Veve721 komentáře u knih

Dle mého názoru autoři skvělé vystihli napjatou atmosféru krize. Neskutečně napínavé a emotivní!

Hlavní hrdinové mi nebyli nijak extra sympatičtí, i tak mě ale bavilo sledovat vývoj událostí jejich očima. Také se mi tak úplně nepozdávaly vztahy mezi postavami, protože mi přišly příliš povrchové (s přihlédnutím na krátký časový úsek je ale pochopitelné, že neměli dostatek času na to, aby si k sobě vytvořili hlubší vazby). Navíc jsme se prostřednictvím krátkých vhledů podívali i na osudy jiných obyvatel, což bylo příjemným zpestřením hlavní dějově linky. Autoři tím lehce odkryli závoj anonymity, za níž se tak rádi schovávali jednotliví členové komunity při svém honu za přežitím. Několik vedlejších příběhu mě opravdu chytilo za srdce - mnohdy i víc, než osud hlavních hrdinů.

Jedinou výtku bych měla k uspěchanému závěru, který vyloženě vybízel k pár kapitolám navíc. Mnoho dějových linek zůstalo nakousnutých a čtenáři bylo ponecháno až příliš prostoru k domýšlení. Přesto knížku hodnotím velmi kladně a ráda se k ní v budoucnu znovu vrátím.

1 12.02.2022

Nejsem zrovna zastáncem motivačních knih, protože nesnáším, když mi někdo vnucuje přehnaný optimismus. Jednoduše řečeno, jsem ten typ lidí, co při dobré míněných radách viditelně protáčí oči v sloup a otravného radícího okamžitě odrazí vlnou sarkasmu.

Tahle knížka ale není tím, čím se zdá. Pod možná až infantilně jednoduchým obalem se skrývá skutečný filozofický klenot, který kritizuje motivační literaturu (hurá) a navrhuje lepší alternativu, jak pohlížet na svět kolem sebe. Dozvíte se například to, že vytyčovat si velké životní cíle je prvním krokem k frustraci. Jednak se naše cíle ne vždy naplní a když už jsme náhodou úspěšní, tak často postrádáme pocit naplnění. Autor podporuje hlavní myšlenky stoicismu a doporučuje nechat život plynout, radovat se ze samotné cesty místo z výsledků a hlavně se nesnažit přetvářet naše okolí k vlastnímu obrazu. Jak lidé tak svět je jedinečný a když se bude snažit ho změnit, budeme jen zklamaní, ne šťastní.

Jako celek knížku hodnotím velmi kladně. První polovina je rozvláčnější a více zaměřena na přiblížení stoického myšlení, takže nepůsobí tolik čtivě a úderně jako druhá polovina. Nevnímám to však jako negativum, protože autor se musel od něčeho odrazit a při stostránkové knížce nemůže mít nikdo problém se špetkou teorie. Vše je vysvětlováno velmi srozumitelně, text je psaný jednoduchým jazykem a obsahuje několik pěkných přirovnání ze života. Příjemné je hlavně to, že ve vás autor nevzbuzuje pocit, jako byste pro své štěstí museli vynaložit hromady energie, naopak se pokouší vyvolat pocit klidu a spokojenosti. Knížka je zároveň velmi tenoučká, neplýtvá tedy čas zbytečnými omáčkami - stejně jako slavný stoik Epiktétos ve své Rukověti, i zde je hlavním cílem předložit čtenáři zhuštěné poznání jako vysoký koncentrát. Nemusíte se tedy prokousávat stovkami stran uspávače hadů. Vše dostanete naservírované jako chutný dezert na zlatém talířku a já můžu jeho ochutnání vřele doporučit.

31.01.2022

Pět hvězd je u této série klasika. Vždy ji tak hodnotím a vždy lituju, že není možné dát ještě víc. V tomto dílu je spousta prostoru věnována mé oblíbené postavě - mistrovi sarkasmu Keefovi. Naši hrdinové jsou poznamenání událostmi minulého dílu, ale nemají čas na utápění se ve svých pocitech, protože na ně čeká množství nových výzev. Nakoukneme do tajemné školy pro nenapravitelné případy, blíže se seznámíme s členy tajné organizace, dozvíme se, co nechutný ogří král skrývá pod bederní rouškou a hlavně se zaměříme na trpaslíky, kteří doteď nehráli v příběhu nijak výraznou roli. Kdo šíří nebezpečnou nákazu mezi mírumilovnými milovníky zahradničení? Nadchla mě jejich magie úzce provázána s přírodou, ovládání kořenového systému stromů a zpívání rostlinkám. Autorka má neskutečný vypravěčský talent a obrovskou hromadu fantazie, která se zdá nekonečná. Každým dalším dílem jen dokazuje, že ty nejlepší nápady pořád ještě nevyčerpala. (Nechci spoilerovat, ale závěr tohoto dílu vás nečekaným plot twistem vážně položí!)

Strážce ztracených měst je prostě závislostí, která jen tak nepustí. Jak se do magického světa jednou ponoříte, už ho nikdy nebudete chtít opustit.

2 28.01.2022

Příběh měl velký potenciál, bohužel však nebyl dostatečně vytěžen. Úvodní pasáže o tajném životu dvojčat byly zajímavé a čtivé, když však dívky vyšly do světa, změnila se také atmosféra příběhu. Většinu knihy zabírá putování od domu k domu, nudné popisy okolní přírody, místy přerušené náhodnou akcí, která nemá valný vliv na vývoj děje či charakterů. Což byl další velký problém - příběh byl popisován z pohledu obou hrdinek a autorkami jsou dvojčata, takže by člověk očekával, že se to pozitivně odrazí na propracovanosti charakterů. Jenže hlavní hrdinky byly ploché jak žehlicí prkno a tak podobné, že bylo místy těžké rozlišit, která z nich zrovna vypráví. Zhruba v polovině knihy došlo k posunu, kdy Mira začala trpět krizí identity a hledat své pravé já, což bylo ve výsledku ještě horší. Její nepochopitelné trucování a hysterické záchvaty způsobily, že jsem měla chuť knihu okamžitě odložit. Mám ale zásadu vždy všechno dočítat, takže jsem odolala.

Oceňuju nápad a pozitivní byla také absence romantické linky. Do dalšího dílu se pustím, protože je slušná šance, že se autorky v psaní posunou. Pokud zapracují na charakterech a rozvinou dějovou linku správným směrem, nakonec ještě může jít o slušnou dystopickou trilogii.

2 11.01.2022

Tato série není vhodná pro slabé žaludky. Já osobně s brutalitou nemám problém, právě naopak (mezi své oblíbené filmy řadím Saw), takže jsem si sérii oblíbila už od první stránky - autor se ničeho nebojí a své čtenáře dokáže napínat, jak nikdo jiný. Předchozí dva díly mi přišly o kapku zvrácenější, oproti tomu "Noční lovec" klade mnohem větší důraz na psychiku čtenáře. Díky mrazivé atmosféře příběhu bych nejspíš ani neusnula, kdybych byla doma sama. ("Pod postel ses nepodívala" je věta, která mě bude ještě pěkně dlouho strašit ve snech.)

Závěr byl trochu jiný, než v minulých dílech, mnohem víc zaměřený na interní pohnutky vraha. Mně se to líbilo. Na autorovi zbožňuju právě to, jak mě vždy dokáže překvapit. Nehledě na fakt, že i z literárního hlediska je kniha opravdovým klenotem. Chris Carter je právoplatným mistrem thrillerů a každou další knihou mě v mém názorů jen utvrzuje. Rozhodně doporučuju!

11 02.01.2022

Jsem vážně smutná, že to musím říct, ale tahle kniha mě opravdu zklamala. Maja Lunde je typickou severskou autorkou, která výborně pracuje s detailními, místy až lyrickými popisy přírody. Zároveň se více než na děj soustřeďuje na vnitřní boj postav a práci s komplikovanými charaktery. Získala si mě již prvním dílem environmentálně zaměřené série "Klimatické kvarteto", který se soustředil na vymírání včel. Líbilo se mi, s jakou jemností a křehkosti popisovala vztah ke včelám a osudy hlavních hrdinů mě doslova pohltily. Bohužel, při čtení Modré jsem tento pocit postrádala.

Děj je opět rozdělený na různá časová období: naší současnost, kdy nevrlá seniorka Signe vyráží na ekologickou misi (nandat to svému bývalému) a na blízkou budoucnost, kdy zemí zmítanou extrémním suchem cestuje David se svou malou dcerkou. Oba hlavní hrdinové jsou otravní, sobečtí a neskutečně nesympatičtí, takže mi většinu knihy bylo úplně jedno, jestli zemřou nebo ne. Signeina linka připomínala děj klasiky Stařec a moře - celou dobu jen plula na lodi a plula a plula... Přičemž se utápěla v křivdách minulosti, kterou očividně ani po uplynulých desetiletích nedokázala nechat být. David byl nezodpovědný mamlas, který se o své dítě neuměl sám postarat déle než 5 minut, takže byl nucený neustále zneužívat pomoci ostatních. Vděk byste u něj ale hledali marně.

I kdybych snad dokázala odhlédnout od otravných hrdinů, děj nebyl natolik zajímavý, aby mě dokázal zaujmout. I přes nápaditý námět mě knížka třičtvrtě času nudila a do obrácení stránek jsem se musela často nutit. Když se zpětně zamýšlím, jaksi postrádám příběh, protože většinu knihy zabírají interní monology nebo vzpomínky postav. Závěr byl příjemný a líbil se mi, nedokázal mě ale přesvědčit o tom, že by bylo tohle dílo něčím lepším, než jen průměrným románem, který bohužel nedokázal naplnit má očekávání. A to i přesto, že téma samotné vnímám jako důležité poselství věnované každému z nás.

27.12.2021

Tahle knížka je prostě skvělá! Příběh se soustředí na temný úsek silnice blízko hlubokých lesů a divokých horských oblastí, kde po celá desetiletí dochází k únosům stopařek. Některé byly nalezeny mrtvé, ale mnoho případů zůstává stále nevyřešených.

Nemám absolutně co vytknout. Autorka se při psaní inspirovala skutečným místem, což oceňuji, zároveň však příběh okořenila správnou dávkou akce a napětí. Příběh je plný nečekaných dějových zvratů, zajímavých postav a statečný pejsek je jen bonusem navíc. (Kdo by nemiloval Vlka?️) Výborně zafungovala také mrazivá atmosféra kanadské divočiny, stejně jako mysteriózní prolog, díky kterému jsem se do knihy zamilovala od první strany. Za necelé dva dny jsem měla dočteno a můžu říct, že ani po poslední straně mé nadšení nijak neopadlo. Výborná kniha od výborné autorky, ke které se vždy ráda vrátím.

Tohle je "temná cesta", na kterou se CHCETE vydat!

26.12.2021

První díl romantikuš série "Objekty touhy" mě nijak zvlášť nezaujal, přesto jsem sáhla po pokračování. (I když hlavně proto, že už jsem ho měla koupený a bylo by mi líto zbytečně utracených peněz.) Neočekávala jsem nic. U prvního dílu jsem měla největší problém s humorem, který mi přišel příliš vynucený - jako by se autorka snažila být vtipná za každou cenu, což v mých očích vyznívalo spíš směšně než vtipně. Její třešničky mě ale v tomto aspektu mile překvapily. Nejen, že se autorce podařilo úspěšně vybalancovat poměr vtipnosti/trapnosti, ale celkově mi příběh přišel stravitelnější a plynulejší.

Po obsahové stránce samozřejmě nelze očekávat žádné veledílo, jelikož jde pořád o klasickou červenou knihovnu a ta originalitou zrovna neoplývá. Stejně jako u prvního dílu, i tady se vám dějová linka po pár dnech vyfučí z hlavy a ani si na ni nevzpomenete. Nejde o nic výjimečného - chudá pekařka, do které se zamiluje největší kanec v okolí, ke všemu opět pohádkově bohatý. Happy end je samozřejmostí. Přesto... Něco na tomto příběhu bylo, co jsem v jedničce postrádala. Možná postava ujetě zlomyslného Williama, který nic nebral vážně a byl tím svým způsobem roztomilý? Netuším. Jen vím, že si tento díl ráda někdy přečtu znovu, přestože nejde o nijak výjimečný literární počin. Pokud máte tento žánr rádi, nejspíš nebudete zklamaní. (I když pořád existuje spousta lepších knih, po kterých může čtenář sáhnout.)

2 25.12.2021

Děj je klasické klišé - sekretářka a sexy šéf. Hlavní hrdinka je novinářka, která se v přestrojení za stážistku pokouší vyhrabat špínu na úžasného, chytrého a dokonale mužného businessmana Bruce, který je posedlý svým banánem. Když mu nemotorná stážistka bez dovolení sežere jeho nejoblíbenější svačinku, rozhodně se jí udělat ze života peklo...

Asi takhle... "Jeho banán" není úplně špatná kniha, pokud máte rádi klišoidní romantické zápletky a sexistické narážky ve vás vyvolávají záchvaty smíchu. Já se sem tam zasmála a ve finále se mi kniha četla celkem fajn. Ale znám i lepší díla podobného stylu - například na Jo Watson se Brucova fixace na ovoce vůbec nechytá. Největší problém jsem paradoxně neměla s hloupě průhlednou zápletkou, ale s humorem. Autorka sice vtipkovat umí, ale zároveň neskutečně tlačí na pilu. Jako by od první strany musela být každá jedna věta vtipná a to prostě ve výsledku vyznívá pitomě a síleně. Pes, který trpí průjmem? Haha, velmi vtipné. Každopádně s každou další stránkou mi knížka přišla stravitelnější. (Nebo mi odumřel dostatek mozkových buněk na to, abych se dokázala zasmát na takhle trapných vtipech...) Slovní narážky a dobírání hlavních hrdinů místy příjemně pobavilo. Když máte chuť zrelaxovat nad něčím přiblble naivním, tahle kniha svůj účel splní. Jinak ale nejde o nijak převratné dílo, které by mi uvízlo nadosmrti v paměti. "Jeho banán" hodnotím jako lepší průměr.

2 02.12.2021

Knižní sféra není žádná objektivní věda. Některé knihy jsou dle mého názoru nespravedlivě na výsluní a jiné si chválu recenzentů skutečně zaslouží. 'Návod na vraždu pro hodné holky' lze rozhodně označit za populární, ale jde o popularitu oprávněnou? O tom nepochybujte ani na sekundu! Jde o první díl YA krimi trilogie, v němž si premiantka Pipa vybere zvláštní téma školní práce - rozhodne se vyřešit tajemné zmizení mladé dívky z jejího městečka. Je totiž přesvědčená, že policie nevěnovala vyšetřování dostatek času a obvinila z vraždy chlapce, který byl ve skutečnosti nevinný. Pipa věří v Salovu nevinu a je odhodlaná jeho jméno očistit.

Naprostá pecka! Nemám absolutně co vytknout, protože tahle kniha má opravdu všechno - sympatickou hlavní hrdinku, spoustu akce, nečekané dějové zvraty, lehce mrazivé okamžiky a taky dostatek podezřelých, abyste vraha neodhalili po prvních deseti stranách. Pátrání samo o sobě autorka vystavěla výborně, protože je správně zašmudrchané, přitom ani na vteřinu nenudí. Pipa stále nachází další a další stopy, které čtenáře udržují v neustálém pocitu napětí. Knížku je jednoduše těžké odložit, protože budete napnutí až do poslední strany! Úplnou třešničkou je pak moderní forma textu, která zahrnuje pracovní protokoly, mapky i přepisy rozhovorů. Jednoduše jde o Akta Illuminae na poli YA krimi thrillerů. Neméně chytlavé, poutavé a úžasné. Rozhodně doporučuju a nemůžu se dočkat, až se pustím do druhého dílu.

4 22.09.2021

Nová kniha od autorky, která mě přesvědčila, že i milovnice fantasy může mezi čistokrevnými romanťárnami najít skutečný poklad. Mona Kasten prostě psát umí, což dokázala okouzlující sérií 'Znovu'. O to víc mě mrzí, že jsem z nového výtvoru nebyla nadšená.

Jedním slovem: klišé. Příběhy zamilovaných puberťaček obecně bývají na jedno brdo a tenhle nebyl výjimkou, přestože byl napsán velmi čtivě. To se autorce nedá upřít - i kdyby vydala jen nákupní seznam, čtenář by ho s radostí zhltnul za jednu noc, jenže to prostě někdy nestačí. 'Zachraň mě' je nový 'After'. Všichni víme (ať už z filmů nebo knižní předlohy), že vztah Tessy a Hardina byl jednoduše toxický. Jako by si Mona Kasten řekla to samé a rozhodla se jejich příběh opravit. Ale je vztah sexy šprtky Ruby se zbohatlickým kinder gangsterem školních chodeb opravdu lepší? Podle mě ne. After byl rozčilující, ale jeho originalita tkvěla právě v silných emocích, které vyvolával. Hardin byl manipulativní hulvát a jeho chování nemělo omluvy. Z Jamese se autorka zcela očividně snažila udělat oběť okolností, která je rodinou dotlačená do určitých rozhodnutí. Klasická šedá zóna. Romantická linka mě díky tomu trochu nudila, což je blbý, když jde o hlavní tahač knížky.

Kdybych nikdy nečetla After, ani jinou romanťárnu ze střední, tak mě tahle kniha baví mnohem víc. Všechno je napsáno správně - hlavní hrdina má důvod ke svému chování, hlavní hrdinka je chytrá, vztah budují postupně, vedlejší postavy jsou sympatické, navíc autorka píše neskutečně čtivě a je proto lehké se do čtení plně ponořit. Ale zároveň je příběh tak nudně neoriginální, že nemůžu hodnotit líp, než jako průměr. Neurazí, nenadchne. Vzhledem k faktu, že jde o úvodní díl, pořád existuje možnost budoucí strhující akce, která mi vyrazí dech, ale momentálně si nejsem jistá, jestli po pokračování sáhnu. Přeci jen... Na co mít v knihovničce beta verzi Afteru, když už tam jeden After mám?

2 16.09.2021

Po dočtení naprosto chápu kritiku, která se na tuto knížku snesla. Postavy jsou nesympatické, hloupé, chovají se absurdně a hlavní hrdina (historik Jon) je snad ze všech nejhorší. Usmyslí si, že v postapokalyptickém světě je jeho posláním vše zapisovat, proto až fanaticky zpovídá ostatní přeživší, se kterými uvízl ve Švýcarském hotelu. Nepokouší se jet za svou rodinou do Ameriky, nesnaží se zjistit, jak jsou na tom okolní města. Prostě jen s dvacítkou cizích lidí sedí na zadku, nechává si vařit od kuchařky, prochází se po chodbách, zapisuje nepodstatné blbiny a sem tam sežene nějakou cigaretu nebo drogu. Z katatonického stavu ho probere až nález mrtvé holčičky v nádrži na vodu, jejíž vraždu se rozhodne vyřešit...

Příběh není zrovna dobře vyvážený - místy se téměř nudíte, jindy byste ocenili větší rozvedení zápletky. Ve výsledku se mi ale kniha líbila. Postavy byly naprostá banda trotlů, to ano. Jenže nemůžeme čekat, že jadernou katastrofu přežijí jen géniové, kteří si během prvního týdne zajistí zásoby, založí krytou zahrádku na pěstování nezávadných plodin a využijí správný způsob filtrování vody. Ne. Pořád se najdou i blbci, kteří upilujou víka nádrží na střeše, aby si mohli při dešti nachytat tu fajnově radioaktivní vodu. Blbci, kteří vypnou elektriku, aby se jí neplýtvalo, ale nechají si zapnuté mrazáky. Blbci, kteří nevylezou z hotelu a jen čekají, jestli je někdo přijde zachránit... Při čtení jsem se bavila, i přes naprosto neschopné postavy a otravné egocentrické moralizování hlavního hrdiny. Vyšetřování vraždy mrtvé holčičky by zasloužilo ještě pár stran navíc, ale jinak hodnotím knihu kladně. Pokud hledáte návod na přežití jaderné katastrofy, tady ho určitě nenajdete. "Jsme poslední" byla spíš ukázkou nejhoršího možného scénáře, který by dřív nebo později vyústil ve smrt všech přítomných. Což mi ale nijak nebránilo v tom, abych si čtení užila.

1 10.09.2021

Dlouho jsem přemýšlela, jestli svou recenzi zveřejnit. Zaprvé jsem nechtěla vypadat jako hater a zadruhé jsem po dočtení neměla chuť na knihu vůbec vzpomínat. Dlouho mě něco takhle nevytočilo.

***Pozor na možné drobné spoilery***

Sama sebe se ptám, proč jsem se po tragickém Navždycky masochisticky pustila do volného pokračování. No proč... Ava vypadala v prvním díle jako super postava, minimálně oproti nenažrané protivné Mei. Doufala jsem, že se autorka ve svém psaní posune o level výš, obzvlášť po vší té kritice. No neposunula, spíš naopak. Pohled do Aviny hlavy mě znechutil. Takhle podlou, závistivou, nepřejnou a panovačnou mrchu jsem vážně nečekala. Celá kniha je jen o fňukání ve stylu "jsem já chudinka tak bohatá, že to před všemi (dvěmi) kamarády musím tajit". Z jednoho kluka si udělá otroka, kterého jen ponižuje (nechápu, že ji neposlal do háje okamžitě) a druhého chudáka nechá malém veřejně ukamenovat. A za co? Za to, že nechtěl chodit s bezejmenou psychopatkou, která po první noci byť nevytasila zásnubní prsteny?! Preston byl jediná světlá stránka knihy - okouzlující, milý, vtipný kluk, který prostě jen odmítl jednu holku, a autorka to skrz svou hlavní hrdinku takhle dodrbe. A ne, opravdu není správné řešit spory šikanou, I KDYBY si to dotyčný zasloužil. Což fakt nezasloužil. YA literatura formuje mládež, ale tohle vážně nemůžu s klidným svědomím doporučit.

Jediné, co můžu pochválit jsou chaty. Ty byly opravdu vtipné. Na druhou stranu, autorka mnoho vtipů obšlehla z nápisů triček a citátů jiných autorů, takže mi nepřipadá fér ji za to chválit. Taky se mi líbilo grafické zpracování, které nejspíš uchránilo nejeden výtisk tohoto literárního pekla před tragickým skonem v popelnici. Strašně mě štve, že jsem se nepoučila a pustila se do druhého dílu s nadějí, že Ava knížku zachrání. Opravdu jsem doufala, že si autorka vezme k srdci kritiku, ubere popkulturních narážek, vyhne se nevtipným vtipům o fyzickém násilí a hlavně napíše Avu takovou, jaká byla v Navždycky - skvělá. Bohužel.

6 02.09.2021

Opět jedna z knížek, která mě velmi mile překvapila. Přestože je hlavní hrdinka naivně zamilovaná 17ka, která až trapně visí na svém idolu Drakeovi, příběh nabízí mnohem víc. Především jde o zajímavý náhled do života dívky s poruchou krátkodobé paměti. Při čtení jsem si pořád znovu a znovu představovala Floru jako rybičku Dory z "Hledá se Nemo", protože si stejně jako ona nedokáže vytvářet žádné nové vzpomínky. Ale Flora si však jednu přeci jen uchová, a to vzpomínku na svůj první polibek. Začne být doslova posedlá představou, že jí Drake vrátí paměť a proto se svou osudovou lásku vydává hledat až na Severní pól.

Hlavní hrdinka byla okouzlující, i přes svou neskutečnou naivitu - ta však k danému věku patří, takže se nedá brát jako negativum. Taky jsem si v hodnoceních jiných čtenářů všimla, že jim bylo proti srsti neustálé opakování informací, což mně naopak vůbec nevadilo. Vzhledem k diagnóze hlavní hrdinky mi přišlo opakování vět nejen logické, zároveň místy vtipné, jindy smutné a hlavně originální. Podle mě autorka zpracovala dané téma výborně. Příběh byl čtivý, napínavý a měl spád. Nedocházelo ke zbytečnému natahování děje, což je patrné i z menšího počtu stran. A je to jen dobře, protože jakmile se do Flořina vyprávění začtete, je velmi těžké se od stránek odlepit. Výjimečný čtenářský zážitek. Knížku doporučuju jako skvělou sondu do života lidí s amnézií a určitě brzy sáhnu po nějakém podobném díle.

3 01.09.2021

(SPOILER) Co si budeme nalhávat, některé knížky mají tak úžasnou obálku, že prostě není možné odejít z knihkupectví bez nich. První díl duologie Vůně Aramteshe je přesně ten případ. Pod krásným zevnějškem se skrývá skvělý nápad na dobrodružné fantasy putování. Princův osobní strážce Ash a parfumérka Rakel se spolu vydávají hledat lék na smrtící jed, kterým byl otráven následník trůnu. Získat jednotlivé suroviny ale rozhodně není lehký úkol...

Zápletka byla sice poměrně jednoduchá, ale zajímavá. Hledání surovin mi trochu připomínalo moji oblíbenou dětskou fantasy sérii Deltora (kterou miluju doteď). Líbilo se mi dobrodružné putování a líbil se mi také kouzelný svět, jak si ho autorka vymyslela. Zcela viditelně se inspirovala Orientem, což k tématu parfémů výborně sedlo. Líbily se mi nejrůznější slovní hříčky odkazující na vůně, i Rakelino podrobné popisování každého pachu. Díky tomu jsem si připadala, jako bych všechnu tu skořici, santalové dřevo, fialky i smradlavé ryby cítila spolu s hlavní hrdinkou. Téma vůní bylo rozhodně vytěžené na maximum a je jedinečným prvkem, který tuto duologii odlišuje od podobných fantasy výtvorů. Pozitivně na mě také působil nenásilný vývoj vztahu ústřední dvojice. Žádná láska na první pohled, právě naopak - velmi realistický a uvěřitelný přechod od nedůvěry v sympatii, kdy romance rozhodně není stěžejním prvkem příběhu. Osvěžující.

Slabinou příběhu pro mě byla úvodní čtvrtina, kdy autorka svým hrdinům přehnaně usnadňovala práci. Například na stovky let ztracenou legendární knihovnu narazili prakticky jen pár kroků od města, ze kterého právě vyšli. To je mi ale šťastná náhoda... (Taky bych pro lepší orientaci ocenila mapku.) S každou další kapitolou byl ale příběh zajímavější, napínavější a akčnější. Závěr nebyl zrovna překvapivý, ale rozhodně byl vhodným završením. A ten cliffhanger na konci? Ach! Určitě nutně musím mít i druhý díl. Mám takový pocit, že autorka skrývá ještě nějaké ty karty v rukávu, takže se máme na co těšit...

3 26.08.2021

Autorčiným cílem očividně bylo poukázat na to, jak je pro ženu v IT oboru těžké se prosadit. Hlavní hrdinka Mel po negativních zkušenostech s randěním přes online seznamky vytvoří aplikaci, kde ženy můžou anonymně varovat ostatní před nevhodným chováním mužů. Bohužel, nápad zní zajímavěji než výsledek. Příběh byl plný romantických absurdit, jako například moment, kdy se hlavní hrdinka cítí nažhavená dřív, než si vůbec uvědomí přítomnost svého idola Alexe. Její buňky mají očividně magické schopnosti a bez jejího přičinění pravidelně skenujou místnost, jestli se v ní náhodou nenachází sexy chlap... Spousta pro děj nepodstatných vycpávek pouze natahovala čtenáře, aby se k vyústění zápletky nedostal tak rychle. První polovina se nepříjemně vlekla a nesympatická hlavní hrdinka mě vyloženě iritovala. Neustále oplzle komentovala každý chlapský zadek, přitom ale vyčítala chlapům jejich sexistické chování. Sama se mohla přetrhnout, když s ní Alex flirtoval, ale když kamarádku balil číšník, okamžitě obracela oči v sloup. A tyhle kámošky byly samostatná kapitola - krásné, chytré, úspěšné... Nechápu, kdy všechny své pracovní úspěchy stíhaly, když byly každý jeden večer totálně zlité na nějaké párty.

Hlavní dějová linka týkající se vývojářství byla zajímavá, jenže se ztrácela v ustavičném zahořklém kňourání hlavní hrdinky. Očividná snaha autorky o IT feminismus vyšel nazmar právě kvůli povaze Mel a podsouvání myšlenky, že všichni chlapi jsou šovinistické hovada. (Až na dokonalého Alexe samozřejmě.) Neříkám, že se to absolutně nedalo číst, protože kapitoly věnované rozvíjení nové aplikace byly zajímavé a i se závěrem jsem byla vcelku spokojená. Ke knize se už ale neplánuju znovu vracet. Myslím si, že se téma dalo zpracovat i lépe.

1 23.08.2021

No páni! Na to, že jsem od této knížky neměla žádná očekávání, mě opravdu mile překvapila. Zapomněla jsem doma rozečtenou knížku a tak jsem byla nucená nakouknout do uložených e-knih. "Mám tě ráda, nemám tě ráda" od Jo Watson byla před pár dny zdarma ke stažení na stránkách Knih Dobrovský a jsem ráda, že mě k ní náhoda takhle přivedla. Anotace by mě ke koupi nejspíš nenalákala, což by byla velká škoda. Už od prvních kapitol jsem si zamilovala roztomile bláznivou hlavní hrdinku, která si s vymyšleným jménem a falešným životopisem nakráčela do kanceláře generálního ředitele, aby získala práci asistentky. Vždyť přece hrála asistentku ředitele v telenovele, nemůže být tak těžké zahrát si ji i v reálném životě, ne? Tornádo Poppy převrátí kancelář svého nabručeného (ale sexy) šéfa vzhůru nohama...

Nemám co vytknout - bavila jsem se od první kapitoly až po tu poslední. Přestože byl závěr předvídatelný (jak tomu už u romanťáren bývá), hltala jsem stránky jedním dechem a vždy jsem se těšila na moment, kdy se ke knížce zase dostanu. Autorka nejen, že umí výborně psát, ale má i sympatický smysl pro humor. Dlouho jsem se tolik nenasmála. Charaktery jsou výborně napsané - Poppy je sympatická milovnice květinek a zachránkyně zraněných holubů, kterou je snadné si oblíbit. Pozitivním rysem byla taky absence zbytečných hádek hlavních hrdinů, kterými je červená knihovna proslavená. Příběh plyne poklidným tempem, které nenarušují hysterické výlevy, naopak každý problém vyústí v situaci, která čtenáři vyčaruje úsměv na rtech. V nejbližší době si plánuju koupit i hmotnou verzi, abych ji měla po ruce kdykoliv budu mít špatné období - je to totiž zaručený recept na dobrou náladu. ️

3 19.08.2021

Znáte taky ten tragický pocit, když dočtete naprosto úžasnou knihu? Bojíte se, že další čtená kniha už prostě nemůže být TAKHLE dobrá... Přesně takhle jsem se cítila po poslední stránce Domu soli a smutku.

S retellingy se v posledních letech doslova roztrhl pytel a na pultech knihkupectví najdeme nekonečné záplavy Sněhurek a Popelek. Je to už trochu nuda, ne? Erin Craig ale sáhla po pohádce, která není tak masivně profláknutá - "roztrhané střevíce" bratří Grimmů vypráví příběh dvanácti sester, které se každou noc vytrácí z panství, aby tančily na magických plesech. Jedna ze sester ale začne mít podezření, že se za jejich nočními výlety skrývá něco temného. Obzvlášť, když se po chodbách panství prochází duchové...

Originální předloha ale není jediným důvodem, proč tuto knihu milovat. Kterýkoliv autor by na motiv této pohádky dokázal napsat dobrou knihu, ale Erin Craig posunula příběh o level výš. Zkombinovala temnou atmosféru a dokonalou práci s charaktery. Na první pohled kladné postavy skrývaly nepříjemná tajemství, naopak záporákům se dalo porozumět. Hlavní hrdinka byla skvělá, chytrá a rychle si mě získala. Přestože má kniha slušných 400 stran, žádná kapitola nebyla jen vycpávková. Všechna ta nečekaná odhalení, akce a napětí! Nedokázala jsem se od čtení odlepit a po zavření knížky jsem byla smutná, že už je konec. Kéž by šlo o sérii a já se mohla těšit na další díly, ale jde o ukončený stand alone román. Škoda. Dokázala bych si představit ještě další dobrodružství hlavní hrdinky, obzvlášť podle poslední kapitoly, která si pár stran navíc rozhodně zasloužila. Navíc ten svět! Autorka vykreslila různá náboženství, magická místa, květiny, národy,... Ráda bych se o nich dozvěděla víc, než kolik se vejde do jediné knihy.

Rozhodně jde o jednu z nejlepších knížek, které jsem četla. Neskutečně mi sedl autorčin styl psaní, charaktery i příběh. Líbila se mi temně gotická atmosféra s hororovými prvky, i originální svět, který autorka vystavěla. Opravdové překvapení a klenot současné fantasy.

3 15.08.2021

Dystopie jsou jedním z mých nejoblíbenějších žánrů. Zobrazují možné děsivé scénáře budoucnosti lidstva, ale také vybízí k přemýšlení. Kosec přináší svět, ve kterém lidé s pomocí vševědoucí umělé inteligence porazili smrt. Hrozba přelidnění si ale vyžádala vznik nové profese - kosce (česky Smrtka). Někdo přece musí zastoupit matku přírodu a udržet lidskou populaci ve snesitelných číslech...

Na tuto sérii jsem se mimořádně těšila, ale zároveň jsem se bála, že mě má přehnaná očekávání zklamou. Chvíli mi trvalo nabrat odvahu a knížku otevřít. Kdo už ale Smrtku četl, ten ví, že nebylo proč se bát. Neal Shusterman je výborný autor, který dokázal napsat čtivou dystopii s perfektně vystavěným světem a sympatickými (přesto uvěřitelnými) hlavními hrdiny. Zároveň beletristický YA příběh proložil deníkovými zápisky kosců, které cele dílo posunuly o level výš. Nabídl čtenářům filosofické otázky, nad nimiž mohou dále přemýšlet.

Jediné negativum jsem viděla ve vztahu hlavních protagonistů. Chápu, že láska je častým důvodem vzpoury mladých hrdinů v YA literatuře, tady mi to ale celé přišlo jaksi nasílu natlačené. Navíc to vůbec nebylo třeba. Citra s Rowanem mohli být jen přátelé a závěr by to nijak nezměnilo. Prostě mi přišlo, že autor pouze podlehl módnímu trendu YA literatury, kdy se do sebe musí hlavní hrdinové okamžitě osudově zamilovat, i když to pro vývoj příběhu vůbec není potřebné. Škoda.

Přestože mi vztah hlavních hrdinů přišel plochý a nadbytečný, nijak to nezměnilo můj názor na knihu. Jde o jedno z nejoriginálnějších a nejzajímavějších dystopických děl, které jsem četla a rozhodně se těším na další díly. Nejde totiž jen o chytlavý příběh pro mladé čtenáře. Kosec má přesah, který z něj dělá něco víc. Osobně bych ho zařadila do 'must have' poličky každého milovníka sci-fi literatury.

7 07.08.2021

Když jsem si pročítala hodnocení jiných čtenářů, překvapilo mě, že je podle velké části z nich tato kniha slabší než předchozí díly série. S tím nemůžu souhlasit. Dokonalou jedničku sice z trůnu nesesadila, ale bylo to jen o chlup. Dle mého názoru (těsně) druhá nejlepší kniha série 'Again'.

Líbilo se mi snad úplně všechno: sympatičtí hlavní hrdinové, jejich noční dopisování, napínavé rodinné drama i hledání vize vlastní budoucnosti. Co ale chválím nejvíc, tak to absenci pubertálních hádek, které by se k Nolanovu věku vůbec nehodily - jsem proto moc ráda, jak autorka zpracovala jeho charakter. Stejně milým překvapením pro mě byla ženská protagonistka Everly, která v předchozích dílech působila trochu nudně, skrývalo se v ní ale mnohem víc, než se na první pohled zdálo. Závěr samozřejmě nebyl velkým překvapením (jak tomu u romanťáren většinou bývá), ale líbil se mi.

Jediné, v čem byl první díl série o drobek lepší, je humor. Ač jsem se i tady párkrát zasmála a Nolan byl neskutečný sympaťák, Kadenovy sarkastické poznámky prostě trumfnout nedokázal. Nevadí, i tak jde o úžasnou knihu, kterou můžu jen a jen doporučit. Rozhodně si plánuju pořídit i poslední díl a zároveň si celou sérii kdykoliv v budoucnu ráda znovu přečtu. Přestože romanťárny zrovna nemusím, tahle série je výjimka. Mona Kasten prostě umí psát, což mi dokazuje zas a znovu.

1 23.04.2021