TinaFr komentáře u knih

Od téhle knihy jsem neměla vůbec žádná očekávání, ale velmi příjemně mě překvapila. Ano, je to syrový příběh plný násilí a sexu. Ale zároveň podává zajímavý vhled do života v zemi, o které u nás ve středu Evropy mnoho nevíme. Mám ráda knihy, které mi ukáží diametrálně odlišnou kulturu a to Holky ze severu určitě splnily.

5 06.04.2024

Chápu, proč má kniha tak dobré hodnocení, lidé mají rádi brutální příběhy. Ale musím se přiznat, že z ní zdaleka tak uchvácená nejsem. Příběh se bezpochyby čte dobře, je vidět, že je autor "vypsaný", kniha má spád. Ale jinak se o nějak kvalitní text nejedná. Celý děj je postavený na dalším a dalším popisu důmyslně zvráceného vraždění a jiného násilí. Nějakou hloubku nebo další přidanou hodnotu jsem v tom nenašla a to je, alespoň za mě, docela málo. Autor se zkrátka svezl na "módní" vlně krvavých thrillerů a knih z prostředí holokaustu a rozhodl se to spojit dohromady.

5 30.12.2023

Bohužel musím konstatovat, že mě kniha zklamala. Svoje hodnocení bych rozdělila do několika úrovní.
První je stylistická. Autorka až příliš často mění úhel pohledu. Jednou popisuje děj v první osobě jedné postavy, podruhé zase ve třetí osobě, případně na několika místech postavy úplně vymění a píše stejným stylem z pohledu někoho úplně jiného. Chápu, čeho se tím snažila docílit, zřejmě chtěla přidat na dramatičnosti. Ale když se to děje mezi dvěma krátkými kapitolami, je to spíš otravné a vypadá to, jako kdyby si mezi psaním odskočila a pak nevěděla, o čem už psala.
Druhá rovina mého hodnocení se týká obsahu knihy. Chápu, že autorka je sama palestinská Arabka, takže bude mít tendence události vyprávět z tohoto pohledu. Zároveň je to beletrie, takže jsem neočekávala stoprocentní faktickou přesnost. Ale tady to místy opravdu dost skřípe a nebála bych se některá místa označit za čistou demagogii. Dokonce se mi zdá, že se autorka místy snaží přímo omlouvat terorismus.
Třetí bod se samotnou knihou nesouvisí, ale týká se autorky, takže ho k hodnocení připojím. Po krátkém hledání na Googlu jsem zjistila, že autorka je hrdou podporovatelkou Bašára Al-Asada. To je pro mě naprosto nepřípustné, a kdybych to věděla dříve, knihu si nikdy nekoupím. A jen taková jízlivá poznámka závěrem - je zajímavé, že vraždění palestinských civilistů jí (oprávněně) vadí, ale vraždění syrských civilistů ze strany režimu pro ní zřejmě problém nepředstavuje.

3 05.11.2023

Nejsem začátečník v organizaci času, takže pro mě byla kniha v mnohém shrnutí toho, co už znám. Ale i tak jí chci ohodnotit plným počtem hvězdiček, protože podle mě perfektně shrnuje základní pilíře veškerého time management. Líbí se mi, že na rozdíl od jiných "seberozvojových" knih jde autorka hned k jádru a nesnaží se všechno roztáhnout a "okecat" na xy stran. A také velmi oceňuji krátké shrnutí na konci každé kapitoly. Něco jako tahle kniha na českém trhu opravdu chybělo a jsem ráda, že vznikla.

05.11.2023

Takový průměr, neurazí, ale ani nenadchne. Postavy nejsou kdo ví jak propracované a v ději jsou občas trochu zmatky, ale jinak je to klasické young adult fantasy. Existují na tohle téma mnohem lépe zpracované knihy (třeba od Madeline Miller), ale nakonec jsem vlastně byla spokojená. Hodnotím 3,5*/5. Pokračování si ráda přečtu.

09.10.2023

Autorčiny knihy mám ráda, protože se dobře čtou, práci se slovem zvládá výborně. Nemohu si ale pomoct, posledních pár desítek stran příběh vždycky spolehlivě "zabije". Ne jinak tomu bylo i v Tyrkysovém oku, zakončení bylo opravdu těžce uvěřitelné. Asi bych taky ocenila, kdyby byl na začátku (nejen této) knihy rodokmen, v prvních kapitolách mám, vzhledem k množství postav, problém se v nich vyznat.
Hodnotím 3,5*/5

05.10.2023

V zásadě se mi knihy líbila a metodu zettelkasten chci pro tvorbu poznámek využívat. Jako úvod tedy posloužila dobře. Ale musím souhlasit s ostatními komentujícími, z praktického hlediska mi neřekla téměř nic. Jen podle knihy se efektivní zettelkasten vytvořit nedá. V tohle ohledu doporučuji najít si na YT nějaká názorná videa (třeba pro Notion), hodně mi také pomohly tyto články, kde jsem si ujasnila, jak vlastně poznámky řadit (https://eliskasestakova.cz/clanky/zettelkasten/)

6 04.10.2023

Trvalo mi tři roky, než jsem knihu dočetla - poprvé jsem ji po 50 stranách odložila. Ale nakonec jsem ráda, že jsem se k ní znovu dostala. Příběh nemá příliš mnoho děje, je to spíš taková psychologická sonda do života ženy, která se ani po víc než 20 letech nedokázala vyrovnat se zmizením vlastního otce. Kniha má zvláštně hutnou, melancholickou, atmosféru, kterou je protknutá od začátku až do konce. Nemůžu říct, že by se mi příběh nějak výrazně líbil, ale zaujal mě styl vyprávění a atmosféra, kterou autorka zvládla skvěle vykreslit.
3,5/5

18.05.2023

(SPOILER) Tak i já jsem si přečetla nejočekávanější knihu letošního roku. Ale k nadšeným ovacím se nepřidám.
Text sám o sobě je napsaný stylisticky dobře. Alena Mornštajnová psát umí, to nám ukázala už mnohokrát. Její příběhy hezky plynou, umí si pohrát s metaforami, dokáže čtenáře do knihy vtáhnout a nepustit. Zároveň oceňuji, že se pustila do náročného a odporného tématu zneužívání dětí. Nečte se to snadno. Ale bohužel se takové věci dějí až příliš často na to, abychom nad tím jako společnost mohli zavírat oči. A beletristické ztvárnění může pomoct zvýšit povědomí i u lidí, které by problematika jinak minula.
Tím se ovšem dostávám k samotnému ději. Už v minulosti jsem měla u postav autorčiných knih problém s tím, že jsou příliš ploché. A zde to nebylo jinak, dokonce mám dojem, že u Lesa v domě je to hned po Listopádu znát nejvíce. Postavy matky a prarodičů jsou neživé, sice se v příběhu vyskytují - a někdy o sobě i něco prozradí - ale celým příběhem jen tak proplouvají. V knize se "něco" děje, ale nemá to hloubku, prostě se to jen děje. U hlavní hrdinky je to trochu lepší, přece jen se toho o ní dozvídáme trochu víc, když příběh vypráví, ale ani ona nám neumožní nahlédnout do hloubky svého nitra. Což je podlé mého názoru škoda, tohle téma si o to vyloženě říká.
Další věc, se kterou mám problém, je faktická přesnost, a to sice proces s Jakubem. Značně pochybuji, že kolem roku 2000 by se někdo zabýval tak nejednoznačným obviněním devítileté holky. Bohužel ani v dnešní době by tomu možná nebylo jinak. Ale na počátku tisíciletí? Těžko. Na základě popsaných důkazů by ho sotva někdo odsoudil.
Na závěr se ještě vyjádřím k podobnosti se skutečným příběhem (odkaz: https://a2larm.cz/2019/03/leaving-neverland-ocima-toho-kdo-v-detstvi-prozil-sexualni-zneuziti/ ). Alena Mornštajnová se zatím nevyjádřila, nakladatelství Host situaci věnovalo jeden příběh na instagramu. Což je podle mého názoru dosti zvláštní přístup, obvinění je to závažné a týká se jedné z nejprodávanějších tuzemských autorek. Pokud mám říct svůj názor, inspiraci skutečným příběhem tam vidím (celá role lesa, výrazný popis čichových vjemů, absence matky, byť z jiného důvodu, než je popsáno v knize). Doufám, že se k tomu autorka i nakladatelství postaví čelem a k situaci vydají prohlášení.

16 28.04.2023

Tahle kniha je fantastická. Dlouho jsem četbu odkládala, protože jsem měla velká očekávání, a bála jsem se, že nebudou naplněna. Ale opak je pravdou. Příběh je rozvláčný, hutný a podrobný, ale vůbec nic mu nebere na čtivosti. Někteří si tady stěžovali na historické dokumenty nebo odbornost - ale pro mě to je přesně to, co knize dodává přidanou hodnotu. Každá jedna část knihy měla svoje místo. A před autorkou smekám, protože si nedokážu představit ty tisíce hodin, které nad psaním musela strávit. Ale určitě se vyplatilo, já jsem nadšená a doufám, že na další knihu nebudeme čekat opět 10 let :).

Po Brownových knihách jsem vždycky sahala jako po velmi odpočinkové četbě - tudíž moje nároky nejsou nijak vysoké. U Počátku jsem se ovšem docela nudila. Příběh je strašně dlouhý, ale tak polovinu času se pořádně nic neděje. Doufala jsem, že se teda aspoň "posadím na zadek" z toho rozuzlení, ale ani to se nestalo. Vyloženě špatné to nebyla, pořád to je Brown, ale kvalit předchozích knih bohužel nedosahuje. Malé plus má autor za popisy španělských krás, hned bych se tam vydala.

5 13.01.2023

Tahle kniha mě pěkně potrápila. Sáhla jsem po ní na základě doporučení, ale tak 3/4 jsem trpce litovala, strašně mě to nebavilo a měla jsem ji rozečtenou snad 2 roky. Nakonec jsem se k ní tedy vrátila - a dobře jsem udělala! Na konci se děj neskutečně rozjede - až tak, že jsem okamžitě šla pro druhý díl a celou sérii dočetla během týdne. Jen ten hodně popisný začátek mě prostě vůbec nechytil.

1 15.07.2022

Klasická oddechovka, moc jsem od toho nečekala, ale vlastně byla fajn. Není to žádné veledílo, ale čte se pěkně, ideální na léto. Na konci mi teda trochu vadilo, že nepřišel žádný "wow" zvrat, který mám na thrillerech ráda, tady to spíš jen nějak vyplynulo.

4 15.07.2022

Kniha mě příjemně překvapila a byla opravdu dobře napsaná. Příběh jsem si užila, je vystavěný dobře, stejně tak postavy. Mám jen dvě drobné připomínky - občas se mi zdálo, že je tam těch časových horizontů až příliš mnoho. Naštěstí to bylo u každé kapitoly napsané, ale ke konci už mě nebavilo, když se příběh co kapitolu posouval v několika různých časových rovinách i různých pohledech vyprávění. Druhá připomínka s tím souvisí, myslím, že by šlo knihu o pár desítek stran proškrtat. Byla tam některé hluchá místa, pro děj nedůležitá, která to zbytečně natahovala.

1 22.03.2022

Kuchařka je vizuálně moc pěkně zpracovaná a recepty vypadají zajímavě. Co je ovšem tristní jsou chyby v receptech. Kdy jsem se z instagramového profilu autorky dozvěděla, jak velké množství receptů má chybně uvedené ingredience nebo postup, ani nemám chuť zkoušet podle ní vařit. A není to chyba korektora, na kterého to autorka shazuje. Ze začátku jsem byla nadšená, ale teď je mi utracených peněz docela líto a spíš převládá vztek nad velkou neprofesionalitou.

3 04.01.2022

Nová kniha Delphine de Vigan přináší, jak je u autorky zvykem, opět vysoce aktuální téma. Tentokrát se věnuje zaprodávání dětí prostřednictvím sociálních sítí. V příběhu se setkáváme se dvěma hlavními proganistkami - Mélanií, která vydělává jmění na prodeji soukromí své rodiny, a Clarou, osamělou kriminální policistkou. Jejich příběhy se záhy protnou a my můžeme sledovat sondu do způsobu uvažování lidí, jejichž životy ovládají moderní technologie.
Musím říct, že číst tuto knihu pro mě bylo poměrně znepokojivé. Přestože nějaké povědomí o těchto praktikách mám, příběh mě donutil jít hlouběji a přemýšlet nad tématem více. A mohou říct jen jedno - doufám, že stejně jako ve Francii, budou i v dalších zemích vznikat zákony regulující působení dětí na sociálních sítích.
Je mi jen líto, že rodičům, kteří své děti prezentují jako cvičené opice, se kniha bohužel s největší pravděpodobností do rukou nedostane.

8 17.11.2021

Ke Karamelové džungli jsem přistupovala s respektem. O Tereze vím díky jejímu blogu již pěknou řádku let a vždycky se mi líbil styl, jakým psala. Proto jsem si kdysi dávno kopila Šlehačková oblaka - a tenkrát jsem byla ze sladkého příběhu docela zklamaná. Váhala jsem tedy, zda to zkusit podruhé. Nakonec jsem sama sebe přesvědčila, ale pro jistotu si ji koupila v elektronické podobě, aby mi případně doma neležela další zbytečná kniha.
Obávala jsem se úplně zbytečně. Karamelová džungle je úplně jiná než Šlehačková oblaka. Hned v prvních kapitolách neváhá autorka popisovat všechny útrapy a problémy, které provázely její odchod z Norska a začátky podnikání. Celou knihou se poté pro proplétají střídavé úspěchy a pády a příběh je tak pestrý a záživný až do svého konce.
Celkový dojem z knihy hodnotím jako velmi dobrý. A doufám, že Tereza někdy zase něco napíše.

4 24.10.2020

V prvních dvou třetinách jsem byla z příběhu naprosto nadšená. Neotřelá kombinace, zajímavé osudy obou hrdinů. Ale potom se to v podstatě během pár stran změnilo - a to jen kvůli velmi těžce uvěřitelné zápletce. A stejné dojmy mám i ze závěru. Celkově hodnotím knihu velmi dobře a četla jsem ji moc ráda, kvůli dvou výše zmíněným bodům musím ale snížit hodnocení na 4*.

8 23.10.2020

Od Eleny Ferrante jsem přečetla vše, co v češtině vyšlo. Tato sbírka textů mi ale bohužel příliš nesedla. Některé jsou jistě velmi zajímavé, ale celkově jsem se musela k četbě docela dost nutit a výsledný dojem je poměrně rozpačitý. Příště zůstanu u jejích románů, které mě baví mnohem více.

2 12.10.2020

Začnu lehce ze široka. První dva díly jsem zaznamenala, ale přečetla si je až letos, když jsem hledala něco odpočinkového. Falešný román na mě nezapůsobil, dost jsem se musela nutit k jeho dočtení. Za několik měsíců jsem si vzpomněla na druhý díl, a jelikož už jsem ho měla doma, ke knize jsem se vrátila. A byla jsem mile překvapená! Po jeho dočtení někdy v červenci jsem proto ten třetí poměrně netrpělivě očekávala. A zklamaná jsem opět nebyla. Příběh pěkně plynul, na rozdíl od prvního dílu zde nebyla žádná slepá místa, a na rozdíl od prvního dílu jsem se dokonce občas i zasmála - některé situace byly opravdu až tragikomické. Ema je sice stále poměrně otravnou hlavní hrdinkou, a asi nikdo se s ní opravdu neztotožní, ale během těch několika let i ona vyzrála a trochu dospěla. Celkový dojem z knihy hodnotím jako velmi dobrý a jsem opravdu ráda, že jsem se k příběhu vrátila, přestože mě první díl tolik nezaujal.

4 12.10.2020