topipig komentáře u knih

Poprvé v životě se mě stalo, že jsem s knížkou sekl v půlce jejího vyprávění. Ale u Sbohem armádo to prostě nešlo jinak. Příšerná nuda a otravné a nesympatické hlavní postavy Fredericka a Catherine, zejména ta ženská mě svým chováním vyrážela dech. Ty jejich dialogy, které mezi sebou vedli, to bylo něco příšernýho!! Rád čtu knihy cestou do práce a z práce, ale u této nicneříkající a plytké nudy jsem vyloženě usínal. Balím to a vůbec mě nezajímá, jak kniha skončí. Tohle už nikdy více. Hemingway nebude můj šálek čaje.

Druhé pokračování o magické herečce Nataše Gollové už jen spíše mapuje její filmovou kariéru, doplněnou spoustou raritních fotografií a vzpomínek od lidí, kteří Cibulkovi na základě prvního dílu poslali svoje fotografie a zážitky, které měli s Natašou. Pěkné, i když většinou smutné vzpomínání mě rušily občasné opakované věty z první části.

20.03.2017

Tahle talentovaná herečka, rodačka z Brna, se zasněným pohledem měla v soukromí smutný život a nešťastný osud. Svoje nejslavnější filmové a divadelní role tak vytvořila zejména v období Protektorátu, po válce už moc příležitostí nedostala a svůj žal začala utápět v alkoholu. Ke konci 60. let se stáhla do ústraní a v roce 1988 zemřela v Praze v domově důchodců. V srdcích diváků, kteří ji měli rádi však navždy zůstane a zejména její kulometná palba slov ve filmech Eva tropí hlouposti nebo Roztomilý člověk bude stále bavit donekonečna. Mě určitě ano.

08.03.2017

Zajímavá výprava do života Nataši Gollové, která zažívá svoje životní peripetie v období Protektorátu, konkrétně mezi roky 1941 - 1945. Je to napsáno jak z pohledu Gollové, tak z pohledu jejích přátel a hereckých kolegů. Dohromady to dělá gradující vyprávění, které by stálo za to zfilmovat. Jenže v dnešní době by na to nikdo neměl, jak z herců, tak z režisérů.

25.02.2017

Kniha je zpovědí této významné feministické režisérky, kterou představuje Tomáš Pilát. Chytilka byla prostě fenomén, která se nezalekla vůbec nikoho a za bolševika s ní měli i komunističtí vládcové co dělat! Ona ovšem nikdy nepolevila a vydupala si všechno, co chtěla. Ohromná povaha a osoba! Kniha líčí spoustu zážitků a pracovní vytíženosti při práci na kterémkoliv ze svých snímků. A že to s ní její pracovníci nebo herci neměli vůbec lehké popisují a vzpomínají i sami protagonisté, které pan Pilát oslovil osobně. Kdo se jí ale dostal pod kůži a pochopil její náturu, získal jakési ponaučení a pochopení života jako takového. Každý její film nebo dokument má svoje vyjímečné kouzlo a rukopis, který je jasným poznávacím znamením této originální tvůrkyně (snad jen s vyjímkou poslední filmové tvorby, které už něco jaksi schází). Pro mě je stejně největším favoritem film Šašek a královna. Pak už prakticky cokoliv - Sedmikrásky, Kalamita, Panelstory, Vlčí bouda, Dědictví, Ovoce stromů rajských jíme, Kopytem sem kopytem tam, Hra o jablko, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Perličky na dně, Pasti pasti pastičky....co název,to nezaměnitelné pojetí a celková koncepce díla! Nebo dokumentární práce - Čas je neúprosný, Praha - neklidné srdce Evropy (vynikající hlasový přednes Miroslava Macháčka), Vzlety a pády, Pátrání po Ester, Trója v proměnách času........ Paní Chytilová bylo velká Dáma československé kinematografie a tady neplatí pořekadlo, že každý člověk je nahraditelný. Věra Chytilová byla a zůstane navždy nenahraditelnou personou české kulturní společnosti. Rozloučím se hláškou z filmu Šašek a královna - " Středověký šašek je potenciální kuřák...tak jako každý člověk je potenciální šašek. "

21.02.2017

Tohle je zatím nejlepší autobiografická kniha, jakou jsem kdy četl. Velmi poutavě a čtivě napsáno. Navíc doplněno spoustou fotografií z archívu Juraje Herze. Tolik informací a zajímavostí kniha obsahuje, že jsem ji hltal každým dnem a za pár dnů byla přečtená. Kolikrát jsem se fakt od srdce zasmál anebo nevěřícně kroutil hlavou (zejména Herzovy trable s komunistickými mocipány). Takové zajímavosti si dám líbit, žádné bulvární výplody. Juraj Herz vzpomíná na svoje rodiče, své dětství, koncentrační tábor Ravensbrück, vojenská léta, na svoje začátky u filmu až po události do roku 2015. Je toho opravdu spousty přínosných informací nejen o československém filmu a jeho tvůrcích. Vyjímečná osobnost - vyjímečný režisér. A už vím, proč mám moc rád i režiséra Jana Švankmajera. S Jurajem Herzem byli kamarádi už od vojny a oba dva se narodili ve stejný den, měsíc i rok! Tomu říkám náhoda!

3 25.01.2017

Pan Humbl si vesele i nevesele proplouvá jakýmkoliv režimem a neštítí se ohavností ani udávání, jen aby se on měl nejlépe a vše si zařídíl ve svůj vlastní prospěch. Ať je to v době První republiky, Protektorátu nebo mezi komunistickou verbeží. V každé době dokázal mistrně převléknout kabát a splynout s davem, který se dral k moci. V roce 1997 natočil Viktor Polesný podlé tohoto románu Vladimíra Neffa stejnojmennou televizní inscenaci s Miroslavem Donutilem v roli Karla Humbla a ten jeho charakter vystihl a zahrál velice přesvědčivě. Jak kniha, tak i film jsou výtečná díla.

3 20.11.2016

Pavel Landovský byl pro bývalý režim velké nebezpečí, takže byl odklizen mimo území tehdejšího Českoslovenka. Znamenal pro komunisty hrozbu, něco jako Vlasta Chramostová v zastoupení ženského pohlaví. V této knize Lanďák na rovinu bez nějakých vytáček vypráví, jak se protloukal po divadlech, jak žil v emigraci a jaký hořký návrat ho čekal domů po Sametové revoluci. Vykládá bez obalu o různých osobnostech divadelní/filmové tvorby nebo politického dění jak za komunistů, tak po převratu. Landovský byl rovnej chlap a takovejch lidí moc nebylo, na prstech jedné ruky by se dali spočítat. Je to takový symbol Charty 77 a bojovník proti komunismu a netoleranci. Kniha dále obsahuje soupis a ukázky jeho vlastnoručně napsaných divadelních her a to je teda paráda, Landovský nebyl jen skvělý herec, ale i vynikající dramatik a je velká ostuda, že se jeho hry hrály tak málo a v současnosti vůbec. Kniha obsahuje i spoustu fotografií z divadelního prostředí i soukromého života Pavla Landovského. Kniha je odkazem tehdejší doby a doporučoval bych ji každému, kdo by v dnešní době chtěl znovu volit tu odpornou komunistickou lůzu.

1 16.11.2016

Jaroslav Dušek je taková podivínská osobnost, v něčem se s ním ztotožním, v něčem ne. Proto i tahle kniha je pro mě rozporuplná. Jaroslav v ní popisuje svůj pobyt ve tmě, mezi tím se prolínají jeho různé postřehy, a myšlenky z jeho představení Čtyři dohody. Mimochodem divadelní provedení Čtyř dohod je super! Kniha obsahuje ilustrace nevidomých lidí. Určitě zajímavé počtení pro každého.

12.11.2016

Conan je zkrátka sympaťák a jeho další příběh plný krve a magie nepostrádá vtipné hlášky, jak už jsme u tohoto Cimeřana zvyklí. Tentokrát musí čelit útokům vynalézavého čaroděje Jukuna.

02.09.2016

Neskutečná sada! Špína, bída a chlast! Zola je mistr naturalismu a jeho popisování bídy se zažírá až pod kůži. Jakékoliv situace jsou popsány tak uvěřitelně, že si okamžitě celou situaci vybavíte před očima. Některé scény jsou v románu nezapomenutelné. Hlavně Coupeauvo delírium v blázinci anebo jeho postupná přeměna v ochlastu největšího rázu vyvolává mráz po celém těle. Celé dílo jasně směřuje za cílem, před kterým není úniku. Pozvolné padání Gervaisy s Coupeauem do stále většího bahna je temně depresivní. Mezi ústřední dvojicí se proplétají osudy dalších postav, charakterově tak vytříbených, že nemám slov. Těžko popisovat, tohle se musí přečíst. Já to četl jedním dechem a můžu Zabijáka označit za jednu z nejlepších knih, které jsem v životě přečetl.

12 22.08.2016

Prvotina mistra Kinga a ihned je rozpoznatelná svým rukopisem. Film od Briana De Palmy je ještě lepší než kniha (čož se stává zcela vyjímečně).

2 04.07.2016

Bohumila Šmídu jsem si velmi oblíbil jako herce, zejména jako kasaře Šestáka ve filmu Kde alibi nestačí a jako podvodníčka Pacínka ve filmech Nahá pastýřka a Rakev ve snu viděti. Tahle kniha pana Šmídu přibližuje hlavně jako vedoucího skupiny, která se podílela na výrobě československých filmů od konce Druhé světové války. Vzpomínková kniha obsahuje spoustu zajímavých informací a pro člověka, který se více věnuje československé kinematografii je velmi cenná a poučná. Jediná věc mě na Bohumilovi Šmídovi dost vadila (neměl jsem o tom ani ponětí) a to, že byl zapřísáhlý komunista a v knize se s tím nějak netajil. Vyzdvihoval filmy, které s uměním měly pramálo společného a pomlouval naopak filmy, které pak brzy končily v trezoru. Rozhodně ale zajímavý pohled člověka pod pokličku filmového zákulisí, ve kterém prožil prakticky celý svůj život.

30.06.2016

King je prostě mistr v napětí. Když už všechny postavy tak nasměruje k rozpoutání nejdramatičtější situace, náhle se v ději objeví další postava a situace se mění, nebo přinejmenším více zdramatizuje. Bomba! Tohle je prostě Kingův jasnej rukopis a Právo nálezce je výborná detektivní napínavá kniha, ve které se objeví i některé postavy z předešlé knihy Pan Mercedes a propojí některé zvraty a situace do uceleného celku. Konec knihy jasně naznačuje, že by se detektiv Hodges mohl opět ocitnout na scéně. Moc si to přeju.

3 01.06.2016

Většina povídek nemá pořádně ani hlavu ani patu a skončí skoro vždycky haluzově. Sex, chlast, drogy a nasílí - to je zkrátka Chinaski.

19.05.2016

Jedinečná sonda do duše a tvorby mistra imaginace - Jana Švankmajera. Úvodní studii k jeho principům filmové tvorby napsal František Dryje (někdy až příliš mnoho intelektuálních výrazů). Dále kniha obsahuje desatero Jana Švankmajera, rozhovory, nerealizované scénáře, explikace a komentáře k filmům, které mistr natočil, úryvky z deníku k filmu Lekce Faust (hodně mrazivé a pekelné!) a různé dokumenty. Jan Švankmajer je ojedinělá a jedinečná osobnost světového formátu a můžu jen popřát hodně štěstí a síly k dotvoření filmu Hmyz (nerealizovaný scénář z roku 1971 kniha obsahuje a to je naprosto geniální povídka a úplně vidím, jak natočení filmu může vypadat v rukou pana Švankmajera). Hmyz chtěl mistr natočit už tenkrát, ale soudruzi v tom viděli neco nekalého proti režimu, tak projekt skončil u ledu. Premiéra je naplánovaná na rok 2018.......

07.05.2016

Jediná chyba této knihy o českém herci, který zahrál nejvíce filmových rolí včetně němého filmu (bylo jich celkově přes 300) je, že kniha je až příliš stručná. Ale pro někoho, kdo se filmu moc nevěnuje a Pištěka nezná, tak je kniha poutavým a pěkným čtením. Já jsem si zase potvrdil názor, že kdyby v 48. roce nepřebrali vládu nad zemí komunisti, vypadalo by to tady úplně jinak. I Dóďa bohužel pocítil komunistickou zákeřnou moc na vlastní kůži a režim mu potom už moc rolí nenabídl. Vůbec je škoda, že tento velikán českého filmu si zahrál převážně role Kondelíkovských tipů a nebyla mu svěřena pořádná dramatická role, po které celý život toužil.

1 07.05.2016

Pavel Taussig je kapacita úrovně srovnatelná s Karlem Čáslavským a jeho sonda do zákulisí českých filmů zmíněných v této knize je poutavým a vzrušujícím čtením.

1 20.04.2016

Maniodeprese a Miloš Kopecký. Neuvěřitelné, co si musel tento velikán českého filmu prožít. A další neuvěřitelná stránka Miloše Kopeckého a to - ženy. Výtečně sepsaná kniha vzpomínek lidí, kteří Kopeckého znali, jeho postřehy, fejetony + autobiografie, kterou tento herec o sobě už nedopsal...

2 10.04.2016

Pavel Juráček byl zkrátka vizionář a unikátní osobnost. Jeho filmová prvotina Postava k podpírání je plná absurdních situací a narážek na nejen tehdejší komunistický režim (jeho alegorické podobenství platí v jakékoliv době). Pavel Juráček měl velice osobitý a autorský styl psaní i natáčení, které potom naplno zúročil ve svém geniálním díle Případ pro začínajícího kata. Tato kniha obsahuje i další povídky, které napsal - Konec srpna v hotelu Ozon (který zfilmoval Juráčkův největší kamarád Jan Schmidt), dále Případ pro začínajícího kata a povídku Golem, kterou napsal v Mnichově, kde žil, když mu komunistický režim v Československu zakázal jakoukoliv práci. Je otřesné, jak Juráčkovi komunisti zničili život, protože tenhle jedinečný talentovaný umělec mohl natočit nenapodobitelná a svérázná unikátní díla. Obrovská škoda a hanba všem komoušům a dalším lidem, kteří se na tuhle osobnost vykašlali a odvrátili se od ní, včetně jeho kolegů. Dále kniha obsahuje Juráčkovi básně a krátké povídky, různé úvahy o filmu, příběhy, které zažil, vzpomínky jeho přátel, filmografii a bibliografii. Výborná kniha a ukázka charakteru tohoto ojedinělého člověka. Tak a teď ještě někde sehnat Deníky Pavla Juráčka.

1 05.04.2016