stepanka.ruml komentáře u knih

Celou dobu jsem četla s úsměvem na tváři a občasným hlasitým smíchem. Naprosto skvělá - byť kratičká - knížka o Krokodýlovi a jeho hudební kariéře. Neuvěřitelně mě bavily křečkovo nadávky, byla jsem napjatá u scén s nosorožcem.
A celou dobu jsem si představovala, že tohle musí někdo 100% natočit jako večerníček (ideálně ve stylu Krysáků ).
Prostě Jirka opět dokázal, že umí psát vše od hororu až po pohádky a že má skvělý (nejen hudební) humor.


Jediné, co mě zmátlo, byla tisková chyba chybějících slov (slova?) mezi stranami 60 a 62. Ale to není nic neodpustitelného.

24.11.2023

Čekala jsem něco jiného. Anotace se mi líbila a slibovala YA spojenou s řeckou mytologií. Na první pohled skvělá kombinace. Ale z řecké mytologie je tam příliš neurčitého. Pokud člověk nemá těžce načteno, tak se nechytá. YA to taky moc nebylo. Spíš něco na pomezí dětské literatury. Na to, že má být hlavní hrdince 16, tak se tak těžce nechovala. Příliš plochá postava, kterou puberta obešla obloukem. Za chvilku mě začaly postavy štvát a chtěla jsem, ať konečně zabijou aspoň Ariho. Takže za mě zklamání.
A nakonec... Dostala mě věta, že podle spolužaček je divná, protože nedává na instagram fotky v prádle, ale raději něco, co nakreslí. Jako kdyby neexistovalo nic mezi tím.

1 08.12.2022

(SPOILER) Jako... Na to, jak jsem byla z knížka od začátku nadšená, protože to vypadalo jako něco nového a zajímavého. Tak tolik mě zklamal konec.
Kiva celou dobu předkládá čtenáři úplně jiné motivace, než které ve skutečnosti má. Jde do zkoušek proto, aby Tippa ochránila - hej do zkoušek šla proto, aby neumřela její matka. 10 let byla bez ní a neprojeví vnitřně jedinou emoci? A tak dále...
Strašně nadává Jarenovi, že ji neřekl všechno, ale sama neřekne ani slovo.
I když zjistí, že ji rodina vlastně ani nechtěla přijít zachránit, tak se stejně na ně nevykašle, jako by to udělala většina postav, ale ještě jim pošle vzkaz, že si jde pro trůn... Po 10 letech? Meh...
Tak jako tak... Nutně potřebuju pokračování.

6 03.04.2022

Na to, že jde o autorovu prvotinu a ještě zároveň pro děti, musím říct, že je knížka úžasně originální, akorát rocková a krásné čtivá. Jo a krávy jsou boží!
Darováno k Vánocům malým rebelskym neteřím, tak čekám, co na to řeknou ony.
Ale mam jedno minus. Je to krátké Chtěla bych to číst déle Těším se na pokračování

19.01.2022

Tohle je naprostá šovinistickà ubohost! Jak tohle někdo v téhle době může považovat za ideální pro dívky?

Co by skutečná dospívající dívka mohla hledat v knize o společenském chování? Radu, jak se zachovat, když kamarádce zemře někdo blízký. Jak hovořit s neslyšícím nebo odvést nevidomého na schodiště. Jaká jsou úskalí pracovních pohovorů, jak se efektivně učit na zkoušky a zapůsobit na komisi, jak se postarat o nemohoucí babičku, překonat generační propast s rodiči. Jak být skutečnou kamarádkou v nouzi, odolat nástrahám závislostí a osobních nejistot všeho druhu během dospívání i rané dospělosti, poradit si s arogancí moci. Jak zvolit dobrou cestu k vysněnému povolání nebo být v souladu se svým tělem.

O ničem z toho ovšem nemají Tereza s Majdou ani „gentleman Nik“, jehož o správném stolování poučil dědeček „z bohaté měšťanské rodiny“, jenž „měl dokonce francouzskou vychovatelku“, z knihy etikety pro dívky ani potuchy. Dozvědí se zato, že koňak Grand Marnier, jímž Terku z domácího baru své vily opíjí světák „George“, je „nápoj s výtažky kůry z hořkých pomerančů“. Takovou vědomost nad druhou sklenkou grogu, u maturity nebo v hotelovém lobby jako když najdeš. Když se budeš, holka, řídit přikázáním „Neprovokovat vyzývavým oblečením“, nemůže se nic stát. Tereza svou pruhovanou minisukni a upnuté červené tričko prostě neuvážila.

Velmi podprůměrná fanfikce hodná maximálně tak na nějakou fanouskovskou stránku. Nechápu jak se pod něco takového mohla Rowlingová podepsat... to snad ani nečetla. Jako absolutní potterhead musím říct, že tolik chyb v reáliích mě akorát na**alo.

Od první do poslední stránky jsem knihu nechtěla odložit. Jen bohužel jsem uprostřed poslední kapitoly dojela vlakem do mé stanice, takže jsem si musela na konec počkat dalších několik minut.
Každopádně jdu nejspíš pokračovat Oceánem na konci uličky

1 17.05.2018