TipsyChipsy komentáře u knih

Mimořádná, úžasná rodinná sága s perfektně vykreslenou psychologií postav. Hrdinové mají překvapivé osudy, organicky propojené a utvářené. Nečekaně se potkávají i v dalších generacích. Autorka zkoumá nitra všech, popisuje jejich touhy, strachy a je dost napínavé, jak se jejich životy zvrtnou. Jsou jako skuteční, podvědomě jsem s nimi žila po dobu četby. Dějiny 20. století jsou nenásilně v pozadí a dobře zohledněny. Hlavní je však čtivý a napínavý osud jedné rodiny a jí blízkých osob. Autorka tam geniálně vložila magickou osudovost komplikovaných rodinných pout. Je tam tajemné kouzlo, je tam umění. Dovolila bych si to srovnat i s nejúžasnějšími více generačními romány, které jsem četla: Sto roků samoty a Žítkovské bohyně.

6 18.04.2024

Skvěle sestavená kniha, která nastavuje zrcadlo tabuizované a ostudné součásti našich dějin. To, že jsme vyhnali tři miliony lidí z jejich domovů, je smutná pravda, která ještě bude potřeba zapracovat do českého pohledu na vlastní historii. Opuštěná, prokletá krajina, zdevastované domy, zaniklé vesnice, ošuntělé čtvrti měst, kde žili Němci jsou němým, smutným důkazem a důvodem, proč mít špatné svědomí.

3 13.04.2024

(SPOILER) Tento román by se mohl jevit jako sdělení o Sovětském svazu, něco nezajímavého, co dnes už každý z dějepisu zná. Přesto jde o mimořádný klenot, z různých důvodů. Dle obsáhlého doslovu vydání roku 2021 se kniha v průběhu dějin různě vykládala a interpretovala. Nejprve zaujme autentickým sdělením o zážitku z kibucu v Izraeli asi z roku 1923, už zde hlavní hrdinka pochybuje o nezbytnosti vraždění Arabů. Následuje zobrazení sovětské reality všedního dne pohledem Československé ženy, její otřes z nižší životní úrovně. Ve 30. letech odcházelo do Sovětského svazu mnoho komunistů z Německa a celé Evropy. Weil popisuje nadšení pro věc, oddané budování, víru ve správnost myšlenky. Ukazuje ideální systém, lidové vedení a napravování chyb, vše v pozitivním duchu. Ale nějakým zvláštním instinktem, mu tam začne vykukovat nesvobodná pachuť a strach. Při vědomí, že knihu psal po zážitcích z roku 1933, je to vizionářské svědectví. Doslov uvádí, že je to o pocitu člověka v neurčité, nezvyklé pozici, to znamená v cizí zemi, v budování nového světa socialismu. Hlavní hrdina novinář Fischer se chová lidsky, ale je trochu zbabělý a chce se přizpůsobit. Není jednoznačně kladný, jako už člověk bývá, aby měl klid. Kritikové knihy z řad komunistů odsoudili knihu, protože byl podle nich problém ve Fischerovi, ne v systému drtícím jednotlivce. Avšak už tehdy v 30. letech se našli komunisté, kteří i díky této knize komunismus zavrhli. V 60. a 90. letech se dočkala kniha ohlasů mnoha autorů. Z hlediska umělecké kvality je román vysoko ceněn díky metodě skloubení subjektivních pocitů a neosobního tónu popisujícího realitu. Je toho hodně, co si každý našel v tomto díle.

9 02.04.2024

Theodore Dreiser je pro mě největší romanopisec a tento román je jeho velké dílo. Je tam všechno, co skvělý příběh má mít. Láska, vztahy, nevěry, hrdina superschopný sympatický padouch. Dreiser si musel dát pěknou práci s prameny o Chicagu konce 19. století, boji finančníků o ovládnutí hromadné dopravy, o špinavých praktikách podplácení politiků, zákulisních čachrech. Vše dohromady zpracoval do zajímavého a napínavého děje. V životě superinvestora Franka se objeví také mnoho žen. Dreiser je mistr v popsání hnutí lidské mysli a vystižení charakteru a povahy člověka. Prostě fakt nejlepší.

4 27.01.2024

(SPOILER) Zajímavá esej, netradiční pohled na historii jedné čtvrti. Autor, husitský historik pohlíží na dějiny Žižkova skrze názvy jeho ulic. Objevuje pozoruhodné souvislosti, libuje si v úvahách. Ulice se také přejmenovávaly a tím vyjadřovaly vztah dané doby k husitům. Nejprve to byla čtvrt designovaná Karlem Hartigem k vlastenectví. Je úžasné kolik zapomenutých postav nám připomínají žižkovské ulice. Autor sleduje přejmenovávání dle změn režimů. Objevuje, že každá doba si na husitech našla svoje pozitiva. Také za protektorátu se ulice přejmenovávají v duchu německého luteránství. Komunismus obdivuje husity jako revolucionáře. Autor citlivě analyzuje jako znalec všech těch historických postav náladu dané etapy, často paradoxní závěry o tom zda daná postava byla husitský radikál, Němec, šlechtic nebo teolog a proč na ně padla volba a jak zapadají do kontextu ducha názvů žižkovských ulic. Při čtení si člověk uvědomí, jak je Žižkov vzácný, vyjímečný a co všechno se dá objevit už jen tím, že si něco zjistí o člověku, po kterém se jmenuje ulice, kterou právě jde.

6 23.01.2024

Skvělá kniha doplňuje a prolíná se s románem Doktor Živago. Ukazuje výraznou osobnost Borise Pasternaka. Je neuvěřitelné, že celý život prožil v Moskvě. Prožil krvavý teror Stalina i šikanu Chruščova. Jeho milenku poslali dvakrát do Gulagu (1949 a 1960). A přesto napsal a v zahraničí vydal román, který ohromil čtenáře, román o lásce a době tyranie. Autorka, praneteř Pasternaka, napsala velmi citlivou literaturu historického faktu. Nejenže zná neuvěřitelné detaily z života Borise a Olgy, ale ještě je poskládala v úchvatné a čtivé dílo. Dalším hrdinou knihy je samotný román Doktor Živago má svůj vlastní, nadčasový osud, jako dílo skrývající nějaké tajemství podstaty života.

5 06.01.2024

Tato kniha je napsána tak pravdivým stylem, jakoby to nebyla literatura, ale autentický záznam reality. Je zvláštní to číst, je to tak samozřejmě dnešní, skutečné, nic podobného jsem ještě nečetla. Zachycuje Londýn, takový jaký je ve své novodobé pestrosti. Jací jsou dnešní obyvatelé Londýna, odkud pocházejí? Kolik mají peněz a jak s nimi zacházejí? Jak je spravedlivé, že někdo má v Londýně dům? A do toho jedna detektivní záhada.

8 28.12.2023

Perfektní historická literatura faktu. Racionální průvodce životem osoby a poté životem legendy o Janu Nepomuckém. Autor skvěle okomentoval a propojil spoustu materiálů a provází čtenáře dějinami. Je neuvěřitelné, jak masovou oblibu, víru v jeho zázraky, komerční úspěch měl Jan Nepomucký v 18. století. Dodnes inspiruje k přemýšlení a zaujímání postojů. Český národ ztratil se zbořením legendy iluze, kouzla, zázraky, zbyly jen tajuplné sochy postavy s pěti hvězdami a otázkou proč jich je v české zemi tolik? Napadlo mě, že kořeny českého ateismu mohou být u zklamání z Jana Nepomuckého, z falešného kultu, že už radši nechceme věřit ničemu, než něčemu, co se může odhalit jako mystifikace.

5 24.12.2023

(SPOILER) Jméno Pavel Juráček mi nic neříkalo, díky knize O Pavlovi jsem se dostala k tomuto deníku č. IV. Pak jsem si půjčila v knihovně film DVD Případ pro začínajícího kata. Tím chci říct, že jsem se ponořila do zvláštního Juráčkovského prostoru. Ačkoli Juráček osobně byl, myslím, líný alkoholik. A ačkoli ve svých denících nepíše moc zajímavých informací, spíš o denních banalitách, osobních záležitostech, než o politice, situaci v zemi. Ale přesto jsou neodolatelně zajímavé, pro totální upřímnost. Když píše o sobě, nepřipustí žádné vylepšování a sám sebe koriguje, napomíná a usvědčuje ze lži. Líčí svou neschopnost psát, svoje trápení, nemohoucnost. Psaní nenávidí a přitom se jím chce živit. Cokoli napíše, přijde mu falešné, stále texty přepisuje, ale většinou jen kouká a celé dny nic nedělá. Ví, co chce napsat, a nedokáže to. Cokoli se vyjádří slovy, už podle něj není přesně to, co to mělo znamenat. Teď když vím, jaké porody byla jeho díla, chtěla bych od něj vidět víc filmů a číst víc knih. Sama tomu nerozumím, čím je všechno kolem Juráčka tak zvláštně zajímavé, asi přece jen kolem něj cinká to tajemno, které tam chtěl dostat.

3 12.12.2023

Velice dobré svědectví z Gulagu, cennější o to, že pochází od českého intelektuála. Dílo je sepsáno skvěle, má dobrou literární úroveň a strukturu. Autor si prošel tím nejhorším, co otrok v sovětském zajetí mohl zažít, nezůstává jen u svých zážitků. Všímá si i osudů a myšlenek spoluvězňů, zamýšlí se nad sovětskou realitou zotročení ruského mužika. Vnímá přítomnost osob zavlečených v roce 1945 do gulagu z Československa, dále ruských vojáků, kteří osvobozovali Československo, a také skončili v gulagu. Obraz totální represe a atmosféra nezměrného strachu. Samostatnou část knihy tvoří podrobný příběh jeho repatriace (získání souhlasu k odjezdu ze Sovětského svazu), který má absurdně Kavkovský a Orwellovský rozměr.


Člověk se pořád diví. Ve škole jsme se učili o Svobodově armádě. Už jsme se neučili, že vojáci této armády byli hlavně vězni propuštění z gulagů (jako autor této knihy, v gulagu 1939 až 1942). Tato kniha mi však ukázala ještě další překvapení. Některé vojáky do gulagu vrátili. Jako autora této knihy, Františka Poláka. Když už byl se Svobodou roku 1942 v Buzuluku, byli do gulagu zase vrácen, a to s vědomím prezidenta Beneše, který ho obětoval pro dobré vztahy se Sovětským svazem

7 05.12.2023

Skvělý román, nyní on-line na rozhlasu. Má i stránku na Wikipedii. Jedná se o protifašistický příběh z Prahy a Londýna. Jeho autor dobře popsal fašismus v Německu a emigraci v letech asi 1933 až asi 1936. Autor v roce 1945 zemřel a kniha asi zapadla. Je trochu známá v Holandsku, kde po válce vyšla. V Německu o ní čtenáři nevědí, ale vyšla tam v roce 2020. Já jsem z ní nadšená, je tam politika, morálka a láska.

https://de.m.wikipedia.org/wiki/Der_Reisepa%C3%9F

6 03.12.2023

Z této mladé spisovatelky a jejích knih jsem opravdu nadšená. Hned s prvotinou vstoupila ve velkém stylu, a stejně tak podruhé, napsala pořádný, dlouhý, epický, magický román. Píše, jako by to měla v genech (což má). Celou komplikovanou konstrukci drží pevně v rukou a čtenář se může oddat tajemnému detektivnímu dobrodružství o úhořích, protože tohle je četba, která uchvátí a vtáhne děje. Myslím, že tuto japonskou pohádku si vychutnají všechny věkové kategorie čtenářů, nejen young ale i old adults.

10 21.11.2023

Tato kniha o Husovi se tváří moc přehledně a čtivě. Dává pěknou představu o Husově významu, životě a situaci v Praze a na univerzitě. Přesto mě nakonec moc zklamala postojem jejího autora, představitele pohledu Vatikánu a katolické církve. Pochopila jsem, že Jan Hus nebude mezi ně nikdy přijat, protože otřásl samou podstatou jejich systému. Římskokatolická církev, soudě podle této knihy, i za cenu podivných filosofických konstrukcí a manipulativních důvodů nikdy nezruší správnost upálení MJH. Ok tak jo.

(SPOILER) Tato kniha ukazuje Jarku - Jaroslava Haška jako nezapomenutelný úkaz. Kniha jednak předává vtipné hlášky, citáty, zážitky a smyšlená vyprávění. Ale to není všechno, fascinující je ten lehkovážný způsob života. Je ohromující, jak byl Hašek oproštěn od starostí jak se zajistit, myslet na budoucnost. Jeho životní spokojenost zřejmě pramenila z jeho superschopnosti vždy si získat lidi, být vtipný, vynalézavý, zábavný, okouzlující. Takto obdarován si byl jistý, že vždy vše dopadne dobře. Matěj Kuděj moc dobře popsal putování jich dvou kumpánů po městech Beroun - Nový Jáchymov - Roztoky u Křivoklátu - Rakovník - Zbiroh - Jablečno - Plzeň. Popsal výlet tak poutavě, že čtenář je stále v napětí, jak to dopadne, jak se ta útrata zaplatí a jestli budou mít kde spát
Haškovo přísloví:
Kdo rychle dvakrát dává, to je správnej chlap. Kdo se dlouho v kapse šťourá, ten je šťoura, a kdo nic nedá, to je svině hnědá.

5 04.11.2023

(SPOILER) Obšírná sága jednoho milostného vztahu, rozšířená o spoustu informací o lidech kolem filmu. Autorka jako zkušená novinářka to napsala čtivě, komentuje, srovnává, využívá různé zdroje, a také při svém vzdělání CSc. filozofie do textu zapojila různé intelektuální analogie, třeba z Hegela a Mistra Eckharta. Srovnává Juráčka s Dürerem, poté s Kafkou a Kierkegaardem. Sebe pak s Milenou Jesenskou nebo Viktorkou. Všechny její úvahy jsou inspirující a zajímavé výlety do literatury a historie. Román je přímo nabitý medailonky zajímavých osob jako Thomas Fantl, Werner Schroeter, Milan Machovec, taktéž o místech jako čtvrt Mnichova Schwabing, kulturní a politický střed, nebo historie zámečku Bratronice, kde Juráček natáčel. Kniha jako je tato je vrcholná v disciplíně dokument všeho, i toho na co by vás ani nenapadlo se zeptat a nad čím přemýšlet.

9 27.10.2023

Opravdu silná a úžasná kniha. Samotný děj je zdánlivě prostý a také nepravděpodobný. Ale autor do něj vložil tolik hodnot, tolik humanismu, tolik dobroty, tolik psychologie a citu Připadá mi to trochu jako nadčasové podobenství souboje dobra a zla. A také zpráva o stavu politického vědomí Němců, zohledňující válku, rozdělení, hrdost a stud a ukazuje, že Němci se se svou historií vyrovnávají různě. Je napínavé sledovat, jak tvárný je mladý člověk, jak vyhodnocuje a vnímá realitu a hodnoty ve kterých vyrostl. A jestli nakonec pochopí, co je normální a správné.

11 17.10.2023

Skvělá kniha sestavená z komentovaných dokumentů nás provází od národního obrození přes první republiku, válku, vysídlení až po současný pohled na odsun - vyhnání Němců z Čech. Je to zajímavé, smutné čtení a končí to nadějí, že český a německý pohled na společné dějiny nakonec najde společnou řeč. Autorka ukazuje stati plné nenávisti a nadřazenosti Němců vůči Čechům, přes vyznění knihy však je mi Českých Němců líto. Vycházejí z toho nejprve jako objekty imperiální propagandy německé Říše, pak oběti na bojištích 2.svv, a nakonec vyhnanci z domovů. Je to celé komplikované a citlivé.

4 11.10.2023

Pro mě okouzlující román. Autorka má opravdu úžasný talent, tak dobře jsem si už dlouho nepočetla. Přitom téma knihy není nijak výjimečné, prostě dětství a zrání děvčat z Neapole. Ale jak se to dá zpracovat, to bere dech. Je z toho cítit tolik skutečného lidského života. Úplně v hloubce se mě dotkla ta podstata kamarádství, společné neplechy a prožitky, které zažije člověk venku jen s tou pravou kamarádkou. V knize je také zachycen mentální vývoj, kterým projde mladý člověk a jeho priority se mění: je to škola nebo práce nebo co nejvyšší vzdělání nebo se dobře vdát? Je toho tam hodně a je to pravdivější než život, je to umění.

15 25.09.2023

(SPOILER) Tato kniha je zajímavý pokus o portrét intelektuálky Elizabeth Finch. Autorův fiktivní hrdina obdivuje její přehled, inteligenci, stoicismus a zásady. O její názory, myšlenky a způsoby vedení seminářů se s námi autor podělil a bylo to krásné, zajímavé, inspirující. Hlavní myšlenka, kterou E.F. nosila v hlavě bylo, zda šlo zabránit křesťanství, aby ovládlo Evropu a svět. Podle ní jde o největší neštěstí lidstva a zkoumá posledního římského císaře, pohana. Celá kniha je takové přemýšlení o přemýšlení, ale podle mě je to úžasně zábavné. Ukazuje se, že dějiny národů jsou nahlíženy tak, jak je to potřeba k živení národní soudržnosti a jinak to z principu nejde. A hlavní hrdina vidí, že E.F., na kterou vzpomíná, nedokáže v její podstatě zachovat. Všechno může a mohlo být jinak, snad v tom je kouzlo knihy.

6 17.09.2023

(SPOILER) Tato kniha byla pro mě klíčová ohledně zjištění, kde se vzali takzvaně Ukrajinští hlídači vyhlazovacích táborů Belzec, Sobibor, Treblinka a dalších. Vždycky jsem si říkala, co to bylo za lidi? Tato kniha není podrobný dokument o nich, jde hlavně o příběh Petera Blacka a dalších historiků a vyšetřovatelů Úřadu pro zvláštní vyšetřování, který nashromáždil největší množství dokumentů o těchto mužích. Kniha spíše vzdává hold záslužné práci amerických vyšetřovatelů. Ale pro mě bylo zajímavé toto zjištění: Když Hitler přepadl Sovětský svaz, 22.6.1941, dostali se Rudoarmějci např. u Minsku do německého zajetí. Byli umístěni do zajateckých táborů Stamm lagerů (v Českém Těšíně, Zaháni- viz film Útěk ze Saganu a různě jinde v Polsku). To léto roku 1941 právě nacisti vlastními silami nezvládali hromadně zabíjet židy. Potřebovali na to najmout další lidi. Tak vzali ty Rudoarmějce z těch Stammlagů a odvezli je do Trawniků. A tam v těch Trawnikách dostali černé uniformy, zbraně a vysvětlili jim, že budou pomáhat německé policii. Národnostně to byli ukrajinští Němci, Ukrajinci, Lotyši a Litevci a další. A tak tihle přestrojení Rudoarmějci šli dělat Wachmany - strážné k plynovým komorám, honili židy z ghett do transportů, stavěli je k jámám hromadných hrobů Dělali tu nejodpornější práci za Němce. Dá se to pochopit? Nejdříve šli do války, aby porazili Hitlera a v té válce se změnili v Hitlerovy pomahače při nejnechutnější nelidské činnosti? Mě to fascinuje, lidem stačí něco nakecat, dát jim práci, jídlo, hodnost a peníze a udělají cokoli.

Ještě jeden opis ze str. 105:
V polovině osmdesátých let začali dva členové estonské emigrantské komunity tajně vybírat odpad z kontejneru, který Úřad pro zvláštní vyšetřování v centru Washingtonu používal. Dva roky odnášeli navršené pytle s odpadky do jedné místní garáže, vysypávali jejich obsah na podlahu a třídili ho. Mezi rozdrcenými cigaretovými špačky a zbytky obědů nacházeli dokumenty a poznámky, které úřad vyhodil. Pak je pokradmu zabalili a rozesílali obviněným nacistickým kolaborantům.

5 29.08.2023