telileov

Příspěvky

Nevlastní sestraNevlastní sestraSandie Jones

Do knihy jsem se pustila s očekáváním thrilleru, to se ale úplně nenaplnilo. Nevlastní sestra je spíš psychologické, rodinné drama, což ale nevnímám jako nedostatek, jen je do čtení potřeba si před čtením nastolit vhodná očekávání.
Příběh je vyprávěn střítavě očima dvou sester, Lauren a Kate, které si tak nějak vzájemně závidí své životy. Přitom nevidí, s čím ve skutečnosti ta druhá musí dennodenně bojovat...
Závěr mě překvapil, ačkoliv byl na můj vkus trochu uspěchaný, škoda, že jej autorka víc nerozepsala, když zbytek knihy se děj poměrně táhl.
Se vším všudy to nebyla špatná kniha, četlo se to velmi lehce, bavilo mě to. Není to něco, co vás vyloženě zvedne ze židle, ale jestli máte rádi rodinná dramata, věřím, že by vás to mohlo bavit.

20.05.2021


MetaMetaPavel Bareš

Nikdy jsem nečetla nic, co by bylo tak blízké, tak realistické, tak zatraceně aktuální. Od problémů, kterými se Meta zabývá, po jazyk, kterým dneska lidi v mém věku mluví, co řeší. Určitě na tom přispělo i české prostředí a vysoká škola... Zkrátka to všechno mi dalo pocit, že je to o mém světě, že se mě to zásadně dotýká.

Jo, dotklo se mě to. Dotklo se mě to tak šíleně, až mi z toho bylo zle. Fakt by to chtělo na knize nějaké TW, ale stejně vím, že bych ji četla i tak...

Sexismus, sexuální násilí, stalking, obtěžování... ale taky očekávání lidí, nepochopení generace, problémy mladých dospělých. Všechno, co je pro mě důležité řešit, o čem potřebuju mluvit. Způsobem, jakým to málokdo otevře.

Adept na povinnou četbu našich dětí, protože to je TAK vystihující dobu, TAK opravdové...

Bolelo to. Fakt hodně. Zasáhlo mě to jako dlouho nic. Ale stálo to za to, protože takovou knihu česká literatura potřebovala. DĚKUJI za ni.

21.03.2021


Holky odnikudHolky odnikudAmy Reed

Senzační růžovou obálku a tématem, které mi tu chybí fakt žalostně, mě přilákala knížka Holky odnikud od Amy Reed. Vzteklé holky, co se postaví proti mysogynii? Hell yes!

V knížce máme tři hlavní hrdinky, ale při čtení se setkáváme s řadou dalších dívek s různými příběhy. Na tuto formu jsem četla dost kritiky, ale mně se to líbilo. Vzbuzovalo to ve mně pocit, že jsme v tom fakt spolu. Různorodost vnímám jako ukázka toho, že jsme v tom spolu. Ať už jsme jakékoli, odkudkoli - sexuální násilí se týká každé z nás.

Měla jsem strach, že si knížka nesedne s mými hodnotami, ale to sr naštěstí nestalo. Má to naprosto skvělý feministický vibe, který se mnou silně rezonoval.

Jo, mám VZTEK. I při čtení jsem ho měla. A to je dobře, protože jestli mají ve čtenáři Holky odnikud vzbudit nějaké emoce, pak je to rozhodně vztek.

Bonusový bod pro Yoli za TW na obálce.

Doporučuju! Víc takových knih. Víc knížek, co už nechtějí mlčet.

21.03.2021


Přízraky domu CarrowůPřízraky domu CarrowůDarcy Coates

Další skvělá knížka od Darcy. Ashburnové mi asi sedli o něco víc, ale i tak mě to neskutečně bavilo a hned jsem koupila další knížku od této autorky. Lehké, nenáročné, strašidelné a zatraceně čtivé.

21.03.2021


Nedotýkej se měNedotýkej se měLaura Kneidl

Hlavní hrdinka, nebo překladatelka? Fakt nevím, kdo mě vytáčel víc.

No kde začít... Zkusím to tentokrát těmi pozitivy.
• knížka se zabývá vážným tématem, o kterém by se mělo mluvit, jsem ráda, že u nás taková knížka vyšla.
• Dobře se to čte. Navzdory všemu mě to fakt bavilo, chtěla jsem vědět, co se stane dál.
• Obálka je pěkná.
• Postavy, které nejsou Sage, jsou bezva. Hlavně Luca.

ALE, teď to přijde, pane bože! Většinu času jsem fakt nevěděla, koho přetáhnout pánvičkou dřív - Sage nebo překladatelku. Nebo autorku, která zjevně píše o věcech, kterým vůbec nerozumí.

První polovinu knihy Sage pořád fňuká a opakuje to samé dokola. Když zrovna nekňourá, tak slintá, jak má Luca sexy břišáky a jak je z něj vzrušená.
A ty sexuální scény? Fascinuje mě, jak je autorka mistrovsky sepsala, aniž by jedinkrát použila slovo penis. Zato jestli ještě jednou uvidím "velké přirození", asi mi navždy vyschne vagína (ano, toto slovo taky existuje, Lauro) a prohodím knihu oknem.
Kromě toho, že je Sage ufňukaná, je pěkně sobecká. Ke všem se chová hnusně a vše se točí jen kolem ní. Prostě příšerná hrdinka, fakt.

Konec to úplně zabil. Najednou se Sage i Luca začali chovat tak nesmyslně, že to zas málem letělo oknem.

Teď k té paní překladatelce. Teda nevím, jestli ji tak nazvat, protože tak špatný překlad jsem dlouho nečetla. Jednak neumí psát, druhak řadu věcí přeložila zjevně blbě a nedávalo to smysl. Koukám, že nic jiného dosud nepřeložila. No doufám, že už ani nepřeloží...

Ale i v samotném ději byla řada divností. Autorka by si měla zjistit, jaký je rozdíl mezi psycholožkou, terapeutkou a psychiatričkou, a ne to vše používat jako synonyma. Nemluvě o tom, že paní terapeutce by měl někdo zakázat činnost, jelikož porušuje řadu zásadních pravidel.
Takových problémů tam byla spousta...

A nakladatelství musím vytknout absenci jakéhokoli TW, to je prostě mega problém!!

Zkrátka ne, ne, ne. Tady toho bylo blbě tolik, že to ani není možný.

21.03.2021


PacientPacientSebastian Fitzek

Génius, nebo psychopat? Sebastian je snad obojí. Už zase mě totálně dostal od první stránky. Krátké kapitoly s šokujícími závěry mě nutily číst dál a dál, od knížky se nedalo odtrhnout. A když jsem ji zrovna nečetla, musela jsem na ni myslet. Jak je autorovi zvykem, skoro celou dobu víc otázek otevírá, než zavírá. No a na závěr mě Fitzek šokoval ještě třikrát tolik, i když už si člověk myslí, že to nejde.

Tento spisovatel si získal místo mezi TOP 3 autory, které jsem za poslední rok objevila, a fakt nevím, jestli někdy najdu autora psychothrillerů, který by Fitzeka překonal. Geniální zápletka, velmi čtivý styl psaní, ani chvíli se člověk nenudí, jen lapá po dechu.

21.03.2021


Porodní sestra z OsvětimiPorodní sestra z OsvětimiMagda Knedler

Po ne úplně nadšených recenzích jsem přistupovala ke knize skepticky a se strachem, že jsem ji možná neměla kupovat. O to víc jsem však byla příjemně překvapena. I přes chaotický začátek a chvílemi příliš pomalé tempo se mi kniha četla skvěle. Styl Magdy Knedler mi nakonec fakt sedl a jeho nesnesitelná lehkost mě fascinovala. Porodní sestra z Osvětimi ve mně zanechala hodně podnětů k přemýšlení a zabodla mi do srdce ledový střep, který odtamtud už asi nikdy nedostanu.

Snažím se uvěřit.

21.03.2021


Pravda, nebo ležPravda, nebo ležColleen Hoover

Není to ten typ thrilleru, kde je všechno do puntíku promyšlené, kde do sebe všechny detaily najednou zapadnou. A kdyby jo – Colleen tomu ani nedá prostor. Když vysvětlujete vtip, není to vtipné. Když vysvětlujete, proč má být čtenář v šoku, nebude v šoku.

Kdybych měla knihu ohodnotit jedním slovem, bylo by to zklamání. Moje očekávání se nenaplnila. Autorka si vybrala skvělé téma, ale neuměla ho dobře zpracovat. Má velmi čtivý styl psaní, ale neuměla v něm promítnout správný žánr.

Co mě u knihy nejvíc mrzí, je ten obrovský nevyužitý potenciál, tohle mohla být taková pecka! Oceňuji snahu vykročit ze svého žánru, ale byl to krok vedle. Nemastné, neslané, nedomyšlené, bez wow efektu. Nenáročné čtenáře určitě může nadchnout, ale jestli už máte v thrillerech trochu načteno, Pravda, nebo lež asi nebude pro vás...

21.03.2021


Dívka, již jsi tu zanechalDívka, již jsi tu zanechalJojo Moyes

Obě hrdinky jsem si zamilovala. Byly to silné ženy, leckdy trochu naivní, ale to vše ve jménu lásky, kdy je občas naivita na své půdě. Jojo mistrovsky vykreslila prostředí - ať už se jednalo o atmosféru okupovaného městečka, nebo o duši skleněného domu uprostřed Londýna, totálně jsem jí to žrala a byla přímo tam, v hotelu Le Coq Rouge, a pak zase na břehu Temže...

musím vyzdvihnout Mo, Livinu gotickou kamarádku, která mě neskutečně bavila a každou její větu jsem si užívala. Přihazovala mezi ty těžké emoce vtip a odlehčení, což příběhu svědčilo. Na její vúdú panenky budu vzpomínat ještě dlouho. Líbilo se mi, že romantická linka zde ustupovala trochu do pozadí a tím hlavním, co táhlo děj dopředu, byly právě osudy ženských hrdinek.

Čtení Dívky je velmi příjemná záležitost, která vás hladí po duši a zůstane člověku ještě nějakou dobu v hlavě. Dojemné, silné, milé, romantické, vtipné. Má to zkrátka všechno, co můžete od románu pro ženy chtít. Doporučuji!

21.03.2021


Neandertálec otvára dvere do neznámaNeandertálec otvára dvere do neznámaPreston Norton

No. Ze začátku se mi líbilo, že autor rozjel docela slušný bizár s originálním námětem.
No velmi rychle jsem nabyla dojmu, že čtu geekovskou verzi Mean Girls, kde Lindsay Lohan příbrala tři tuny. Jak příběhově, tak kvalitou, tak řadou postav.
Postavy se chovaly úplně nesmyslně a nerealisticky. K žádné z nich jsem si nevytvořila žádný vztah, vůbec jsem nerozuměla, proč dělají, co dělají. Stejně na tom byly i vztahy mezi nimi, které prostě nedávaly smysl.
Čtivostí to autor taky moc nezachránil. Nedá se říct, že by se to četlo vyloženě špatně, ale ani mě to nenutilo pokračovat ve čtení.
Dospívající ale asi může zaujmout.

21.01.2021


Dash & Lily: Kniha přáníDash & Lily: Kniha přáníRachel Cohn

U knížky jsem se náramně bavila a přestože jsem věděla, co se stane, u knížky jsem si oddechla a hlavně se hodně smála. Předčítala jsem i přítelovi, který vůbec nečte, a smál se se mnou.

Lily mě první polovinu knížky hrozně štvala, Dashovy kapitoly mě bavily o dost víc a i mi byl jako postava sympatičtější. (Což je dost možná i tím, že nemám ráda Vánoce.) Postupně se to ale otočilo a ke konci už byla moje favoritka Lily a Dash tím negativním otravou.

Shrnu-li to, knížku jsem si fakt užila. Dlouho jsem se u žádné knížky tolik nesmála. Nebylo to ale jen o vtipu, několikrát mě i chytla za srdce a donutila se zamyslet.
Doporučuji, i pokud už jste viděli seriálové zpracování. :)

21.01.2021


Čo ak sme to myČo ak sme to myBecky Albertalli

Pěkná knížka, asi nejlepší od Becky, ale pravděpodobně za to mohou kapitoly Adama Silvery, které byly prostě nesrovnatelně lepší. Je to taková oddechovka, u které jsem se hodně nasmála, hlavně v první půlce, postupně mé nadšení trochu odpadávalo, když se kniha začala měnit v přeslazené klišé... Nicméně konec mě moc potěšil a tu přeslazenost smetl ze stolu. Lepší průměr, ale náctileté čtenáře asi nadchne víc.

11.10.2020


Čaj s nápadníkemČaj s nápadníkemMarjan Kamali

V Čaj s nápadníkem nehledejte žádné zvraty, akci, lapání po dechu a létající emoce. Není to typ knížky, od které se nebudete moct odtrhnout. Je to knížka, kterou si užijete při čaji, klidná, odpočinková, když zrovna nechcete, aby vás autor roztrhal na kousky, ale spíš pohladil po duši. A rozhodně doporučuji i v případě, pokud chcete nahlédnout Íránu pod pokličku, abyste si za všemi těmi válkami a bombami představili i něco hezkého. Protože Marjan Kamali mě přesvědčila, že si to Írán zaslouží. Nechte se přesvědčit taky.
(Více v recenzi.)

15.07.2020


Jeden rok bez tebeJeden rok bez tebeNina De Pass

Shrnu-li to jednou větou: nic se tam neděje, všechno je naprosto předvídatelné, žádnou hloubku to nemá a postavy jsou otravné.
Knížka určitě měla potenciál, všímala jsem si autorčiných snah a cílů, které ale neuměla dotáhnout do konce a podat je tak, aby to mělo efekt, jaký chtěla. Je vidět, že jde o její debut.

Více jsem se rozepsala v recenzi.

06.05.2020


Slyším tě všudeSlyším tě všudeConnie Willis

Pokud si říkáte, že tohle není nic pro vás, protože prostě nepatříte mezi skalní fanoušky science fiction, prosím, pokračujte ve čtení. Já si to myslela, byla jsem vedle a vy budete také.

Místo toho se připravte na dávku humoru a romantiky. Rozhodně ale nejde jen o humornou romanťárnu - na tu je ostatně těch stránek trochu moc. Což může být pro některé čtenáře poněkud odrazující, zvlášť když se v prvních sto stranách vlastně nic zajímavého neděje, máte před sebou ještě slušné čtyři stovky a dumáte, čím ještě se dá tenhle příběh natáhnout do takových rozměrů. Vážně jsem myslela, že to nedočtu. Jsem ale ráda, že jsem vydržela, protože pak to stálo za to a já měla opačný problém - bylo to tak napínavé, tak zábavné, tak skvělé, hrdiny i příběh jsem si oblíbila a vůbec jsem se s nimi nechtěla rozloučit. Znáte to, dobrá knížka není nikdy dost dlouhá. (více viz má recenze :))

Mimo jiné... Schwartz *srdíčko*

31.05.2018


Probuzení Simona SpieraProbuzení Simona SpieraBecky Albertalli

Na můj vkus trochu přesycené gay tematikou. Ale bylo to zábavné, čtivé, příjemná oddechovka. Občas mě to i rozesmálo a postavy mi byly (většinou) celkem sympatické. Žádný zázrak, ale odtrhnout jsem se stejně nemohla.

08.11.2017


Možná jednouMožná jednouColleen Hoover

Znáte ten pocit, kdy si po dočtení knížky uvědomíte, jak moc jste ji potřebovali? Zrovna v tu chvíli, zrovna tahle přesná slova, zrovna ty pocity. Po takových okamžicích vždy cítím obrovskou vděčnost k autorce, že mi ta slova dala. Protože jsem je fakt potřebovala číst.

27.09.2017


Skoro směšná storySkoro směšná storyNed Vizzini

"Co ho tolik trápilo? Kdo jako dítě nepřemýšlel o sebevraždě? Jak můžete vyrůst v tomhle světě a nepomyslet na ni? Myslím, že skutečně nežijete, dokud nepřemýšlíte o sebevraždě. Je myslím fajn mít možnost resetu, jako u počítačové hry, začít znovu a zkusit to jinak."

Začala jsem číst a jen po pár stránkách jsem věděla, že tohle bude skvělá kniha - a taky byla.

04.10.2016


Krabáci - Totálně trapná lovestoryKrabáci - Totálně trapná lovestoryLucy Ivison

Je to vtipné, je to čtivé - celou knížku jsem přečetla za jeden den - a vůbec to není taková ta romantika, kterou bychom hledali jen v knížkách. Je to takové, jaké to v životě bývá, trapné, nedokonalé... opravdové. Není to žádná přelomová literatura, jen obyčejný příběh ze světa teenagerů, ale ve svém žánru je to jedna z nejlepších knížek, co jsem četla. Na léto jako dělaná.

20.07.2016


NocteNocteCourtney Cole

Víte, ona by to byla skvělá knížka. Jenže už v Předmluvě učinila autorka zásadní chybu. Přechválila se. Namluvila nám, že příběh je šíleně temný a zvrácený, že nám vytře zrak a bůhvíco všechno. Tak jsem se natěšila na něco temného a zvráceného, neboť to já ráda, a... nic. Prostě taková YA, kterou bych zbožňovala a označila ji za skvělou, kdyby si nehrála na nic jiného, či spíš kdyby se s ní autorka nesnažila dělat nic víc, než čím je.

20.07.2016


NesmrtelnostNesmrtelnostMilan Kundera

Stále jsem nenašla slova. Zamilovala jsem se do této knihy jako už dlouho do žádné. Ani nevím, jestli se mě někdy něco takhle moc dotklo.
Až mi drásá srdce to někomu doporučit. Skvělé knihy doporučujeme dál, ty nejlepší si sobecky tutláme pro sebe. Ne, nechci se dělit, ale takovou sobeckost bych si neodpustila. Páč je to tak nádherné.

29.05.2016


Stříbrná zátokaStříbrná zátokaJojo Moyes

Již chápu, co svět vidí na Jojo Moyesové. Každým slovem dělá ze svých postav výjimečné bytosti a přesto jen lidi. Zavede vás skrze věty na úplně nové místo a při čtení vám dá pocit, že jste přímo tam, ve Stříbrné zátoce, na lodi Izmael a pozorujete velryby.

Smála jsem se, tajila dech, kolena se mi třásla jako želé, polykala jsem napětím vzduch, téměř jsem měla místy slzy v očích... Nevěděla jsem, co od ní čekat, ale dostala jsem to nejlepší.

02.05.2016


Jablečný koláč nadějeJablečný koláč nadějeSarah Moore Fitzgerald

"Někdy lidé potřebují, aby je někdo hledal, nebo aby si aspoň kvůli nim někdo kladl otázky."

S nadhledem nejde o nic neobvyklého, příběh o dospívání a jeho těžkostech, pocitu, že o vás nikdo nestojí, o vyřazení z kolektivu, první lásky, první zklamání a zlomená srdce, síla přátelství. Dospívání je tu však podáno v tak jednoduché formě, ovšem v té osobité jednoduchosti je jistá hloubka a upřímnost, která se vás nějakým způsobem dotkne.

02.05.2016


Temná RavenTemná RavenSylvain Reynard

Lhala bych, kdybych tvrdila, že kniha není jedno klišé za druhým, že jsem si chvílemi nepřipadala jako v jiné verzi Twilight a že Raven a William nebyli vůbec otravní a pitomí. Byli. Ale taky bych lhala, kdybych tvrdila, že ta knížka nemá nic do sebe.
Asi jsem od knihy čekala trochu něco jiného, ale nebylo to zas tak špatné. Myslela jsem, že upíři už jsou out, ale přestože je příběh fakt klišé, vypracovaný svět a hierarchie upírů má své světlé stránky. Není to jen nadržená, krví prolitá romanťárna o dvou ťulpasech, co se nechtějí, pak chtějí, pak zase ne, pak zase jó... (I když to všechno je to taky.) Kniha má i své kvality.

02.05.2016


Na hraně věčnostiNa hraně věčnostiJessica Ann Redmerski

Sepsání tohoto dílu mi přišlo zbytečné a jen tak na doplnění. Asi tuším, o co se autorka pokoušela, chápu, že chtěla navázat na úžasný příběh, jenž si získal srdce tolika čtenářek - včetně mého. Ale tak úplně se jí to nepovedlo. Bohužel se jedná o jeden z těch případů, kdy se druhý díl prvnímu zkrátka nemůže rovnat.

02.05.2016


Všude manžel o dvou kůrkáchVšude manžel o dvou kůrkáchAlena Jakoubková

Musím uznat, že jsem byla maličko zklamaná. Jako kdyby celá zápletka knihy vyprchala už za první polovinou a pak se příběh hrnul dál, ale ztratil svou pointu a odchýlil se od jádra, kterým měl být.

02.05.2016


Otrávené štěstíOtrávené štěstíIrma Krauss

Jde o dramatický příběh, který se nese v shakespearovském duchu. Otrávené štěstí je tragédie o nešťastné lásce, ostrá, upřímná, smutná, rozhodně ne okoukaná. Naprostý protiklad tuctového. Možná to nemusí sednout každému, upřímně se domnívám, že úplně to asi nesedne nikomu, ale některé z vás by to mohlo dostat jako mě.

02.05.2016


Všichni jsme z toho úplně na větviVšichni jsme z toho úplně na větviKaren Joy Fowler

Je to jedna z těch knih, která zanechá nespočitatelně moc emocí. Alespoň ve mně je zanechala. Mohla bych o ní mluvit hodiny, takže nejlépe uděláte, když si ji přečtete sami.

Potřebovala jsem takovou knížku. Sedla mi, jako bychom byly stvořené pro sebe navzájem. Nenašla jsem nic, co bych jí mohla vytknout. Jak bych vám jen mohla nedoporučit něco takového?

02.05.2016


Líbali jsme seLíbali jsme seDavid Levithan

"Líbali se, aby ukázali, že na tom nic není, když se dva kluci líbají."

Řekla bych, nejen že nejde jen o polibek, nejspíš nejde ani o samotnou homosexualitu mezi chlapci, jde spíš o lidi a o život a o tom cítit se živí.

Skoro vždy když kniha zapůsobí na mé emoce, donutí mě nad ní i mnou přemýšlet a něco cítit, považuji ji za zdařilou knížku. A Líbali jsme se není výjimkou. Asi se to nebude líbit každému, protože to holt není kniha pro každého.

Možná je to jen mou životní potřebou obhajovat lásku v jakékoli podobě, stavět jí přede vše a žít pro ni, ale Levithan na mě udělal dojem.

02.05.2016


PrvníPrvníKiera Cass

Hlavní hrdinka byla ještě otravnější než v předchozích dílech, což je teda docela výkon. Bohužel nebyla jediná, kdo mě fakt doháněl k šílenství, co se týče postav. Nemluvě o Celeste - Co to jako mělo být? Z toho, co autorka s tou holkou prováděla, mi bylo na zvracení.

Klišé, trapné scénky a předvídatelný děj - v Selekci i Elitě to také bylo, ale co se týče První, zcela to tím přetékalo. Po pravdě jsem si docela oddechla, když to celé skončilo, protože ničemnost té knihy byla leckdy k smíchu, leckdy až k pláči.

02.05.2016


1