(SPOILER) " Když se trhá nebe, je čas přijmout dobrou židovskou duši."
To by to nebe muselo být během 2.sv. války roztrhané na konfety, tolik nevinných obětí koncentračních táborů zbytečně zahynulo....
V Přerově bylo umístěno 25 Kamenů zmizelých, z nichž 14 je věnováno židovským obětem, a to především v ulicích, kde tito lidé žili před transportem. Mezi nimi je i Kámen zmizelých připomínající rodinu Rosenbaumových.
Paní Chalupová nám vypráví příběh napsaný na základě historických reálií a já mohu jen bezmocně přihlížet tomu, co strašného se odehraje a co neodvratného čeká hrdiny této knihy.
Dnes je umělé oplodnění a náhradní matky, které donosí cizí dítě zcela běžný fakt, jen to početí v r.1937 muselo být pro Emilku dost ponižující.
Hugovu touhu po potomkovi chápu, i dnes, a třeba opakovaně, obětují bezdětní rodiče nemalé finanční částky s vidinou vlastního dítěte, jen holt za jiných podmínek....
Krásná a smutná kniha, kterou by si měl přečíst každý a připomenout si nacistickou zrůdnost.
(SPOILER) Ach Marie,
žít celý život s cejchem dcery vraha a matky, která má dítě s čeledínem zatímco je její manžel ve vězení, už jenom to je ve vesnici téměř k nepřežití.
Nejsmutnější je, že autorka skvèle vykreslila skutečný příběh nešťastné ženy a postupně i osudy všech členů rodiny.
Někdy se mi až tajil dech, co všechno Marie musela unést a vůbec se nedivím, že nastala chvíle, kdy už nebyla schopná donekonečna odpouštět.
V dnešní době si většina z nás pořád na něco stěžuje a je nespokojená se svým životem, ale vůbec si ani neumíme představit, jak žili naši předci.
Těžká dřina od svítání do soumraku, k tomu se ženy musely postarat ještě o kupu dětí, uvařit, uklidit, večer ještě šít knoflíky, škudlit a jako Marie si za to všechno vysloužit od manžela facky a nadávky.
A pak být ještě pro všechny zlou babičkou.....
Chvílemi jsem si musela připomínat, že tohle všechno se opravdu stalo a Zuzana Slavíková skvěle vypráví o skutečné ženě. Bylo mi smutno a brečela bych.
Dittě Kůtové děkuji za nádherné zpracování knihy a doporučuji všem.
Boj o Československý rozhlas 21.srpna 1968 pan Zelenka jen lehce načrtává a i tak jsem měla husí kůži.
Tanky a ozbrojení vojáci vojska Varšavské smlouvy na jedné straně a proti nim odhodlaní obránci téměři s holýma rukama, ach jo.
Krumpáč otevřel tank jako konzervu a následné vhození zapálených novin do nádrže způsobilo výbuch, který odhodil podplukovníka Sokola do výlohy obchodu a poslal do bezvědomí.
Během poslechu první povídky jsem se snad ani nepohnula a stala se neviditelným průvodcem kriminalistů pohnutou dobou i vyšetřovánim kriminálních případů.
Čtyři povídky mapují období strachu, nemohoucnosti, nejistoty, ale i soudržnosti obyčejných lidí až do uzavření hranic v roce 1969 a kádrových prověrek nastupující normalizace.
Z historického hlediska jde vlastně o literaturu faktu a i kriminální příběhy zřejmě čerpají ze skutečných událostí. Tohle všechno se mohlo stát!
Knihu Srpnem to začalo by si měl přečíst každý Čech ( Čechoslovák!) hlavně ti, kteří jako já, srpnové události nezažili.
Skládám panu Zelenkovi obrovskou poklonu.
Děkuji.
PS
Letošní jedna z TOP a kladu si otázku, proč není kniha doceněna a oceněna i oficiálními kritiky a cenami.....
Filmové zpracování? Nic?
Včera večer jsem si v poloze římských hostin vychutnávala milovaný čokoládový dort s malinami a pan Brousek mi k pařížské šlehačce četl medovým hlasem audioknihu mého nejoblíbenějšího českého autora detektivek.
Dokonalá kombinace a požitek.
Vlastně jsem si pustila film, pan Velinský bez sáhodlouhých popisů dokázal čtenáři představit postavy i místa děje.
Pan Čapl jako Pepek námořník a pan ředitel jako záporná postava z němých filmů ......
Takový pan Bezůvka má vyluštěnou tajenku v křížovce, ale stejně ji doplní celou, protože nemá rád nedodělanou práci a který se svou bugatkou špatně odhadl zatáčku a dokutálel se s ní až do invalidního důchodu je neocenitelný zdroj znalostí poměrů i lidí.
V roli detektiva se zde představuje Jan Bindr a zase je to veskrze sympatický mladý muž, kterému to myslí, umí mluvit s lidmi a nenápadně získávat informace.
Kdo jsem já, abych soudila, zda Dáma se zeleným slonem s Otou Finkem je lepší verzí případu. Mně se líbí obě. Hodně.
Doporučuji všem milovníkům opravdových detektivních lahůdek.
100 hvězd?
Martin Goffa je stálice českého detektivního žánru a záruka kvalitního čtení.
Zatím jsem si poslechla příjemným hlasem Jana Vondráčka načtené a ztvárněné tři díly velmi povedené série s Arnoštem Milotou - emeritním kriminalistou.
Řešitelné zdravotní problémy byly pro náčelnictvo jenom záminkou zahrát s Arnem pěkného betla, vyšoupnout jej od mordparty a nahradit protekčňákem. Ach jo......
Služební byt musel opustit a tak se přestěhoval do rodného domu v malé vesnici.
Dalo by se předpokládat, že se Arnošt bude v klidu věnovat rekonstrukci, ale zločiny jsou všudypřítomné a svědomí a mysl kriminalisty nezahálí ani tady.
3.díl se mi zatím líbil nejvíc, protože na mě dýchla osmdesátá léta, šmelení s deskami, burzy, pokoutní koncerty, útěky z nich, návraty z lesů, kam nás autobusem odtransportovali příslušníci VB a kdo měl smůlu, šel k výslechu, do vězení...a nakonec třeba podepsal spolupráci s StB!!! Hnusná doba a hnusní lidé.
Právě do tohoto nešťastného období sahají kořeny nálezu kosterních pozůstatků a Arnoštovi se podaří propojit všechny nitky z minulosti.
A z vyřešení případu nemá žádnou radost.
Ale má teď novou střechu, přítelkyni a psa, tak se těším na to, co bude v dalším díle.
"Staré hříchy vrhají dlouhé stíny".
Agatha Christie
Třídní srazy po letech dopadnou málokdy dobře, ale až takhle tragicky jako v knize Svědomí snad většinou ne.
Zuzana Kajnarová mě provedla moc hezky audioknihou Lucie Bechynkové a já jsem byla spokojená s velmi kvalitní českou detektivkou.
Penzion na Vysočině, parta bývalých spolužáků, zásoby Prosecca, staré i nové hříchy, tajemství, lži a bouřlivé emoce.... to je tedy kombinace jako stvořená pro vraždu.
Pavel s manželkou Radkou jako hostitelé úspěšné Vesny, těhotné Katky, po rozvodu nešťastné Moniky, krásné a šťastně vdané Simony, nevěrníka Kamila a jeho ženy Sáry.
Kdo je oběť a kdo je vrah?
Marek Tengler místo tolik potřebné dovolené v lesích musí vyřešit vraždu i osobní problémy.
Pan Tadeáš z Příhraz se oženil s milovanou Blaničkou, ale vyfasoval i vypečeného a velmi nesympatického švagra.
Ale rodina je rodina a tak panu Tadeášovi nezbývalo nic jiného, než ( dost neochotně) opustit Příhrazy a bránit čest a majetek rodiny své manželky.
Historické detektivky mám moc ráda a na knihy paní Martiny Novotné se vždycky těším. Pokaždé se dozvím něco z naší minulosti, poznám většinou už zapomenuté a v trosky proměněné dříve tak životem kypící a slavné tvrze, dvorce a hrady.
Samotné vyšetřování zločinů je jako vždy nebezpečné a zamotané. Autorka jednoduše umí čtenáře mást a stopy vedou do slepých uliček ( tedy pro mě určitě).
Závěr je dramatický a překvapivý.
Doporučuji a já se už konečně vypravím do Příhrazských skal......
Muž z Brna mě pobavil až tak, že při srovnání italských automechaniků s Blanickými rytíři mi zaskočila smíchem polévka.
Začátek výborně zpracované audioknihy mě trochu zmátl příliš mnoha informacemi a uzemnil pravdou o úzkostlivosti a strachu mnoha lidí ( ve svém okolí jich několik znám) z nákazy všeho druhu. Dezinfekční gely a ubrousky, bio potraviny, veganství, pražáctví....
Nakládaný hermelín, tlačenka nebo bůček jsou slova, která způsobují zastáncům zdravého a jedině správného stravování panické ataky. Ach jo....
Smekám klobouk před paní Klabouchovou, nastavila nám ono v dřívějších dobách tak často zmiňované zrcadlo. A to fakt natvrdo a s humorem.
Doporučuji všem, třeba se alespoň někdo zamyslí nad nesmyslností svého směšného počínání a jako Josef zlidští.
" Jsou příběhy, které se nečtou lehce, jako Povídky trapné neboli útrpné. Nevyprávějí o vítězstvích, ani o radosti, ale o okamžicích, kdy člověk zůstane sám se sebou. O vině, jež bolí dlouho a potichu. O tichu přicházejícím místo odpovědí. O lidech, kteří s tím tichem musí žít."
Pan Čapek psal tyhle povídky ve svých třiceti letech a tehdy slovo trapný mělo jiný význam než dnes. Bylo jím něco, co působilo utrpení či bolest.
"Trapná nemoc" znamenala nemoc spojenou s velkým utrpením, nikoliv nemoc, za kterou by se člověk styděl.
Stydět by se ale měli kritici těchto povídek a já bych neváhala použít slovo trapní kritici v dnešním slova smyslu.
77% je tristní vizitka současného čtenáře....
Poprvé jsem četla Trapné povídky jako velmi mladá a všechno se ve mně bouřilo proti nespravedlnosti, křivdám a bolesti.
Dnes už vím, že uváznout ve smyčce krutosti života a vymanění se z bludného kruhu je někdy nemožné.
Je smutné, že v povídce Na zámku čerpá pan Čapek z vlastních zkušeností, když působil jako domácí učitel a vychovatel Prokopa Lažanského na zámku v Chyši.
Veselé bláto tam,
kde roztál sníh.
Chci mít to bláto za ušima.
Zahodit vše, co o jaru vím z knih,
a místo cizích očí dívat se jen svýma........
PS
Včera naše malá holčička projížděla schválně na kole blátem ( až za ušima nebylo, ale stačilo na notné umazání) a tak jsem si vzpomněla....Je jaro, hurá.
Zahradník v únoru pokračuje v lednových pracích, zejména potud, že pěstuje hlavně počasí. Neboť vězte, že únor je doba nebezpečná, která zahradníka ohrožuje holomrazy, sluncem, vlhkem, suchem a větry; tento nejkratší měsíc, tento záprtek mezi měsíci, tento měsíc nedonošený, přestupný a vůbec nesolidní, vyniká nad všechny ostatní svými potměšilými záludy; mějte se před ním na pozoru.
Ve dne loudí na keřích pupence a v noci je spálí; jednou rukou nám lahodí a druhou nám luská pod nosem.
Čertví proč se o přestupných letech přidává jeden den zrovna tomuhle skrčkovi; o přestupný rok by se měl přidat jeden den krásnému měsíci máji, aby jich bylo dvaatřicet, a bylo by to. Jakpak k tomu my zahradníci přijdem?
Další sezónní prací v únoru je HONĚNÍ PRVNÍCH ZNÁMEK JARA......
Zahradník nedá na prvního chrousta nebo motýla, který obyčejně v novinách zahajuje jaro; předně o žádné chrousty vůbec nestojí a za druhé takový první motýl je obyčejně poslední od loňska, který zapomněl umřít. První známky jara, po kterých se zahradník pídí, jsou neklamnější.
Jsou to:
1. Krokusy, které mu vyrážejí v trávě jako takové nalité, zavalité hrotky; jednoho dne hrotek praskne ( při tom ještě nikdy nikdo nebyl) a udělá takovou štětku krásně zelených listů, A TO JE PRVNÍ ZNÁMKA JARA.......
Tohle je opravdu lahůdka pro labužníky, jak po stránce obsahové, tak uchu lahodícím profesionálním ztvárněním postav....
Ostrov s luxusním sídlem, tajné chodby, bouře, kamery a odposlechy, dost ďábelský hostitel, šest autorů thrillerů:
Rodrigo
Casandra
Ashton
Fletcher
Violet
Olivia
Mila jako organizátorka setkání
Kuchař
Pokojská
A začíná hra, hra o život, každý ze zúčastněných skrývá těžké prohřešky.
Freida Mc Fadden mě opět provedla temnými zákoutími patologické mysli ve velmi napínavém psychothrilleru.
Podle mého názoru jednoznačně nejkvalitnější kniha autorky i žánru.
Celý příběh je jako hra na babu. Freida vám zaváže oči, točí s vámi a vy se vydáte tím zaručeně správným směrem, jenže jste vedle jak ta jedle.
Vraha jsem měla jasného dokonce dvakrát a to v minulosti i současnosti. OMYL. Zkoprněla jsem při odhalení viníka a vlastně ne jednoho. Konec vůbec koncem není....
Majstrštyk!!!
Bonusem je něžný hlas Lenky Libjakové v roli Sydney. Krásné zpracování, tleskám.
Tohle byla náplast po zpackaném Ptáčátku!!!!
Mohu hodnotit jen pěti hvězdami, to je pro tuhle audioknihu opravdu málo.....
Profrčel už kolem vás rychlík? Stačili jste jen vnímat osvětlená okna a postavy lidí, ale v té rychlosti jste nerozeznali detaily?
Po 25. kapitole audioknihu Ptáčátko odkládám až na věky věků.
Kateřina Peřinová chrlí bez emocí text, vlastně souvětí bez intonace.
Já ještě v pokoji u křesla s přeřezanými pouty, než stačím zpracovat obraz, interpretka je už dole v garáži. Já tedy v garáži, v obývací časti s bílými kachlíčky, ale paní Peřinová už přikrývá mrtvé tělo kabátem...
Jsem tak ubitá rychle se střídajícími jmény, informacemi, místy, že už mě vlastně ani nezajímá, jak to všechno dopadne!
Takhle přesně čte moje starší vnučka, když jí to nebaví a chce se nás co nejrychleji zbavit.
Miluji audioknihy, ale tuhle formu rychločtení mi mozek nebere. Jsem upachtěná jako kdybych hrála tenis s deseti protihráči, míčky na mě pršely a já je nemohla zpracovat. Uff..
POUČENÍ?
Budu nakupovat jen tam, kde je možné si poslechnout ukázku.
PS: Tohle zacházení si žádná kniha nezaslouží. A to po audioknize Vražda v hrobě, kde Filip Jančík excelentně rozlišuje postavy a emoce je jako narazit do zdi. 499,- Kč !!!
Chudák hrobník. Chtěl jen vytáhnout překážející kořínek a držel za prst mrtvého kněze. Uf, to musel být šok....
Celá série Záhad Redmonda a Hazea patří mezi mé nejoblíbenější detektivky.
Nabízí čtenářům vyšetřování zločinů, ale i obraz tehdejší společnosti a rodinné radosti a starosti lorda Jasona a inspektora Daniela.
Nebýt jedné vrozené vady a všímavosti lorda Redmonda, vražda kněze, který nedělal čest svému poslání, by zůstala neobjasněna. A nejen vražda....
Filip Jančík opravdu jednotlivé role ztvárňuje. Bravo!!!
Velké překvapení!
Autorčina fantazie a zpracování různorodých a na první pohled nijak nesouvisejících lidských osudů a postupné propojování příběhů - úžasné!
Každé z postav propůjčili mistrně své hlasy zkušení interpreti a posluchač se neodtrhne od zdroje emocí. Tedy alespoň já jsem musela pečlivě poslouchat, aby mi žádný náznak propojení neunikl.
Je smutné, že i v reálném životě se lidé míjí, nedokážou přiznat svá selhání nebo tajemství, říkat pravdu a navázat nebo obnovit zpřetrhaná rodinná pouta.
Vše začíná tragickým osudem Josefa a jeho rozhodnutím důvěřovat lidské hyeně.....
Zlatý prsten s vyrytým jménem Rachel a jeho znovuobjevení se na místě, kde byste jej nečekali....
Dopis Jarmile je nádherné vyznání lásky a zdůvodnění proč Josef jedná tak, jak jedná....
Před druhou světovou válkou německá menšina v Brně tvořila vlivnou část společnosti.
Po 15. březnu 1939 se většina brněnských Němců postavila na stranu okupantů.
V Brně sídlila řídící úřadovna gestapa, která řídila na celé Moravě vyhledávání a likvidaci osob, ohrožujících nacistický stát, což zahrnovalo intenzivní výslechy, brutální mučení a odsuny do koncentračních táborů.
"Konečným řešením české otázky" měla být úplná germanizace Brna, postupné vysídlení a perzekuce českého obyvatelstva.
17. listopadu 1939 gestapo a SS oblehly Kounicovy koleje , zatkly studenty a některé hned popravily.
Koleje poté sloužily jako věznice a popraviště gestapa, kde bylo zavražděno mnoho českých studentů, intelektuálů a odbojářů.
Popravy byly údajně za tři marky přístupné německému publiku a svědectví naznačují, že exekuce provázel smích přihlížejících. Popelem popravených si prý Němci hnojili zahrady.
Po osvobození následovala vlna strašlivé nenávisti vůči všemu německému, která smetla vinné i nevinné.
Gerta byla zařazena spolu s téměř 20 000 většinou žen a dětí do tzv. "pochodu smrti" z Brna do Vídně. V nelidských podmínkách s malým kojencem měla "štěstí", že byla vybraná na práci ve velkostatku.
Kniha se mi četla velmi těžce, moje teta Jitka byla jednou ze zdravotních sester, kteté přijely v květnu 1945 do Terezína, kde vypukla také epidemie skvrnitého tyfu.
Plakala při vzpomínkách na vyhublé a zničené lidské bytosti, které jí umíraly pod rukama. Sama se nakazila a přežila s celoživotním postižením. Až do smrti nevyslovila slovo Němec.
Myslím, že o tomto boji s tyfem v děsivých podmínkách Terezína by také měl někdo napsat knihu na počest všech bezejmenných lékařů, studentů medicíny, zdravotních sester a dobrovolníků pod vedením MUDr. Rašky.
Já vztyčuji pomyslný kříž za všech 1500 mrtvých obětí tyfu v Terezíně, za lidi, kteří ač osvobozeni od nelidského zacházení nacistických stvůr se svobody nedožili. Za mrtvé z řad dobrovolníků. Za nevinné oběti pomsty ve jménu kolektivní viny.
Čest jejich památce.
PS: V květnu se pravděpodobně bude konat v Brně sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu. No comment.
Tahle série je opravdu jedna z nejlepších co se mi kdy dostaly do rukou/uší.
Kolik příběhů jen v tomto díle se proplétá a tak paní Ohlssonové musím složit obrovskou poklonu za fantazii a jako její fanynka doufám, že příště se dozvím k čemu je ten klíč.
Audiokniha Spása plyne bez hluchých míst, stále se něco děje.
August má plno práce v obchodě, stará se s láskou o malou Sofinku, jako vždycky je vtažen do vyšetřování a dokonce za dramatických okolností spolu s Marií musí svoji malou dcerušku zachraňovat z rukou únosce ( toho únosce mi bylo nesmírně líto).
Doporučuji všem.
Rodinu si nikdo nevybírá, ale nepředpokládá, že mezi milovanými rodiči/prarodiči se ukrývá zvrácenost, ta z těch nejhorších.
Igor Bareš a Lucie Juřičková povýšili knihu na opravdový zážitek. Tomu říkám UMĚNÍ. Děkuji.
S takovouhle bezohledností vraha i místního policisty jsem se zatím v detektivkách nesetkala.
Neteče krev, mrtvá dívka ani vražda nejsou do posledního detailu popisovány a přesto je dopad této knihy děsivý.
Jana zmanipulaná policistou uvěří, že vrahem je její manžel. Podle mě tedy dost snadno?
Radka, která chrání svého syna nevědomky pomáhá manželovi odklidit mrtvou a zahladit všechny stopy zločinu. Hrozná představa.
Vrchní komisař Medek je sympaťák, ale Petrovi měl přistřihnout křídla mnohem dřív.
Jana Stryková jako interpretka opět za jedna.
České detektivky mám moc ráda a pan Březina je jedním z mých oblíbenců.
Nádherný příběh, který se točí okolo maličké holčičky Flory, platanu, králičí nory a Králičí nory.
Blue i Sarah Grace žijí zamotané životy plné tajemství, skrývané bolesti a předstírání.
Lehoučké magično tedy opravdu potřebují.
Knihy Heather Webber mám moc ráda i když vím, že práce bude stát a já budu muset dočíst!
