TeaPeter komentáře u knih

Velmi krutý asi závěr série. I když kdo ví? Na internetu se píše o dalším díle.

Dobrá detektivka ze světa, který je dost zvrácený. Musím říct, že motivy Lucovy linie mě překvapily. To jsem opravdu nečekal. Smutný je pravděpodobný osud obětí obchodu s lidmi. Návrat do země původu pro ně může být velmi krutý, ale dostat možnost zůstat nemusí být o nic lepší - z poslední příčky společenského žebříčku a ještě s puncem prožitých krutostí to jde nahoru zatraceně těžko. Mimo dvě linie pak byly osobní trable hlavních hrdinů. No potěš koště. Autorka se doslova vyžívá v tom, že je nechá vymáchat ve všech koutech nerozhodnosti, rozpolcenosti, touze po sobě, ale hned zase odtahování a výčitkách. Hlavně z Avy dělá fakt odstrašující případ, se kterým má Luc andělskou shovívavost a svatou trpělivost. Nebýt policista, tak už by musel sedět za její zabití v afektu.

Dobrý příběh s dobrým rozuzlením. Vysvětlení jasnovideckých postupů byl dobrý bonus. Jen ta linka se stalkingem zbytečně knize ublížila. Snad jen ukázala bezmoc, do které se oběti stalkingu dostanou, a systém jim nijak nepomůže. Jestli na tom bude postavený další díl, tak asi bude spíše z těch slabších.

Tohle nebyl můj šálek kávy. Obecně v detektivkách moc nemusím, když se hlavní hrdina pere se svou minulostí nebo když se ho jeho případ nějak týká a přesto se úporně se snaží, aby ho řešil (samozřejmě bez ohledu na střet zájmů) nebo alespoň měl řešení pod palcem. A tady máme v jedné knize hned oboje. To mě opravdu nepotěšilo. Co naopak knihu zachraňovalo, to byla pozoruhodná vynalézavost pachatelů, která jim umožňovala dlouhá léta zůstat ve stínu pod radarem. Takže proto málo hvězdiček, ale přece jen nějaké.

Dobře vystavěná pohádka pro dospělé. Dost zvláštně působilo opakované zmiňování Konfucia spolu se západní demokracií. Konfucius byl spíše humanista, o vládnutí ale smýšlel o dost jinak.

Proti obecnému názoru dávám knize nízké hodnocení. Je to kvůli často neúčelné rozvleklosti ale zejména kvůli zcela zbytečnému propletení dvou zcela nesouvisejících linií. Nebojím se říci, že ta navazující na Lucovu minulost byla zcela parazitní a zbytečně srážela linii hlavní, která byla celkem zajímavá. To nemluvím ani o tom, že vedlejší linie moc nedávala smysl a těžce zhřešila proti desateru pátera Knoxe. Je zajímavé, jak autorka prezentuje Lucovu osobnost v poloze jakéhosi “l’homme fatal”, i když je to vlastně jemný člověk, který se snaží ve vztazích postupovat zvolna a citlivě, i když jeho protějšky snad očekávají bezuzdnou francouzskou vášeň.

Tohle bylo na mě až příliš silná káva. Ta brutalita, to pominutí mysli, to bezútěšné násilí ze všech stran. Nestává se mi to často, ale vlastně jsem k celé té knize cítil jakýsi odpor. To na jednu stranu znamená, že autorka vlastně knihu napsala velmi dobře, protože se jí podařilo vyvolat doslova plastické emoce a hmatatelný pocit něčeho opravdu zlého ve vzduchu. Na druhou stranu to ale znamená, že tuhle knihu už nikdy do ruky nechci vzít.

Docela dobra strašidelná novelka.

Docela dobrá strašidelná novelka.

Nenáročná dobrodružná kniha o hledání bájného pokladu. Když si vezmu, jak se tam aktéři promenují a střílí sem a tam a Francouze nechávají stranou, tak bych řekl, že je spíše určena pro dospívající mládež. Přijde mi, že mnohem více než o pokladu je kniha o hamižnosti a běsech, které drtí mysl ve vysokém věku - stařecké umanutosti, stihomamu a dalších. Oboje stálo několik postav krk.

Úroveň překladu byla naprosto strašidelná. Taková hrůza se málo vidí i v dnešní době. Takže se to četlo opravdu špatně. Jako detektivka to bylo slabé.

Skvělý díl. Celá ta problematika je velmi složitá a citlivá. A tady vidíme obě strany - když okolí chce, aby se člověk změnil, a když člověk sám se chce změnit. Ani jedno ale v této situaci nejde. Cesty k závěru pak jsou úplně vždy trnité a bolestivé. Přeji Pennovi, aby konečně našel a zažil skutečné osobní štěstí. Za všechno obětování si to opravdu zaslouží.

Nebylo to špatné, ale bylo tam hodně nevysvětleného a neuchopitelného. A to vyústění děje bylo spíše zklamáním. Zloduchové zemřeli dříve než se věci vysvětlily a jak to dopadlo s dámou, která spoustu nedobrého vyprovokovala, jsme se nedozvěděli. Odbylo se to jen rčením “ Kdo rozvrací svůj dům, zdědí vítr.”

Klasická pohádka pro dospělé, která se odehrává ve starém černobílém světě, kde na kladné straně jsou moudří a rozvážní vůdci, zdatní bojovníci a ještě lepší špioni. Na záporné straně je pak sebranka, která v honbě za svou chimérou je schopná naprosto všeho a zabíjení je z toho to nejmenší. Mezi oběma stranami se pak jako hadi plazí ti s dvojí tváří. A do tohoto prostředí přichází mýty o řeckých vládcích a bojovnících. A řecký oheň. Vzniká z toho sci-fi honička po pořádném kusu dnes známého světa, kde nakonec velkolepě zvítězí kladná strana. Antická hádanka je rozluštěna a pak přichází zvonec a… Ale dost poetiky. Je to divoká honba za hromadou peněz v divokém světě, který proti tomu dnešnímu byl ještě velmi krotký.

Linka detektivního případu byla vynikající. Až do konce napínavá a rozuzlení stálo opravdu zato. Linka osobního života hlavních postav… to byla balada na workoholismus ve stádiu, kdy na psychiatra není brzo, ale spíše už pozdě. {“Ano, “ přitakali Josie a Noah unisono. Jemný stisk Noahovy ruky jí prozradil, že i on lže.} Tak proto o hvězdičku méně. Stačilo, že většina ostatních významných postav byli psychiatričtí pacienti.

Kniha byla nesporně zajímavá vtom, jak vysvětlovala zpracování stříbra a ražbu mincí po technické i administrativní stránce. O tom, jak se v minulosti úřadovalo se píše jen zřídka. Po stránce dějové to bylo dost přitažené za vlasy, ale možná se to tak mohlo stát. Co ale bylo opravdu smutné byla lidská stránka Otovy chronické nezadanosti. Vlastně jsem zde nabyl dojmu, že v tom nebyl s ubíhajícími léty až tak úplně dobrovolně a i (!!!) pan Oldřich na tom měl svůj nehezký podíl (viz strana 244).

Děsivý příběh lidského šílenství a jeho následků. A také kam vede nepřiznání si šílenství u druhých. S desaterem pátera Knoxe to tady bylo hodně nahnuté. Osoba, jejíž pachatelství se nakonec potvrdilo velmi krutým způsobem, do děje zasáhla skoro až v poslední možné chvíli. Ne, dějové flashbacky a vsuvky nic nenapovídaly. A proveditelnost toho pachatelství také moc uvěřitelná nebyla. Ale budiž, na čtyři hvězdičky to stačilo.

Dobré pokračování. Tentokrát nevadilo, že příběh byl z mladých let pana Adama. Poslední stránku jsem si musel přečíst dvakrát a pořádně se zamyslet. Musím uznat, že tohle dilema bych nikdy nechtěl řešit. To je opravdu volba těžkého kalibru. Pan Adam se jí zhostil podle mého názoru velmi lidsky.

Tak tohle byl po nějaké době zase dobrý díl. Důkladně zamotaný a čtivý.

Průměrný díl. Dost věcí bylo předvídatelných skoro od začátku. Díky tomu bylo velmi pomalé tempo knihy skoro nesnesitelné.