ThrisaManx komentáře u knih

Naprosto perfektní zakončení perfektní série. Hned po přečtení se u mě dostavila "post-sériová" (existuje to?) deprese. Ne vážně, tak emotivní konec jsem dlouho nezažila. Oči mám po celém díle málem vyplakané a mé srdce jásá blahem. Paní Rowlingová, děkuji Vám!

3 14.12.2016

Bylo to velmi čtivé, příjemné a místy napínavé čtení. I přes různé nedostatky a zbytečné dějové linie hodnotím čtyřmi hvězdami. Už jen proto, že pachatel/ka byl/a opravdu správný psychopat :)

2 27.11.2016

Kniha nebyla vyloženě špatná, jen některé myšlenky nebyly správně vysvětleny, některé pasáže se zdály být mírně zamotané a celkově to na mě působilo chaoticky a nepřehledně. Proto jsem ji nedočetla. Pustila jsem se do ní na doporučení svého táty, kterému se naopak líbila, takže jde spíše o vlastní preference a individuální pohled čtenáře. Někomu kniha předá spoustu užitečných informací, někomu bude připadat nesouvislá.
Kdybych byla schopna ji dočíst dokonce, dám hvězdy 3. Ale protože jsem skončila někde za polovinou, hodnotím dvěma hvězdami. Bohužel, třeba to zkusím zase jindy.

24.11.2016

Baudelaire je mistr a žádná slova nestačí, aby popsala toto dílo. Skvost mezi skvosty, můj oblíbenec.

6 22.11.2016

Jediná chyba této knihy je, že po ní následuje poslední díl. A já nechci. Svět Harryho Pottera je tak kouzelný.
Akorát kdyby Rowlingová vymazala celou dějovou linku okolo Prince dvojí krve, nic by se nestalo. Vlastně mi nikdy nebylo zcela jasné, proč se kniha jmenuje Princ dvojí krve a proč to v té knize vůbec je, když to nehraje téměř žádnou roli. Nebo se pletu? Zjistím to v dalším díle?
Doufala jsem, že mi kniha přinese lepší vysvětlení než film. A taky přinesla o něco lepší, ovšem stále neuspokojivé.
Kniha je i tak dokonalá, i když po vrcholení čtvrtým a pátým dílem série maličko poklesla, na sedmý díl se prý mám těšit. A tak se těším.

2 31.10.2016

Autor zbytečně řeší spoustu témat, která nerozvede více do hloubky, ale nechá je rozpitvané a už se k nim nevrátí. Místo takového stručného popisu se mohl spíše věnovat jen pár tématům do hloubky. Takto mi kniha skoro nic nedala, protože základní přehled ve filozofii už jsem měla, kdežto málo poučený čtenář, jako např. můj taťka, se v tom bude akorát ztrácet. Takže mi není jasné, pro koho je kniha vlastně určena. Protože přesvědčovat autor také nechce, jak sám napsal.
Ale zbytečné čtení to také nebylo.

31.10.2016

Čtivý, přehledný a dojemný příběh o Cézannově životě. K tomu asi není nic, co dodat. Příjemné čtení.

1 31.10.2016

Od prvních slov mě kniha nadchla a s obrovským zaujetím jsem četla, dokud jsem nenarazila na trochu nudnou část knihy někde uprostřed. Takže po velmi slibném začátku přichází menší úpadek a já se musela trochu nutit, abych četla dál. Naštěstí to konec opět všechno vyrovná a celkově musím knihu hodnotit jako velmi dobrou.

2 26.09.2016

Kniha byla celkem čtivá a obsahovala zajímavá fakta a příběhy, ovšem zdála se mi maličko nepřehledná. Co se týče dat, autor neustále pobíhal mezi leotopočty tak, jak se mu chtělo, důvod toho tam je, jen co je pravda, zcela zřejmý. Ve výsledku byla kniha jakýsi průměr. Dobrý průměr.

16.09.2016

Pokud jsem u Ohnivého poháru psala, že je to nejlepší díl, pak Fénixův řád je opravdu silným konkurentem. Kniha má sice 800 stran, přesto mi ale bylo líto, když jsem ji asi po týdnu dočetla a přála jsem si, aby měla ještě o pár stovek stránek navíc. Čekala jsem, že u takové sumy stránek přijdou momenty, kdy se budu nudit, ale abych pravdu řekla, takový moment nepřišel. Knihu jsem hltala celou stránku po stránce a čím dál víc ji milovala. Nebýt Umbridgeové, tak ji miluji ještě o něco víc. Navíc poprvé za celou sérii jsem měla pocit, že nečtu pohádku.
P.S. A jako obvykle jsem se znovu až po uši zamilovala do Severuse Snapea.

2 13.09.2016

Ačkoli mě kniha opět naprosto dostala, ačkoli jsem se i tentokrát bezmezně zamilovala, ačkoli u mě jako u extrémně zvědavého člověka probouzela až zoufalou zvědavost, mám pár věcí, které mi vadily:
1. Jak píše slečna v komentáři pode mnou, závislost snad každé postavy na kávě je maličko zvláštní. Všichni neustále pijí kávu. Ráno, večer, v noci - non stop.

2. Žába. Oslovení žába (či žabka) mě ke konci knihy už opravdu iritovalo.

3. Zdá se, že téměř všechny postavy jsou vysoce inteligentní a na svých pracovních pozicích zastupují vysoká místa. Ale hlavně! Snad všichni mají vystudovaná práva. A je jedno jestli je to skutečně právník (kterých je tam opravdu dostatek) nebo člověk téměř na pokraji společnosti. Studium práv je asi základ.

4. Autor vymýšlí spoustu postav, se kterými poté delší dobu nepracuje, a když se znovu objeví, jsem ztracená. Celkově jsem se v tomto díle v postavách dost ztrácela.

Na druhou stranu jsou jeho postavy hodně promyšlené a skutečně živé. Nevymýšlí jen ploché charaktery, každá postava v knize je živá a skutečná. A nakonec děj je tak geniálně promyšlen, že za to budu autora asi do konce života obdivovat.

3 05.09.2016

Celkově se mi kniha opravdu líbila, ale srovnám - li to s ostatními knihami od Austenové (ačkoli srovnávání ze srdce nenávidím), bylo to dílo slabší. Začátek byl hodně zdlouhavý a nějakou dobu mi trvalo, než jsem se začetla. Na druhou stranu kniha poté dostala grády a pohltila mě.
Takže ty čtyři hvězdy si podle mě zaslouží.

01.09.2016

Čtením této knihy jsem si znovu uvědomovala, jak úžasně veliký člověk Kafka byl. Tolik moudra a tolik kousků jedné bídné duše obsahuje tento poklad. Právě takovým způsobem se lidé jako on stávají nesmrtelnými.
A toto je příběh o tom, jak se mi Franz Kafka stal přítelem.

4 31.08.2016

Pro mě bude Ohnivý pohár snad navždy nejlepším dílem série. Hodně se mi líbí rozsah knihy, kdy si autorka dala práci a opravdu autenticky vyobrazila postavy, události, pocity, vztahy a celou atmosféru kouzelnického světa. Mrzí mě, že jsem dřív viděla film, protože jsem tímto přišla opravdu o skvělý zážitek prvního čtení.

4 01.08.2016

Kniha mě překvapila svou čtivostí. Michelangelo je můj oblíbenec a tato kniha, ačkoli zčásti smyšlená, je opravdu úžasná. Krásný Michelangelo (byť ne tělem, tak svou duší) mi byl příjemným společníkem po celou knihu.

2 01.08.2016

Krásný příběh napsán krásným způsobem. Dopis Taťány mě samozřejmě, jako vždy, chytil za srdce. Knihu jsem četla poprvé, příběh Oněgina a Taťány mi však byl znám ze školní lavice i z divadelních představení. Krásné.

Této knize jsem se asi rok úspěšně vyhýbala. Z nějakého důvodu mě nelákala, ale jak jsem přečetla první stranu, okamžitě si mě dostala. Skvělá, čtivá, budí ve vás zvědavost...postavy jsou snad všechny svým způsobem a ve svém postavení sympatické.
Celou dobu jsem četla v přesvědčení, že si tato kniha zaslouží jednoznačně plný počet hvězd. Škoda toho konce. Přišlo mi, jakoby spíš patřil do další knihy, dalšího dílu. Takto byla kniha strašně natahovaná a posledních 30 stran jsem se vyloženě nutila číst.

1 25.07.2016

Toto je jeden ze skvostů české literatury. Poklad poezie. Já se zamilovala do těch nádherných veršů.

25.07.2016

Velmi inspirativní kniha. Pomalý rozjezd a konec bohužel zase moc protáhlý a nudný. Kdyby autorka skončila dřív, udělala by dobře. Přesto je to jedna z knih, které ve mně zanechaly obrovskou stopu a určitě si v mém životě ještě najde místo.
Knihu asi více ocení lidé duchovněji (ať už v jakémkoli smyslu) založeni nebo ti, kteří něco hledají a kterým se kniha dostane do ruky v pravý čas.
Jako cestopis také zajímavé, ale nesmíte zde hledat žádný příběh nebo dobrodružství. Je to pouze o inspiraci a o hledání Boha a sebe sama.

1 25.07.2016

Pana Wericha zkrátka musíte mít rádi. Miluji ten typický Werichovský humor. Vtipná knížka s hlubokými myšlenkami. Dávám všechny hvězdy.

3 20.07.2016