SuperSojka komentáře u knih
Člověk tak nějak tuší, k jakému traumatu se tam schyluje. Kniha čtivá, zajímavá, ale jak mi řekla kamarádka "nepřijde ti, že ta Hanišová příliš useķává konce?"
Kniha mi přijde určená spíše pro lidi, co už ty teorie znají, můžou si je zábavnou formou zopakovat. Nevím, zda bych je dokázala zcela pochopit jen z této knížky. Hodně informačně hutné, přestože v přístupném formátu, ke konci už jsem z toho byla lehce unavená.
Původně jsem ji koupila, že ji někomu dám jako dárek, ale to se nedalo, příliš plytké. Chápu, že starat se o sebe, kvalitně jíst, dobře spát, nezanášet mozek balastem apod je skvělé. Ale takové názory jako, že si za nemoce můžeme sami svým životním stylem a malým sepětím s přírodou, nastavením mysli...nevím, co by mu na to řeklo původní obyvatelstvo střední a jižní Ameriky, které bylo z velké části vyhubeno nemocemi přivezenými z Evropy...Asi blbě spali, jedli i žili.
Ruta Sepetys je taková jistota, že se člověk něco nového dozví, bude to čtivé a historicky důstojné. Postavy možná slouží příběhu o trochu víc, ale autorka dokáže dějinnou událost zachytit plasticky a vetknout jí zvláštní melancholický podtón.
Při čtení první kapitoly jsem dostala obavu, že asi nezvládnu číst reportážní knihu o současné válce na Ukrajině, že mi to bude připadat příliš jednotvárné. Už další kapitola mě naštěstí ujistila, že tohle nebude ten případ. Vracíme se totiž v čase do doby, kdy autor studoval na Krymu a v Rusku, a poznáváme s ním jeho přátele, společnost, jejich názory, které se nám snaží co nejobjektivněji zprostředkovat. Vojta Boháč chodí a ptá se, a ptá se hodně. Je to jedna velká reportáž, která celou válku zasazuje do kontextu, a zároveň kniha osobních zápisků a příhod, které tomu dodávají Bildungsrománovou příchuť.
Líbilo se mi to asi méně, než třeba Pět mrtvých psů, ale pořád slušná kvalita a napínavá zápletka.
Z tohohle jsem si sedla na zadek. Kniha se nedá po přečtení prvních stránek vůbec odložit. Jen si říkám, jak jsem některé věci mohla nevidět a nevnímat. Jak mohla policie bít malé děti?! V autorovi je hodně (pochopitelné) zloby, ale dokázal ji transformovat v úžasné věci a pomoci v tak mladém věku tolika lidem, kolika já nepomůžu za celý svůj život.
Je to takové vymydlené, uhlazené, ale chyběla mi tam nějaķá osobnější emoce. Nejvíc mě bavily právě ty pasáže, kde člověk nahlédl pod pokličku práce reportéra. Část s volbami a Trumpem a související komentáře se hodně táhly, tam to pro mě ztrácelo grády a nepřinášelo mi to nic nového. Jinak samozřejmě smekám před autorovou novinářskou prací a profesionalitou.
Knížky s Harry Holem čtu napřeskáčku a v tomhle srovnání mi první díl přijde jako slabý rozjezd. Ještěže člověk ví, že ho čekají i lepší díly. Třeba takový Sněhulák je majstrštyk.
(SPOILER) Kniha v jedné větě (pozor spoiler!): Nebojte se změn a buďte na ně připraveni. Tak a teď jsem Vám ušetřila 30 min Vašeho života. ;)
Do knihy jsem se ponořila, i když obecně neholduji vyprávění ve druhe osobě jednotného čísla a hovorovému tónu. Ale to téma je prostě tak zajímavé! Linka s bratrem nabrala sice zvláštní spád, který mi do příběhu neseděl, ale hlavní sdělení nezkazil. Možná mohly být některé pasáže zpracované lépe, ale zvolené téma a osobní emoční prožitek autorky do knihy vložený všechny nedostatky plně vykompenzoval.
Tato kniha má omezený okruh vhodných čtenářů, což ji dost limituje. Doporučuji pro pracující matky s minimálně pětiletým dítětem, nejlépe dvěma, a lehkou vyhořelostí. V některých aspektech jsem se s hrdinkou velmi identifikovala. Pro všechny ostatní je to ztráta času, protože kniha sama o sobě zas tak vtipná není.
Za mě zatím nejslabší Třeštíková. Čte se to jako vždy dobře, to je určitě hlavní plus, ale kdyby se někdo nebál škrtat, dílu by to prospělo. V druhé části byly dořčené náznaky z první části, které si člověk stejně už mezitím domyslel, takže to příběhu nic nepřidalo, ba naopak kniha začala ztrácet tempo i zájem čtenáře.
Pan Román. Poctivá, odpracovaná kniha s motivem dobra a zla, potřeby lásky, Kaina a Ábela a...Kalifornie.
Krátký, přesvědčivý portrét spisovatelovy matky psaný s empatií. Črta. Člověk s potěšením přečte, ale kvůli krátkosti textu se v něm ten pocit z knížky nestihne pořádně usídlit a další den už je zas pryč. Škoda toho.
Princ Ládík, to je jistota v tomhle nejistém světě. Přijde mi, že od prvních knih ještě vylepšil pointy vtipných situací a vybrousil popis příhod téměř k dokonalosti. Vzbudil ve mně touhu zajet si přinejmenším do Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska a Švédska. Každou stránku jsem si užívala a vychutnávala a nechtělo se mi dojít na konec.
Důkaz toho, že zajímavé a neotřelé téma nutně nemusí přinést čtenářský zážitek. Historicky zajímavé, literárně mě to ale neuspokojilo.
Z literárního hlediska mě kniha zas tak vlastně neuchvátila. Trochu pluje po povrchu, šablonuje. Na motiv vrány jsem se nějak nenapojila. Na druhou stranu příběhová stránka je nervydrásající. Dlouho dobu se mi nestalo, abych měla problém nějakou knížku dočíst, protože mě její čtení doslova fyzicky bolelo. Přišlo mi to od autorky trochu prvoplánové, ale vlastně proč ne. Tyhle nenápadné příběhy domácího týrání se dějí, tak proč je čtenáři nepředhodit rovnou, donutit je se tomu podívat přímo do očí, i když by nejradši odvrátil zrak. Je odstrašující, jak se Bářina matka tak zacyklila ve své touze udělat z dcery dokonalé dítě podle svých měřítek, že už ani neni schopna nějaké sebereflexe nebo empatie. Vnitřní monolog otce neznáme, ale i když nejspíš nějakým sebezpytem prochází, nakonec je to jen frustrovaný slaboch, který není schopen překročit vlastní stín. A příběh končí, tak jak končí. Sebereflexí tak nakonec prochází jen čtenář...
Knížka pro ty, co už Formanovou znají a chtějí nakouknout dále do jejího života. Potěší znovusetkání s autorkou, inspiruje její odvaha záčít i v pozdějším období života s něčím tak novým a neotřelým jako je stand-up. Jestli ale kniha osloví i čtenáře, co nečetli předchozí knížky, to si vlastně nejsem jistá.
Tak s touhle knížkou jsem se hodně prala, párkrát jsem myslela, že to nedám, ale je to Man Booker prize laureát, takže to chce zabojovat a dočíst. Jak jinak na komplexní problém severního Irska než s mnohovrstevnatou knížkou, která Vám to nedá zadarmo. Mim. výborný překlad.