TheCiko5 komentáře u knih

Danny se spíš než jako milovník a znalec žen osvědčil jako výborný pozorovatel a skvělý vypravěč. Prima sezona, tolik typická svým jazykem, je anatomií chlapeckého mozku a detailní analýzou jeho myšlenových pochodů. Z jednání Dannyho a "jeho" dívek cítíme obavy, opatrnost, ale také zvědavost a smyslnost. Nádherné vyprávění určené k detailní studii charakteru postav. :-)

6 22.11.2021

Hořkost a potlačovaná bolest nenápadně odkapávají z textů v této sbírce, a my můžeme než obdivovat pozornost, s jakou jsou básně napsány. Důležité. Důležité čtení.

1 22.11.2021

Rychlá svižná oddechovka. Příjemně prokládané rozhovory. Nijak závažné. Kdo nezná osobu Zdeňka Pohlreicha, ideální knížka k seznámení s ním. Škoda delších pasáží, které nebyly moc o něm. Není to žádný maraton kompletní biografie, je to spíš takový sborníček 400 metrů překážek

1 13.07.2021

Jeden z nejútlejších souhrnů Shakespearova díla a přesto enormně obsáhlý. Autor se zaměří na každou jeho hru, na každé období, na každý sonet. Konotace, souvislosti, výtah z děl, osobní život, prostě tady najdete všechno. Doporučuju!

26.05.2021

Taneční soutěž "Šaffova ostroha" má svůj zvuk i mimo východní Slovensko. Mezi tanečníky na Slovensku se traduje, že ten,kdo se dostane na "Šaffovku", jakoby už vlastně vyhrál. Zažil jsem to. Zažil jsem tu atmosféru vydýchaného sálu kulturního domu, zpocené muzikanty a udychané tanečníky. Elektrizující napětí v zákulisí by se dalo krájet, vzduch houstne a mě se zrychluje dech. Začínám se rozcvičovat...

(ze vzpomínek F.C.)

20.04.2021

Podivnou knihovnu vnímám jako hranici mezi jakousi astrální romantickou povídkou a absurdním hororem. Některé postavy mají až "Vianovský" charakter, ale některé texty se čtou jak pasáže z Coehla. Zapůsobilo to na mě atmosférou, protože i díky krásným a velkým ilustracím jsem si připadal jako někde v japonské galerii.
PS: O důvod víc, proč nemám rád knihovny a knížky si raději kupuji!!!

6 20.04.2021

Krásná vzpomínka na české doby cestovatelské !!! Na necelých šedesáti stránečkách najdete překvapivě velmi detailní popis unikátní cesty přes Núbijskou poušť... Hezké, rychlé, přesné.

1 17.04.2021

Tak jsem pochopil, že Henri Perruchot není jen velmi kvalitní životopisec a historik, ale v neposlední řadě se tady bavíme o fantastickém spisovateli.
Zpracování života takového malíře, jakým byl Cézanne, muselo vyžadovat nemalé množství trpělivosti a literárního umu. Tento malíř totiž nebyl trpaslík, popíjející absinth, námořník - podnikatel, ani šílenec s uřezaným uchem. Takovéto typické charakteristické jevy se do životopisu zapracovávají velmi snadno. Cézanne byl prostě jen zvláštní chlapík, který se celý život, milimetr po milimetru, tah po tahu dál zlepšoval, a to, že je slavný, ho už ani moc nezajímalo. Šlo mu hlavně o malování jako takové. O tvorbu. O proces. Impozantní. Inspirující. Inu... "Pracujmež!"

5 13.04.2021

Velké množství citací a odkazů na mistra Mathiesenna. Přijde mi, že na úkor názoru Cognettiho. Deník? Povídka? Novela? Román? Netuším. Rozumím, někdy stačí se trochu zasnít a zapnout představivost (a napsat "něco"), ale někdy je třeba tomu dát poněkud jasnější kontury a formu (a napsat knížku).

1 16.02.2021

Balzám na mojí poloitalskou duši!
Vyprávění až na pár minipasáží svištělo jak na tobogánu, spousta italských výrazů k doučení a příjemná atmosféra Říma vše jen podtrhovala. Svižné, příjemné.

3 16.02.2021

Ano. Mám rád, když se na děti nešušňá a nešišlá. Ani ústně, ani v knížkách. Spousta autorů předpokládá, že když píše knížku pro děti, dítě musí být nutně slaboduché, anebo alespoň úplný trotl. Ne tak dámy autorky, jejichž práce si velmi, opravdu velmi cením, jelikož psaní knihy pro mládež DNES není žádná legrace. Je skvělé, když si v takové knížce děti přečtou slova jako penis, vulva, pinďour a exhibicionista (nebál bych se, že je znají už ze školky) a nepůsobí to levně, výchovně a hlavně ani protivně. Toho se vždy bojím nejvíc. Že hlavní postava vystoupí ze stránek a s rákoskou v ruce nás učí odříkávat "pojmy". Ne. Pepina je zajímavá, má nadhled a především humor.
Skvělá práce!

4 14.02.2021

Systém vyprávění Podzimu z Pekingu úžasně nekoresponduje s představou, že se jedná o román. Shluky informací v jednotlivých sekvencích ale skutečně připomínají románovou stavbu, takže mýlit se můžete snadno. Ale daleko zajímavější než celý román, je příběh samotný. Myslím, že Vian měl trochu víc pracovat na popisech krajiny a vetnout svým textům jisté mystično...
:-) Plácám nesmsly, je to pecka jako většina jeho textů!!!!

14.02.2021

Ale no tak!
Začínám být pomalu alergický na mediální kampaně, vehementně propagující a do nebe vychvalující autory, kteří zkrátka nejsou českou veřejností dostatečně prověřeni. Takový autor, respektive takové dílo nemůže v Čechách uspět a je odsouzeno k okamžitému zapomnění.
Kniha chvilku připomíná slohovou práci, chvilku mám pocit, že nahlížím do policejního záznamu a rejstříku trestů. Bez emocí, bez osobního názoru na věc, strojeně, nezábavně. Bohužel.

04.01.2021

Je to opravdu zvláštní. Texty jsou svěží, jako kdyby byly sepsány před rokem. Absolutně na nich není znát tíha doby. Hodnotné, inspirativní a.... pravdivé.

4 04.01.2021

Jsou to opravdu malé radosti, o kterých autor píše. Dokonce až tak malých, že si musím položit otázku jestli si každé uvedené téma zaslouží vlastní povídku. :-)
Ale kousky to jsou krásné. Čiší z nich opravdovost a jakási sociální čistota, která nepřechází do patosu, ale do upřímného vyprávění o obyčejném životě.

1 15.11.2020

Jé... to mě mrzí... Celou knihu jsem zoufale čekal na tempo vyprávění, kterým si mě Mo získala v jiných Cafferyho případech. Pořád jsem čekal na lehce šokující a nečekané zvraty, kterými v jiných knihách Mo bezesporu disponuje. V Kůži se všechno jakoby o 40 procent zpomalí a autorčin přístup tak trochu zleniví. Nerad to říkám, ale kdybych neměl ke srovnání většinu autorčiných knih, tak třeba hodnotím lépe. Ale vzhledem k tomu, že její další knihy velmi dobře znám a jsem z nich nadšený, musím napsat - NUDA...
Promiň Mo... :-/

4 11.11.2020

Pestrá sbírka povídek, která mě příjemně překvapila svojí rozličností. Ať už se jedná o povídku z prostředí Malé strany, vesnické diskotéky nebo mongolského baru, všechny mají jedno pojítko. Totiž - svým jedinečným osobnostním a přirozeným způsobem vyprávění dává Petr Šabach své práci nezaměnitelný charakter.

2 02.11.2020

Tak i druhý díl od Michaely Krýslové je parádní! Drží stejnou formu jako u dílu prvního, ale má navíc tu výhodu, že už se těšíte na hlavní hrdiny, které znáte!
Moc milé, doporučuji.

3 20.10.2020

Muži ve zbrani lehoulince vybočují z Pratchettových obvyklých kolejí. Nechybí výborný humor, jemuž jsem zcela propadl, nechybí skvělé dialogy, ale pozor! Přibývá smrt! Ale ne v podobě více či méně zábavného Smrtě, ale ve formě nefalšované a ryzí. Smrt nejmenovaného trpaslíka mnou otřásla natolik, že jsem se v knížce musel vrátit a ověřit si, jestli jsem se náhodou "neukouk". Ne. Byl jsem skutečně dojatý a to jsem u Pratchetta nezažil. Pan Mistr v Zeměploše znovu rozšířil svůj spisovatelský zaběr.
Skvělé!

8 20.10.2020

Jako ano. Většina jednotlivých příběhů má sice velkou vnitřní sílu, oproti tomu ale najdete v knize texty úplně mimo mísu, prostor a téma. Připadalo mi, že Kosinsky moc sází na jednu jedinou kartu, totiž atmosféru války. Několikrát je vyprávění i dost placaté bez jakékoliv šance, že bych si příhodu zapamatoval. A ano. Na Nabarvené ptáče to nenavazuje.

12.10.2020