stesa komentáře u knih

Velice zajímavá kniha. Původně jsem tedy měla úplně jiné očekávání, co se děje týká, spíše než thriller to pro mě byl mysteriózní příběh, nicméně velmi povedený. Děj byl napínavý, rychle utíkal a nutil pokračovat v četbě dál a dál, díky čemuž jsem celou knížku pokořila za jeden jediný den. Bohužel mi ze začátku příliš nesedlo přeskakování mezi dvěma časovými liniemi příběhu, připadalo mi, že sotva se začtu, časová rovina se opět změní. Dějové linky na sebe ale nakonec naštěstí dobře vázaly, takže to bylo čtenářsky celkem přijatelné. V knize jsem postrádala trochu explicitnější vysvětlení všech těch různých křídových kresbiček, které se v ději objevovaly a jejichž autora jsem z příběhu ne vždy odtušila, a i motivu křídy jako takového. Jinak na mě kniha ale udělala velmi dobrý dojem, proto je to ode mě za plný počet hvězdiček a těším se na další příběhy této autorky.

7 17.07.2019

S touhle knihou to bylo jako na houpačce. Začalo to špatně: prvních sto stránek byla jen zmatená změť myšlenek autorsky ne příliš dobře vystavěného ústředního hrdiny, který se z nelogického pohnutí mysli najednou rozhodl hrát si na vyšetřovatele a najít vraha studentky, o které do předmětného dne pomalu ani nevěděl, že existuje. Prostřední vyšetřovací část byla o mnoho lepší, příběh byl napínavý, dynamický a dobře se četl. Celkový dojem mi ale naprosto zkazil příšerně teatrální a přehnaný závěr, který by byl příliš snad i na nejlevnější americký krvák poslední kategorie a který hlavně postrádal jakýkoliv rozbor postavy vraha a jeho motivů. Oceňuju originální zápletku i výstavbu knihy v krátkých svižných kapitolách, které podporují rychlé čtení. Na kompozici příběhu a především na hodně nepovedené psychologii postav nicméně bylo pořád hodně vidět, že v psaní kriminálek má autor ještě velké mezery.

6 14.07.2019

Z hlediska grafického zpracování je to knížka za pět hvězdiček. Zdání, že člověk čte něčí zápisník, mě opravdu bavilo a čtení díky tomu rychle utíkalo. Po obsahové stránce to ale bylo už podstatně horší - snaha o vtipný tón často působila dost vynuceně a rady v knížce vlastně nebyly ničím novým, co se člověk už stokrát nedočetl v různých časopisech. Dovedu si tuto knížku představit jako docela fajn dárek pro někoho, kdo miluje Francii a Paříž a kniha pro něj bude mít spíš citovou hodnotu, jako čtení ale za moc nestála.

1 01.07.2019

Rudou volavku jsem si ke čtení vybrala na základě stejnojmenného filmu, který byl podle mě geniální. Protože jsem ke knize tedy přistupovala s velkým očekáváním, prvních sto stránek plných nekonečných popisů agentů a tajných zpravodajských akademií pro mě bylo velkým zklamáním a myslela jsem, že Volavku ani nedočtu. Příběh se ale nakonec konečně rozjel a zbytek knížky mě velice bavil. Oceňuji velmi přesné a věrohodné vykreslení špionážního prostředí, na druhé straně ale naprosto nechápu, proč autor za každou kapitolu umístil krátký recept na jídlo, o kterém se v předchozí kapitole zmínil, to mi přišlo hodně mimo. Celkově byla Rudá volavka příjemné napínavé počtení, filmová verze mě ale oslovila víc - už jen díky rafinovanému a nečekanému závěru.

1 30.06.2019

Ačkoliv běžně nejsem čtenář harlekýnek, čas od času si ráda přečtu něco takto oddechového a myšlenkově nenáročného, co zvládnu proletět za jedno odpoledne. Alfa samec pro mě ale navzdory velmi vysokému hodnocení zde byl poměrně velkým zklamáním. Příběh neměl skoro žádnou dynamiku, některé (i velmi dlouhé) pasáže jsem rovnou přeskakovala. Na celé knize mě ale nejvíc iritoval skutečně velmi nekvalitní překlad, ve kterém místy původní jazykové konstrukce až bily do očí a v českém doslovném překladu zněly úplně nepatřičně. Jeden příklad za všechny: Drew diskutuje s Emerie typ spodního prádla a ptá se, zda nosí klasické nebo "šňůrky" - v originále zde zřejmě stálo "string", které odkazuje na typ spodního prádla v češtině známého jako "tanga string" nebo úplně jednoduše pouze "tanga". Přeložit toto jako šňůrky je tedy naprosto mimo a skutečně se divím, že si těchto hloupostí žádný korektor nebo odpovědný redaktor nevšiml.

2 15.06.2019

Na knihu mě navnadil film i pozitivní recenze zde, ale žádné nadšení se bohužel nekonalo. Příběh mi přišel hrozně vleklý a nezáživný, knihu jsem se ani nemohla přinutit dočíst. Velké zklamání.

2 14.05.2019

Po ne příliš dobrém prvním dojmu z Netopýra jsem se do čtení Švábů musela na začátku skoro nutit. Postupem času mě ale kniha příjemně překvapila: ve srovnání s Nesbøvou prvotinou se příběh více soustředil na kriminální zápletku a příjemně ubíhal. Zklamaná jsem bohužel byla opět v závěru, který byl rozvleklý a na můj vkus až příliš překombinovaný. Posledních pár kapitol do konce jsem už skoro ani nemohla dočíst. Nesba si určitě ještě někdy zkusím přečíst, v knížkách vidím pozitivní vývoj autorova stylu, ale zatím dávám pořád ještě jen průměrné hodnocení.

2 16.04.2019

Lepší než poslední pro mě nepovedené "Chladnokrevně", ale bohužel horší než předcházející knihy. Na Bryndzových detektivkách se mi vždycky líbilo, že jako jeden z mála autorů vždycky dokázal udržet vyšetřování kriminální zápletky v centru příběhu a vedlejší dějové linie o životě postav ji jen vhodně doplňovaly, aniž by ji přerušovaly. U posledních dvou knížek mám ale pocit, že vyprávění se na úkor řešení zločinu stále více stáčí na osudy postav, ale paradoxně nepřináší žádný jejich vývoj - Erika je už šestou knížku po sobě jen pořád stejná rebelka bez osobního života, která se jako člověk nikam neposouvá. Abych ale jen nekritizovala: knížce rozhodně nemůžu upřít zajímavý motiv vraždy i překvapivé rozuzlení a odhalení vraha, což je vlastně základem každého dobrého krimi. Přesto bych ale byla ráda, kdyby Bryndza ubral na zbytečných dějových odbočkách, které stejně příběhu ani postavám žádný rozvoj nepřináší, a soustředil se na hlavní zápletku tak skvěle, jako tomu bylo u dřívějších knih.

2 06.04.2019

První kniha ze série, která mě docela zklamala. V první polovině příběhu se prakticky nedělo nic pořádného, dějovou linii vyšetřování neustále přetínalo vyprávění ze života vrahů, drogové excesy forenzního technika a milostný život Fosterové a děj se nikam neposouval. Druhá polovina knihy o únosu dvojčat Marshových mi pak už přišla vzhledem k první části až příliš překombinovaná. I když jsem v příběhu i tentokrát objevila autorův příjemný a čtivý autorský styl, celkově na mě kniha působila dojmem, že si autor vytyčil až přespříliš komplikovanou zápletku, která ho nakonec převálcovala.

3 01.04.2019

Sice zajímavá kompozice z povídek vztahujících se k určitému životnímu stádiu ženy, ale zpracování mě neoslovilo. Povídky jsou někdy až příliš metaforické a místy působí zmateně, některé pasáže jsou zase strašlivě nudné a musela jsem je přeskakovat. Líbil se mi nápad, ale autorčin styl pro mě nebyl to pravé ořechové.

1 30.03.2019

Moje doposud asi nejoblíbenější knížka z celé série. Budu se opakovat, ale opět skvělá detektivka. Bavilo mě znát totožnost vraha dříve než policie a sledovat jeho psychologii a motiv k vraždám. Jinak Bryndzův autorský styl opět nezklamal, kniha měla stejně jako všechny ostatní dynamiku a spád a oceňuji, že i když čtenář zná identitu vraha prakticky od úplného začátku, pořád se Bryndzovi podařilo v příběhu udržet napětí a překvapení.

5 14.03.2019

Tak Dominik Dán bohužel není autor pro mě. Dostala jsem se akorát přes prolog a první kapitolu a byla jsem ráda. Pro mě autor píše úplně nesrozumitelným stylem, postavy splývají přes sebe a dialogy jsou až trapně banální. Měla jsem pocit, že čtu první dílko studenta tvůrčího psaní, takže za mě bohužel ne.

2 07.03.2019

I když je Dívka v ledu první knihou celé série, já ji přečetla jako v pořadí třetí knihu od Bryndzy. Hodnotím pěti hvězdičkami stejně jako u všech předcházejících knih ze série, protože Bryndza prostě umí. Příběh je opět velmi dobře napsaný a napínavý. Oproti ostatním knížkám bych možná vytkla trochu nesrozumitelné vyšetřování, kdy se Erika Fosterová většinu příběhu neměla čeho chytit a pak se najednou během pár stránek v okamžiku rozuzlilo úplně všechno, aniž by autor nějak blíže vysvětlil, jak a proč k vraždám došlo, což mě chvílemi trochu mátlo a potřebovala bych možná opakovanou četbu, aby mi všechny dílky skládačky zapadly na své místo. Jinak ale bravo!

4 04.03.2019

Knižní verzi Předčítače jsem si přečetla na základě filmu a obě formy zpracování tohoto příběhu podle mě byly perfektní. Silný a originální příběh na pozadí válečné doby, a pro mě dokonale vykreslené životní osudy hlavních hrdinů. Velké plus autorovi za to, že zápletku z války nepodává černobíle a nedělí postavy na automaticky špatné a dobré, ale naopak ukazuje Hanninu temnou i světlou stránku a ne úplně lehké hodnocení jejího charakteru nechává na čtenáři.

4 01.03.2019

Zajímalo by mě, jak velká část knihy odráží realitu, kterou zažil skutečný Lale, a jak velkou část tvoří beletristická nadstavba samotné autorky, protože jsem se nemohla během četby ubránit pocitu, že je to jen další uměle vykonstruovaná dojemná love story dvou milenců pronásledovaných krutým válečným osudem. Kromě samotného děje, kdy Lalovi záhadně prošlo prakticky cokoliv, za co by každý jiný vězeň byl nejspíš už dávno po smrti, ve mně tento pocit ještě utvrdil až přímo utopický závěr, kdy si Lale přijel pro svou milou na koni jako princ z pohádky.
Slohové zpracování bylo fajn, příběh se dobře četl, rychle utíkal, ale na té hlubší obsahové úrovni mě Tatér docela zklamal. Čekala jsem od této knížky silné emoce pamětníka, který prožil roky v jednom z nejkrutějších míst lidské historie, a nakonec jsem měla pocit, že čtu nějakou sladkou válečnou harlekýnku. Škoda.

6 28.02.2019

Po Temných hlubinách druhá knížka, kterou jsem od Roberta Bryndzy četla, a opět jsem byla nadšená. Velice aktuální téma zneužití osobních dat v kyberprostoru propojené s napínavým kriminálním příběhem, který je bezchybně vystavěný a napínavý od začátku do konce. Dávám knize pět hvězdiček a jdu si zkontrolovat nastavení soukromí na svých sociálních sítích. :)

9 18.02.2019

Detektivka přesně podle mého gusta. Žádné zdlouhavé popisné pasáže ani přespříliš vedlejších dějových linek, které by příběh zamotávaly, jako je to u jiných detektivek. Tady v centru vyprávění celou dobu stojí kriminální případ a vyšetřování, které vhodně doplňuje vedlejší děj týkající se života postav. Vývoj příběhu dával smysl a rychle ubíhal, rozuzlení bylo překvapivé. Pro mě nejlepší detektivka, kterou jsem v posledních několika měsících četla, a už pokračuju dalším dílem.

9 10.02.2019

První příběh, který jsem od této vychvalované autorské dvojice četla. První polovina knihy mi přišla dost rozvláčná, zápletku zbytečně protínalo množství postav a událostí, které hlavní dějovou linku zaváděly pryč od vražd a vyšetřování se hodně dlouho točilo kolem ničeho. Příběh ale svou ztracenou dynamiku nabral v druhé polovině, rozuzlení zápletky bylo napínavé, překvapivé a hlavně logické. Snad bych jen zkrátila závěrečnou scénu, která byla na můj vkus až přehnaně filmově akční jak z amerických thrillerů. Jinak ale docela příjemná a čtivá detektivka.

4 05.02.2019

Na Hedvábníkovi stejně jako na všech detektivkách od Rowlingové oceňuju logickou výstavbu kriminální zápletky, kdy příběh z Bombyxe bezchybně koresponduje s vývojem případu a čtenář pozná, že děj příběhu rozhodně není nahodilý jako u některých jiných detektivek. Co mě ale hodně otravovalo a skoro mě přimělo knížku odložit, je neuvěřitelná vleklost děje. Mrtvola se v příběhu objeví až kolem 150. stránky, text je plný typické rowlingovské popisnosti, která je sice skvělá v kouzelnickém světě Harryho Pottera, ale v současném Londýně tak trochu nudí, a já některé pasáže musela natvrdo přeskákat.
Ač obsahově perfektně vystavěná a zajímavá zápletka, za mě asi nejnudnější knížka ze všech tří příběhů o Strikovi.

31.01.2019

Prvok byl moje druhá knížka od Patrika Hartla, kterou jsem si chtěla napravit svůj špatný dojem z Okamžiků štěstí. Bohužel to dopadlo úplně naopak a Prvoka jsem po čtyřech kapitolách radši odložila, protože mi přišel ještě horší.
Opět mi vadil velice levný a primitivní humor založený na vulgarismech (jako třeba výraz "pičí farma" označující manželku a čtyři dcery jednoho z hlavních hrdinů), kterého jsem si všimla i v Okamžicích štěstí, kde se ale v porovnání s Prvokem vyskytoval mnohem míň.
Nic dalšího od Hartla už zkoušet číst určitě nebudu, jeho tvorba mi zkrátka nesedne, nepřijde mi vtipná ani oddechová. Asi jsem od tak vychvalovaného spisovatele a režiséra a sympatického člověka čekala trochu inteligentnější a rafinovanější zábavu.