VeronikaJak komentáře u knih

Literární spolek Laury Sněžné mě okouzlil. Pravděpodobně proto, že jsem do té doby nic podobného nečetla. Spolek nebyl perfektní, ale byl jiný. Magický průvodce městem pod pahorkem je na druhou stranu mnohem lépe promyšlený. Učarovaly mi především první dvě třetiny knihy. Jääskeläinen v nich skládá mozaiku zápletek, příběhů, emocí a stylů. Ošálí čtenářovy smysly, ale přitom jeho text stále funguje jako celek – a funguje skvěle. Chápala jsem tyto části jako místo, kde je fantastično a podivno jakousi platformou, díky níž vypravěč ukazuje, jak funguje lidská mysl, jak předstíráme a neumíme se oprostit od rolí, které nám jsou v průběhu života přisuzovány. A o tom, dle mého názoru, i celý román je. O prolomení stereotypu, o přesažení hranic, o nichž si myslíme, že nás omezují.

7 05.05.2017

Pokusit se aktualizovat kultovní literární dílo je opravdu nelehký úkol. Tvůrci se ho však zhostili skvěle. Zachovaná symbolika je ještě umocněna původní koncepcí balad, jak je chtěl Erben prve vydat (se Svatojánskou nocí). Nádherně zpracovaný, do nejmenších detailů promyšlený kousek, který pomůže pochopit Kytici jednak mladší, jednak starší generaci. Vizualizace balad vám totiž umožní vidět v Kytici věci, jež jste dříve nevnímali. Současně vám ale jednotlivé komiksy nabídnou i něco navíc, donutí vás přemýšlet a hledat symboly. Je to zkrátka interaktivní dílo a skvělá cesta, jak přitáhnout moderního čtenáře k takovému pokladu, jakým Kytice bezpochyby je.

6 21.04.2017

Hravé, vtipné i smutné. Příjemná oddechovka, jejíž postavy vás donutí trochu přemýšlet nad životem, stárnutím a svými rozhodnutími, jiné vám připomenou, že byste se možná někdy neměli brát tak vážně. Pro mě to byla první kniha od pana Hartla a rozhodně ne poslední.

6 16.11.2016

Když jsem s Hordubalem začala, byla jsem pohlcena emocemi. Především tou jednou - cítila jsem se jako vyvrhel. Pravěpodobně jako sám Juraj. První dvě knihy byly skvělé, ta třetí už byla spíše takovým dovyprávěním toho, co už se dalo předpokládat. Žádné překvapení mě na konci nečekalo. Četbu jsem si ale užila. Za mě má velké plus právě za styl a jazyk vyprávění.

6 03.09.2016

Na tohle hodnocení, jsem se musela vyspat. Fakt je, že jsem za večer dočetla polovinu knihy, tudíž příběhu nemůžu odepřít čtivost a napětí. Ale ten konec... tohle mě asi trochu zklamalo. Nebo ne? Ani spánek mi nepomohl se rozhodnout. Určitě to ale stálo za přečtení, jen nevím, jestli to nebylo trochu přitažené za vlasy.

15.08.2016

Neviditelný. Vzpomínám si, když jsem o něm prvně slyšela na střední škole v hodinách literatury. Podruhé jsem se s ním setkala formou filmu v jedné suplované hodině. Viděla jsem asi 40 minut. Ani jednou jsem nedošla k tomu, o čem příběh skutečně je, až do doby, než se Neviditelný objevil na mém seznamu povinné četby při studiu na vysoké. Tři setkání – nepřipadá nikomu z vás trojka jako číhající, zlé zvíře? Skvělý román. Zvláštní je, že ačkoli jsem k žádné z hlavních postav nechovala sympatie, nemohla jsem se odtrhnout.

4 12.08.2016

Páni, tak to bylo něco. Ještě jsem se nesetkala s knihou do jisté míry vzdělávací, která by se četla takto – jako po másle. Nevím čím to, ale kdykoliv čtu něco, co mi má přinést nové informace, nejsem schopná přečíst více než nějakých třicet stran denně. U Žen jsem zvládla i sto a byla jsem naprosto v pohodě. Bollmann vám předá literární zajímavosti a minulost tak poutavě, že máte pocit, jako byste četli nějaké příběhy. Za mě skvělá věc!

2 31.07.2016

Zprvu velmi rozpačitý příběh plný myšlenek poněkud roztěkaného člověka, který se moc hezky vyvíjí a ukazuje vývoj osobnosti. Musím říct, že už mám za sebou Ostře sledované vlaky a nějak jsem jim nepodlehla. Díky tomuto dílu jsem však jistým způsobem pochopila Hrabalovu genialitu a začínám přemýšlet o tom, že se k Vlakům vrátím.

5 16.03.2016

Neopouštěj mě – poprvé jsem se o tomhle počinu dozvěděla skrze film a až po třech letech jsem objevila knihu. Abych pravdu řekla, film mě moc neoslnil, nějak jsem se s tím vším, co se tam dělo nemohla ztotožnit. Ale kniha, to je něco jiného. Od první chvíle, co ke mně Kathy H. promluvila, si mě získala. Zamilovala jsem se do hlavních postav. Ačkoliv je pravda, že Ruth dokázala být někdy skutečně otravná. Ale to všechno utvářelo příběh. Příběh, který rozhodně nebyl ničím laciný. A celé mi to přišlo tak trochu tajuplné.

4 06.01.2016

Po prvních padesáti stranách jsem se s příběhem stále nemohla ztotožnit. Nepřilnula jsem k hlavnímu hrdinovi, příběh se mi zdál rozpačitý. Můj celkový dojem z knihy byl nějaký zmatený. Od této chvíle však má sympatie k Lomu jen rostla. K hrdinovi jsem si našla cestu, konečně čtenáři trochu poodkrývá své nitro. Začala jsem se orientovat v jeho osudu. Líbil se mi zejména střet dvou světů – otce, jako válečného veterána, a syna, který válkou zasažen nebyl. Jejich rozdílný pohled na svět, na válku, na zkušenosti otce. Rozhodně nutí k zamyšlení se nad rozporuplností povahy a činů člověka.

1 30.12.2015

Po celou dobu čtení Platformy mě provázela rozpolcenost. Stále jsem nevěděla, co si mám myslet o ději, o autorovi a hlavní postavě. Chvílemi jsem měla chuť knihu odložit, ale stále mi něco říkalo ať pokračuji. Snad se dá i říci, že jsem knihu nemohla odložit. Něco zvláštního na ní je a nedovolí vám ji dát z ruky. Ačkoliv není prvoplánově úžasná. Abych to uzavřela - jsem ráda za to našeptávání k setrvačnosti. Jsem ráda, že jsem vydržela až do konce. Stálo to za to.

3 06.12.2015

Od doby, kdy jsem Divočinu přečetla, uplynulo už několik měsíců. Přes to, kdykoliv si na ni vzpomenu, ve mně zanechává silné pocity. Obdivuji odvahu autorky, její sílu a motivaci. Příběh mě jednoduše pohltil. Do jisté míry je motivační i pro čtenáře. Máte prostě chuť někam vyrazit, udělat něco se svým životem. Stále nemůžu přijít na to, co přesně mě na téhle knize tolik uchvátilo. Jedno vím ale jistě - jednou se k ní rozhodně vrátím.

7 04.12.2015

Jedna z nejčtivějších knih, které se mi za poslední dobu dostaly do ruky. Slova před očima plynou sama. Do hlavní linie jsou zapleteny další příběhy, které se do sebe přirozeně přelévají. To je právě to, co se mi na tom nejvíce líbí. Jak hladce dokáže autor přejít z jednoho příběhu do současnosti a chvíli na to do dalšího příběhu. V textu není nic, co by vás vyrušovalo. Krásný poutavý román.

1 03.12.2015