SSTknihy
komentáře u knih
Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové
Robert Bryndza
Byla jsem zvědavá na Bryndzovy knihy, které napsal ještě před tím, než se proslavil svými detektivkami. A musím říct, že to nebylo špatné. Taková Bridget Jones o čtyřicítce a po rozvodu. Chvílemi fakt vtipné, chvílemi se to naopak trochu táhlo. Trochu bylo znát, že od vydání uplynulo víc jak deset let a podobných hrdinek už běhá v knižním světě docela hodně. Jestli ale máte rádi knihy Ellen Bergové nebo Sasanne Kubelka a nečekáte žádné hluboké myšlenky, pak je tohle ideální volba třeba na dovolenou. Možná časem sáhnu i po dalších dílech. Už kvůli Ethel, tchyni hlavní hrdinky - tahle svérázná babka mě fakt hodně bavila :-)
Procházky Prahou filmovou
Radek Laudin
Tuhle knihu si užije spíš ten, kdo zná zmiňované filmy, i proto, že se v jednotlivých kapitolách často víc než o daných lokalitách píše o hercích a natáčení. Bohužel i v tom je obsah dost nevyvážený – někde se dozvíte opravdové zajímavosti ze zákulisí, jinde je většina textu věnována například podrobným informacím ze života herce či herečky ve vedlejší roli. Je tu spousta zbytečných vycpávek, které nemají s lokalitou nic společného a často jsou nudné nebo naopak až na hranici bulvárnosti. Ocenila bych podrobnější informace o konkrétních nemovitostech, když už to má být „procházka filmovou Prahou“. Takhle to bohužel zůstalo někde na půl cesty.
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
Záhada Blair Witch uprostřed beskydských lesů. Partička přátel, u které je hned od začátku jasné, že to s tím kamarádstvím nebude zas až tak růžové, poslední společná dovolená, kterou by si ve skutečnosti většina z nich raději odpustila a průšvih visící jasně ve vzduchu od chvíle, kdy se objevila ta podezřelá odbočka v lesích...
Musím přiznat, že mě to bavilo, i když do konce mě hnala spíš zvědavost, jak z toho autorka vybruslí než samotný děj. Nutno říct, že se jí to docela slušně podařilo a nechybí ani lehce znepokojivý závěr.
U severní zdi
Petra Klabouchová
Jsou příběhy a lidské osudy, které by neměly být nikdy zapomenuty. Měli bychom si je stále připomínat, aby paměť nezačala selhávat a nepřikryl ji milosrdný závoj zapomnění. Protože takové zlo, by se zapomenout nemělo. To, co se dělo v 50. letech bylo zvěrstvo. Je dobře, že vznikají knihy jako je právě tahle. Jednotlivé příběhy by klidně mohly fungovat i samy o sobě, ale takhle to tvoří hezky ucelený rámec a dá se to číst opravdu jako detektivka. Jen mrazí, když si uvědomíte, že tohle není výplod žádného severského literárního autora, ale skutečnost...
Velká samota
Kristin Hannah
Příběh rodiny Allbrightových je stejný jako aljašská příroda – drsný, nemilosrdný, divoký, ale zároveň úchvatný, nádherný a dechberoucí. Je tu všechno - velká láska, velké přátelství, velká bolest, velké zklamání i velká naděje. Nádherný silný příběh, který se vám zaryje pod kůži, stejně jako ta aljašská divočina. Leni je téměř antická hrdinka, jejíž bolestný přerod z bezstarostného dítěte v dospělou a silnou ženu budete sledovat se zatajeným dechem. Budete jí držet jí palce, povzbuzovat jí, umírat s ní strachy, prožívat bolest zlomeného srdce i plakat dojetím a štěstím. Velká samota je jednoduše velký román!
Buď jako řeka
Shelley Read
Příběh mladičké Victorie, která si stejně jako klidný a tichý potůček opatrně razí cestu životem a postupem času a prožitými událostmi se mění v silnou, mohutnou a sebevědomě plynoucí řeku. Příběh o ženě, která se dokázala postavit společnosti, rodině, přírodě i sobě samé. Příběh psaný lehce, a přitom sugestivně a s takovou vášní pro detail, že mi po jeho přečtení zůstávají před očima obrazy, jako bych viděla nádherný film.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
„Dokud žijeme, ukrýváme v sobě budoucnost s nepřeberným množstvím možností a možných scénářů“.
Díky anotacím a komentářům jsem tušila, co mě čeká, takže úvodní část nebyla překvapením. Pak se ale děj rozvinul nečekaným způsobem a musím říct, že mě tahle „hra na životy“ začala bavit. Asi každý alespoň jednou v životě zatoužil vědět, jaké by to bylo, kdyby udělal jiné rozhodnutí, vydal se jiným směrem, potkal jiné lidi, v jiné době. Snít není na škodu. Problém nastává ve chvíli, kdy neustálá touha po něčem lepším přehluší prožívání přítomného okamžiku. Příběh je vlastně takovým návodem, jak přestat neustále hledat to, co bychom mohli mít rádi a naučit se mít rádi to, co máme. I když čtenář tuší, že příběh vede k happyendu, hlavní hrdinka si musí prožít dost krušných chvilek, než pochopí a učiní konečné životní rozhodnutí.
Katův odkaz
Vlastimil Vondruška
Super příběh, který vás bez dlouhých okolků ihned vtáhne do děje. Berounské mordy jsou vážně pěkně zamotané, podezřelých celý zástup, dějových linek hned několik, mrtvol přibývá jak na běžícím pásu a sám pan královský prokurátor přiznává, že tenhle případ bude pěkně komplikovaný. Se svým pomocníkem Petrem musí prověřit hned několik hypotéz a odhalit nejedno tajemství z minulosti.
Jen ten konec, kdyby nebyl tak překombinovaný a uchvátaný. Rozuzlení i vysvětlení se čtenáři sice dostane a vraha se nekonec podaří odhalit, ale mám takové tušení, že až do poslední chvíle sám pan Vondruška netušil, kdo to vlastně bude :-)
Život se mnou pěkně cvičí
Ondřej Horák
Vždycky žasnu nad tím, když někdo, komu život nakládá víc než jiným, místo fňukání a hořekování nad nespravedlností života, srší naopak optimismem, nevzdává se a dokáže si užívat každý den. Přesně taková je Hanka Dvorská. Za sebou má celou řadu životních pádů (někdy tedy doslova), ale je to absolutně nezlomný živel. Jak sama říká, člověk je jednou dole, jednou nahoře a pokud si ten život chce hezky užít a všechno to nějak přežít, tak prostě musí dělat jakoby nic.
Takhle kniha vás nadupe optimismem a možná, že dokonce donutí konečně se sebou něco dělat :-)
Šumavská legenda Emil Kintzl
Jan Fischer
Emil Kintzl byl bezpochyby legenda. Člověk, který znal každý kout milované Šumavy jako málokdo. Měl rád její přírodu, chránil ji, sbíral dávno zapomenuté příběhy, psal o místní historii, sportoval, učil, vyprávěl, sbíral vše, co by se mohlo jednou hodit, natáčel televizní pořady. A hlavně si naplno užíval života, přestože to často vůbec nebyla procházka růžovou zahradou.
Jeho život vyhasl náhle, uprostřed sjezdovky po srážce s jiným lyžařem. Odešel v plné síle a při činnosti, kterou miloval. Kniha je mozaiku vzpomínek jeho přátel, blízkých a známých, propojená historkami a informacemi o jeho životě. Je to milé, laskavé a vtipné vyprávění přesně v tom duchu, jako by to vyprávěl on sám. Ztracená Šumava díky Emilovi už nikdy nebude ztracená...
Kočka na cestách
Hiro Arikawa
Já mám ty japonské autory opravdu ráda! Tohle byl opět krásný, dojemný, laskavý, moudrý, vtipný a velmi lidský příběh, po jehož přečtení vám na tváři zůstane tichý úsměv a v oku slzička. Putování hlavního hrdiny po stopách vlastního života prostřednictvím návštěvy dávných přátel je skvělý způsob, jak postupně poznat nejen je, ale především jeho samého i důvody jeho cesty. Výborně jsem se bavila u pasáží, které jsou psané z pohledu kocoura Nany, který jednotlivé situace nejen komentuje, ale dává jim i nový rozměr.
P. S. Přísahám, že už nikdy své kočce nekoupím obyčejnou gumovou hračku :-)
Detaily
Ia Genberg
Velmi intimní vzpomínky hlavní hrdinky (autorky) na několik lidí, kteří v určitém okamžiku vstoupili do jejího života, aby v něm nejen pobyli různě dlouhou dobu, ale zároveň její život zásadním způsobem ovlivnili. Vzpomínky na přátele, lásky i rodinné příslušníky se prolínají s dobovými reáliemi a společně vytvářejí neuvěřitelně barvitý mix, který vás postupně pohltí a vtáhne do svého víru.
Jedna z postav charakterizuje styl autorčina psaní slovy "teskný cit pro detail". To je přesné - hutný text, plynoucí téměř bez přímé řeči a s minimem odstavců je doslova napěchován detaily, díky nimž se postupně čím dál víc skládá obraz nejen portrétovaných, ale především samotné vypravěčky. A přestože nejde o žádné výrazně smutné nebo tragické vzpomínání, ta teskná nitka se celý čas táhne skrz každé slovo, větu, každý detail.
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Boží! Opět skvělý rozhovor od pana Moravce, který se čte jako dobrodružný román. Marek Dvořák vás provede fungováním letecké i pozemní záchranné služby, přiblíží práci na urgentním příjmu, připomene základy první pomoci, vyvrátí nejeden mýtus, prozradí mnohé ze svého života a v neposlední řadě vás rozesměje i rozpláče při líčení příběhů, u kterých působil jako lékař a záchranář.
Dokud nepřečtete poslední stránku, neodtrhnete se!
Dlouhý most
Antonín Pelíšek
Nostalgické vzpomínky na dětství strávené na městské periférii počátkem 60. let minulého století. Válečná léta rezonují už jen tam, kde válka ublížila nejvíc a lidé se navíc po temných 50. letech naučili o mnohém mlčet. Pravda proto zůstává často pečlivě ukrytá jen v náznacích a občas neopatrně pronesených poznámkách.
Právě z takových střípků a díky dětské fantazii a prázdninové nudě postupně vyvstává na povrch pravda o tragických událostech, které by jinak zůstaly ukryty za hradbou mlčení a nepotvrzených domněnek. Tajemství s sebou navíc přináší víc než jen jedno odhalení a léto roku 1963 se tak pro hlavního hrdinu stává nejen pomyslným mostem mezi minulostí a budoucností, ale i mostem mezi dětstvím a dospíváním.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Lidská bolest může mít nekonečné množství podob. Živená navíc lhostejností a strachem dokáže zničit i poslední zbytky štěstí a naděje. Kde není láska, zbývá místo jen pro černočernou tmu. Ano, bohužel takové příběhy nejsou ojedinělé a dějí se pořád. A ne vždy vede z temnoty přímočará cesta ven.
Takový je i příběh Cácory. Autorka ho podává jednoduše, bez zbytečných odboček, často jen v náznacích, ale o to působivěji. Možná by si zasloužil ještě pár stránek navíc, možná špetku naděje v tom moři beznaděje, lemované jen další bolestí, nenávistí a zlobou.
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Frustrace, nuda, neukotvenost, náhlé záchvaty vzteku, nadšení, nebo naopak lhostejnost, touha po tělesném kontaktu a strach z intimity, vztek, pohrdání autoritami, hledání sebe sama... Všechen ten zmatek se odehrává v mysli i těle sedmnáctiletého Holdena během jeho putování předvánočním New Yorkem. Co na tom, že tahle kniha byla napsaná před víc než 70 léty a teenageři mají dnes trochu jiné záliby a cíle. Podstata zůstává stejná. A tahle je navíc hodně dobře napsaná.
P. S. Jen by tomu slušel modernější překlad, protože krindapána (= ty vole), s těmi tajtrdlíky (= magory) se vážně nedá mluvit celý večer o pohlaví (= sexu) :-)
Parfém: Příběh vraha
Patrick Süskind
Kdo by to byl řekl, že může být kniha tak intenzivně pachová... Při čtení životní cesty Jean-Baptista Grenouille doslova cítíte z každé věty všechny pachy světa. Všechny pachy, vůně, aromata, smrady, odéry, zápachy - doslova se vám chvěje chřípí... a obrací žaludek. Protože cesta tohohle človíčka, narozeného v největším smradu a bídě Paříže není žádná procházka růžovou zahradou. Navzdory všem překážkám tvrdošíjně putuje za svým zvráceným cílem, bez výčitek svědomí, stopy studu či soucitu. Musíte jít s ním až na samý konec a pak si teprve oddechnout, vydechnout a konečně se nadechnout...
Není to čtení pro každého. Pokud znáte film, tak se připravte na to, že kniha je sice psaná úžasně barvitým jazykem, ale je velmi popisná a detailní. Ano, jde opravdu o "příběh vraha", ale rozhodně nečekejte detektivku nebo akční thriller. Ale za přečtení to tedy stojí!
Ruce houslisty
Alena Ježková
Krásná, originálně zpracovaná rodinná sága. Průlet téměř stoletými dějinami naší země, nahlížený postupně různými členy jedné česko-německo-židovské rodiny. Líbilo se mi střídání historických období, míst a úhlů pohledů a tomu přizpůsobený styl a jazyk vyprávění. Jako puzzle se postupně skládají osudy celé rodiny Schillerových, některé tragické, jiné úsměvné, nad jinými zůstává rozum stát a nezbývá než bezmocné skřípění zubů či nechápavé vrtění hlavou. Závěrečné propojení generací v dojemném odkazu houslových tónů pak snad konečně směřuje k novým lepším časům.
Škoda, že se toho do knihy nevešlo víc. A nenechte se zmást označením "povídky", jde v podstatě jen o chytře sestavený text do jednotlivých kapitol. Skvělý nápad je rodokmen umístěný v úvodu knihy, který hodně napomáhá orientaci v tom, kdo je kdo.
Dceřina kletba
Tereza Bartošová
Tahle série (Klekánice, Vodník) mě začíná bavit čím dál víc. Poctivá česká detektivka, bez rozsekaných mrtvol, vyšinutého pachatele a psychicky labilních vyšetřovatelů alkoholiků. A funguje to! Dialogy nešustí papírem, vyšetřování má hlavu a patu, náhledy do soukromí postav i policistů nejsou jen zbytečnou vycpávkou, je to vtipné i patřičně dramatické a všechny dějové linky se pěkně sbíhají do smysluplného finále.
Název knihy a úvodní citát vás sice logicky navedou jistým směrem, ale vůbec to nevadí, protože o to víc vás bude lákat pěkně rozplést celé to zamotané klubko a odhalit všechny souvislosti. Já to zhltla jako malinu do poslední stránky.
P. S. Co bude asi příště - Zlatý kolovrat? Svatební košile? Už teď se těším :-)
Pravda nebyla k dostání
Lucie Hlavinková
Zpočátku spíš takový románek pro náctileté - patnáctiletá Jana prožívá své první lásky, trable se spolužáky i otravnou ruštinářkou, vydává se poprvé tajně na zábavu, ochutná první alkohol. Jenomže pak se objeví záhadný sešit s ještě záhadnějšími poznámkami a Janě začíná pomalu docházet, že s pravdou to v její rodině nebude tak jednoduché. Střípek po střípku se pomalu skládá minulost, která měla zůstat utajená, a jejíž odhalení neodvratně převede Janu z naivních školních let do počátku dospělosti.
Oceňuji detaily, díky nimž se autorce podařilo vykreslit především atmosféru 80. let. Navíc mám ráda, když se kromě příjemného čtení dozvím i něco nového z historie. Tenhle příběh splnil obojí.