slawa.cap
komentáře u knih
John na konci umře
David Wong
Poslouchal jsem jako audioknihu.
První kapitola/povídka je jako vystřižená ze seriálu Lovci duchů. Pak to ale naprosto změní drive a stana se z toho takový ujetější a strašidelnější Odd Thomas. Za mně rozhodně super a když budou pustím se i do dalších knih autora.
Než natáhnu brka
Antti Tuomainen
Poslouchal jsme jako audioknihu.
Příběh ve mně střídavě vyvolával spoustu emocí. Cítil jsem skoro to samé jako Jaakko. Zdrcen, zrazen, podveden, znovuoživen a opět podveden....
Myslel jsme že to bude je truchlení zrazeného umírajícího muze, ale od příhody s katanou se to začlo ubírat, pro mně, nečekaným směrem.
Smál jsme se, smutnil jsem, ke konci jsme se musel smát nahlas a kroutit hlavou. Nemyslím tím že je kniha tak bravurně napsaná, ale prostě se mi perfektně trefila do nálady.
Rozhodně si knihu musím pořídit do knihovny.
Zvon
Neal Shusterman
Poslouchal jsme jako audioknihu.
Pecka stejně jako předchozí díly. Čekal jsme jak se autor vypořádá se závěrem předchozí části a vypořádal se opravdu dobře. Konečně se dostal do popředí, mě sympatický smrtka Morisson. A Randová se ubrala směrem jaký jsem si u ní představoval skoro od začátku. Snad se vším v knize jsme spokojen, jen s kapitánem/kou mám opravdu problém. Jako postava se mi líbí, ale prostě nedokážu překousnou to podsouvání, že je u ní/něj všechno vlastně normální. Asi jsme homofób, být to čistě chlap bylo by to dobrý, být to jen čistě ženská bylo by to super. Takhle je to hvězda dolů. (A to jsem se vážně snažil.)
Vždycky budeme mít Paříž
Ray Bradbury (p)
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Původně jsem chtěl dát mnohem nižší hodnocení protože jsme homofób. A v hlavě mi už vždycky zůstane Paříž. Ale pak jsme si vzpomněl na slečnu Jabloňovou. Taky na trable s karanténou a následným zařazením do společnosti...
Povídky to nejsou špatné, možná lepší než v Marťanské kronice, ale pořád v tom nevidím proč je Brudbary taková hvězda.
Pravomil aneb Ohlušující promlčení
Petr Stančík
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Mám rád Stančíkův jazyk, jeho schopnost držet fabulaci na hraně historie a uvěřitelnosti a nakonec je mi naprosto jedno že to za tuto hranu sklouzne.
Příběh je naprosto úžasný a je skoro neuvěřitelné že za ním stojí skutečný život. I když je to život jednoho z největší hrdinů našeho národa. Opravdu by mně zajímalo co si autor doplnil a co pan Raichl opravdu prožil, protože je to všechno tak uvěřitelné, že bych věřil i tomu travnatému vršku. Stančík ve mně dokázal vzbudit obrovskou hrdost a patriotismus bez jakéhokoliv patosu. Nejhorší na tom je asi to že opravdové spravedlnosti někdy chybí jen pár vteřin. A ne na každou veš se vaří voda.
Nimbus
Neal Shusterman
Poslouchal jsem jako audioknihu... a je to už dost dlouho, takže už asi nedokážu být úplně objektivní/nebo možná kvůli tomu objektivní budu.
Kniha začíná tam kde minulý díl skončil - kdo by to byl čekal?
Je to stejná pecka jako první díl, člověk se nedokáže odtrhnout od děje. Hlavním hybatelem příběhu je pomsta a je snad za každým rozhodnutím které ovlivňuje příběh. Moc se mi líbili Nimbovi úvahy, dokážu si představit že jako účet na sociálních sítích by dokázal výborně ovlivňovat veřejné mínění. No rozhodně to netrvalo dlouho a vrhl jsme se na další díl.
Marťanská kronika
Ray Bradbury (p)
Poslouchal jsem jako audioknihu. Ze začátku jsme byl trochu zmatený a zaskočený, ale nakonec jsem se s tím dokázal srovant. Někdy nečekaně trochu brutální, někdy až dětsky naivní a někdy vlastně dost vtipné. Jen změnit kulisy tak se ro vlastně mohlo odehrát kdekoliv na zemi.
Jen od této ikony sci-fi jsem čekal něco trochu víc.
Aristokratka pod palbou lásky
Evžen Boček
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Perfektní zakončení příběhu. Celou dobu po předchozím díle jsem si říkal jak z toho autor vybruslí. A vybruslil elegantně. Při poslechu jsem našel chyby, díry, ale to se u takového druhu literatury dá čekat a dnes už si na ně stejně nevzpomenu.
Líbil se mi i "konec", dost pesimistický a v rámci žánru nevhodný. Ale opravdový konec byl, přesně podle očekávání, jeden velký heppy end.
Rozhodně se těším na to co přijde příště.
Slavnosti sněženek
Bohumil Hrabal
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Musím říct, že jsem dost zklamaný. Film miluju, ale jako povídky to bylo dost depresivní a dost to postrádalo humor. Teda, nemůžu říct, že ba tu nebyla jediná vtipná povídka, ale tem kde se u filmu pokaždé usměju, tady bylo prázdno. Nechci kritizovat, protože Hrabal byl určitě skvělý spisovatel, dokáže vše pěkně podat, ale u piva s kamarády určitě slýchávám lepší historky. Jen je vydat já, tak po nich neštěkne ani pes.
Pokud se ke knize dostanete jen díky filmu, na film zapomeňte, nebo vám to opravdu zkazí požitek.
Prorokyně a hlupák
Jonas Jonasson
Poslouchal jsme jako audioknihu.
Standardní Jonassovka, ničím nevybočuje a ničím vlastně ani nepřekvapuje. A to je to co jsem hledal.
Člověk který přečetl jednu jeho knihu už naprosto přesně ví co ho čeká. Spousta vtipu, jak inteligentního, tak i prostoduššího a nekorektního. Což je dnes skoro zázrak na něco takového narazit.
Jen tentokrát jsme se z nějakého důvodu nebavil tolik jako u jeho předchozích knih. Možná to bylo jen mým rozpoložením.
Člověk na konci
Michael Crichton
Poslouchal jsme jako audioknihu.
Crichton jako vždy precizní po odborné stránce, jen po té příběhové jsem mu to jaksi nedokázal uvěřit. A to je děj dnes uvěřitelnější než před padesáti lety. Opravdu mně to začalo bavit až když se do příběhu zapojila policie. Ale pořád jsme čekal něco víc.
Nad českými zeměmi slunce nezapadá
Jan Kotouč
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Před časem jsem četl povídku "Po velké bouři" která osvětluje stvoření této reality. Takže jsme se aspoň trochu dokázal zorientovat.
Příběh ze kterého odkapává patos a patriotismus tak jak to umí snad jen americká agitka. Ale ono to funguje, člověk je hrdý na to že je Čech, co jsme ve světě všechno dokázali, jaká jsme velmoc. Pak si člověk uvědomí realitu... Navíc vzhledem k současné politické situaci je tu dost velká paralela.
Rozhodně se co nevidět pustím do dalších dílů.
Zelený děs
Joseph Thomas Sheridan Le Fanu
Poslouchal jsme jako audioknihu.
Před lety jsem vyposlechl Carmillu. Teď jsem se rozhodl že zabrousím trochu více do hloubky a i tu Carmillu si dám znovu. Krom první povídky jsem byl dost potěšen a hlavně Dragon Volant mě dost bavil.
Ostrov doktora Moreaua
Herbert George Wells
(SPOILER) Poslouchal jsem jako audioknihu.
Trocha klasiky od formovatele žánru.
Jako dítě jsem viděl film s Valem Kilmerem a zamiloval jsme se (stejně jako Val) do Fairuzy Balk. Její postava mi v knize moc chyběla a pořád jsme čekal kdy se tam objeví. Neobjevila.
Kniha je ponurá a místy až schizofrenická. Hrdina neví kdo je nepřítel, kdo spojenec, od koho může čekat podraz, nebo komu věřit. A pomoc dostane tam kde ji nečeká.
Jen mi opravdu nesedí jedna věc: Dva chlapy, se skoro neomezenou mocí stvořitele. Na ostrově, deset let. A oni si neochočí ani jedu samičku a ještě přijdou s monogamním zákonem. Tomu prostě nevěřím. Podle mně by je už před osmi lety musela smést revoluce. Zkrátka je v příběhu moc málo estrogenu.
Teď mi došlo že vlastně jediná podstatnější ženská role je hlavní záporák. Neměl v tomto ohledu Walls nějaký problém?
Noční hlídka
Terry Pratchett
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Název je vlastně trochu zavádějící. Pokud čekáte Karotku a zbytek policejní party tak je dostanete jen z půlky, možná té špinavější půlky.
Kniha je úžasná. Méně vtipná a pořád nechává nějakou hnusnou pachuť. Jsou tu problémy v obou časových linkách a člověk od začátku tuší že obě dobře dopadnout nemůžou. Přesto je radost proplouvat dějem.
Kromě počátků Elániovi kariery se tu objasní i hodně o cechu vrahů a vedení města.
Hospoda Jamajka
Daphne du Maurier
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Jediné podobné dílo, jak lokací a atmosférou se kterým jsme měl tu čest bylo "Na větrné Hůrce" a tady Jamajka jasně propadá. Kniha, a její hlavní hrdinka, se z počátku tváří jako ikona feministek aby se během pár kapitol z Mery stala rozklepaná chudinka závislá na kdejakém muži. Místy hrozně bláhová, místy neuvěřitelně uvědomělá a až neuvěřitelně odvážná (možná je to jen důsledek její bláhovosti).
Původně jsem chtěl dát horší hodnocení, ale když tak zpětně přemýšlím, kniha je plná zvratů a bez problémů si dokázala udržet mou pozornost a přes různá podezření mně několikrát děj dost překvapil. Bohužel efekt "závislosti" na příběhu se u mně nedostavil.
To
Stephen King
Poslouchal jsem jako audioknihu a z nedostatku času se mi to neuvěřitelně táhlo. Zároveň jsem ani nechtěl aby příběh skončil, tak se to táhlo o to dýl.
Jako vždy u Kinga, je to naprosto skvělé a odporné zároveň.
Moc jsem se bál pustit do poslechu. Asi v 7 letech jsem zahlédl kus filmu v televizi a od té doby pro mně bylo To jedou z nepřekročitelných met strachu. Většinu jsem jich už dávno překročil, ale pár jich pořád zbývá a vždycky se zpětně divím jak jsem se takové blbosti mohl bát, pohled dítěte je opravdu jiný než dospělého, i když ten dětský může ovlivnit celý život.
Když přehlédnu všechny tragické události, příběh smolařů je asi nejlepší prázdninové dobrodružství jaké děti můžou zažít. Když přihlédnu k tomu že King musí být psychopat, s tím jak rád trápí děti, je až neuvěřitelné že tu zbyl prostor i na trápení dospělých a na víc než 1000 stránkách je toho trápení opravdu hodně. Ale stejně tak je tu i naděje a té je taky dost, navíc skoro nezvykle je tu i jakýsi happyend bez nějaké výrazné pachutě jak je u autora zvykem.
Operace Petragun
František Kotleta (p)
Osmý díl jsem začal číst snad ještě dřív než sedmý stihl dosednout do knihovny, tak moc jsem byl nabuzený. A bylo proč. Příběh je opravdu nabitý a nějak mi nejde do hlavy že je o tolik "větší" když knížka je jedna z nejkratších :)
Petragun, ne-zmrd kulšeš, sex a sex on the beach. Prostě skvělá dovolená, ale taky zakládání odborů a plavání v hovnech. Dvojití-dvojití agenti a zvrat který jsem opravdu nečekal., no možná víc než jeden.
Nemůžu říct že by mi Kotleta přišel o moc jiný než Sněgoňová, ale prostě dokáže líp přitlačit v těch správných místech. Frantovo vyprávění může být stejně absurdní jako Kristýnino, ale pointa tak nějak líp dopadne. A tady to jde tak nějak víc cítit. Nevím jak to vyjádřit.
Mrtvá schránka
Kristýna Sněgoňová
(SPOILER) Podání bylo skvělé jako vždy, je tentokrát bohužel trochu děravé se spoustou zarážejících věcí. Tou základní je asi to proč byla Země po invazi prakticky nedotčená. Možná to bylo všechno kvůli tomu aby se do příběhu dostal obyčejný pozemský humor, který ve vesmíru jaksi nemůže vždycky fungovat, ale prostě mi to přišlo trochu nereálné. Což je u sci-fi knížky opravdu divné.
Jinak všechno funguje jako vždy. Spousta hlášek, humoru. Zvraty v příběhu, dokonce i zvraty ve zvratech...
Navíc ten závěr... už mně opravdu štve, že se v příběhu objeví zajímavá postava, která by mohla být platným a užitečným členem týmu, ale nedožije se konce kapitoly.
Márnice hraběnky L.
Jason Dark (p)
Konečně trochu lepší zpracování a podání příběhu. Sinclair tu konečně není úplný idiot, ale bez pomoci přátel by byl zase namydlený. Je to snad poprvé co příběh končí happyendem aspoň pro některé postavy. Takhle se mi to líbí mnohem víc než ten totální zmar v předchozích dílech. Hraběnka Lugová mi dala důvod pokračovat v dalších dílech.