TheReader
komentáře u knih
Zloděj příběhů
Andrew Pyper
Ano, některé části byly možná zdlouhavé nebo zbytečně moc popisované, když si čtenář nakonec stejně dokreslí prostředí sám, ale i přesto rozhodně nelituji toho, že jsem knihu dočetl.
Patrick Rush se mi zalíbil svým tichým, trochu melancholickým charakterem, stejně tak jako jeho malý syn. Kniha má spousty nečekaných zvratů a chvil, kdy se člověk snaží pochopit, proč se takhle postava vlastně rozhodla.
Kroužek tvůrčího psaní je vykreslený opravdu realisticky a přehledně a když se teď otočím, s klidem přiznám, že jsem si čtení opravdu užil :)
Čerpadlo 6
Paolo Bacigalupi
Naprosto úžasná a čtivá sbírka. Na každý příběh jsem se těšil, a i když se sem tam objevily části, které pro mě byly trochu zdlouhavé popisem, klidně bych ji přečetl znova.
Příběhy jsou skvělé, ale ta myšlenka na to, že budoucnost předpovězená Bacigalupim vypadá tak.. realisticky, už tolik ne. Představa je to děsivá, ale donutí člověka k zamyšlení a některé z příběhů ve mě opravdu někde hluboko něco změnily
Potopená města
Paolo Bacigalupi
Podle mého názoru naprosto úžasná a zajímavá četba. Líbí se mi motiv zničeného budoucího světa, který se pere se všemi novými potížemi a vyčerpanými zdroji - prostě motiv, který se promítá skoro do každé Bacigalupiho knihy.
Postavy jsou skvělé a pro mě sympatické, moc jsem si čtení užil a rozhodně doporučuji každému, kdo má rád rychlý děj, který sem tam zpomalí a smysluplné postavy
Vraní dívka
Erik Axl Sund
Vraní dívka o sobě dávala neustále znát- plakáty a reklamy na internetu, zkrátka vyskakovala všude. Nakonec jsem se dal přemluvit a půjčil si ji. Nikdy toho nebudu litovat. Dnes už ji mám, stejně jako její pokračování, ve své knihovně.
Byla brutální? Ano. Opravdu byla, některé pasáže byly těžké na čtení kvůli vzpomínkám jedné dívky, jejíž život byl o pomstě, o neštěstí a neustálém se vracení do svého dětství.
Ale jak už jsem napsal- rozhodně nelituji, vždy si ji znovu rád přečtu, protože v sobě má prostě něco, co jsem ještě nikdy dřív v žádné knize neviděl.
Ztráty a lži
Sophie Hannah
První stránka mě uchvátila, ale jinak celý začátek až do nějaké cca sedmdesáté stránky, pro mě byl nudný a těžký na čtení. Knihu mi trvalo přečíst dlouho, hlavně také proto, že jsem ji mnohokrát odložil s myšlenkou, že to nedočtu.
Jakmile se ale člověk prokouše přes krušné začátky, kniha se rychle a poutavě rozjede, najednou se objeví spousty nečekaných zvratů a otázek, které vás donutí knihu dočíst na jeden zátah. Jsem rád, že jsem to s ní nevzdal a nakonec dočetl.
Až přijde noc
Favel Parrett
Na knihu jsem narazil naprostou náhodou, když jsem ji omylem srazil loktem z regálu. Bylo to v pro mě velice těžkém a špatném období, ale v knize jsem našel vše, co jsem potřeboval. Útěcha, pochopení, tichá melancholie a postavy, které i když se zdají být ze začátku lehké a skoro bez emocí, vlastně pod tou slupkou skrývají neuvěřitelný charakter.
Kniha je tenká a poměrně krátká, s dvou až třístránkovými kapitolami, takže se i rychle čte. Svou jednoduchostí a kouzlem dnes patří mezi mé nejoblíbenější a kdykoli si ji znovu rád přečtu. Jak už tu bylo zmíněno, je to skutečně nenápadná perla.
Tam v tom tmavém podkroví,
Paprsek světla z ventilace promítal oblohu,
Sledoval jsem, s očima dokořán,
jak se na mé zdi odvíjí
němý film
Mraky se přeskupovaly a táhly jako šedý kouř,
nehmotné
Dokonalý kruh světla se rozzářil- zlatě vzplál
A já to cítil
To slunce
Vycházelo - stoupalo nad obzor
Noc skončila.