ValKing komentáře u knih

Tak i já se přidám k tak trochu zklamaným čtenářům, ne ovšem celé ságy, to ani zdaleka, pouze posledního dílu. Jak strašně nadšená jsem byla z Věže vlaštovky, kde mě vůbec ale vůbec nic nenudilo, několikrát jsem se opravdu od srdce zasmála a říkala si, že autor si očividně i připravuje půdu pro naprosto epický konec, tak jsem možná až příliš očekávala od posledního dílu, kde jsem se těšila, že navzdory obvyklým pomalým úvodním rozjezdům, na to autor vlítne a všechno hezky dokončí. No, Artušův svět mi hned na úvod trochu vyrazil dech. Postupné objevování střípků legendy v podání Nimue a její společnice mě taktéž trochu zarazilo, nicméně jsem si řekla, že je to vlastně pěkná změna formy vyprávění a i když to na můj vkus trochu zdržovalo, přetrpěla jsem to. Později, když se Nimue splnil její sen z mladých let, tak mě to i dost dojalo a tuto linku v mých očích ospravedlnilo.

Ovšem jak již bylo zmíněno, putování Ciri po všech možných světech a časech byl i pro mě trochu maglajz, připadala jsem si jako na tenisovém utkání, doprava, doleva, doprava, doleva... Říkala jsem si, že jestli se ještě jednou přenese někam blbě, tak přestávám číst, protože mi z toho hrábne... No, přenesla se ještě asi tak 3x a já číst nepřestala, tohle zase Sapkowskimu nikdo neupře, ví, jak připoutat ke knize čtenáře řetězem.

Honba za Ciri a jejími... ehm, určitými orgány... Taky už toho na mě bylo trochu moc, hlavně u elfů mi to přišlo obzvlášť úchylný. Říkala jsem si, že by už taky mohli dát tý holce pokoj, je to fakt chudák. Bitva mě zase tak moc nefascinovala, ačkoliv byla podána jistě mistrně, přeci jen jsem holka a ten popis byl na mě až vyčerpávajícně podrobný. Politika... oproti jiným dílům, kde z těchto konverzací většinou vyplývaly nějaké důležité, pro děj podstatné události, zde byla opravdu místa, kde jsem četla a neodnesla si z toho nic než změť jmen, titulů, oblastí a tak dále...

SPOILER
No a konec? Tak ten je pro mě temný se vším všudy, počínaje už pomordováním Gearltovy party. Doufala jsem, že Cahir Bonhartovi aspoň pořádně zavaří, když už se konečně ke své vysněné Ciri dostal, že překvapí... Takovejhle předem prohranej souboj, do kterýho ho autor poslal bezmocnýho jak nemluvně, to mě fakt naštvalo, takovej bojovník a hrdina a on s ním zamete ani ne za minutu snad... Sebevražedná Milwa, zničehožnic vykrvácející Angouleme... A Regis... Přijde mi, že takový konec si nezasloužili. Ale osudu holt neutečeš, jak ví i Geralt. :/ Smrt fakt k naštvání. Musím ale říct, že pogromy a hony na nelidi mě "nadchly" ve své pravdivosti. Podobnosti můžeme vidět i v tom našem světě... Konec s Geraltem a Yennefer vlastně nevím, jak si mám vyložit. Tedy tuším, ale nejspíš nechci. A možná to je účel, aby si každý mohl vyložit to, co je mu předkládáno, po svém. No a co se týče Ciri... Pro mě je to sice smutné, že to takhle skončilo, ale na druhou stranu mi přijde, že pro ni to vlastně bylo to nejlepší řešení. Zde ji nikdo nezná, nikdo se za ní nepožene kvůli dítěti, krvi, odměně, politice... Má šanci se doopravdy zamilovat do někoho, kdo ji bude milovat na oplátku a nebude ji chtít zneužít. (Jinak ten šok s Emhyrem ala Ježkem... tak to mi dobře vyrazilo dech, nečekala jsem to ani náhodou!! Už jsem jen čekala, odkud vyleze chaluhama obrostlá Pavetta, která přežila na dně Sedny a přidá se do děje. P.S. V tý rodině jsou fakt zvrácenýýýý. Tohle byla zdaleka ta nejnechutnější představa v celé knize. Ble.)

Zkrátka a dobře, Zaklínačská sága mě nadchla, určitě se k ní s radostí vrátím, svět a příběh je to vynikající. Poslednímu dílu vyčítám jen zdlouhavé (i oproti ostatním dílům opravdu zdlouhavé) pasáže, které by zde na můj vkus mohly být v kratší podobě, a v podstatě to, že trochu nesplnil má očekávání. Nicméně i tak určitě stojí za to ho přečíst až do konce.

11 21.07.2017

Na to, jak jsem se kvality posledního dílu obávala, mě příjemně překvapil. Musím ovšem přiznat, že jsem z konce přeci jen poněkud zklamaná. Opravdu jsem nadějně očekávala nějaký epický závěr, jak kniha slibovala, všechno ale bylo tak klidné a harmonické, zkrátka milý, příjemný závěr, ovšem na to, jaký spád měla série na začátku, to mou touhu po dalších dílech rozhodně neukojilo. Musím říct, že k mým oblíbeným dílům, které si s chutí přečtu znovu, zařadím asi pouze díly 1-3. Přepadá mě veliká nostalgie, že další z milovaných sérií končí, nicméně doufám, že Richelle si tímto nechala zadní vrátka pro nějakou další sérii. :) Koneckonců ještě pár otázek zbylo, ráda bych se dozvěděla něco víc o éteru, Declanovi, vakcíně, zkrátka o všem, co bylo tak nějak nakousnuto, ale nedovedeno do konce. :) Velmi bych si další sérii z tohoto světa přála, ačkoliv se Sydney a Adrianem v hlavní roli se nejspíše k mému nesmírnému smutku musím rozloučit. Nevadil by mi ale někdo jiný, klidně i taková Angeline, která se k mému zklamání v tomhle díle ani neobjevila. Má naděje se upíná k tomu, že Richelle nějaké pokráčko napíše, doufám ale, že si předtím řádně odpočine a načerpá inspiraci, aby případná nová série byla tak skvělá, jako začátky Pokrevních pout. A teď jdu s nostalgií číst znovu první díly. :( (fňuk)

5 22.07.2015

Mně se zase naopak líbila první polovina knihy. :) Situace v nápravném centru mě velmi bavily a psychický i fyzický teror ze strany alchymistů mě zaujal mnohem více než Adrianova dějová linka, která byla... Musím říci, že převážně nudná. Ona veliká akce mi přišla až příliš jednoduchá, čekala jsem nějaké větší drama a komplikace a tohle bylo takové... Jak šité horkou jehlou. Asi jako celá druhá polovina. Možná je škoda, že se kniha nenatáhla aspoň o sto stran, jistě by to pak šlo lépe rozvést a celé by to nevyznělo tak zoufale uspěchaně. K tomu konci... Občas mi přišlo, že už Richelle prostě neví, co by tam strčila za scénku, působilo to na mě celkem chaoticky a tak trochu vytáhlé ze samého dna jejích nápadů.

Z posledních sto stran jsem byla vyloženě zklamaná, nicméně za nápravné centrum a atmosféru jako takovou dávám čtyři hvězdičky. Teď zbývá jen doufat, aby se vydařil Rubínový kruh. Vkládám v něj veliké naděje, moje očekávání je obrovské, vzhledem k upoutávkám a slibovaném obsahu... Leč něco mi bohužel napovídá, že Richelle už přidala až příliš mnoho postav a nedořešených situací, než aby to mohlo dopadnout neuspěchaně a řádně dokončeně, jak si tato série zaslouží.

1 06.02.2015

Nemůžu si pomoct, ale mě to nehorázně zklamalo. Na to, jaký kniha měla potenciál, mi to přišlo uspěchané, odbyté, stejně jako u prvního dílu konec, jen tady to přišlo mnohem, mnohem dříve. Mě by asi nadchlo mnohem více, kdyby se doba, kdy "Jane" plánuje vraždu, prodloužila, asi tak na tři čtvrtě knihy, kdyby se s Robertem postupně sblížila a nakonec by ta "zrada" byla mnohem větší a lepší drama. Takhle se z toho pro mě bohužel stal jen podprůměrný slaďáček, který není ničím zajímavý a výjimečný. Bavily mě jen psí a další scénky ve Florencii... Další díl už snad ani nebudu číst.

1 17.11.2014

Tak upřímně se mi díl líbil více, než předchozí, ačkoliv zajímavým ho dělaly spíš jen Sol a Charlotte s matkou. Zápletka s inkvizicí nebyla špatná, jen jsem si představovala, že se to "rozjede" ještě trošku víc. Ale vztah Silje a Tengela mě opět dost zklamal. Bella a Edward ze Stmívání měli snad nejrůžovější a nejsladší a nejneúnosnější vztah co znám a upřímně, i oni se někdy pohádali. Takovýhle vztah je nereálný, je mi proti srsti to číst a navíc mi tam nějaká hádka chybí, čekala jsem na ní, na nějaký náboj. Pokud si další díl přečtu, bude to jen kvůli Sol, protože na tu jsem tedy opravdu maximálně zvědavá. :)

1 01.07.2014

Začátek byl skvělý, jásala jsem nadšením, moc se mi vše líbilo, jenže od určitého okamžiku mi přišlo, že kvalita (aspoň tedy pro ně) klesá a klesá a konec byl pro mě vyloženě utrpení, dost mě ten konec zklamal a úplně zhatil celkový dojem z knihy. Přišlo mi, že někdo vyměnil autorku, a dopsala to za ní jedna z hrdých pisatelek románů pro ženy, aneb červená-knihovna-kterou-nemůže-člověk-co-zná-alespoň-trochu-kvalitní-literaturu-dočíst! Dávám tudíž tři hvězdy, ačkoliv za začátek bych dala pět, a jdu zkusit další díl... Třeba se něco stane a autorka se mi vrátí skvělá jako na začátku...

1 29.06.2014

Wau :) tak vzhledem k tomu, jak je kniha vyhlášená, jsem byla mooc zvědavá, zda opravdu splní má očekávání. Nespočetněkrát se mi už bohužel stalo, že jsem čekala od skvěle hodnocené knihy přímo nějaký zázrak a pak mě to zklamalo, protože nesplnila má očekávání.

Ale v tomto případě to rozhodně neplatí! :) Ta atmosféra je prostě nepopsatelná. Musíte to zkrátka dočíst až do konce, abyste se dozvěděli kdo to sakra je ten vrah, protože je takových možností a s každou vraždou přijde další zvrat a vám už z těch teorií hrabe. Navíc od začátku ta otázka - je tam s nimi někdo nebo není?
Já měla od začátku svou teorii o vrahovi, musím říct, že od jednoho momentu jsem jí vypustila a naladila se na jinou, podobnou... A původní teorie se nakonec potvrdila. :) Jedna z nejlepších detektivek co jsem četla! Klidně bych dala i 6 hvězd...

3 26.06.2014

Tak zatím pro mě jedno z nejtěžších děl k přečtení, i když jsem s ním byla celkem podrobně obeznámena a měla bych mít i základy k pochopení a hlavně přeložení si staršího textu... Tak e.e, znova už ne. Přijde mi, že kdybych nečetla, vyjde to nastejno. Honzo sorry, nechci ti hanit tvé ceněné dílo... Ale nebyli jsme si souzeni :D

1 17.06.2014

Na začátku to chce pevně zkousnout a zuby, nehty se udržet a číst dál (jde to lépe, když víte, že to přečíst ke zkoušce prostě musíte :D ) ale po třetí kapitole už mě to celkem chytlo. :) Jakože nejsem veliký fanda Nerudovy prózy, tak dějová linie Schneidera a hodného inženýra mě pohltila. Je tam hodně dialogů, což u Nerudy není zrovna typické, a je to fajn, rozhovory jsou veliké plus tohoto díla. A popis jednoho "smolného" týdne mě opravdu upřímně rozesmál. Akorát z toho konce trochu mrazí.

1 17.06.2014

Možná jsem měla na knihu až moc vysoké nároky, zkrátka od držitele Pulitzerovy ceny jsem očekávala ještě něco víc. Neříkám, že mě kniha nebavila či mi nic nedala, určitě je to výborné dílo, jež z něj ovšem dělá především tématika, ke slohové stránce, no...

Nehorázně mě rozčilovala jakákoliv absence uvozovek, ztrácela jsem se v přímých řečech, jak už tu bylo zmíněno, rozhovory skládající se z pár slov... Je pravda, že někdy se vyskytly scény, které mi vyrazily dech (jistě každý kdo četl ví, co myslím, když řeknu "cosi pečící se nad ohněm"). Konec jsem vesměs předpokládala, i když mě to i tak zamrzelo.
Ale že bych v knize objevila nějaké převratné a hluboké myšlenky, to se říct nedalo. Dlouho jsem se těšila až si Cestu přečtu a musím říct, že jsem ráda, určitě bych radila - jen přečíst. ;) Ovšem mezi mé favority se nedostala, škoda.

9 13.03.2014

Omlouvám se za zaspamování komentářové sekce této knihy, ale právě jsem se koukala na stránky Richelle Mead. :) Pokud to někoho zajímá a ještě to neví, další díl - v originále Silver Shadows - by měl vyjít v Americe už tenhle rok v červenci! Což není tak dlouhá doba, jak jsem očekávala, tudíž si myslím, že na začátku podzimu bychom ho tu mohli mít, pokud si překladatelé máknou. ;)

A jak většina z nás předpokládá, i tato série bude mít šest knih, poslední vyjde až někdy v roce 2015. To jsem teda zvědavá, co tam ještě přimíchaj za zvraty, aby se to protáhlo až na šestou knihu. :) Ale jsem ráda, že má milovaná série aspoň chvilku ještě potrvá. Tak to jen kdyby to někoho zajímalo, jinak více info tu: http://www.richellemead.com/books/bloodlines.htm

3 25.02.2014

A já si myslela, že tohle je poslední díl, už jsem ho oplakala hned po zakoupení a nakonec je vše jinak. :D Od půlky už jsem začínala mít pochybnosti, protože ten konečný zvrat už jsem očekávala dlouho, tudíž mi bylo jasné, že pokud přijde na konci, je to na další knihu, a taky jsem si říkala, že nemůžou stihnout všechno dořešit, že je toho zkrátka moc.

Tenhle díl, no nedá se říct, že by mě nějak zklamal, jen jsem od něj možná trošičku očekávala víc akce, všechno, kde se něco dělo, přišlo tak náhle a během pár stránek byl zase konec, navíc mi nějak chyběla nějaká výraznější záporná postava, nikdo nehoní čarodějku co krade životy a tak, to mi prostě chybí. :D

Na druhou stranu ten konec má slušně našlápnuto k tomu, aby další (asi už tedy poslední? :D ) díl Pokrevních pout byl prostě pecka. ;) Sydney jako postavu absolutně zbožňuju a moc jí fandím. Jen doufám, že Richelle teď hezky docvaká tuhle sérii a nebude místo toho psát nový Věk X nebo jak se jmenuje její chystaná další série. Ne že bych si ho nechtěla přečíst. :D Ale sakra, musím číst knížky z literatury 19. století a tahle série je jediná výjimka, kterou si povoluju!

Celkově - úžasný díl, který mi zase těch pár dní pravidelně zvedal náladu. Pobavila jsem se, napjatě očekávám pokračování. :) Jak mi bude tahle série jednou chybět, až skončí... :( Jo a k tomuhle konci bysme si aspoň zasloužili info, kdy přibližně máme ten další díl očekávat! :D to mě jako vytočilo, takovej konec a nikde nic!

2 25.02.2014

Krásná povídka, Kuličce jsem celou dobu fandila a ostatní měla chuť zaškrtit. Bohužel zobrazuje i častou dnešní skutečnost.

27.11.2013

Fantom je moje srdcovka. :) To téma mě fascinuje od té doby co ho znám. Filmové zpracování jsem viděla nejstarší, ještě němý film, který považuji za nejlepší. :) Jistě, moderní zpracování mají něco do sebe a nalákají mnohem víc lidí, ale dosti ztrácejí hororovou atmosféru a lákají na písně, romantiku a naivitu. Fantom je ale především horor a já se při jeho čtení neuvěřitelně bavila. Erik jako nelítostný zabiják, ale i nepochopený génius, který může v opeře, svém království, spáchat cokoliv, je prostě postava s velikým P. Rovněž mě nadchla horlivost Lerouxe, s jakou se celý život snažil dokázat pravdivost svého příběhu a nakonec umřel s přesvědčením, že měl pravdu (jelikož v podzemí opery se skutečně jakási podivná mrtvola našla a navíc i spousta věcí sedí). No a atmosféra opery, kde kdykoliv zazní slovo "fantóm" a všichni skákají oknem, jen aby utekli, je zkrátka lahůdka.

27.11.2013

Jedno z mála veršovaných děl, které mám opravdu ráda. Jako že většinou jakoukoliv poezii jen těžko skousávám, tak tento román ve verších je pro mě naopak ukázkou nejvyššího umění. Celý děj, verše, vylíčení ruské smetánky i poklidný život na venkově, zkrátka vše mě bavilo. Oněgin ve mě zanechal mnoho kladných dojmů a s chutí si ho kdykoliv přečtu znovu.

27.11.2013

Tak to byla knížka temná a hořká jako pravý kafe. Ze začátku jsem byla dosti znechucená, tím prostředím, i několikrát během čtení jsem měla žaludek jako na vodě, a to si myslím, že snesu ledacos. Nebylo to pro mě tak napínavé jako třeba Nesbeho díla, ale zážitek mi to každopádně dalo dost silný. Zase trošku jiný styl.

1 27.11.2013

Taktéž jsem byla dosti překvapena, ačkoliv jsem věřila předchozím komentářům, že Pouť krkonošská je zcela jiné kafe. Máchův styl vysloveně nesnáším, Máj je pro mě veliké utrpení, ale tohle se dalo překvapivě lehce srozumitelně přečíst a navíc zde bylo nastíněno i několik filozofických úvah, navíc atmosféra noci na Sněžce. No prostě pecka. Pokud něco z Máchy stojí za přečtení, pak je to stoprocentně tahle kraťounká povídka.

27.11.2013

Je to až šokující, jak takové maličkosti a pro Venušanky blbosti můžou úplně ovlivnit a pozměnit směr, jakým se bude vztah mezi dvěma lidmi ubírat. Mě tedy kniha dost pomohla uvědomit si pár věcí, na které bych ve vlastní rozmrzelosti nepřišla. Ať si kdo říká, co chce, pro mě je to užitečná a očiotevírající kniha. Ovšem když má někdo doktorát z psychologie, tak mu holt nepomůže, to je jasné. O:-)

2 02.02.2013

Určitě nelituju, že jsem těch 900 stránek přečetla, už jsem zvyklá, že si lidi z mých bichlí ťukají na čelo, ale musím s lítostí říct, že mě knížka zklamala. Pilíře země mi přišly dokonalé, možná tím, že to bylo něco nového, Navěky věků totiž hodně věcí z prvního dílu jen jaksi kopíruje nebo spíš přepisuje, třeba co se týká staveb, architektů, jejich sporů a tak dále, to samé se týká i církve.

Hlavní ale je, že jsem nesnášela snad všechny postavy, které v knížce byly, vůbec se nechovaly, jak bych chtěla já! :D A kolikrát jsem na ně nadávala opravdu nahlas, protože jsem jejich mentalitu nemohla pochopit. K nikomu jsem si nemohla vytvořit nějaký vztah, a když jsem si ho párkrát vytvořila, buď dotyčný zemřel nebo mě něčím vytočil.

Jak jsem se u prvního dílu nemohla odtrhnout, tak tady už byly velmi časté pasáže, kdy jsem se nudila a chtěla, ať už se to konečně začne nějak vyvíjet. Postrádám zkrátka jiskru prvního dílu.

4 30.01.2013

Myslím, že dobu do přeložení Indigo Spell nepřežiju. O.o Je tak nefér, že amíci budou mít už v únoru další díl a my tu budeme čekat jak babičky na důchod. :( Tím koncem mě Richelle neuvěřitelně vytočila, vydržela jsem být naštvaná dokonce pět minut. Pak jsem se koukla na obálku Indigo Spell, přečetla si první kapitolu, a vše jsem jí odpustila (jako vždy). ♥ Já tak miluju Sydney, tu její hrůzu z cukru a posedlost školou, dokonce jsem si z ní vzala příklad a začala jsem se učit, neuvěřitelný, jakej má na mě vliv :D . No a zamilovaný Adrian je prostě bobeš, tak roztomilý a sladký. :) Nově zapojená Angeline má taky své kouzlo, to s tou kapelou se pomalu rovnalo Rose a jejím postupům. ^^ A Jill... No, třetí díl bude hooodně zajímavý. Asi si udělám výlet do Ameriky.

8 08.01.2013