila, ať už jde o poetičnost jazyka, originální kulisy příběhu či barvitý děj, ve kterém není nouze o akci. Zároveň musím vyzvyhnout také propracované charaktery postav, které nejsou černobílé a mě moc bavilo je s každou stranou lépe poznávat. Sice tu opět máme klasické klišé romantického trojúhelníku, ale v tomto podání mi to nijak nepřekáželo. Dalším výrazným plusem je zapracování čínských legend, mýtických tvorů a reálií. Odkaz na legendu o čtyřech dracích ní vykouzlil úsměv na tváři, protože mi připomenul komiks o čarodějkách Witch, který jsem jako puberťačka milovala.

Přestože jde o autorčinu prvotinu a úvodní díl duologie, obsahem zastíní mnohá fantasy dílka. Najdete tu spoustu nečekaných zvratů, intrik, napětí, vášně, krutosti, magie, přátelství,... Prostě emotivní horská dráha s hrdinkou, která tvrdě dře, aby dosáhla svého cíle. Učí se používat magickou moc, rozpoznat jedovaté květiny a střílet z luku. Nachází nové přátele, ale nebojí se postavit i nebezpečným nepřátelům. Stará dobrá epická fantasy s nesplnitelnými úkoly pro odvážného hrdinu. A samozřejmě draci! Co víc byste ještě chtěli?

Na vydání této knížky jsem čekala až příliš dlouho. Už několik měsíců je ohlášené slovenské vydání, které jsem nedočkavě vyhlížela, ale ještě stále se na trh nedostalo. Proto mě tolik překvapilo, když mě nakladatelství Ocelot oslovilo s nabídkou recenzního výtisku. Jak mi mohlo uniknout, že tato fantasy duologie vyjde i u nás?!

Aktuálně nalezneme mezi knižními novinkami hned několik příběhů, které jsou inspirovány asijskou mytologií. V čem je tedy toto dílko odlišné? Nejoriginálnějším aspektem je ten, že se jedná o retelling. Překvapivě však nejde o převyprávění asijské legendy, ale o Grimmovskou pohádku okořeněnou asijskými prvky. "Sedmero krkavců" jde stále výrazně cítit, zatímco špetka východní mystiky a popisů přírody posouvá příběh o level výš. A taky nesmím zapomenout na mluvícího papírového jeřábka Kiki...

Úžasný mix folklorních prvků s asijskou mytologií! V některých pasážích je sice cítit, že autorka není Asiatka, ale Američanka, přesto se až na pár drobných (kulturních) odchylek poprala s tématem skvěle. Dokonale sladila odlišné komponenty v celek, který v takovéto kombinaci výborně funguje. Jde o vzorový příklad toho, jak napsat dobrý retelling, kde je stále výrazně patrná původní inspirace, zároveň je ale dostatečně originální, aby vás nenudil. První díl můžu rozhodně doporučit a nedočkavě vyhlížím pokračování!

4 15.07.2023

Obecně nejsem zrovna velkým fanouškem povídkových sbírek, ale Čtyřkovi jsem dala šanci, protože Divergenci zbožňuju (minimálně první díl, s posledním mám spíše komplikovaný vztah). A nakonec jsem byla mile překvapená. Sice jde o povídky, ale zachycují události v určitém časovém sledu, proto působí konzistentně a celistvě. Jde o čtyři významné milníky Čtyřkova života popisované z jeho úhlu pohledu. Musím říct, že mi přišel víc sexy jako záhadný tichý drsňák z prvního dílu, i tak mám ale jeho postavu ráda. Výsledné dílko hodnotím kladně - přestože se nedozvíme příliš novinek, za přečtení to určitě stojí. Minimálně pokud se vám líbil první díl trilogie.

1 22.06.2023

Přestože v zahraničí se fantasy o mořských pannách těší velké oblibě a na retelling Malé mořské víly narazíme poměrně běžně, v našich knižních vodách sirény donedávna nijak nedominovaly. Přitom jde o tak skvělý námět! Právě z toho důvodu jsem se tolik potěšila, když se nakladatelství Ocelot rozhodlo vydat dílko Alexandry Christo.

Příběh zněl až brutálně dobře (s důrazem na slovo "brutálně"). Hlavní hrdinkou je krvežíznivá siréní princezna, která sbírá srdce zabitých princů - už jich vlastní sedmnáct, za každý rok života ulovila jedno. Pak ale poruší příkaz královny moří a je prokleta do lidské podoby. Odpuštění se dočká jedině v případě, že přemůže obávaného lovce sirén. Tentokrát ale bez své hypnotické písně, ostrých drápů a vražedné magie...

Úvodní stránky byly naprostá bomba. Krvavé, brutální a drsné. Líbila se mi podlá antihrdinka Lira a byla jsem nadšená z temného nádechu, jakým autorka prodchla pohádkovou předlohu. Bohužel, bouřlivost dějově linky brzy začala vyprchávat, až se z ní stala jakási poklidná plavba na mírných vlnkách. Vyrojil se značný počet logických nelogičností (slzy kutálející se po tvářích pod mořskou hladinou) a silácké řeči hlavní hrdinky (dvě vteřiny před tím, než dostane nakládačku). To jsou přesně ty věci, které mě dokážou extrémně vytočit. Na druhou stranu má autorka úžasnou fantazii, dala si záležet s worldbuildingem a sarkasmem nabité dialogy mě nejednou donutily k úsměvu. Závěrečná bitva byla dokonalým odrazem rozporuplnosti dílka - epická, ale nepromyšlená. Jednání hlavních hrdinů nemělo hlavu a patu, přesto mě to zvláštním způsobem bavilo číst. Můj finální verdikt je proto symbolickým pokrčením rameny. Knížka má skvělý námět, zajímavý svět a místy fajn humor, přesto má i viditelné mouchy, které sráží kvalitu dílka. Tak jako tak jsem ráda, že se na našem trhu konečně objevilo fantasy o mořských pannách a doufám, že můžeme do budoucna očekávat další podobné kousky.

3 15.06.2023

Že by konečně Harley Quinn, kterou mě baví číst? Amanda Conner a Jimmy Palmiotti je duo autorů, které poznám už z "Harley Quinn: Šílená odměna" a "Harley Quinn: Výpadek", což jsou příběhy dějově předcházející Znovuzrození hrdinů DC. Zmíněné knížky mě příliš neoslovily, Harley byla docela trapná, fekální humor mi nesedl a ani dějová linka za příliš nestála. Proto jsem měla obavy, ale Červené maso mě mile překvapilo (ač jde o náhodnou koupi svazku č.3 bez znalosti předchozích dílů). Nevím, jak je to možné, ale autoři nečekaně objevili humor. Dokonce i zápletka mě dokázala udržet u čtení, aniž bych převracela očima a hledala únik u jiné knihy. Nebudu tvrdit, že jde o nejlepší komiksové dílko na světě, to určitě ne, přesto oproti mým předchozím zkušenostem s autory obrovské zlepšení. Možná se dokonce poohlednu i po dalších dílech této konkrétní řady, abych se utvrdila v tom, že nejde jen o náhodný jev. Že by nová Harley nakonec nebyla takový odpad, jak jsem si původně myslela?

1 12.06.2023

Dát knížce tři hvězdičky u mě může znamenat mnoho různých věcí. Někdy takto hodnotím druhé díly, které byly slabší než předchozí, proto jsem ubrala jednu hvězdičku. Jindy jde o knížku, která sice byla obstojná, přesto se k ní neplánuju znovu vracet. Taky tak hodnotím dílka, od kterých jsem měla mnohem větší očekávání a vidím prostor ke zlepšení. Hra o manželství ale není ani jedním.

Od autora jsem ještě nic nečetla, neměla jsem žádná očekávání a vlastně netuším, jestli se k ní v budoucnu chci anebo nechci vracet. Můj pohled na toto dílko je natolik komplikovaný, že hodnotím třemi a mám potřebu vysvětlit, proč tomu tak je. Knížka je po literární stránce výborně napsaná a autor je laureátem Pulitzera zaslouženě. Přesto se nedá říct, že by byla prvoplánově čtivá. Přiznávám, že jsem samu sebe nachytala při pocitech, že chci knížku zavřít a pustit se do něčeho jiného. Vyloženě jsem se místy musela nutit ke čtení. Zároveň mě ale uchvacovala hodnota, jaká z textu prýští, stejně tak i koncept jakým je "intelektuální román o lásce".

Hlavní hrdinka je studentkou literatury, ale autor vůbec čtenáři neusnadňuje pochopení textu. Často zmiňuje různé autory, které neznám, anglickou literaturu, sémiotiku, rozbory textu, filozofii, s dalšími hrdiny pak i religionistiku... Navíc kniha přetéká popisy a přímá řeč je okrouhnutá na minimum, přestože už tak jde o macka s úctyhodným počtem stran. Zároveň jsem však narazila na mnohé zajímavé myšlenky, které mě donutily k přemýšlení. Víceméně lze knihu oštítkovat jako červenou knihovnu pro chytrolíny. Otázkou je, zda můžu takové dílko doporučit dál.

Já sama nemám jasný postoj ke Hře o manželství, proto ji nemůžu doporučovat bez toho, abych upozornila na to, jak úzké skupince čtenářů je primárně určena. Může se stát, že jí nebudete rozumět. Může se také stát, že rozumět budete, ale přesto se budete při čtení nudit. U mě hodně rozhodovalo aktuální rozpoložení - když jsem byla odpočinutá, vyspaná a plná energie, byla jsem schopná se do textu ponořit. Jindy jsem se ale trápila a bojovala s touhou knihu odložit. Nebylo to snadné čtivo, co vám budu nalhávat. Ale pokud jste ochotni věnovat čtení energii a pozornost, neutíkáte ke čtení pouze v rámci odpočinku, tak potom můžete Jeffreyho Eugenidese vyzkoušet. Já jsem ráda, že jsem si knížku přečetla. Obzvlášť kapitoly věnované Leonardově maniodepresi byly skvěle popsány, dokonce si troufám říct, že nejlíp, jak jsem dosud četla.

07.06.2023

Vizuální stránka dílka je v tomto případě to první, co čtenáři padne do oka. Jemné černé linie a růžový coloring působí jedinečně, melancholicky, až skoro lyricky. V tomto případě byly výhody komiksového média vytěženy na maximum a obrázky dokáží vyprávět svůj příběh i bez dialogových bublin. Autorky skvěle zachytily emoce, které sálají z každého, byť jen letmého pohledu hlavní hrdinky.

I přesto však dílko hodnotím jako průměr, protože když se zaměřím na dějovou linku, charakterové vlastnosti či na dialogy samotné, nenacházím nic výjimečného. V pozadí dokonalé grafiky nacházíme příběh nešťastně zamilované puberťačky, se kterou její přítelkyně zametá. Toť vše. Můžeme se tvářit, že jde o drama s filozofickým přesahem, které řeší témata jako homosexualitu, rasismus, těhotenství mladistvých a formování osobnosti, přesto se nemůžu zbavit dojmu, jako by příběh jen klouzal po povrchu a nedokázal se zakousnout hlouběji. Vše bylo jaksi heslovité, nerozvinuté, zkratkovité a jednoduše nemělo hloubku.

Ráda jsem si knížku přečetla, každá stránka byla úžasným vizuálním zážitkem, přesto nešlo o příběh, ke kterému bych se potřebovala znovu vracet. Nezanechal ve mě žádné silné pocity. Hezké dílko, ale jaksi plytké.

2 31.05.2023

Máte rádi inteligentní, soběstačné, sebevědomé a pořádně sarkastické hlavní hrdinky? Já ano! Právě to bylo důvodem, proč mi ústřední protagonistka tolik přirostla k srdci. Skvělé uchopené prostředí viktoriánského Londýna je pak jen bonusem navíc.

Knížka pro mě byla příjemně osvěžující změnou - musím přiznat, že jsem podobný žánr dlouho neměla v rukou, což je škoda. Jde o dílko nápadně podobné Lordu Johnovi (Diana Gabaldon), Sherlocku Holmesovi či aktuálně velmi populární Enole Holmes. Sympatičtí hlavní hrdinové s pomocí důvtipu a indicií vyšetřují záhadnou vraždu. To vše okořeněné pořádnou dávkou humoru, která jen podtrhává nepřehlédnutelnou jiskru mezi ústřední dvojicí. Veronice a Stokerovi prostě musíte fandit!

Jedinou možnou výtkou je předvídatelnost. Pokud jste četli alespoň jednu/dvě knihy podobného typu, tak celkem snadno odhadnete závěrečný plot twist. Také témata jako feminismus a postavení žen ve viktoriánské Anglii není vyloženě novinkou. Přesto jde o skvělé zpracování, kterému nelze vytknout čtivost a zábavnost. Autorka umí výborně psát a její věty je radost číst. Do dalších dílů se určitě plánuju pustit, už jen proto, že chci vidět své oblíbené hrdiny zase spolu. Zcela očividně je čeká ještě spousta dobrodružství, při kterém se můžou dohadovat jak dvě trucovité děcka, což je (pro mě) tím nejlepším bodem série o Veronice Speedwell.

Plus musím pochválit práci překladatelky, která opravdu mistrně vystihla atmosféru doby, v níž se příběh odehrává.

2 18.05.2023

Jakožto milovník napětí jsem nedokázala odolat žhavé novince od Alison Gaylin. Kromě povedené obálky mě zaujala také anotace, slibující napínavý psychothriller z prostředí deepwebu.

Kolektiv je zajímavé, nápadité a čtivě napsané dílko. Musím sice přiznat, že v úvodu jsem měla kapku problém se začíst a vcítit do hlavní hrdinky, protože se příliš nimrala v pocitech, což obecně moc nemusím. (Camille měla nepochybně důvod k depkování, přesto se mi to nečetlo zrovna hladce.) Pak se ale děj nečekaně rozjel, akce střídala akci a já se do příběhu naplno ponořila. Autorka výborně buduje napětí, umí psát čtivě a zároveň si místy dopřává prostor pro drobnou sondu do duše hrdinky, abychom její motivaci lépe chápali. Přestože mi ústřední protagonistka nebyla sympatická a neztotožňovala jsem se s jejím jednáním, ničemu to nevadilo. Snažila jsem se nahlížet na příběh očima Camille a když jsem se odosobnila od myšlenek typu "ta je pěkně blbá, to bych já určitě neudělala", tak jsem si čtení opravdu užila.

Z prostředí deepwebu existuje více knih a některé mohou Kolektiv ve svých kvalitách předčit, já ale zklamaná nebyla. Obecně jde o dílko, které lépe padne ženským čtenářkám, protože se zaměřuje na psychologii matek, které přišly o dítě. Jde ale o základní stavební kámen celého příběhu, který odlišuje knížku od tématicky podobných děl. Oceňuji jak zajímavý nápad, tak poutavé zpracování. Rozhodně je to čtivě napsaný thriller s nečekaně temným závěrem.

1 28.04.2023

Naprostá dokonalost! Vtipné, zábavné, extrémně čtivé, roztomilé, ale zároveň inteligentní čtení. Rozhodně je poznat, že se autorka ve vědeckém prostředí orientuje. A přestože mě stupidní romantická klišé a předvídatelné zápletky červené knihovny povětšinou vytáčí, tahle knížka mě neštvala ani sekundu - právě naopak. Tak neskutečně jsem se do příběhu zažrala, že jsem četla dlouho do noci a nedokázala se odtrhnout. Znovu podotýkám, že nejsem zrovna romantická dušička, o to víc mě samotnou překvapuje, že si už teď umím představit, jak Hypotézu lásky zařazuju mezi své top knihy letošního roku.

10 08.04.2023

Knížku jsem koupila mamince k Vánocům, hned ji přečetla a okamžitě mi ji vynucovala. Prý si ji prostě MUSÍM přečíst! Mamča má podobný vkus jako já, takže jsem čekala, že se mi knížka bude líbit, ale jakože WOW! Nečekala jsem až takovouhle pecku. Necelých 24 hodin po nalisování první strany mám dočteno a jsem plná emocí.

Slyšela jsem nějaké drobky informací o krutém režimu v Rumunsku, ale až příběh sedmnáctiletého Cristiho mi odkryl hrozivé detaily života v Bukurešti. Už nikdy nedostanu z hlavy představy ubohých rodin vměstnaných v garsonkách bez jídla, elektriky, teplé vody... Neustálý strach, že vaše dítě na ulici roztrhají zdivočelí psi nebo vás tajní agenti umlátí k smrti za vypití nepovoleného kontrabandu - Coca coly... Dokonale napsaný příběh temné kapitoly naší minulosti. Autorka dokázala zachytit utrpení národa, o jehož boji jsem ledva zaslechla.

Knihu doporučuju každému! A za mě by právě takovéto příběhy měly být fixně zařazeny do povinné četby. Je naší povinností nezavírat oči před utrpením jiných lidí. Není horším zneuctěním padlých obětí, než vůbec o nich netušit. Stydím se za svou nevědomost a jsem ráda za každou knihu, která tímto způsobem šíří osvětu mezi neznalými obyvateli "moderního světa".

15 25.03.2023

Psí poslání je knížkou, se kterou mám poněkud složitý vztah a nehodnotila se mi proto úplně snadno. Film jsem si okamžitě zamilovala a proto jsem si před lety pořídila i knižní předlohu, jenže po pár kapitolách "OUHA". Děsně jsem se nudila, vadilo mi přehnané přehrávání, vnucování roztomilostí a cílenost dojemných scén, nad nimiž bylo těžko nepřevracet oči v sloup. Tím jsem před lety boj vzdala a knížku odložila "na později".

Když jsem se k ní letos vrátila, neměla jsem žádná velká očekávání. Chtěla jsem ji dočíst prostě proto, že ráda vše dočítám. Opět jsem se trochu trápila nad úvodní třetinou příběhu, tentokrát jsem to ale nevzdala a pročetla se až ke kapitolám, kdy se z hlavního hrdiny stal policejní pes Ellie. Jako bych četla jinou knihu! Neskutečně jsem se do čtení zažrala a nedokázala se od stránek odtrhnout. Po dočtení závěrečných odstavců musím přehodnotit svůj negativní postoj, který jsem vůči Psímu poslání zaujala, protože i když mě první třetina vůbec neoslovila, zbytek knihy byl skvělý. Autor přišel se zajímavým nápadem na reinkarnaci zvířecí duše a plnění životního poslání, což zpětně musím ocenit. Určitě jde o dílko s přesahem, které čtenáři nabídne několik pěkných myšlenek na pomíjivost života. A i když si stále myslím, že šlo ubrat toho trapného hraní na city v úvodu, kniha si mě nakonec dokázala získat. Rozhodně jde o jedinečné dílko, které v mé paměti jen tak nevybledne.

3 11.03.2023