tan komentáře u knih

Obléknu si půlnoc je jiná kniha. Celá sága o Toničce pro mě byla jiná, nejdříve mě moc nebrala, ale Zimoděj mě chytnul a Půlnoc si mě definitivně udržela. Ale je to jiná kniha. Svým způsobem vážnější a smutnější, což ovšem není na škodu. A celou tu dobu jsem měla v hlavě slovo \'loučení\'.

\"Tak to s myšlenkami máte. Myslí si samy a pak vám vpadnou do hlavy v naději, že vy budete myslet stejně. A náhle se to všechno zbortí a zbude jen nepříčetné pochechtávání.\"

1 24.09.2013

"Jenže jakmile člověk začne vášnivě toužit po něčem, co je mimo jeho dosah, ocitá se na nejlepší cestě ke zklamání - připravuje se na to, že ho to srazí na kolena."

Americký hon na komunistické čarodějnice a šílené manželství s pořádnou porcí chorobného chování. Pan Roth je, tedy alespoň na můj vkus, místy až příliš popisný a rozvláčný, nicméně i tak napsal poměrně čtivý a hodně zajímavý příběh, který graduje až na hranici samotné absurdity. Vášně, které tančí na hranici spalující touhy a nesmiřitelné nenávisti táhnou celý ten vůz vpřed k neodvratnému konci, která však bezprostřední účastníci nejsou schopni vidět.

30.06.2013

Znáte to, čtete, čtete a pak je najednou konec a vy na to koukáte jak tele na nová vrata. Tak jsem koukala na konci Pičínova vyprávění, respektive za doslovem. Kurňa, jak to tak mohl...no nebudu tady někoho připravovat o ty konce. Řeknu jen tohle: Pí nemá hranice, ale má Boha, Pí má hranice, protože má tygra, tygr a Pí mají hodně společného. Nevěřte na bratrství a lásku s člověkem, se kterým jste zdánlivě na jedné lodi, pokud se jmenujete příjmením Parker, zvažte, zda svého syna pojmenujete Richard. A na konec, já si vybírám ten lepší, byť se obávám, že je jsou spolu ty příběhy neoddělitelně spjaty.

5 30.06.2013

Kniha, která figuruje na předních příčkách amerických i světových žebříčků zcela oprávněně. Autorka si mě získala hned několika prvky. Není žádná sranda napsat knihu z pohledu malého dítěte, rovněž nebyla sranda psat tuto knihu na dané téma v tehdejších (potažmo dnešních) podmínkách, není sranda napsat knihu, kde pomocí několika různých osudů obyčejných lidí neobyčejně popíšete sociální, politické, kulturní a historické vazby a vztahy jižanského maloměstského života. Autorka nenapsala ani slovo zbytečně.
Malá Čipera vnímá okolní svět s leckdy překvapivou dětskou ostrostí, která se však, jak už to tak u dětí bývá, úzce prolíná s dětskou naivitou a neinformovanosti. Její vlastní radosti i trápení jsou poprve v životě konfrontovány s lidskou zlobou, nesnášenlivostí a zbabělostí. Zárověň se devítiletá dívka musí vyrovnat s pubertou a dospíváním staršího bratra, který pro ni byl vždy nejlepším přítelem, ale hlavně vzorem. Hodnoty, které jí byly otcem vždy vštěpovány, nejsou každému vlastní, ale někdy je nesmírně těžké vysvětlit to dítěti, o to překvapivější a radostnější bývá, když ono dítě dokáže objevit souvislosti, které nám kolikrát unikají. "Ano, tatínku, rozumím...To by přece bylo, jako zabít ptáčka, jako zastřelit mnohohláska, že?"

9 30.06.2013

Zase ty drogy. Zase ten New York. Zase ta 80.léta. Nemám povětšinou ráda knihy, kdy muž či žena píší z pohledu opačného pohlaví. V tomto směru mě JM velice mile překvapil, navíc mi celý ten příběh něčím utkvěl v hlavě, byť je to, svého druhu, červená knihovna. Není to dlouhé, je to čtivé, takže si to zaslouží 4*.

08.06.2012

Je to prostě peklo!:)

Možná by bylo fajn upozornit na fakt, že je poměrně důležité přečíst dřívější tvorbu autora. Je hezké vrhnout se na knihu, páč jsem o autorovi hodně slyšel a četl, nicméně u Martina taky nezačnete Hostinou pro vrány. U Kulhánka je dobře znát předchozí věci, víc si to užijete, nebudete se tak ztrácet a neuniknou Vám některé žertíky.

08.02.2012

Velice čtivý příběh, který pohladí po duši. Kniha si mě získala svou podmanivou atmosférou, zajímavým příběh s očekávaným koncem, čarodějnicí, Silasem i Nikem. Zůstala ve mě touha, aby mi bylo 8 let a moje maminka mi ji předčítala před usnutím, zatímco venku bude hustě sněžit.

2 08.11.2011

Tak, jak se vyvíjely hlavní postavy, tak se vyvíjel i můj vztah k nim. Nakonec jsem měla Dannyho ráda. Welsh opět nezklamal, napsal čtivou knihu s osobitým příběhem a zajímavou myšlenkou.

31.08.2011

Nevím, zda to bylo způsobeno jen překladem, ale měla jsem navíc pocit, že v tomto díle GRRM zpomalil a děj někdy i zbytečně natáhnul, když k tomu přičtu absenci některých oblíbených postav (z důvodu rozdělení) a ,ano, opravdu zběsilý překlad, pak mi vyjde kniha téměř podprůměrná. Každopádně podle ohlasu na icefire.cz to vypadá, že v Tanci se dočkáme nejen původních jmen, ale i typických Martinovských zvratů.

3 19.08.2011

Kapesní čsfd bez zbytečných komentářů.

13.06.2011

Zlodějka knih mě pohladila po duši. Pagnolovské vyprávění v nacistickém Německu, které je však mnohem víc smutné a kruté. Příběh o přátelství, první lásce, knihách, kradení, slibech, pomoci, barvách, slovech a Smrti.

3 02.05.2011

Trvalo mi, než jsem se začetla, ale nakonec mě to stejně pohltilo. Nejsem velky čtenář tohoto žánru, ale dovolím si tvrdit, že kniha nepostrádá originalitu.

1 21.03.2011

Strana jedna začínala velm slibně:

Kdepak je má kravička?
Je tohle má kravička?
Dělá na mě "béé!"
To je ovečka!
Není to má kravička!

Pak, jak se zdálo, se autor bezpečně zmocnil materiálu, s nímž pracoval:

Kdepak je má kravička?
Je tohle má kravička?
Dělá na mě "íhahá!"
To je koníček!
Není to má kravička!

V tomto okamžiku autor dosáhl vrcholu svých tvůrčích sil a další části textu vytryskly přímo z hlubin jeho trýzněné duše.

Kdepak je má kravička?
Je tohle má kravička?
Dělá na mě "humpff!"
To je hroch!
Není to má kravička!

Tomuhle se vyrovnají už jen "Hole mágů" a "Ježčí píseň".

8 07.02.2011

Krásná kniha s výbornými komentáři a překladem pana Oldřich Krále. Navíc mám to štěstí, že se mi knihu podařilo sehnat i s původní gramofonovou deskou.

4 16.11.2010

Všichni se občas cítíme poníženi, ještě častěji jsme uraženi. Kniha s výbornou atmosférou, při čtení mi bylo něják víc zima a úzko. Aljoša mi sice byl svým chováním vyloženě protivný, ale jeho otec a malá Jelena to bohatě vyvažovali.

1 30.11.-0001

Celkem se mi to líbilo, jen ta tragičnost prvních lásek mi někdy lezla i ušima. Divím se, že Tóru nepropadl paranoidní představě, že je Anděl Smrti. Ale co, je to poměrně čtivé, není to příliš zdlouhavé, navíc mi bylo sympatické, že se s tím nikdo moc nepáře a rovnou to prostě ukončí, jen Naoko na to měla přijít dřív.

4 30.11.-0001

Huh, přečteno. Pocity z knihy mám ještě pořád takové neurčité. Na jednu stranu je to naprosto šílená myšlenka a zajímavý příběh, na druhou stranu je to na mě někdy až příliš popisné a opakující se. No nevím. Dávám za 4*, ale budu nad tím muset ještě zapřemýšlet.

1 30.11.-0001

Souhlas, budete brečet smíchy. Měli jsme doma kocoura - totální psychotický a sebestředný magor, když jsem tu knihu koupila, přečetli jsme ji za hodinu nahlas v kuchyni a jediný, kdo se nesmál, byl onen kocour.

9 30.11.-0001

Doporučuji všem těm, kteří se zajímají o osudy lidí v koncentračních táborech. Navíc tato kniha je psána autorkou pocházející z Ostravy a pro mě byl obrovský zážitek číst o Ostravě doby předválečné. Dokonce jsme zjistila, že moje prabábi si pamatuje jejich rodinný podnik. Je neuvěřetilné, co může jedinec přežít, pokud má naději, víru, odhodlání a optimismus.

30.11.-0001

Musím souhlasit s níže uvedeným nedoporučením uživatele Aristes. Tohle prostě nemá cenu.Četla jsem to poměrně dávno, ale už tehdy jsem všem svým známým říkala, že to je jedna z nejhorších "odborných" knih, na které jsme měla tu možnost natrefit.

30.11.-0001