Varjohukka
komentáře u knih

Kvalitních knih o emocích pro děti není nikdy dost. Tahle se moc povedla a okamžitě se zařadila mezi naše favority.
Nádherné ilustrace a poutavý příběh o putování chameleona Ema (nám s dcerou připomíná Pascala z
Lociky), který zažívá (a potkává) různé emoce, doplňuje vždy povídání pro rodiče, jak s konkrétní emocí pracovat.
Určitě doporučuji pro všechny rodiče a jejich děti.


Druhý díl Hrozálie byl snad ještě vtipnější než ten první!
Děj těsně navazuje na události na konci předchozího dílu a okamžitě se tam dějí samé vtipné záležitosti. Co taky čekat od čarodějky v zácviku. Ne vždy vyjdou všechna kouzla podle představ. Vlastně skoro nikdy. Ale někdy jsou důležitější jiné věci...
Ilustrace jsou opět nádherné.
Pokud se vám líbila první kniha, tak tohle je nutnost.


Holčička jménem Hrozálie je rozhodně svá a když se rozhodne, že se stane čarodějnicí, tak to tak prostě bude a přesto nejede vlak!
No a co, že vše nejde úplně hladce, tak to kapku upravíme tuhle a trošku támhle a ono to nějak půjde.
Hrozálie vůbec není hrozná! Naopak, je velmi vtipná a děti z ní budou nadšené.
S dcerou jsme Hrozálii četly loni v létě na dovolené a teď jsme si daly re-reading před dalším dílem, který jsme si půjčily v knihovně. Na podruhé se nám líbila snad ještě víc.
A ty krásné ilustrace!


Tohle byl takový nečekaný a nádherný dárek! Smrt Terryho Pratchetta jsem obrečela. Dostala mě neskutečně. Bylo mi líto, že už si nikdy nepřečtu nic nového ze Zeměplochy nebo jiných parádních a zajímavých míst a nesetkám se s humorem Terrymu vlastním. A pak se přece jen něco objevilo a bylo to jako pohlazení.
A i když tyhle ztracené a pak nalezené příběhy patří do počátků Terryho tvorby, pořád mají pro čtenáře (a hlavně pro jeho fanoušky) velkou cenu. Srdečné díky patří Patovi a Jan Harkinovým a také Colinu Smytheovi a Robovi Wilkinsovi.
Moc se mi líbila i obálka a jemné ilustrace uvnitř knihy. Předmluva Neila Gaimana (mého dalšího oblíbence) mě dojala k slzám.


Manžel kdysi Dark Souls hrál a jelikož je i fanoušek mangy, tak jakmile jsem tuto knihu zahlédla v knihkupectví, tak šla hned do košíku. Manžel ji teda ještě nečetl, takže vyjádření hráče hry nemám. Ale já do ní nakoukla a moc se mi líbila ta temná kresba, tak jsem si ji přečetla jako první.
Atmosféra je skvělá, ponurá a tajemná. Rozhodně zajímavě rozjetý fantasy příběh. Jsem zvědavá na další díly.


Tohle byla taková snová pohádka pro děti. Nádherné ilustrace a velmi poutavý, melancholický příběh inspirovaný japonskou kulturou a tradicemi.
Kniha je zařazena mezi komiks, text ovšem není klasicky "v bublinách" v obrázcích, ale na vedlejší straně.


Pěkně se nám to rozjíždí! Původně jsem chtěla tuto sérii opustit, protože mě iritovalo chování některých postav. To se vlastně nezměnilo, ale některé věci začaly dávat větší smysl a ta ponurá atmosféra mě baví. Autor umí udržet napětí. Netrpělivě vyhlížím další díl.


Tak tohle byl mazec! První díl téhle ya fantasy s nádechem hororu se mi fakt moc líbil. Autorka pitvá mrtvá (většinou) těla a odřezává různé kousky jen to lítá, děj pěkně odsýpá a čtenář nemá čas si oddechnout. Pořád se něco děje a většinou je to brutální řezba.
Parádně jsem si to užila a slupla knihu na jedno posezení. Těším se na další díl!


Milý příběh o tom, jaké to je mít někoho rád a jak mu to vyjevit.


Taková miloučká záležitost. Ty ilustrace jsou nádherné a i příběh nás s dcerou velmi zaujal. Jsme zvědavé na pokračování.


Milá a vtipná knížka ze série, do které patří i Zlé semínko, Hodné vajíčko a Šikovná sušenka. Ilustrace jsou skvělé a i příběh je takový poučný.
Líný brambor se nám s dcerou líbil o maličko víc než knihy o semínku a vajíčku, na sušenku se teprve chystáme.


Otazníky detektiva Štiky si pamatuji z dětství z časopisu Ohníček. Ráda jsem si četla jeho příhody a snažila se vydedukovat, kdo byl pachatelem nějakého zločinu a jak na to detektiv Štika, obrýlený sympaťák, přišel.
Dcera má také ráda řešení všelijakých záhad a pátrání po správných odpovědích, takže když jsem tuhle knihu zahlédla před Vánocemi v obchodě, neváhala jsem a nejen z nostalgie ji koupila. Dcera ji pak našla pod stromečkem. Každý den jsme potom večer před spaním společně vyřešily pár případů. Některé nás bavily více, některé méně. Některé byly jednoduché, jiné nás dokázaly chvilku potrápit. Některé z prvních byly černobílé a další pak barevné. Ke konci už se ale některé případy trošku opakovaly a tím ztratily na zábavnosti.
Celkově ale hodnotím velmi kladně.


Moc roztomilá vánoční knížka o síle přátelství. Ilustrace jsou nádherné.


Kniha patří do oblíbené série o Mumíncích, i když se zde Mumínci vyskytují jen velmi okrajově. Příběh je hlavně o holčičce Zuzance, která se hrozně nudí a přeje si, aby se stala nějaká zajímavá pohroma či katastrofa. Odhodí své staré brýle a objeví se vedle ní nové. Když si je nasadí, tak se začnou dít věci! Jak chodí po lese a okolí, potkává pro ni neznámé postavičky z příběhů Tove Jansson a zažívá s nimi různá dobrodružství.
Kniha je veršovaná a plná zajímavých ilustrací. S dcerou máme Mumínky moc rády a tak nám nemohla ani tato nádhera chybět ve sbírce. Doporučuji.


Nestane se to mým nejoblíbenějším kouskem, ale bavilo mě to a kresba je hodně dobrá.


Začátek nás s dcerou chytnul hodně, bavilo nás to, ale ke konci už jsme jely na sílu, bylo to zdlouhavé. Možná doporučuji rozložit si to na více dní. Celkově ale hodnotím velmi kladně.


Poslední den loňského a první den letošního roku jsem strávila ve společnosti této knihy. Pana Ebena mám ráda a jeho postřehy jsou velmi trefné. Dokáže popsat i obyčejné všední věci s nadhledem a humorem jemu vlastním. Velmi příjemná záležitost stejně jako předchozí díl.


Kdo by neznal Povídání o pejskovi a kočičce od Josefa Čapka. Na těch příbězích jsem vyrostla já i moje dcera. Když jsme před Vánocemi zahlédly tuhle knížku v knihkupectví, musely jsme si ji hned pořídit.
Autorka Vlasta Hurtíková také na knize Josefa Čapka vyrostla a taktéž ji četla svému synovi. Rozhodla se napsat nový, vánoční příběh o pejskovi a kočičce a vzdát tak hold nejen panu Čapkovi, ale i vzpomínkám na svého dědečka a tatínka.
Vánoční příběh pejska a kočičky je příjemné, i když trošku delší, čtení plné vtipných situací okolo shánění a zdobení vánočního stromečku.
Autorka se snažila dodržovat laskavý a humorný styl pana Čapka, který se v dnešní době už moc nevidí.
Také ilustrace Martiny Slábové se drží původních podob pejska a kočičky.
Myslím si, že to byl úspěšný počin, dcera byla nadšená. Doporučuji všem milovníkům pejska a kočičky.


Moc milý a kouzelný vánoční příběh o opuštěném pejskovi, který touží najít domov.


Je to vlastně jen takový vánoční doplněk pro všechny milovníky Harryho Pottera. Ilustrace jsou nádherné a ten kousek příběhu z první knížky vás vánočně naladí a nostalgicky připomene, jak probíhaly Vánoce v Bradavicích.
