Svářeč komentáře u knih

V žádném případě nejsem zklamán, ale přiznám se, že jsem čekal trochu víc. Prostředí je vykreslené na jedničku, jak už je u Červenáka zvykem, Kornel je charakterní sympaťák, stejně tak i vedlejší postavy, ale příběh je bohužel hodně jednoduchý a závěrečná pointa dost předvídatelná. A taky mě naštval konec. První díly Černokněžníka a Bohatýra byli vlastně uzavřenými knihami a dali se číst samostatně, ve Strážcích Varadínu jsou vrata jak od stodoly.

2 02.01.2018

Povedené zakončení série. Stejně jako druhý díl i Paní z peřejí trochu přitvrzuje. Dočkáme se více akce, i celý příběh jako by vyzníval trochu temněji, přitom je poetika předchozích dílů zachována.

02.01.2018

K téhle knize jsem přistupoval se značnou nedůvěrou. Nevadí mi sice různá klišé, ale když se spojí „proroctví“ a „doba temnoty“ dohromady, to už začnu nejistět i já. Trochu mi připadá, jakoby autor v žádném případě nechtěl kopírovat Tolkiena, ale nemohl najít pevný základ pro svůj příběh, takže…jenom maličko…to přece nikdo neoznačí za plagiátorství :-) V minulosti král Sinured ovládnul celý Ulldart za pomoci Spáleného boha Tzulana a nastolil dobu temna. Naštěstí byl ale nakonec Sinured zabit a Tzulan poražen. Nyní je ale Ulldart znovu ohrožen, protože Tzulan by si moc přál znovu kontinent ovládnout… Kde už jsme to jen četli…? Tady ale veškerá podobnost s Pánem prstenů končí, Stíny nad Ulldartem jsou jinak zcela odlišná kniha. Nesledujeme zde putování za cílem zničit Zlo s velkým „z“, nýbrž doprovázíme následníka trůnu Lodrika do odlehlé provincie Granburg, kam je pod falešnou identitou dosazen do úřadu guvernéra, jednak aby se z rozmazleného buřta změnil v sebevědomého a silného muže, jednak aby byl v bezpečí před možnými atentátníky. To ale rozhodně neznamená, že v Granburgu je v bezpečí. Bývalý guvernér a jeho stoupenci se ho pochopitelně snaží ze všech sil odstranit. Toliko k ději. Začátek je hodně divný. Autor nebuduje zápletku, což je OK. Spousta autorů ze začátku kašle na zápletku a věnuje se popisu postav a světa. Tady jsem ale i po 70 stranách, tedy cca 1/4 knihy, měl pocit, že postavy a svět skoro vůbec neznám a to jsem při čtení dával dobrý pozor. Jakoby se sám autor teprve s reáliemi svého světa seznamoval a zkoušel, jak daleko může zajít. Nicméně když vydržíte slabší začátek, tak vás kniha pohltí a nepustí, natolik je čtivá. Jen mi přišlo, že Lodrikova změna je trochu moc náhlá, prostě: Zhýčkaný fracek, střih! Schopný mládenec. Celkově se jedná spíše o prolog k věcem příštím. Hlavní hrdinové stále vůbec netuší, jakou mají ještě sehrát roli. A konec je plně otevřený, přinejmenším se nejedná o uzavřenou knihu. Trpaslíky jsem nečetl, takže srovnáním nemůžu sloužit…

2 02.01.2018

Pokud Card v něčem opravdu vyniká, tak je to vyprávění. I přes spoustu filozofických rozmluv se kniha čte lehce a necelých 250 stran uteče jako voda. Některé části knihy jsou navíc vyprávěny z pohledu Alvina a mají takový zvláštní dětský nadhled. Je škoda, že ke konci knihy těchto částí ubývá. O výjimečnosti této knihy navíc hovoří i fakt, že normálně knihy plné filozofických rozmluv moc nemusím, Sedmého syna jsem ale doslova zhltnul. Čtyři hvězdy dávám proto, že pět by mohlo být trochu unáhlené. Uvidím, co další díl.

02.01.2018

Z nudy jsem se pustil do druhého čtení a po dočtení musím hodnocení trochu zvýšit. Je to prostě dobře odvedené řemeslo, které pobaví, ale nic víc. Žádné kdovíjak originální nápady ani dějové kličky v knize nenajdete. Tahle kniha má za hlavní účel pobavit, nic jiného ani nečekejte.

1 02.01.2018

Rovnou říkám, že tahle antologie mě zklamala. Pod pojmem historická fantasy jsem si až do teď představoval něco trochu víc akčnějšího a tahle kniha pro mě byla docela tvrdým probuzením. Memento mori Pavla Renčína je pěkná hříčka, přes průměr se ale nedostane. Barva Saši Pavelkové je podprůměr, důvody viz. Sirius, nebudu opakovat to co je již napsáno. Kaltenštejnská nevěsta je první povídka, která splnila mé očekávání. U tohoto textu Leonarda Medka jsem se ani na chvíli nenudil, přesto nic světoborného. Nový svět Františka Novotného také není špatný, originální a čtivé, pro mě osobně ale za předchozí povídkou pana Medka, trochu zaostává. V náruči boží je průměrná až podprůměrná povídka. Už jsem zmiňoval, že jsem akčněji založený typ a právě to je důvod, proč mě tato povídka zrovna nesebrala. Kanál mistra Leonarda je také poměrně povedený a čtivý, ale docela brzy jsem na něj zapomněl, dost nevýrazná povídka. Mírné zklamání z některých předchozích textů ale plně vynahrazuje Turkobijce Juraje Červenáka. Bomba. Totální masakr (v přeneseném slova smyslu i doslova). Už ať tu jsou Vánoce a Kapitán Báthory, protože tahle povídka mě fakt nadchla. Suma sumárum, jedna naprosto skvělá povídka, jedna dobrá, pár průměrných a dvě podprůměrné. Průměr jak vyšitý.

1 02.01.2018

Taky si dovolím krátký komentář k této všemi opěvované knize a tak trochu poplavu proti proudu. Je to dobrá kniha. Velmi sympatická hlavní postava, poutavý děj, napínavé akční scény atd. Celé to ale zabíjí pro mě nezajímavý a celkem nudný Žambochův styl psaní. Je mi jasné, že je to čistě subjektivní a jsem v tom zřejmě sám, ale připadá mi, jako by Žamboch prostě jenom „psal“. Jako by to pro něj byla naprostá rutina, stejně jako když dřevorubec kácí stromy. Je v tom psaní sice velmi dobrý, ale jako by to pro něj byl denní chleba, který prostě musí sníst. Na ostřích čepelí jsem dal čtyři hvězdy ze stejného důvodu.

3 02.01.2018

Četl jsem to na začátku prázdnin, ale stejně si na to moc dobře vzpomínám. Příběh opravdu není nijak složitý, ale nechápu lidi, co čekali víc. Už podle obálky, názvu a anotace se prostě jedná o oddechovku a u těch je složitého děje netřeba. Hrobníci a ostatní postavy mi přirostli k srdci a ten černý humor… řekněmě, že dost často jsem se smál nahlas.

1 02.01.2018

Normálně přečtu tak sto stran za den, vzpomínám si, že jsem kdysi dal na jeden zátah stopadesáti stránkovou knihu, ale to byl extrém. Přes sto stran za den se prostě nedostanu. Až doteď – Samu čepel (400 stran) jsem dal za den a půl. Začal jsem číst a nemohl jsem se od toho odtrhnout, hltal jsem každou stránku. Abercrombie píše s hroznou lehkostí a hlavně vtipně, párkrát jsem se dokonce hlasitě rozesmál. K tomu velmi sympatické a zajímavé postavy (Glokta, Logan). Ani jsem si neuvědomil neuvědomil, že celou dobu nevíme „proč“ a že je to vlastně jen takový prolog. Těším se na další díl

4 02.01.2018

Dokonalá atmosféra, sympatické a propracované postavy, lákavé prostředí. To vše je moc pěkné, ale já bohužel patřím k sortě čtenářů, co před tím vším upřednostňuje děj. Kniha může mít všechny výše zmíněné aspekty, ale jestliže chybí děj, prostě se do ní nedokážu začíst. Což je případ Zjizvené noci. Do poloviny knihy se děj nachází pouze v linii s panem Nettlem a i poté, co se rozběhne, ubíhá velmi pomalu. Naštěstí to jakž takž zachraňují propracované a sympatické postavy, skvělé prostředí a temná atmosféra. Dojem z prvních cca 3/4 ale napravují jen částečně... Tak, ale abych jen nekritizoval. Posledních cca 100 stran je opravdu výborných. Tak jak byly předchozí stránky relativně nudné a nezáživné, tak je poslední čvrtina zábavná a nebudete se od ní moci odtrhnout. Dal jsem ji na jeden zátah. Dojem z knihy to ale zachrání jen z části.

2 02.01.2018

J. Červenák opět nezklamal a přinesl nám skvělou knihu, tentokráte, na rozdíl od jeho předchozích knih, odehrávající se mnohem dále v minulosti, konkrétně v době bronzové. Na téhle knize mě potěšilo mnoho věcí, z nich rozhodně nejvíce perfektní temná atmosféra a propracované prostředí, na kterém si dal autor opravdu záležet. Především atmosféra je opravdu bezútěšná a přiznám se místy jsem začal dokonce propadat depresím. Je tu ale pár nedostatků, které knihu srážejí do stínu Červenákových ostatních románů. Je to hlavně zcela viditelná časopisovost. Viditelné to je především na tom, že zhruba v polovině knihy mizí jeden záporák a objevuje se druhý. Jinak je ale Sekera z Bronzu pořád velice nadprůměrnou knihou a dokazuje, proč Červenák patří mezi tuzemskou špičku.

2 02.01.2018

Divná kniha. Autor jakoby se pokoušel o druhého Malého prince, ale vůbec se mu to nedaří. Hravé, básnivé a nudné. Chápu z jakého důvodu se to některým lidem tak líbí, ale ze stejného důvodu se to nelíbí mě. Po pěkném Zlatém kříži velice studená sprcha a teď váhám, zda jít do Nepohádky.

02.01.2018

"Jen další klasická fantasy..." - Ale po hodně dobrá. Je to sice zoufale neoriginální, v jedná části se Gaider "inspiroval" Tolkienem trochu moc, ale jinak se jedná o příjemný čtivý příběh plný bojů, lásky, zrady, hořkosti atd. Jen je škoda, že Gaider vysloveně kašle na nějaké vykreslování světa a z (prý) parádní atmosféry hry do knihy proniká velmi málo. Je to škoda, stačilo ten svět jen víc popsat, trocha toho zeměpisu a dějepisu by mi nevadila. A taky mi opravdu hodně vadilo občas trochu nelogické chování postav. Například Loghain hned zezačátku nabídne Marikovi pomocnou ruku a pak ho najednou chce chladnokrevně zabít, jakoby se nechumelilo. Ale jak jsem již řekl, čtivá kniha, která má sice k dokonalosti daleko, ale příznivce klasické hrdinské fantasy a hráče DA určitě nezklame. Ostatní ale osloví jen těžko.

02.01.2018

Troufám si říci, že na tuhle knihu jen tak nezapomenu a pro mě se zatím určitě jedná o českou knihu roku 2009. Františce Vrbenské a Jakubovi D. Kočímu se podařilo vytvořit zcela výjimečnou knihu, která bohužel zůstala mnohými lidmi nepochopena... Až se nechce uvěřit, že je o něčem tak obyčejném jako putování. Ale nenechte se zmást, jde tu sice o putování, leč trochu "jinak" pojaté. Hlavní prvkem knihy není putování samotné, ale spíš to, jaký má cesta vliv na poutníky a jak se hrdinové během cesty vyvíjí. Je radost sledovat jejich všední i nevšední problémy a jak se s nimi vypořádají. A do toho ještě ten nádherný jazyk... rozhodně nesouhlasím s Gaarqem, že popisy jsou zbytečné. Pomáhají dotvářet výjimečnou atmosféru této zcela výjimečné knihy, která mi zůstane v hlavě ještě hodně dlouho...

2 02.01.2018

Poutavý příběh + sympatické postavy = skvělá kniha. Tohle je skvělý příklad odpočinkové knihy, která sice nedisponuje přehršlí pestrých nápadů, ale dokonalé vás pohltí. Přečetl jsem ji jedním dechem a vždy když jsem ji musel odložit, nemohl jsem se dočkat až se k ní zase vrátím. Asi největším kladem je opravdu charismatická hlavní hrdinka. Čekal jsem někoho ve stylu Tiny Salo, ale Mercy je člověk (tedy kožoměnec), který problémy řeší spíše hlavou než hrubou silou. Škoda, že ke konci kniha trochu ztratila dech, jako by to autorka už chtěla mít za sebou. Celkově velmi pozitivní dojem to už ale neovlivní. Ano, je to "spotřební fantasy" a já jsem spásač konzumního braku. Ale jsem na to hrdý :)

1 02.01.2018

Jedno z příjemných překvapení roku 2009, Popravdě, čekal jsem další plagiát Tolkiena a ejhle! Známý pocit "tohle jsem už jsem někde četl" se dostavil jen jednou, a to během pobytu hlavních hrdinů v táboře lesní rasy. Jednou z předností knihy je drsný a propracovaný svět, jehož syrovost je ještě umocněna téměř úplnou absencí magie. Knize ubírám hvězdu z ryze subjektivních důvodů. Autor ze začátku mezi dějovými liniemi přebíhal dost nerovnoměrně a taky mě štve, když si nějaký autor vymyslí další napodobeninu elfů, místo aby prostě použil elfy samotné. Můžete je pojmenovat třeba hotentoti, ale každý vidí, že to jsou prostě elfové.

02.01.2018

Kvalitní kniha, ale místy taková divná. Pár "wtf" momentů by se zde našlo. Kupříkladu ve finále jsem čekal cokoliv, ale rozhodně ne to, co se stalo. Díky ich formě je kniha velice čtivá, přestože děj občas stojí na místě. Třeba část v Harmonia Lake mi přišla trochu zbytečně zdlouhavá. Nejlepší část - Philip K. Dick posedlý démonem jménem Valis :)

2 02.01.2018

Oproti prvnímu dílu trochu horší, ale pořád nadprůměrné. Škoda, že občas některé postavy jakoby zmizí z děje a pak se najednou zničehonic objeví, když se to autorce hodí. Mnohé postavy působí lehce zbytečně, takže když odejdou, nevíte jestli se ještě vrátí. Taky tomu chybí někdo jako Falxius z prvního dílu, zkrátka pořádně tragická postava. Dále to má typický rys druhých dílů trilogií, což znamená, že působí jako pouhý most mezi začátkem a koncem. Za zápor bych taky označil krátký rozsah, protože to znamená, že kniha obsahuje méně nádherných ilustrací Jany Šouflové než v prvním díle :) Ale abych jen nekritizoval, není to sice čtivo do MHD, musíte neustále dávat pozor, přesto se to čte velmi lehce. Darín má skvělou temnou atmosféru a vše dotváří autorčin bohatý a poetický jazyk.

02.01.2018

Klasická dobrodružná akční fantasy. Máme tu draka a hrdinu se kterým se můžeme ztotožnit. Předmětem je putování, jehož cílem je dopadnou zlého záporáka. Jak jsem řekl, klasická fantasy. Ale pěkná a zábavná. Kniha mě strhla a hlavní hrdiny jsem si rychle oblíbil. Děj pěkně odsýpal, nebylo nouze o dramatické situace. Prostě klasické znaky komerční fantasy, spolu s neoriginálností a klišovitým happyendem. Každopádně hlavní účel to splnilo na výbornou - pobavilo.

02.01.2018

Zajímavá a rozporuplná kniha. Začátek je opravdu utrpením v té nejryzejší podobě. Autor čtenáře zasype lavinou různých jmen, pojmů a faktů o fiktivních náboženstvích a státech. A až do konce knihy ještě přihazuje. Ale když se člověk prokouše přes začátek, čeká tam zajímavý příběh se sympatickými postavami. Bohužel jak jsem řekl, autor dál přihazuje kdejaká jména a pojmy a abyste si neodnesli jen polovičatý zážitek, je třeba pořád dávat pozor (v žádném případě nečíst v hromadné dopravě, nedejbože o přestávkách ve škole). Některé pasáže, jako většinu pobytu v Brothu, jsem protrpěl. Naštěstí jsou tyto nudnější a složitější pasáže prokládány čtivějšími, i konec (tažení do ***) bych zhodnotil jako povedený. Na druhý díl jsem celkem zvědavý.

1 02.01.2018