Stanidlo komentáře u knih

Asi, že mi je toto téma aktuálně blízké nebo pro tu krásnou obálku, knihu jsem si jednoduše zamilovala a nemohla se od ní odtrhnout. Vše jsem tak živě viděla a cítila, jako film. Taková sonda do duše ženy/manželky/matky, která se cítí už jen jako další kus nábytku v kuchyni. Myslím, že takto se může cítit plno žen. Není to ničí vina, může to být období, které pomine a nebo taky ne.

"Jsou dny, kdy se jako manželka a máma připadám úplně prázdná, odtržená, vzdálená těm dvěma rolím, které mi dřív přišly nejpřirozenější na světě, děsí mě, jak je mi to občas úplně jedno a že mě to vlastně přestalo děsit."

"Ale já nejdu. V tuhle chvíli nás od sebe dělí jen pár desítek metrů a celý jeden svět, ve kterém už nemluvíme stejnou řečí a vůbec na ničem se neshodneme, kromě toho jediného, co je zároveň důvodem našich největších rozepří - na prvním místě jsou děti. Vždycky byly, ačkoliv by mi nejspíš někdo vyčetl, že byly chvíle, kdy nebyly. Když jsem já nebyla. Smazala jsem si tím všechny svoje za dlouhá léta pečlivě nasbírané mateřské plusy. Za každou probdělou noc. Za chomáče vypadaných vlasů, rozdrolenou stoličku, rozkousané bradavky a strie na břiše. Za zpívání ukolébavek. Za tu nekonečnou chůzi sem a tam s Marinkou v náručí, protože se probouzela, kdykoliv jsem si sedla."

"To bylo nějaký jiný, vydechne, když se ze mě svalí. Jiný? Lepší. Aha. Bude všechno lepší, když se budu od teď chovat jako k**** ? Budu škobrtat, ale půjdu jako voják co poslušně plní všechny úkoly, které má plnit, protože představit si, že bych to najednou vůbec nedělala, to stejně neumím, nesmím, to je mimo společensky vyžadované správno. Budu dělat, jako že nic. Budu chvíli tady a chvíli tam. Budu pokračovat. Skákat kolem těch tří neúplná a nedokonalá, jako Noha po třech. Posté se sehnu pro věci odhozené po domě, hračky, trenýrky, pastelky, obaly od bonbonů."

Určitě knihu doporučuji, otevřít a číst. Žádné listování a hledání kapitol, jak by měly číselně jít za sebou. Vulgární slovník mi přišel normální, když tím byla vykreslena postava. Nic dramatického co by bránilo číst dál.

3 13.07.2023

Naprosto dechberoucí vyprávění. Moc za něj děkuji. MOC. Je až neskutečné, co člověk dokáže za svůj jeden život zažít, prožít a hlavně přežít. Určitě doporučuji dalším k přečtení. Za mne nejlepší kniha na toto "otřesné" téma.

3 30.10.2018

Neskutečná kniha. Děkuji za ni. Všechna chvála už tu byla napsaná. Užila jsem si ji od začátku až po srdcervoucí konec. Nádhera. Tleskám Colleen za příběh a hlavně za otevřenost, protože "Nejsou špatní lidé. Jsme všichni jen lidé, kteří někdy dělají špatné věci."

8 24.09.2018

Také nepatřím do cílové věkové skupiny. Ale jsem romantik celým srdcem. Kapesník jsem potřebovala až od 311 stránky. V této knize je úžasně popsán pohled na smrt. Úplně s ním souhlasím a už dávno se smrti nebojím. Vracíme se všichni domů. "Měsíční paprsky v srdci a v úsměvu slunce." Knihu každopádně doporučuji.

4 20.09.2017

Chci okamžitě pokračování :) Opravdu nádherné čtení plné emocí, vzrušení a přitažlivosti. Od příběhu se nedá odtrhnout. Všechna pochvala už tady byla napsána. Colleen opět nezklamala. Miluji ten její popis všech těch emocí a co se každému odehrává v mysli. Všechny postavy mají své kouzlo. Konec naprosto úžasný, všechno jí to věřím. Je to od ní 4tá kniha co jsem přečetla. A všechny jsou neodložitelné. Čeká na mně ještě ( Odvracená strana lásky) tak se moc těším.

4 30.07.2017

Tento druh příběhu miluji. Skvěle napsáno a vtáhlo mne to do děje hned první stránkou. Pak se od knihy prostě neodtrhnete. Ty pasáže, kdy popisuje pocity, jsou skvostné. Nádhera. Úplně cítíte tu její bolest při ztrátě milované osoby. Doporučuji!

4 20.07.2017

Moc pěkné čtení. Mám ráda tento styl psaní a hlavně ty konce.

4 15.04.2016

Opět úžasná knížka od mé oblíbené spisovatelky. Příběh mně dokázal rozbrečet ale i rozesmát. Tato věta mně opravdu pobavila: " Tak co je?" zeptal se Kel. "Nic, můžete se vrátit do třídy. Chtěla jen zjistit, kde jste sehnali tak suprový kostýmy, protože chce jít příští rok za hemoroid."

2 11.01.2015

Moc jsem se těšila na pokračování "Bez naděje" a kniha nezklamala.Všechna chvála tady již byla napsána, musím jen souhlasit. Všechno dobře dopadlo, ale já jsem smutná......že už jí mám přečtenou.....a je konec.

2 01.06.2014

Plno toho zde bylo již napsáno. Pro mně to bylo "pohlazení po duši" moc se mi knížka líbila a doporučuji !!! Vtáhla mně do děje hned první stránkou. Více takových knih. Těším se na "Zracení naděje".

2 06.04.2014

Nutně potřebuju další díl !!! Už se moc těším, jak se vše bude dál vyvíjet......

2 25.01.2014

Moje oblíbená kniha. Přečteno 2x. Určitě se k ní zase ráda vrátím. Miluju knížky od Barbary Wood. Mám přečteny snad všechny. Vždy je v nich kus historie, tajemna, nesmí chybět láska a většinou hlavní hrdina - velmi silná žena. Doporučuji!

3 01.01.2014

Opravdu silný příběh. Moje první kniha u které jsem brečela.

5 30.12.2013

Právě dočteno. Moc jsem se těšila na tento příběh a knížka nezklamala. Moje druhá kniha u které mi balík kapesníčků nestačil a přes slzy jsem neviděla. Tou první byla " Než jsem tě poznala".

1 30.12.2013