veronikahessy komentáře u knih
Viktor mi zezačátku nevadil, myslela jsem si, že to je prostě člověk, který chce, aby lidi dělali svou práci. No, spletla jsem se. Některé momenty byly nepředvídatelné, třeba scéna s cyklistou. Nenapadlo mě, že se bude řešit na tolika stránkách, ale vždycky tam nějak vyplula do popředí a udržovala mě v napětí. Dále mě také překvapilo Eričino tajemství. Těším se na další knihu od této autorky a určitě si chci přečíst i ty předchozí.
Kniha mě velice oslovila, její čtení mě bavilo a zlepšovalo mi den. První kapitola ohledně soutěže Star Dance byla popsána vtipně, ale zároveň velmi otevřeně. Další dny jsem četla třeba jen 10 stránek a pak se věnovala jiným činnostem, jen abych se měla další dny těšit na nové postřehy paní farářky. Příští rok si chci přečíst Deník i Zpověď hned po sobě.
Nejprve jsem si myslela, že žádné slovní hodnocení nenapíšu. K hlavním postavám jsem si našla vztah až v posledních třech kapitolách. Předtím jsem si rikala:hm, klasika, nejdřív se nemají rádi, pak ulitnou, vymýšlejí si důvody, proč spolu nemůžou být a nakonec happy end. To už tu bylo hodnekrat. Jediná změna je knižní prostředí a městečko, které bych dle vyliceni i ráda navštívila. Jako zábavné čtení před spaním dobré, jako rozšíření intelektu ani nějak ne.
Kniha je dobrá pro zasmáti a názornou ukázku slovíček (formou obrázků). Kdybych s angličtinou začínala, tak se z ní nic nenaučím, lépe se mi pracuje s tabulkami.
Kniha se mi moc líbila a musela jsem se držet, abych ji nepřečetla jedním dechem. A z dvojice Riley - Jack jsem fandila Jackovi.
Kniha nebyla špatná, ale čekala jsem , že tam bude víc rozebrán vztah Piper a ,,Alex", tak jako seriálu. Možná jsem zhýčkaná :)
Kniha má krásnou obálku, ale našla jsem v ní pravopisné chyby a překlepy (jak už tady bylo zmíněno). Taky bych ji doporučila mladším ročníkům.
Tuhle knihu jsem četla dlouho, musela jsem se nad jednotlivými částmi zamýšlet a odkládat ji. To myslím v dobrém. První část byla dojemná, jako pejskař jsem si libovala ve vyprávění o psech a překvapilo mě chování chobotnic. Ve druhé části jsem se dozvěděla nové informace - například o týrání krokodýlů nebo jak se získává hedvábí z bource morušového. Kniha nabízí mnoho způsobů, jak zabránit utrpení zvířat.
Krásná kniha o přátelství se zvířaty, určitě by se líbila i dospělým .
Bavilo mě trávit čas nad touto knihou, ale některé pasáže jsem přecházela s pousmáním - už je mi 30 a vím, že vztahy na dálku bez budoucnosti nemají šanci vydržet. Proto bych ji doporučila holkám, co zrovna končí střední - může jim dodat na nějakou chvíli naději. Já bych v mladších letech tento příběh hltala :-)
(SPOILER) V této knize se mi líbilo, jak Stefi dokázala obětovat svou potřebu mít vlastního koně pro Balonovo pohodlí. Uznala, že pro něj bude lepší žít v prostředí, které je mu přirozené a ona ho může kdykoliv navštívit.
(SPOILER) Smutný a silný příběh. Přiznávám se, že konec jsem nečekala. Pořád jsem doufala, že se to mezi Bárou a rodiči dá do pořádku, protože vůbec nic strašného nedělala. Konec byl zajímavě popsán.
Moc knížek s touto tematikou jsem zatím nepřečetla. Před touto jsem si krátila večery titulem Na druhý pokus, která mě ale zaujala o něco více. Já i v těchto příbězích hledám nějaký příběh na pozadí. Zde sice byl a moc smutný, ale na můj vkus zmíněný jen tak okrajově. Nelituji ale, že jsem si knihu vybrala a zkusím i druhý díl.
Kniha mě příjemně překvapila, příběh měl i hloubku, řešila se zde i přeměna Tristana v zodpovědného otce. Nadchnul mě samozřejmě i zbytek knihy :)
Kniha mě moc neoslovila, myšlenky jsou na mě takové až moc ezotericke.
Lituji, že jsem knihu neobjevila dříve. Aspergerův syndrom nemám diagnostikovany, ale některé příznaky se u mě objevují. Díky téhle knize vím, že v tom nejsem sama, obsahuje výpovědi reálných žen.
Je to moc krásná kniha, velice poučná i pro ty, co neplánují cíleně čekat v přírodě na jednotlivé ptáky.
U každého zástupce je nějaká zajímavost, dozvěděla jsem se plno nového a líbily se mi i kapitoly o ochraně lesa.
Jsou tu i nádherné fotografie.
Tohle byl snad můj první thriller, který jsem přečetla a jsem ráda, že to byla právě Matčina hra. Při čtení jsem byla pořád napnuta a chtěla číst dál a dál. Myslela jsem si, že až se dostanu na konec průběhu, tak si řeknu, že jsem ráda za svou nekonfliktní tchyni. To samozřejmě jsem, ale knihu odkládám s úplně jinou myšlenkou - a to už se musíte dozvědět z poslední kapitoly :)