Sněžková komentáře u knih

Nečekala jsem, že se mi knížečka bude tak líbit. Verše jsou nevtíravé, jednoduché a přece vyjadřují úplně všechno. Naprostou oddanost té, které své verše psal. Čistotu citů a snahu sdělit je co nejjednoduššeji. Kdo ví, jak to bylo doopravdy, ale básně na mě takto působí, tak mi neberte mou iluzi...

„Ten los nám pěvcům obecný.
Svět zná jen naše zpěvy,
však co nás k zpěvu pohnulo -
to žádný v světě neví.“

7 09.05.2019

Film jsem viděla poprvé šedesát stránek před koncem a vůbec nelituji, že jsem začala s knihou. Moc pěkně napsaná, autor se evidentně vyžívá v psychice svých postav. A magor, který vraždí z pohnutek, jež jsou uvedeny v této knize, to je opravdu „sousto pro psychiatra“.
Nemůžu jinak, než dát pět hvězd.

4 07.05.2019

Knížka rozdělená na dvě části: Torzo korespondence a Torzo Paměti.
Spoustě věcí v ní nerozumím. Tedy - rozumím si jim po svém a nechci po autorovi, aby mi vysvětloval své myšlenky. On by o to asi ani nestál. Několik veršů mě ale chytlo za srdce.
Z Torza korespondence bych chtěla vypíchnout Otázky, z Torza paměti Duben...

„...až se budeš topit
někdo přijde
a vysuší slzy
svýma očima
někdo přijde
a podá ti ruku
někdo určitě

a nebo taky ne...“

1 19.04.2019

Nádhrná knížka, složená z třinácti různých autorových sbírek. Osobně se mi nejvíc líbí oddíl In vino veritas. Ale vybírat nejlepší bych si netroufla, protože to se snad ani nedá.
Milé, vtipné i vážné verše (těch tu moc není) na všechna témata. Má to rytmus. Má to rým. Má to všechno...

1 11.04.2019

Neuvěřitelná vize co by, kdyby... Nádherné vykreslení toho, jak si v padesátých letech 20. století lidé mohli představovat cestování do vesmíru a život na Marsu. A náhled toho, co nás třeba jednou čeká, když se nevzpamatujeme.
Vypíchnout musím Usher II a Přijdou vlahé deště. První z důvodu celkového nápadu na zbudování domu Usherů na Marsu. Druhou proto, že samoudržovací a zároveň samodestruktní dům mě prostě dostal.
Celkově hodnotím plným počtem, i když nejsem fanouškem sci-fi. Tohle je spíš apokalyptická vize toho, jak bychom mohli jednou dopadnout, jestliže se budeme chovat stále stejně, jako se chováme. Kniha sice vyšla poprvé v roce 1950 a uplynulo tudíž už skoro sedmdesát let, ale jediné, co se změnilo, jsou technologie. Jako druh jsme jen čím dál více zdegenerovaní idioti. Ano, i já.

9 11.04.2019

Verše mě nebavily. Roztahané, čeština v nich je strašně zvláštní, na konci jednoho verše jsem nevěděla, jaký byl vlastně jeho začátek.
Mno, co člověk, to názor...

2 22.03.2019

Občas trochu kostrbatý a mně nejasný popis událostí, moc politiky, ale taky lidství krále Jiřího z Poděbrad. Touha udržet korunu, ale zárověň snaha o zajištění míru pro lid.
Jestli byl Jiří z Poděbrad opravdu takovým králem, to už se nikdy nedozvíme. Jisté však je, že bychom takové vládce potřebovali i v dnešní době. Rozvážné, moudré a se snahou předejít válkám.

20.03.2019

Po delší době jsem četla knihu s nádhernou češtinou. Je vidět, že se nejedná o novodobé dílo, protože výrazy v této knize použité jsou naprosto skvostné.
Upřímně - forma u mě na plné čáře zvítězila nad obsahem. Děj sám o sobě stojí za starou bačkoru, protože pan Kavalír je trouba, který myslí jen jednou částí svého těla, a hlava to rozhodně nebude. Tedy ne ta na krku. Ale způsob, jakým je celá kniha podaná a humorné části mě zcela odzrbrojily.
Dávám pět hvězd a opět děkuji knihobudce v Kunraticích za to, že se v ní objevují takové poklady.

2 08.03.2019

Příběj je úžasný. Rozebrání hlavních postav - Willa Grahama i Francise Dolarhyda - je práce pro psychiatry. Líbí se mi kontrasty mezi Francisem a Drakem i stíny, které má na duši právě vyšetřovatel Graham. Pět hvězd je všeříkající hodnocení.

Mám k celé knize jedinou připomínku. Redaktora odpovědného za vydání knihy u nakladatelství Premiéra by měl někdo zmlátit Pravidly českého pravopisu. Nevím, zda se jedná o mizerný překlad nebo korekturu, ale pravopisné chyby, které jsou v tomto vydání, by zasloužily lynč. Mám pocit, že několik kapitol překládal a „opravoval“ někdo, komu shoda podmětu s přísudkem zní stejně jako Drakovy výhružky z pokoje Frncisovy babičky.

Příjemná kniha, ale abych řekla pravdu, nic moc ve mně Dykovy básně nezanechaly. Klasické otřepané fráze. Jazyk začátku dvacátého století mi však lahodil.

2 18.01.2019

Dobrodružná kniha, která je pro děti dobrá po celý rok a pro dospělé jako knížka na dovolenou. Musím říct, že obrátky kapitána Silvera mi hodně připomínají spoustu lidí v mém okolí. Kam vítr, tam plášť. Hlavně vydolovat z věcí a situací co nejvíce pro vlastní užitek.
Jedno ale panu Stevensonovi musím nechat. Má talent na dramatické scény a dokáže s nimi mistrně pracovat.
U knihy jsem si opravdu odpočinula.

4 13.01.2019

Kniha mě nebavila, asi je na mě moc umělecká. Strojově psané rádoby-verše, spíše myšlenky, poukazující na situaci doby, ve které byly psány.
Zajímavostí na téhle knížce je opakování slova „azur“, které se objevilo ve více „básních“. Asi ho má autor rád.
Jediné, co mohu z knihy vyzdvihnout, je věta: „Oklamaný bůh spláchl semeno do umyvadla.“ Totéž bych udělala s celou knihou...

1 13.01.2019

Verše pana Žáčka mám ráda. Jsou jasné, výstižné a dokáží zatnout až do masa. Co do masa - do morku kostí, do posledního živého nervu!

Prosba
Stůj při mně, lásko, přestože
srazím tvou ruku, která mění
nejhlubší půlnoc v rozednění,

stůj při mně nejvíc právě dnes,
když ve mně kvasí hnus a děs,
když opadávám bez milosti
a prší ve mně podzimně,

stůj při mně, lásko,
proti mně.

5 08.01.2019

Klobouk dolů před autorem i překladatelem, oba za sebou mají slušný kus cesty. Ruština je krásný a zpěvný jazyk, Perunžel jí ale nevládnu, zajímalo by mě, jak některé milostné básně zní v originálu.
Celkově se mi sbírka líbila, místy však byla dost poplatná době. Rudoarmějecké sloky mi nijak neučarovaly. Na druhou stranu jednoduché verše, které popisovaly krajinu, hvězdy, zimu, mládí i stáří - nikdo jiný by je asi nenapsal lépe.

6 07.01.2019

Přibližně do půlky mě kniha bavila. Ale pak mě skoro unudila k smrti, takže jsem ji na pár měsíců odložila.
Příběh prodejce aut Rexe, podivínského profesora s úžasným jménem Homér a spousty dalších lidí z městečka kdesi ve Státech. A taky příběh o tom, co je a není charisma, zda se dá změřit a zda je vůbec možné, aby obyčejný prodejce aut něco takového měl.
Upřímně - ke knize už se vracet nebudu. Nebyla špatná, ale nerozumím tomu, proč byla vydána v knohovničce humoristických románů, nic extra vtipného v ní nevidím. A na dovolenou si radši vezmu Kletbu rodu Campbellů pana Carra, protože u toho jsem se opravdu zasmála.

1 03.01.2019

Přesmutná kniha. Občas zbytečně složité fráze, občas naprosto jasné vyjádření smutku a bolesti. V zimním období, kdy slunce je vidět jen z rychlíku, je tato knížka dokonalým prostředkem k navodění deprese na celý dlouhý večer...
A co se mi líbilo asi nejvíce?

„Pohnulo se jaro v srdci mém
jak nůž, který se v ráně obrací:
jsem láska, ale víc než láska rána jsem,
jež krvácí.“

1 03.01.2019

Dlouho jsem se bránila si od Seiferta něco přečíst a teď si můžu akorát zaklepat na hlavu a říci si, že jsem byla pěkně hloupá. Krásné slovní obraty, jednoduché verše, které jsou jasné i chvílemi zamlžené. Řekne všechno, žádné vulgarity, i když občas fantazie zapracovala.
Rozhodně budu ve čtení jeho děl pokračovat.

3 08.11.2018

Výborná knížka na letní dovolenou - budete ji miít přelousknutou hned. Příběh se zápletkou, spádem, celkem jasnými komickými situacemi a nepřekvapivým závěrem, ale kniha je tak milá, že ji doporučuji opravdu každému. Až na pár vyhrocenějších situací s lupiči bych se nebála dát ji přečíst ani dětem na základce, myslím, že jsou dnes děti zvyklé na drsnější situace.
Mě osobně kniha velice mile překvapila, opět dávám palec nahoru kunratické knihobudce a děkuji tomu, kdo ji tam dal. Jak knihu, tak boudu.

5 08.11.2018

„Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.“

Nádherné verše, nádherná přirovnání.

11 05.10.2018

Jestliže je básník smutný v osmém století, pravděpodobně bude stejně smutný i v jednadvacátém. Jediný rozdíl snad bude v tom, kde a kam své verše píše.
Knížečka se mi moc líbila, je to první japonská poezie, kterou jsem četla. A doufám, že ne poslední.

5 27.09.2018