Teclaireddy komentáře u knih
Jednoduchý jazyk, krátké kapitoly se dvěma paralelními případy, které vás stále nutí číst dál, mrazivá atmosféra. Podobně jako u ostatních autorových knih se mi líbí, že postavy nejsou černobílé. Bavil mě i Huldin příběh, ačkoliv bylo z předchozích dílů jasné, o co půjde, a moc překvapení tam nebylo. Autorův nápad seřadit díly série v opačném chronologickém pořadí je sice docela zajímavý, ale přemýšlím, jestli by to vlastně nefungovalo naopak (i když by vyústění bylo ještě tragičtější).
Překlad ok, ale vadily mi zdrobněliny islandských jmen, je to v překladové literatuře hodně neobvyklé řešení.
Mám ráda staré skandinávské knihy tohoto druhu, ale tato mě tolik nezaujala. Jazyk je místy takový zvláštní, nevím, jestli je to archaičností nebo stylem (nebo překladem), ale některá místa jsem musela číst víckrát, abych pochopila, co tím bylo myšleno (hlavně jednání a myšlení postav). Vyvrcholení nakonec bylo docela zajímavé, ale v paměti mi kniha asi moc nezůstane.
Docela zajímavé, ale přiznám se, že se mě kniha nijak nedotkla. Možná, že by mi vše do sebe lépe zapadlo, kdybych si ji přečetla ještě jednou.
Na můj vkus příliš srdceryvné a okázalé, příliš mnoho velkých témat, až to ztrácí na uvěřitelnosti. Ale bavilo mě to, taková oddechová četba, také se mi líbilo prostředí Shetland. Kdo má rád velké rodinné příběhy plné smrti, lásky, tragických osudů a války, bude spokojený.
Kniha mne opravdu chytla a nepustila až do konce. Zajímavé propojení přírodních a duševních erupcí. Ano, osobní příběh Anny je sice trochu klišé, ale na mě působil přesvědčivě - postavy nejsou černobílé a čtenář s nimi soucítí. Děj je opravdu mistrně vystavěný, krásně graduje a líbily se mi i odbočky do minulosti sopek i hlavní hrdinky. Kniha je navíc skvěle graficky zpracována.
Doporučuji jen opravdovým nadšencům. Na rozdíl od ostatních hodnotících jsem se knihou prokousávala jen hodně ztěžka. Na můj vkus se autor zajímavým tématům věnuje jen okrajově a ta méně zajímavá rozvádí příliš do detailů. Ale to je samozřejmě otázka vkusu.
Knihu jsem dostala, sama bych si ji nevybrala. Zajímavý vhled do života autistického chlapce, ale celý příběh s řešením zabití psa mi přišel trochu přitažený za vlasy a zbytečně vyumělkovaný, jak už tu někdo psal. Více by mi vyhovovala civilnější zápletka a hlubší sonda do chlapcovy duše. Také mne nebavily matematické odbočky, přiznám se, že jsem je přeskakovala. Není to špatná kniha, ale asi ve mně nezanechá moc vzpomínek.
Kniha mne opravdu bavila, líbilo se mi, že nejde jen o výčet zákoníků, ale i zamyšlení o tehdejší společnosti. Jiří Starý má o tématu hluboké znalosti a zároveň ho umí poddat poutavým, místy až zábavným způsobem. Více mě bavila část o krajových zákonících, kterým také bylo v knize věnováno více prostoru. Vyhovovalo mi i řazení do kratších tematických kapitol. A na závěr musím také vyzdvihnout skvělé grafické zpracování.
Nezaujalo mne tolik jako Bídné roky, ale je to kvalitní psychologický román, který ani dnes nepůsobí zastarale, i když vychází z dobové diskuze. Zajímavé pojetí - pohled tří mužů na jednu ženu. Druhá část mě bavila trochu méně, ale možná byla ta unylost daná i povahou postavy.
Kniha mne zasáhla, při čtení jsem tajila dech a párkrát měla i na krajíčku. Krásný jazyk (a skvělý překlad). Přesto ubírám jednu hvězdičku za přílišnou melodramatičnost - přišlo mi až trochu přehnané, kolik zla a špatných náhod Unni potkalo. Ač mě to zasáhlo, měla jsem pocit, že je to až trochu vyumělkované a ždíme to ze čtenářů emoce. Stejně tak příběh Kåry a celé vyústění - dechberoucí, ale na můj vkus trochu přehnané, dohnané až do extrému.
Přesto knihu doporučuji, čtyři hvězdičky si určitě zaslouží, autorka umí psát a podařilo se jí vyždímat i mé emoce.
Pohlazení pro duši rodičů. Nečekejte návody, rady, ani nijak závratně nové informace. Je to spíše k zamyšlení a uklidnění, že je vaše dítě normální a není potřeba nic lámat přes koleno. Laskavý přístup.
Na můj vkus místy zbytečně brutální a trochu přehnané, ale líbil se mi komorní a psychologický rozměr. Jako oddechovka (i když s těžkým tématem) dobré.
Čtivé, ale trochu přitažené za vlasy - zápletka sice byla překvapivá, ale dle mého ne úplně přesvědčivá.
Mám ráda knihy psané z pohledu pachatelů. Království je poutavý psychologický thriller, komornější než autorova série o H.H. Závěr je na můj vkus už trochu moc, je to dost depresivní, ale vlastně to do sebe zapadá.
Je velmi smutné, když nakladatelství zadají překlad islandské detektivky překladateli paperbackové sci-fi literatury, který pravděpodobně islandsky vůbec neumí, překládá přes jiný jazyk a dost možná k tomu ještě používá překladač. Skončila jsem po pár stránkách, s nechutí číst tak zprzněnou češtinu, například "Danni všechny vybláznil!.
Nenechte se zmást populárním názvem, jedná se opravdu odbornou přehledovou literaturu. Obdivuji obdivuhodné množství nasbíraných informací, ale publikace podle mě slouží spíš pro referenci, dohledání děl, než vyloženě čtení od začátku do konce. Tak to alespoň působilo na mne (a to mám historii skandinávské literatury ráda). Naopak by mě potěšilo podrobnější zpracování nejnovějších adaptací (20. a 21. století), kniha se soustředí převážně na 18. a 19. století. Také by bylo zajímavé vedle dramatických adaptací zařadit i adaptace filmové (i když to by si už žádalo asi spíš samostatnou knihu).
Originální kniha, která se mi však moc netrefila do vkusu. Příběh čtivý, nápad zajímavý, ale nemůžu si pomoct, mám pocit, že je kniha podobně splácaná jako ona tajemná hmota - prolínání stylů, parodie, společenská kritika, intertextuální narážky...bezpochyby to autor celé dobře promyslel, objektivně to je asi dobrá kniha, ale je vidět, že autor je umělec - podobně jako výtvarné umění vás jeho dílo buď nadchne, nebo nechá chladným či rozpačitým (můj případ). Nejvíce mi vadil konec, který mi svou absurdností a nabubřelostí připadal jako trochu zbytečné umění pro umění.
Líbil se mi psychologický rozměr knihy a množství poměrně dobře propracovaných charakterů. Klevisová umí čtenáře příběhem hezky vést, navádět do slepých uliček a nakonec překvapit. Celé je to takové svižné a čtivé. Od autorky jsem zatím četla náhodně dva nebo tři romány, ale teď mám chuť vrhnout se soustavněji i na ostatní.
Kniha se mě dotkla svou syrovostí a křehkostí zároveň. Každá část měla své kouzlo - i když jsou rozdílné, dohromady tvoří kompaktní celek, upřímnou zpověď, z jejíhož závěru člověka mrazí.
Mám radost, že se podařilo vydat i takto starou knihu, skvělý příspěvek do skandinávské autofikce. Chválím i perfektní překlad.
Skvěle zpracovaná kniha - zajímavé téma, které je poutavě podané a doplněné mnoha dokumenty a fotografiemi.