ThrisaManx komentáře u knih

Do knihy jsem se nejdříve nedokázala začíst, jakmile jsem se ale dostala na stranu 60, přečetla jsem to na jeden zátah. Celé rozuzlení mi přišlo dost nereálné, stalo se tam několik tak absurdních náhod, že by se to v reálu prostě nestalo (a udivuje mě, že to Herculovi vůbec nevadilo, vždyť přece na náhody nevěří), ale kniha mě naprosto pohltila a byla úchvatná. Užila jsem si ji a z celého vyšetřování jsem byla nadšená. Vraha jsem sice odhalila už téměř na začátku, ale i tak to byla jízda a do poslední chvíle jsem netušila, jestli svým podezřením mám nebo nemám pravdu. Naprosto doporučuji!!

2 17.02.2018

Knihu Rút jsem dostala jako dárek a poprvé ji četla již před pár lety. Nebavila mě. Přečetla jsem pár stránek a musela jsem skončit, připadalo mi to celkem o ničem. Teď jsem si to přečetla po druhé a bavilo mě to mnohem více. Jasně, je těžké tak krátký biblický příběh roztáhnout do celé knihy o rozsahu 130 stran, takže to místy bylo opravdu protahované a možná i nudné, ale líbilo se mi to a jsem ráda, že jsem se ke knize vrátila. Stála za to, byla napsaná tak krásně lidsky.

31.01.2018

Knížku Bílá nemoc jsem přečetla k maturitě a vůbec toho nelituji. Jak už je u Karla Čapka zvykem, je to dílo velice čtivé, zábavné a děsivě nadčasové. Do teď mě fascinuje, jak každé Čapkovo dílo odráží budoucnost. Příběh mě hodně zasáhl a místy mě opravdu až mrazilo. Je to útlé dílečko, které máte přečteno za chvíli, ale v mysli vám zůstane ještě hodně dlouho. Je dobře, že díla jako tato ve své době vznikala, a že se i tehdy našli autoři, kteří neměli strach něco takového vydat.

4 25.01.2018

Mně se ta knížka příliš nelíbila. Jasně, příběh byl velice zajímavý, tak nějak mile pohádkový a obsahoval spoustu zajímavých myšlenek. Zároveň ale obsahuje také spoustu přehnaných výžblebtů, které mi mnohdy připadaly jako na způsob vymývání mozků. Někomu se to může líbit, ale já byla z důvodu většinového nadšení z knihy zklamaná. Je to oddechové čtení, které obsahuje zároveň hlubší myšlenky. Někdy až příliš naivní a přehnané.

2 25.01.2018

Já nevím. Knížka to byla velice kraťoučká, a to je škoda. Kdyby se autor u každé kapitoly více rozepsal a více své myšlenky rozvinul, udělal by dobře a z knihy by hned bylo čtení na úplně jiné úrovni. Bylo to dobré, ale připadalo mi to takové nemastné neslané. Nedotažené. Čekala jsem jakýsi "návod" na to, jak žít v rodině šťastný život, ale autor v podstatě jen konstatoval známé fakty, vysvětloval definice, a to mi nic moc nepřineslo. I tak je to ale hluboká knížka, jen šla napsat mnohem, ale mnohem lépe. Každopádně si ji v budoucnu budu muset přečíst znovu. I na svůj rozsah a čtivost vyžaduje kniha opravdu pozornost a není to úplně oddechové čtení.

25.01.2018

A já se právě zamilovala. Naprosto a úplně. Úchvatná kniha, má první od Milana Kundery a po tomto zážitku doufám, že ne poslední. Vážně, jsem nadšena a ohromena. Tolik hlubokých a krásných myšlenek na jednom místě! Je pravda, že Tomáš mě vážně štval a s Terezou jsem soucítila, oni ale nejsou to, o čem kniha skutečně vypráví. Kniha je velice čtivá a napsána takovým lehkým jazykem, jako samo bytí.

5 20.01.2018

Nedávno jsem to předčítala dětem, kterým se pohádka líbila, takže pro ně asi bude mít něco do sebe, já však nechápu proč. Pohádka o ničem. Bez pointy, bez zajímavého příběhu. Nebyl zde žádný laskavý humor. Je to o tom, jak si celá rodina hraje na divadlo, ale nikoho to nebaví, protože hrají pořád dokola to stejné. Holčička nechce být princezna, ale drak. Takže čtete pořád dokola o tom samém a vás to nebaví asi stejně, jako to nebavilo zbytek rodiny. Pak se holčička rozhodne, že svou roli změní a je konec. O ničem, zbytečná knížka. Ovšem ilustrace velmi pěkné. Za obrázky a za to, že se to se to líbilo dětem, dvě hvězdy.

16.01.2018

Jak se mi Markéta Lazarová nelíbila, tak jsem si Rozmarné léto oblíbila :) Kniha je poměrně čtivá, i když rozhodně ne oddechová. Vančura je především mistrem jazyka a kniha je právě zajímavá po této stránce. Takto poeticky a krásně umí psát snad jen Vláďa Vančura. Krásně si dokázal pohrát se všemi možnostmi, které nám náš bohatý jazyk skýtá. Člověku možná bude chvíli trvat, než si jazyku přivykne, poté je ale slast to číst.

4 29.12.2017

Mně se kniha nelíbila. Vančuru mám ráda, Markétu Lazarovou ne. Absolutně jsem se nechytala, nevyznala jsem se ani v postavách ani v prostředí či ději a to jen proto, že jsem se nemohla soustředit. Po pár větách má mysl bloudila úplně jinde a příběh jsem nedokázala plně vnímat. Přitom tu plnou pozornost kniha přímo vyžaduje. Nebavilo mě to, ani nevím proč. Klasiku mám ráda, Vančuru též, ale toto vůbec nebyl můj šálek kávy.

5 29.12.2017

Ke knize jsem se dostala úplnou náhodou asi ve 14letech a už tehdy se mi moc líbila. Pamatuji si, že jsem si v průběhu zapisovala různé poznatky a informace o knize, protože mi to přišlo nesmírně zajímavé. I příběh a líčení postav a skutečností mě velice zaujal. A já jen doufám, že se někde ve změti všech mých knih a polic ještě někde nachází i tento příběh, abych si ho mohla znovu přečíst a připomenout.

4 29.12.2017

Poprvé mě kniha nezaujala. Podruhé už se mi líbila. Potřetí jsem se zamilovala. A poté ji přečetla ještě spousta krát. Příběh je báječný, vypráví o skvělém dobrodružství chlapce a mluvícího koně, kteří se rozhodli utéci ze svých domovů a vydat se do Narnie. Když jsem byla malá, příběh na mě působil opravdu silně. Pamatuji si, že jsem pak třeba spala v noci na zemi a bez peřiny abych si dokázala lépe představit, jak se asi cítil Šasta na své cestě :D

Chtěla jsem dát hvězdy tři, nakonec po uležení v hlavě dávám čtyři. Kniha jako taková je skvělá, přesto tam bylo pár věcí, které mi prostě vadily.

1. Například to, že řeč, kterou já jsem četla 15 minut, Albert vyprávěl 2 hodiny. Proč?

2. Čtrnáctiletá holka jde uprostřed noci sama do opuštěného kláštera za úplně cizím chlapem, aby poslouchala výklad o dějinách filozofie. Trochu nereálné, i když tím koncem se to malinko vysvětluje.

3. Do celého příběhu pak autor míchá Hildu a jejího tatínka, což bylo zajímavé čtení a nakonec vše dalo smysl, ale v průběhu čtení mě to spíše otravovalo.

4. Taky mi to přišlo takové míchání různých žánrů, jako by se autor nemohl rozhodnout, jaký žánr chce vlastně psát.

5. Věc, kterou jsem absolutně nechápala. Dcera se schází s cizím starým chlapem a matce to vůbec nevadí. Místy mi to přišlo trochu ujeté.

6. A malá čtrnáctiletá feministka mi místy lezla krkem. Feminismus tam byl, dle mého, trochu moc přehnaný.

Jinak jako knihu určitě doporučuji, je to taková literatura faktu smíchána s fantasy. Čtení je to zajímavé a rozhodně poučné, spoustu věcí jsem si mohla připomenout. Čte se to dobře a nápad je to opravdu originální.

2 10.12.2017

Kniha nebyla dokonalá. Určitě by se v ní dalo najít spoustu nesrovnalostí nebo nesmyslů, ale upřímně, mně se ty nesrovnalosti a chyby ani "hledat" nechtělo, protože mě kniha hrozně bavila a hlavní hrdince jsem neskutečně fandila. Ani na chvíli mě nezačala nudit. Byla skvělá a hlavně originální. Věřím, že to šlo napsat i lépe, přesto to bylo napsáno skvěle, jednoduchým jazykem. Jediné, co mi vadilo, byl ten zatracený milostný trojúhelník. To se bez něj vážně neobejde žádná YA kniha? Docela se obávám dalšího dílu, podle ukončení knihy bych řekla, že jedna stačí.

10.12.2017

Rozhodně jedna z knih, která mě donutila pořádně se zamyslet. Nad sebou, nad lidmi, nad světem, nad Bohem. Silný příběh.

29.11.2017

Už jsem dříve slyšela, že knihy z edice Omega jsou špatné. Teď jsem se o tom mohla přesvědčit. Překlad Bílého Tesáka se velmi nevyvedl a to množství chyb bilo do očí a naprosto kazilo zážitek z knihy. Slova navíc, chybějící slova, chybějící písmena....Kniha mě nebavila. Pokud po ní ještě někdy sáhnu, pak rozhodně v jiném vydání, protože jakkoli se obálka vyvedla, o obsahu se to nedá říci. Příběh je jinak pěkný, i když příliš drsný a pro mou citlivou duši to bylo občas až moc.

2 29.11.2017

Úžasně povzbudivá kniha. Často člověka donutí zamyslet se nad sebou a na konci ho nechá tak plného odhodlání a energie, že je to úžasné. Jednou přečíst rozhodně nestačí.

24.11.2017

Nádherná upřímná kniha! Líbil se mi pohled dvou různých lidí z různého prostředí. Mám ráda příběhy z období války a přestože mi v něm možná více chyběly emoce a prožití příběhu, kniha mě zasáhla. Ačkoli má přes 500 stran, přečetla jsem ji velice rychle a k mému překvapení ani jednou nepřišel moment, kdy bych se u ní nudila nebo se musela ke čtení nutit.

Krásná detektivka z krásného prostřední s krásně vykreslenými postavami. Čtivá, dá se říct, že i trochu napínavá a rozhodně na to, že je to prvotina, tak perfektně napsaná.

2 18.10.2017

Co se týče knih mé milé Jane Austenové, toto je spíše průměr. Jinak je ale kniha velmi milá, čtivá a oddechová, dá se říci. Opět skvěle vykreslené postavy, i když musím říct, že John Thorp mi skutečně lezl na nervy a kolikrát jsem u knihy nad jeho povahou a chováním přímo zuřila! Naopak Henry...ach, Henry. To byla láska na první pohled. Kdyby šlo dát 3,5 hvězd, tak jich dám přesně tolik. Ale vzhledem k možnostem dávám čtyři, ačkoli si myslím, že si tu čtvrtou hvězdu kniha skutečně zaslouží a nebudu ji tímto zbytečně nadhodnocovat.

3 18.10.2017

Rebecca pro mě byla v dospívání velkou inspirací, stejně jako její knihy. I tato mi toho hodně předala, opravdu velice důležitá kniha pro mladé věřící lidi.

08.10.2017