Sirius komentáře u knih

Raymond Chandler byl a vlastně je díky svýmu dílu stále žánrový mistr. Každá věta je jak pečlivě vybroušenej a drahej šperk ve vitríně s bezpečnostním zařízením. Popisy jsou trefný, dialogy perfektní a ironický. Ta knížka mě bez nejmenších problémů pohltila. A Marlowe... Marlowe je skvělej společník do nepohody.

5 13.03.2016

Stopy v krvi sice začínají pomalu, ale když se rozjedou, tak stojí za to. Na knížce ale musím obdivovat hlavně hlavního hrdinu – není to takový ten klasický tvrďák s pistolí, kterými se to thrillery jenom hemží, ale naopak úplně obyčejný chlápek, kterému to fakt pálí a jeho nejsilnější zbraní je jeho mozek.

4 04.03.2016

Atmosferické, krásně napsané, se spoustou postav, které si člověk zamiluje a bude jim fandit i přes fakt, že žijí pod rouškou noci. Jedna z nejlepších věcí, co Lehane napsal a co jsem měl možnost číst.

1 09.02.2016

Jak se na Lehanea sluší a patří, je kniha výborně napsaná, vztah Patricka a Angie se zase posunul o kousek dál. Asi nejvíc mě knížka štvala, když se děj přesunul do Floridu. Prostě mi to nesedlo, stejně jako velká akční scéna, kterou tam autor hodil nejspíš pro "oživení" Co se mi ale rozhodně líbilo to neustálý chameleonství postav, o konci nemluvě. Pořád je to dobrá knížka, ale v téhle sérii jednoznačně vede "Dotek temnoty" A "Sbohem, baby"

18.01.2016

Tak jo, mám dalšího oblíbenýho hrdinu. Havran je takovej ten omšelej sympaťák, co nemá daleko ke skleničce whisky, chce, aby mu dali všichni pokoj, ale stejně udělá tu správnou věc. Autorův styl je dost v pohodě, řekl bych, až návykový, takže Vyšinutí frčí od první do poslední strany. A díky deníkovým záznamům má knížka dost silnejch a mrazivejch momentů. Jen škoda dvou finále - obě se mi zdály vlažný, to druhý na mě působilo jako zbytečný natahování. Ale těším na dvojku.

3 23.11.2015

Neskutečně našlápnutý. Ta knížka vás vcucne na první stránce a vyplivne až na tý poslední. Sympatická hrdinka, střídaní lokací, pár jemnejch twistů, autorova znalost zbraní. Akce i klidový režimy. Procitnutí funguje ve všech ohledech, ale především čtenáře baví na 110%

6 20.11.2015

Bylo to jako před těmi léty, když jsem poprvé četl Harryho Pottera a Pána Prstenů, bylo to jako tenkrát, když jsem se zamiloval do fantasy žánru. Už dlouho mě žádná fantasy tak nefascinovala jako právě Les Mytág. Každé slovo pečlivě zvolená, každá věta dokonalé poskládaná. Nestačil jsem se divit, jak dokáže být tak prostý příběh zároveň tak úžasný. Tenhle svět mě prostě dokonale vtáhl. S Lesem Mytág je to jako s kvalitním alkoholem, musíte ho upíjet a vychutnávat pomalu, aby se vám dostal postupně víc a víc pod kůži.

8 14.09.2015

Blocka čtu hodně rád a s jeho Mattem Scudderem už jsem si prošel osm případů. A právě u tý osmičky můžu říct jen wow. Ne že by předchozí romány nebyly skvělé, ale v rámci série se jednalo o spíše takové to odlehčenější čtivo. Jízdenka na krchov mi přišla (spolu s Hříchy otců) jiná. Lepší. Nevím, proč, ale působilo to tak na mě. Příběh sice nemá nikterak složitou zápletku (a spíš než detektivka, je to thriller), ale líbí se mi, že je stále vývoj postav a že Scudder má pořád co nabídnout. Pořád je to ten samý sympaťák z rodu Philla Marlowa, postava skrz kterou autor glosuje problémy tohoto světa a který občas musí udělat co je třeba, protože tu zrovna nikdo jiný není. Problémy s alkoholem už sice přešel, ale pořád tu jsou nové věci, které tu postavu pomáhají formovat a dotvářet. V tomhle ohledu se ukazuje, že jako policajt občas musel spravedlnosti pomoct, což je teď věc, která se vrací jako bumerang, která ho tvrdě zasáhne na solar. Prostřední New Yorku je vykresleno parádně i se svojí atmosférou a vedlejší postavy nikterak nehaprují. Touhle knihou Block dokazuje, že patří k žijícím klasikům detektivní literatury. PS: mám dvě přání: Film, případně seriál se Scudderem (samozřejmě s Neesonem v hlavní roli) – tahle knížka je na to ideální materiál. A pak aby nějaký nakladatel nakoupil práva a vydal tuhle sérii znovu v nové jednotné úpravě. Myslím, že ta série by si to zasloužila.

2 12.08.2015

Ze začátku jsem se do týhle detektivky obtížně dostával, ale ve výsledku jsem fakt nadšenej. Znalost policejní práce, skvěle napsaný dialogy, atmosfericky super a ty twisty byly parádní. A hlavně Harry Bosch je hrdina přesně podle mýho gusta. Fakt spokojenost.

4 20.12.2014

Úžasná atmosféra, napsané lehkou a hravou rukou. Neuvěřitelné, jak se Tereza Janišová vypsala - Stříky hvězd jsou zatím její nejlepší knížkou.

11.10.2014

Knížka, ve který se potkává filozofie jazyka s akční sci-fi plnou hlášek. Bavil mě hrdina, bavil mě vesmír, bavil mě příběh. Bavilo mě to totálně celý. Kdybych teď dělal nějaký žebříček nejlepších knížek roku 2014, tak tahle bude na předních příčkách.

05.10.2014

Gillian Flynn stvořila literární monstrum. Zmizelá je napínavá, skvěle napsaná a nikdy jsem žádný hrdiny tak moc nenáviděl.

4 03.09.2014

Rowlingová pořád píše skvěle o tom žádná. Postavy hlavního hrdiny a jeho sidekicka (z kterého se určitě časem stane druhý nosný hrdina série) jsou vykresleny skvěle a hlavně druhá zmíněná postava má nějaký vývoj. Hlavní hrdina je pak z rodu Philla Marlowa - tj. nemám daleko k tomu, abych byl na ulici, mám šrámy na duši, ale jsem tu abych vám pomohl. Jo a k flašce taky nemá daleko (ačkoliv s tím jeho alkoholismem to taky není horký, jak se to tu zmiňovalo v komentáři). Zápletka je taky poměrně nosná a čtivost nechybí. Do téhle chvíle by se zdálo všechno ok. Bohužel knize by jenom prospěl zásah odpovědného redaktora, který by se nacházel zcela při smyslech a který by autorce řekl - tady by to chtělo proškrat. A tady taky. A tahle kniha by to potřebovala mnohem víc, než poslední Potter. Ano, ta kniha má něco přes 470 stran - jenže doopravdy se tu něco začne dít až v polovině. První půlka je tak zcela o ničem. Ano sice se čte skvělé celé, ale je to na knize znát - normálně nemám problém knihu přečíst během pár dnů, tuhle jsem četl málem dva týdny. Místy to bylo prostě únavné a už teď se bojím, aby druhý díl nebyl ještě horší. Na poli fantasy byla Rowlingová inovativní, na poli detektivky nenabízí nic nového. Nabízí jen průměrný román, ač místy velmi čtivý, s hrdinou co se asi ztratí mezi slavnějšími kolegy. Což je mi opravdu líto.

5 20.08.2014

Určitě lepší, než Mrtvý na Pekelném vrhu. Seznamovací část je za námi, hrdinové znají navzájem svoje chyby a už se spolu naučili vycházet. První polovina knihy je naprosto parádní, bohužel ve druhé polovině a hlavně ke konci to začne haprovat - to rozzuzlení mi přišlo strašně slabý. Ale čtivý a propracovaný to je dobře.

3 17.08.2014

Neuvěřitelný, jakou cestu dokáže ujít autor od prvního ke druhýmu románu. "Černá nenávist" byla super prvotina, která byla dobře napsaná a užil jsem si ji... ale "Dotek temnoty" je mnohem mnohem lepší. Temnější, drsnější, propracovanější po všech stránkách a v některých momentech i strašidelnější. Lehane je král.

5 28.03.2014

Bruen pořád píše skvěle, Jack je, jak jinak sympatickej, ačkoliv tady byl poprvý za celou sérii nezajímavej a moc jsem ten jeho příběh neprožíval. Ale na držku to padá kvůli příběhu a především kvůli tomu tématu, který mi k týhle sérii vůbec nepasuje. Měl jsem z toho pocit, jako kdyby už autor nevěděl kam dál a tak si vytáhl samotný zlo. Bohužel mu to moc nevyšlo. Takže tentokrát oba palce dolů.

1 10.10.2013

Jeden z důkazů, že z velkých očekávání se rodí velká zklamání. Inu, v případě Prahy osudové se nejedná o zklamaní příliš velké, ale čekal jsem přeci jen jinou kávu. Možná za to může fakt, že první tři díly z téhle série četl zhruba před pěti lety a tehdy se mi dost zapsaly do paměti a dost se mi líbily. A já pak doufal, aby někdo ty původní knížky vydal znovu nebo vyšlo něco jiného z téhle série. A teď je tu najednou Praha osudová. Musím říct, že Kerr pořád píše dobře, dokonce si troufám tvrdit, že píše mnohem, mnohem líp, než před lety. Čímž je kniha dokonal čtivá. A jeho hrdina, ač poznamenaný mnohými událostmi (které snad díky předchozím pěti knihám, které u nás snad jednou vyjdou) je pořád ten sympatický detektiv, co nesnáší nácky a snaží se řešit případy, které často vedou mezi nejvýš postavené nácky. Až do téhle chvíle je kniha v naprostém pořádku. Pominu prvních sto stran u nichž jsem věděl, že budou hrát v příběhu svoji roli (mimochodem, knížka má 358 a ne 258, jak se zde píše) a přejdu k tomu zbytku. Veškeré události na protektorově sídle byly napínavé, pátrání bylo super. Bohužel nevěřím, že by takové eso jako Bernie opominul podlahu - měl jsem pocit, jako kdyby to autor udělal schválně. To by se dalo taky odpustit. Co ale odpustit nemůžu je identita vraha, to mi připadalo jako hodně hnusný flusanec do čtenářova obličeje a podobným způsobem mě nakrli jenom Muži, kteří nenávidí ženy. Mimochodem, ty mystifikační záležitosti kolem protektorovy smrt si Kerr dle mého mohl odpustit a utnout to Günterovým odjezdem domů. Nicméně musím ocenit autorovu ironii s narážkami na protektorovu neopatrnost při jíždě v autě. To bylo hodně povedené. Každopádně jsem s knihou byl do jisté míry spokojen, jako detektivka je to sice slabší, ale jako historický román říznutý detektivkou je to solidní práce.

07.10.2013

první půlka fajn a lehce drhnoucí (což byl taky důvod, proč jsem to před půl rokem odložil), ale druhá půlka už je vážně super. Skvěle atmosferické, zápletka ještě ne tak složitá a zloduch ještě docela normální . A na Harrym je vidět, že se s ním Nesbo teprve seznamoval, ovšem i tady je tenhle policajt sympaťák, co si nenechá srát na hlavu, ale když je mu nejhůř, tak navštíví v baru svého nejlepšího kámoše jménem Jim Beam.

4 13.08.2013

Řekl jsem si, že bych si mohl přečíst taky nějakou českou detektivku. Volba padla na Starožitnou smrt - jméno autora mi nic neříkalo, ale anotace zněla poměrně zajímavě, stejně jako název. Příběh mi přišel celkem fajn, hlavní hrdina se tváří sympaticky. Ale to je asi tak všechno. Vedlejší postavy jsou jen papírový figurky, co mají dva úkoly: 1) pokecat s hrdinou 2) hrdinovi pomoct, protože jsou jeho kámoši ještě z doby, kdy byl policajt a bez jejich pomoci by se ani nepoškrábal ani na zadku. To jsou ještě pořád věci, nad nimiž lze přimhouřit oči, jelikož se jedná o prvotinu. Nad čím ale přimhouřit oči nemůžu, je autorův otřesný styl, kvůli němuž se mi kniha zprotivila a četby jsem v půlce zanechal. Odpovědný redaktor nejspíš knížku viděl z pendolína - jinak by autorovi překopal idiotsky sestavený věty, vyškrtal všechny "mého" "svého", pro příběh zcela nedůležitou první stránku (kde hrdina chlastá pivo a cpe se velkou porcí žebírek ve své oblíbené restauraci) centimetry v popisech osob (kvůli tomu jsem měl místy pocit, že se jedná o technický popisy) a pro příběh nedůležité a nudné informace o různých lokacích, kde se příběh odehrává. Takže koho tady člověk musí podplatit, aby v dnešní době dostal českou detektivku na úrovni?

3 10.08.2013

Kříž byl slabší, ale Svatyně nezklamala. Parádní děj, psychologie hrdiny a místo kopance do rozkroku na konci, tentokrát přichází "smíření" Rozhodně spokojenost. Teď to jen nějak překlepat, než bude další díl.