Vec1980 komentáře u knih

Ani už nevím kde jsem na knihu přišel, ale nakonec jsem ji sehnal v tištěné podobě a určitě už z mé knihovny nepůjde.
Byť se kniha může někomu zdát nevyvážená nebo místy nezajímavá. Nepropracovaný děj? Ne každý příběh má desítku dějových zvratů a ne pokaždé na to má čtenář náladu. Podle mého výborně napsaná kniha s krásně plynulým nenuceným dějem a do knihkupectví pana Penumbry bych zalezl a týden nevylezl. Už jenom kvůli popisu obchůdku stojí zato přečíst. Hodně mne potěšilo, že autor zůstal věrný knize a nenechal se přenést do roviny googlaků a zůstal se Zlomeným hřbetem (zajímavé ... ale co přečtěte si sami).
Jenom pro ty kteří nechtějí hledat a mají rádi reálné informace v textu knih. Určitě neprohloupí kdo si přečte ....
http://cs.wikipedia.org/wiki/Aldus_Manutius
http://en.wikipedia.org/wiki/Francesco_Griffo
http://gerritszoon-font.soup.io/

5 20.05.2015

Ani vlastně nevím co jsem čekal, možná jsem jenom nepochopil volnou skladbu slov nebo jsem prostě jenom dané nepotkal ve správný čas a prostor.

04.05.2015

Nevím asi otázka pohledu. čím více dílů Harry Hole čtu tak tím více se mi zdá že něco se opakuje. Zápletky pomalé odkrývání děje směrem k polovině kde je "první pachatel" ve skutečnosti nepravý a postupné dopracování ke konci. Bohužel v Levhartovi mne nic moc nepřekvapilo, jedině snad fantazie s ohledem na Leopoldovo jablko což už jenom představa samotného jablka děsí.
Cestování mezi Kongem a Oslem je při nejmenším zajímavá a Coltan skutečný což jak jsem si dohledal je jeden z krvavých vzácnýhc kovů těžených v Africe pro použití v mobilní a jiné technice s předpokladem otrocké práce místních lidí za podpory různých gangů (Coltan (short for columbite–tantalite and known industrially as tantalite) is a dull black metallic ore from which the elements niobium and tantalum are extracted).

1 02.05.2015

Příběh první cesty českého snílka Dr. Václava Vojtěcha za splněním svého snu - Dobytí jihotočníkové země s expedicí Kontraadmirála Richard Evelyn Byrd, který předtím přeletěl nad severní točny a také atlantik. Tvrdohlavý Vojtěch i přez přímé odmítnutí odjíždí na Nový Zéland a stane se nakonec členem expedice. Jak sám říká: "Mezi 25.zářím 1928 a 28.únorem 1930 leželo mnoho významných událostí".
Nejedná se pouze o cestopis v pravém smyslu slova, ale i o jakýsi náhled do života polárních krajů, zamrzajícího oceánu, velrybářských lodí a pravých námořníků. Z dnešního pohledu zní při nejmenším zvláště, ne však drsně nebo odporně například text přibližující velrybářskou loď: "Samotný Larsen loví ročně 900-1200 kusů a přiváží do civilizace 75 000 barelů (109 000 hl) čistého oleje v ceně asi 70 miliónů korun. .. denní úlovek dosahuje často čísla 24".
Zajímavá je určitě i zmínka o setkání s první letadlovou lodí toho jména Lexington a Saratogu které "vzdávají hold přítomným členům Byrdovy expedice".
Bohužel kniha je autorovou první a také poslední. Což vysvětlí délka jeho života 1901-1932, když se těsně před svou první samostatnou výpravou utopí v mírném toku Labe. Ironie osudu neskutečná ... bohužel.

15.02.2015

Jedna z knih, kde je předpokladem velká představivost, bez které se jedná o krátkou povídku. Přestože dnešní pojetí hororu je logicky v jiné rovině, dá se i tento výklad historie z pohledu osvíceného pastora působícího v obci Lutzelfluh na území Bernského kantonu ve Švýcarsku postavit na stejnou úroveň, ne-li výše. Možná právě s ohledem na své stáří a nekomplikovaný popis se pro mne text dostal právě z roviny "horor" do roviny literárního díla. Časově se děj upíná na období působení Řádu německých rytířů v čele s rytířem von Stoffeln. Nechybí zvůle na poddaných, ďábel, smlouva, vina, trest, morová rána, černý pavouk, pýcha, bezbožnost. Než číst jakýkoliv horor tak si raději vemu znovu tuhle knižku.

1 11.01.2015

Ze života ... hmyzu? Myšleno ne špatně. Určitě je lepší cizí život číst než zrovna tenhle žít. Nejde ani tak o děj nebo pointu jako spíše o skutečnost, že pokud člověk začne přemýšlet o osbě na základě této knížečky tak určitě své splní. Josef F. ať se drží a přidá nám další knížku co možná nejdále od daného tématu ...

1 31.12.2014

I tento severský příběh má něco do sebe. Více vstupních impulsů se změnilo v působivý děj s mnoha zvraty a nečekaným (nebo čekaným) souvislostmi. Určitě nezklame ... úvodní příběh Joona Linna kam patří i písečný muž (vlastně kvůli němu jsem se vrátil k předchozím příběhům).

1 11.10.2014

Náhodně na základě recenze první kniha Keplera a musím uznat že na svou krutost se mi líbila. Vůbec mi ani nevadilo, že uhádnout komplice nebylo až tak těžké, naštěstí zajímavá historie dokreslující samotný děj a jeho vysvětlení .. jenom mne tak napadá proč tolik knih o tolika sériových vrazích? Limit minimálně jedna mrtvá osoba na 100 stran?

1 01.08.2014

Drsné, klasický styl .... nezklamal. Ideální relax, na druhou stranu nic k čemu by jsem se někdy vrátil.

4 11.07.2014

Povedené stejně jako předchozí. Bohužel se mi zdá že struktura mi začíná téměř vadit. Do poloviny jeden děj a jeden pochatel, potom zvrat, zamotání a pokračování k pachateli na druhé straně. Určitě ale stojí za přečtení a určitě doporučení s přísliběm napětí a ne zcela čekaného konce...

3 23.06.2014

Poprvé se mi stalo, že je úplně jedno jestli vidíte kreslenou verzi, posloucháte úžasně namluvenou nebo přečtete knižní verzi. Není důležité která verze, všechny dokonalé .....
http://www.databazeknih.cz/knihy/muz-ktery-sazel-stromy-3640
https://www.youtube.com/watch?v=W2oOaA2aqZQ
http://www.radioservis-as.cz/katalog/zbozi.php?detail=1554

3 16.05.2014

Osobitý styl jak jsem doufal. Nejde zařadit ani jako román a ani jako cestopis. Bohužel o co lépe napsané o to více smutnější jako celek. Formánek má bohužel v dnešní uspěchané technické době tu smůlu, že během pár let stihl kulturu Siberutu jak objevit tak i úplně ztratit. :-( .. bohužel doba A.V.Friče, kdy ten mohl jižní Ameriku poznávat v průběhu života a nezažít úplný zánik kultur je dávno pryč.

2 22.02.2014

Knihu jsem cíleně hledal poté co jsem přečetl hojně recenzované následné dílo Čistý a určitě stejně jako Čistý i tato kniha zůstane fyzicky v knihovně. Pokud hledáte nějaké srovnání tak to si nejsem jistý jestli je možné. Z mého pohledu, kdyby vyšly knihy v opačném pořadí tak by recenze oslavovala třeba zrovna tuhle. Hlavní hrdinou je James Dryer přicházející na svět v roce 1739. Obyčejné dítě v obyčejné anglické vesnici v době osvícení pokud chcete. Z prostředí se vyčleňuje pouze absolutní necitelností a to nejenom k bolesti. Význam scény, kdy spadne ze stromu a bez jakéhokoliv zájmu se dívá na svou zlomenou nohu a její nápravu vesnickým "odborníkem". Možná tohle je předobrazem, proč v průběhu příběhu je postupně každým zneužíván jako pouťová atrakce ppro danou vlastnost a to až do doby kdy se na válečné lodi přehoupne do dospělosti a bez jakéhokoliv citu se postupně stává chirurgem (jako jediný schopný operuje v průběhu bitvy a po jejím skončení se zájmem pitvá amputovnou ruku - vlastně lidské tělo je jeho jediným zájmem). Autor podle mého velmi dobře postupuje v ději, stejně tak jako z příběhu ve formě dopisu tak ve formě klasiky. Kariéra, cesta do Ruska, ....... a vůbec určitě mohu jen a jen doporučit, určitě i více než Čistého.

3 22.02.2014

Zajímavý pohled účastníka 2. světové války, který se vlastně vůbec války neúčastnil. Podle místa kde Jozef Frank žil se mohl dostat buď do sovětského zajetí a nebo do služby ve Wehrmachtu, což v důsledku jako osoba určitě vyhrál ;-). Zajímavé čtení na pár dní o cestě kolem Evropské části světa ve směru hodinových ručiček ...

07.02.2014

Pokud čekáte J. Nesbø nebo něco podobného severské krimi tak to opravdu ne. Na druhou stranu to jsem nečekal a kniha mohla jenom překvapit. A to mne opravdu překvapila, něco tolik zábavného a oddechového jsem už dlouhu nečetl a počítám že ani číst nebudu. Celkově a řekl bych dokonale celé pojetí popisuje zvolání "Na co máte kurva slona ...".... Jediné, ale zato velké, mínus je bohužel úvodník zde na databazeknih, který je k velké škodě knihy samotné spíše obsahem než lákadlem na knihu samotno :-(.

1 20.01.2014

Rozhodně zajímavá knížka, ikdyž lehce mi přišla ujetá skoro do žánru akčního příběhu než klasické severské detektivní knížky. Určitě ale pozitivní, že hlavní hrdina není detektiv a také oživení ke konci, kdy čtenář ztratí nit jak to vlastně bylo a proč je to vlastně tak, policie jako taková postavena mimo děj a zjednodušena do frajerského detektiva, který nepochopí nic .... ale možná odpovídá skutečnosti, kdo ví.

27.12.2013

První co mne z počátku uchvátilo byl obsáhlý popis detailů, ze kterého jsme byl uchvácen a nemohl jsem se dočkat další chvíle kdy na text najdu klid a čas v prostoru. Postupně toto, ale bohužel pro mne ustupuje, dílem možná ztráty dalších detailů a dílem přijetím stylu příběhu. Komentáře "morbidní, drsné" - vůbec v textu nepotkávám. Tyto přívlastky se spíše hodí pro klasiku Na západní frontě klid bych řekl, než k tomuto románu. Pokud knihu vezmete do ruky, není třeba spěchat, styl čtení "jedním dechem" Vám vezme hodně z hodnoty příběhu. Bohužel na konci příběhu samotného něco prostě chybí a zůstává více bodů, které by čtenář dořešil raději, než že za co Jean-Baptiste utratí vydělané peníze a posune se o krok ve svém životě ... co starý farář, co záhadní horníci a Armand a Guilottin .... Přes toto všechno určitě klasickou papírovou knihu posunu na vyšší příčky knihovny a určitě ji nepostoupím dále ... jsem rád že jsem pro tentokrát zase zamítnul e-knihu do knihovny virtuální.
Pár zajímavých řádek najdete na Wikipedii pod heslem "Hřbitov Neviňátek", přečtete-li před knihou, ztratí příběh smysl ...

03.12.2013

Bohužel jsem nečetl konkrétně tento výtisk, ale před rokem 1998 se mi do ruky dostal překlad právě od Jana Ulricha ještě než se podařilo vydat, předpokládám ale, že nebude velkého rozdílu.
Kniha jako taková se příliš komentovat nedá. Předpokladem je zájem o danou kulturu, v tomto případě kmene Lakota - části národa Sioux, Očhéthi Šakówiŋ nebo jakkoliv chcete.
Logicky je vypravěčem příběhu jediná osoba a to Heȟáka Sápa a jako Wičháša Wakȟáŋ - přeneseně "šaman". Vypráví příběh svého života, jako nejúžasnější je vyprávění osobní vize seslané na hranici smrti. Tímto dostává schopnost léčit a být jakýmsi duchovním vůdcem svého národa.
Jako předpokladem pro pochopení knihy bych asi uvedl přijmutí faktu, že není jediného boha, ale je obsažen ve všem. Nečekejte hrdinský epos, ale spíše pohnutý příběh kolonizace nepodrobeného národa a snahu o odstranění jeho víry předků ...

8 25.08.2013

Těžko popsat knihu tohoto obsahu. Nejjednodušší bude asi charakteristika "Příběh 5 postav" - Hamilkar, Narr Havas, Salambo na jedné straně a Matho, Spendius na straně druhé.
Historicky si netroufám posuzovat, takže pouze jako zaujatý čtenář. Flaubert se možná pustil do krajin jemu lehce vzdálených, ale celkový obraz zápasu Kartága a žoldnéřů zprvu domáhajících se svého žoldu dovedl k dokonalosti. Mnohdy jsem se musel vracet a číst některé z pasáží ještě jednou a pomaleji. Popis pokladů, národů, vojáků, zbraní, božstev a obřadů je neskutečně detailní a mnohdy je problém si dané alespoň z malé části přenést do obrazu byť jen ve fantazii.
S označením Romantický příběh jako nosného tématu osobně nesouhlasím. Každý si najde svou linii, pro mne osobně to byl děj bojů, příprav, obětí a intrik s téměř zanedbatelnou milostnou platonickou záletkou.

Mimochodem při srovnání filmu Trója a možnosti jak by mohl být natočen tento román Salambo by Trója zůstala hodně pozadu. Naštěstí pro nás všechny je poslední pokus z roku 1960 (http://www.csfd.cz/film/93219-salambo/) a snad další nebude a zůstane pouze fantazie ...

Citát:
Žoldnéři chtěli vědět, zda neřekl ještě něco jiného, a Libyjec připojil: "Protože jsem zůstal před ním stát, ptal se mě, na co čekám. Odpověděl jsem: Že budu zabit! Tu odvětil: Ne odejdi! Až zítra s ostatními!.
Tato velkomyslnost barbary udivila, některé však poděsila a Matho litoval, že vyslanec nebyl zabit.

2 25.08.2013

Sice jsem první knihu Formánka četl až nakonec po jeho třech následujících, ale alespoň vím jak autor začínal.Je těžké komentovat něco co při čtení sám nechápu a k pasážím se vracím a znovu si je probírám a hledám co bylo předtím. Kniha plná pasáží kde Vás vůbec nepřekvapí že postava Zajíce mluví s bohem nebo je duše mimo tělo a přetahuje se s ďáblem. Vše je jak má být a ani jedinkrát mne nenapadlo, že něco není v pořádku. Od Formánka jako autora jsem nenašel nic co bych nemohl doporučit a co bych jako knihu poslal dál, pěkně zůstane v knihovně s ostatním.

1 19.03.2013