Vallora
komentáře u knih
Zamilovaný muž
Karl Ove Knausgård
Některé části mě naprosto pohltily a do jiných jsem se musela nutit.
Etika klimatické změny: Co je a co není správné ve světě, který se otepluje
James Garvey
Knížka mě docela zklamala, čekala jsem od ní více. Přišlo mi, že autor skáče z jedné myšlenky na druhou poměrně rychle a nerozvíjí je dále, což by si zasloužily. Byla bych radši za několik nosných argumentů, které by byly rozvinuté do hloubky, než za mnoho z kterých si toho člověk tolik neodnese.
Smrt v rodině
Karl Ove Knausgård
Do knihy jsem se ponořila až asi po sto stranách, kdy jsem přemýšlela, že jí odložím. Ale pak si mě získala náladou, upřímností a dlouhými popisy každodennosti.
Barva nachu
Alice Walker
Nejlepší kniha co jsem četla za dlouhou dobu. Hluboce se mě dotkla, příběhem, myšlenkami i stylem vyprávění.
Ukazuje různé způsoby vnitřní ženské emancipace, které mohou vycházet z různých, mnohokrát velmi bolestných zkušeností.
Mechanické piano
Kurt Vonnegut Jr.
„A toto je ultrazvuková myčka nádobí a pračka,“ nedal se vyrušit Dodge. „Zvuk o vysokém kmitočtu procházející vodními clonami odstraní z čehokoli špínu a mastnotu v několika vteřinách. Strčíte dovniř, vytáhnete, hotovo!“
„A co dělá žena potom?“ zeptal se Kášdrár.
„Potom prádlo nebo nádobí vloží do tohoto sušáku, který je za několik vteřin usuší a pak – a to je velice fikané – provoní prádlo pomocí tady té ozonové lampy, vidíte, omamně svěží vůni, jako by se sušilo na slunci.“
„A potom?“ zeptal se Kášdrár.
„Potom strčí prádlo sem do žehlícího automatu, který vám za tři minuty vžehlí tolik prádla, kolik byste před válkou žehlili celou hodinu. Čáry máry fuk!“
„A potom žena dělá co?“ zetal se Kášdrár.
„Pak je se vším hotová.“
„A co dělá potom?“
Doktor Dodge zmateně zrudl. „Žetujete?“
(…) „Šáha by zajímalo, proč musí všechno dělat tak rychle – tohle za pár vteřin, tamhleto za pár vteřin. Proč tolik spěchá, aby s tím byla hotová? Co má ještě na práci, že těmito věcmi nesmí ztratit ani chvíli času?“
(…) „Žít! Užívat si“ (…)
„Jak si tedy žijete a užíváte si?“
Wanda se zapýřila, zakoukala se do podlahy a šmejdila špičkou nohy okrajem koberce. „No, máme televizi,“ zamumlala. „Hodně času se koukáme na televizi, viď, Ede? A spoustu času mi taky zaberou děcka, malá Dolores a Edgar junior. Znáte to. Prostě tak.“
(…)
„Přejete si vidět ultrazvukovou pračku v chodu?“ navrhl doktor Dodge. (…)
„Shořel nám zas tranďák,“ řekl Edgar, „takže pračka nefunguje. Wanda už měsíc pere ve vaně, čekáme na novej tranďák.“
„Ale to nevadí,“ řekla Wanda. „Fakticky, peru v ruce docela ráda. Je to pro mě úleva. Tělo potřebuje změnu. Vůbec mi to nevadí. Mám aspoň ňákou práci.“
Ticho, jež se po jejím prohlášení rozhostilo, prolomil Haylard čilým návrhem, aby ty dobré lidi opustili a šli si prohlédnout ústřední rekreační dům na konci ulice.
O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním
Friedrich Nietzsche
Skvělá knížka! Musela jsem si jí přečíst hned dvakrát za sebou.
Nietzsche vtipnou, lehkou a čtivou formou ukazuje jak jsme jako lidi zahledění sami do sebe. A okolní svět vnímáme jen ve vztahu k sobě samým přes námi vytvořené metafory, které skutečným bytostem vůbec neodpovídají.
Koule
Terry Pratchett
Kdybych mohla, dala bych 3.5 hvězdičky. Na rozdíl od spousty lidí tady v komentářích, mě více bavily právě ty vědecké kapitoly, které byly občas opravdu naprosto skvělé.
Skoncovat s Eddym B.
Édouard Louis (p)
Skvělá knížka, která může být pro každého trochu něčím jiným. Psána jednoduchým jazykem, stroze, drsně s naprostou až odzbrojující upřímostí.
Prolíná se v ní mnoho témat: homosexualita, chudoba, nevzdělanost, nesnášenlivost, frustrace, radikalizace, únik ze všedního života a odevzdanost k předurčenému osudu.
Mě nejvíce zasáhlo téma maskulinity, které se dá najít prakticky na každé stránce. Ať už z pohledu hlavní postavy, jeho otce nebo matky.
Eddy B. vyrůstá v silně maskuliním prostředí Francouzkého venkova, ve kterém se každý s tímto fenoménem nějak vyrovnává.
Muži jsou drsňáci, kteří mohou mít jen stereotypně mužské zájmy a chování. Každý kdo jen trochu vybočuje je hrubě odsuzován a šikanován, nejvíce právě těmi, kteří jsou sami se svou maskulinitou v nějakém konfliktu.
Ženy zde nejsou nějakou polaritou k maskuinímu světu, naopak, i ony musí "mít koule".
Eddy je gay, od malička má pro své okolí silně "zženštilé" chování a celou svou osobou evokuje v ostatních ztělesnění toho co nejvíce odsuzují.
Eddy se ze všech sil snaží do svého nenáviděného okolí zapadnout. Celá knížka následuje jeho jednotlivé neúspěšné pokusy. Ke konci dozrává k rozhodnutí, buď se zvládne stát drsňákem ve svém městě a nebo unikne a začne někde jinde nanovo.