tatatrankaPříspěvky
Melancholie II.Jon FosseStáří je nejen skoupé na slovo, ale i na pohyb paměti. Zacyklenost jazyka v tomto případě funguje jako doklad úbytku životních sil. - Staří při cestě vzhůru scházejí vlastně neustále dolů a vzdalují se tomu, co bylo. Neboť nyní už existuje jen to, co mohlo být. Pravděpodobnost, se kterou staří scházejí dolů a vytrácejí se ze světa.
Odkazy na mou recenzi:
http://logrmagazin.cz/2010/09/21/cteni-s-dagmar-plamperovou/
http://www.dobraadresa.cz/2010/DA05_10.pdf
Všechny důvody světa, proč běhámT. Oatmeal (pseudonym)Proč běhám? - Protože neskutečně žeru! Proč žeru? - Protože mě to neskutečně baví!
Do tmyA. Bolavá (pseudonym)Nedočteno. Snad proto, že mám alergii na pyl. Kýchala jsem a ztrácela jiskru.
Vladimíra Čerepková. Beatnická femme fataleAlice HoráčkováŽivot druhých nenudí. Je barevný. Ve světle i ve tmě. Je. Zvoní. Pokračováním, nebo umíráčkem.
Noc věrnosti a ctnostiLouise Glück"To kritici, prohlásil,
to oni mají nápady. My umělci
(zahrnul mezi ně i mě) - my umělci
jsme jenom děti, co si hrají."
(Meč v kamení)
Tvrdej chlebaCharles BukowskiZamilovala jsem se. Prostě, ne pateticky. A i kdyby. Na to sere pes.
Kavčí horyKarel ŠkrabalKarel Škrabal je básník. Od roku 2014 zprostředkovává poezii druhých na svém blogu Nedělní chvilka poezie.cz. Karel Škrabal je i novinář. Kdysi brněnský, dnes už sedm let pracuje pro Českou televizi v Praze.
Karel Škrabal je básník-chodec. Básník-chodec vidí mnohé. O ledasčem pomlčí, o mnohém mluví. Básník-chodec je angažovaný. Vrchovatě, nebo do určité míry se ho týká vše, co ho potkává, míjí. Politika, ustálená láska, i ta, která se neurčitě mihne kolem baru a zmizí. Poezie je v této sbírce transformována do deníkových záznamů, ve kterých se pěší čtenáři dočtou příběhy člověka, ukotveného ve své době, o místě, kde prožívá.
Třetí světloClaire KeeganZakousnout se do jiného života. Před návratem do reality si poplakat a odpustit.
KomponentOndřej LipárSvět je bezútěšné místo narozených. S potřebou svírat a vlastnit, od snění do probuzení. Jak dát životu smysl? Uvěřit naději, že funguje.
Člověk je komponent. Odlamovaný, skládaný dohromady. Nově nebo jinak přikládaný k přítomnosti. O samotě, v páru. Žijící i odžívaný. Vzdálená nebo vzdalující se rozpornost, toužící po sjednocení. „Zkus vidět celek/ já zkusím vidět tvůj/až nás převrhnou/odolnější vyplave.“
ChuligánPhilipp WinklerMyšlenku, kterou si po přečtení ponesu: Jazyk - mimikry vnitřního i vnějšího světa.
Žlutý déšťJulio LlamazaresMám blízko k sebelítosti. Stojím pod nebem a nechávám se kropit žlutým deštěm.
