TGC
komentáře u knih

Přednášky a výstavy Miroslava Šebely pro mě byly v 90. letech hodně inspirativní - i díky nim jsem pak projel celý svět. Knížka podává jen mimořádně stručné a krátké nakouknutí do cest, které Šebela vykonal po světě, především v Evropě, Latinské Americe a na Sibiři. Právě ta stručnost je ale až zbytečně extrémní: kniha má pouhých 71 stran a textu je v ní tak málo, že jen klouže po povrchu - jako přehled zajímavých míst celkem ok, ale mnohem více bych doporučil jiné autorovi knihy, které se věnují konkrétním oblastem mnohem zevrubněji.


Kniha, která je pro mě poměrně daleko za hranicí mého oboru (biologie), ale přesto mi přišla neobyčejně zajímavá z hlediska obecného uvažovacího aparátu, který můžeme aplikovat na svět kolem sebe.


Jak probíhají a potažmo končí typické debaty na sociálních sítích, víme všichni. Tahle kniha, případně další z téže série, jsou ideální zdroj/citace, kterým můžete typicky "plodné & přínosné" virtuální debatující poměrně efektivně odkazat tam, kam patří...;-)


Jak probíhají a potažmo končí typické debaty na sociálních sítích, víme všichni. Tahle kniha, případně další z téže série, jsou ideální zdroj/citace, kterým můžete typicky "plodné & přínosné" virtuální debatující poměrně efektivně odkazat tam, kam patří...;-)


Jak probíhají a potažmo končí typické debaty na sociálních sítích, víme všichni. Tahle kniha, případně další z téže série, jsou ideální zdroj/citace, kterým můžete typicky "plodné & přínosné" virtuální debatující poměrně efektivně odkazat tam, kam patří...;-)

Havlovy fotografie Krkonoš, zvláště ty (pod)zimní, jsem naprosto fantastické a stále mě mimořádně silně oslovují. Proto mě překvapilo že tato kniha, kterou jsem kdysi dostal darem, není zas taková hitparáda - fotky pěkné, ale ne skvělé. Každopádně obdivuji co dokázal pan Havel procestovat už v dobách, kdy cestování nebylo zdaleka tak snadno jako dnes.


Knihu jsem kdysi dostal od přítelkyně.
Bývalé.
Možná v tom byla nějaká take-home message...? ;-)


Přestože cestuju poměrně dost, tak mě etnografické části knihy naprosto neoslovují, úplně stejně jako mi přijdou zoufale nudné popisy cizích kultur z pera jiných klasiků, pan Stingl promine (i když ho za jeho práci obdivuji, to je prostě objektivní pecka, která mě ale subjektivně neoslovuje). Prostě mě to naprosto míjí a nezajímá. Přesto dávám téhle knize plný počet hvězd – brilantní jazyk, zajímavé úvahy, fantasticky výstižné popisy. Třeba několikastranový popis západu slunce jsem četl několikrát a opakovaně se k němu vracím.


Nad stránkama téhle knížky jsem jako malý kluk poulil oči a lapal po dechu – tohle tak někdy zažít! Tehdy se cestování za oceán zdálo jako totální sci-fi. Dneska mám procestovaný celý svět a jednou z motivací byla právě tahle útlá knížečka. Díky moc, pane Baum!


Naprostá pecka! Život Kerouacovský, jazyk místy až Hrabalovský. Otevřenost formátem deníku očekávátelná. Neustálé sebezpytování, donekonečna opakované a tím broušené postřehy o životě, které Koudelkovi sloužily jako dopravní značky na jeho mimořádné cestě. Silně inspirativní.
Kniha mě strhla tak, že jsem odložil právě rozečteného Herzoga (skvělého!) i Banksyho (opět vynikajícího) a Koudelkův příběh hltal až do rozbřesku dalšího dne. Sotva jsem ho dočetl, už ho čtu znovu, tato noc nebude krátká...


Skvělý britský suchý humor s nadhledem a elegancí. Tak skvělý, že jsem z toho málem ochořel nadměrnou kučeravostí vlny, kterážto jinak postihuje toliko ovce... ;-)


Podobně jako u jiných autorových knih i zde je moře a oceán pouhým pódiem, na kterém pan Krautschneider rozehrává své úvahy o životě a jeho souvislostech. Jeho moudrost a postřehy určitě stojí za pozornost i návraty k nim.


Přestože jsem suchozemská krysa, která vrhá včerejší večeři do mořských vln při téměř sebemenším pohybu vln, knížky pana Krautschneidera prostě miluju. Moře a pobyt na něm jsou totiž jen prostředkem jak mluvit o podstatných věcech člověka, života a vůbec.


Tahle knížka je pro mě naprostá klasika. Poprvé jsem se s ní setkal před nějakými 30 lety, shodou příznivých okolností v autorově rodném městě, ve Znojmě. Už nevím, kolikrát jsem tuhle útlou knížečku přečetl, vracel jsem se k ní možná z části právě kvůli okolnostem prvního setkání. Ale i další autorovy knihy mě oslovují silně. Tahle nakonec asi nejsilněji :-)


Jako cokoliv, co napsal Rudolf Krautschneider, i tato kniha je pohlazením po duši. Moc doporučuji, i necestovatelům, i těm, které moře neláká. Také rozhovory s panem Krautschneiderem, které jsem našel online, jsou skvělé - díky za ně!


Nádherné ilustrace, parádní layout, čtivé popisky. Nedávám 100 % kvůli překladu, např. na s. 173 nejsou potáplice (ale potápky), na s. 35 je v popisku medosavky žlutokřídlé bizár stylu "Australský druh pěvce" (!).


Petr je blázen - a jen blázni píšou takhle dobré knihy ;-)
Moc mě baví kombinace živelnosti, odborných znalostí a ochoty podělit se o osobní rovinu. A samozřejmě precizní fotky.
Mimochodem: Když někdo v reakci na tuhle knihu napíše nebo řekne, že ty fotky jsou "pěkné", tak se musel zbláznit - pěkná fotka je něco úplně jiného, tak o 10 poschodí kvality pod tím, co Petr umí. Jeho fotky jsou jiná liga, jeho fotky jsou špička!


Mně tahle knížka bavila, zasmál jsem se tak akorát - je v ní vtip i nadhled a odstup.


Klasický angloamerický formát s přehršlí fotek vložených do textu. Fotky většinou skvělé, text poučný, leč hladce čitelný. Objem bichle zaručuje, že se ke knize budete vracet - tohle monstrum za odpoledne čtenářsky nezkrotíte... ;-)

Zajímavý historický dokument, který spojuje prvky edukační populárně vědecké knihy s memoárem, osobními zážitky z cest. Nejvíc mi utkvěla kapitola, kde profesor Gaisler popisuje své zkušenosti z práce na univerzitě v Alžírsku a jeho setkání s jedním z největších ptačích špeků západního palearktu, brhlíkem kabylským. Na svou dobu až neuvěřitelné setkání.
