sioux
komentáře u knih
Budoucnost (ne)práce
Filip Dřímalka
Pro mě zklamání. Doufal jsem, že se dozvím spoustu triků a tipů jak pracovat s AI a přitom to je hlavně kniha o motivaci ke změně a takových knih jsou tisíce. Některé věci nejsou špatné, ale kniha by mohla být kratší o 80%. Takový festival prázdných slov. Navíc je znát, že autor není zdatný v psaní, je to takové nezáživné, tuhé, bez šarmu a elegance, prostě upracované. Ale možná to psala AI:).
Určitě je autor marketingově velmi silný, také mě namotivoval si to koupit, což byla blbost
V zahradě zášti
Camilla Bruce
Paráda! Čtivé, zajímavé, přesvědčivé. Perfektně zpracované charaktery postav. Kdyby se to opravdu nestalo, tak bych si kladl otázku, jak jí to mohlo všechno tak projít a ta naivita těch mužů pro mě byla až neskutečná. Ale zde realita přebila fikci.
Planeta idiotů
Roman Bureš
Čtivé. Normálně tenhle žánr nečtu, takže nejsem kdovíjaký expert, ale tohle se dalo. Vadily mi tam jména současných vládních představitelů, rušilo mě to, ale to je víceméně maličkost.
Píšu to asi týden poté, co jsem to četl a už vůbec nevím o čem to bylo, takže čtivá kniha, kterou člověk jako já rychle zapomene.
Howgh!
Prsa a vajíčka
Mieko Kawakami
Neuvěřitelná kravina za neuvěřitelné peníze.
Koupil jsem si to, protože tam bylo napsáno, že to pro Murakamiho byla senzace roku nebo tak něco. Prvních 100 stran se tam řešilo, jak si zvětšit prsa u jedné dámy a u druhé dívky jak pracovat s vložkami a kam je dávat a tak podobně a pořád dokola. Pak jsem to zahodil. Fakt hrůza za 600 korun.
Beru to tak, že toto je doporučení pro pány, ženy a dívky a jiná pohlaví si tam možná něco najdou, ale já tam nic nenašel, aspoň tedy po prvních 100 stránkách, pak jsem to poslal do Reknih. Třeba si to čtenáře najde a já dostanu část peněz zpět.
Howgh!
Milá č. 18
Leon Uris
Leon Uris je mistr spisovatel. Milá č. 18 je skvělý román, výborný příběh s nádherně vypracovanými charaktery, založený na historických reáliích. Číst tuto knihu byl zážitek.
Andílek
Lucinda Berry
Totální psycho. Nedalo se od toho odtrhnout. Skvěle budovaná atmosféra. Málokdy se mi stane, že bych chtěl některé z hlavních postav "zavraždit", ale tak silné emoce nespravedlnosti, naivity a hlouposti ve mně ta kniha vyvolala. Bravo.
Drobné nesrovnalosti neřeším, děj a zápletka to převálcovaly.
V závěru už jsem jen přelítával řádky, abych to psycho ukončil.
Vrány
Petra Dvořáková
Dobře se to četlo. Bylo to napínavé, člověk se do hlavních postav mohl vžít a spoluprožívat to s hlavní hrdinkou. Škoda, že to nebylo psané také z pohledu táty/muže, to by mohlo být také zajímavé.
Jinak Petra Dvořáková má výborný styl psaní, který mě už zaujal v Chirurgovi a v Síti.
Mohlo to být i delší, autorka si mohla s příběhy dál pohrát.
Díky za kvalitní čtení.
Listopád
Alena Mornštajnová
Bolí mě to u srdce dát paní Mornštajnové jen tři hvězdy, protože celkově jsem její tvorbou naprosto unešen a i tady v "Listopadu" byly části, které to splňovaly, ale bohužel všechny pasáže, kde se nezabývala obyčejnými životy obyčejných lidí, což je její síla a tady nemá konkurenci, tak ty pasáže, ve kterých popisovala nové uspořádání komunistického světa mě neskutečně nudily. Byl to takový suchý popis Severní Koreje, myslím, že se mohla omezit na pár vět a ne tomu věnovat tolik prostoru.
Vládci luku
Conn Iggulden
Pro mě je toto vrchol historické prózy, stejně jako první díl. Autentické, drsné, atmosférické, skvělé bitvy, dobré zápletky, prostě geniální paráda. Škoda, že u nás nevyšly další díly, musel jsem je číst v originále.
Prosím víc takové prózy. Je pro mě těžké číst jiné historické romány, které by se těmto rovnaly. Série Válka růži a série o Ceasarovi od tohoto autora jsou také výborné, ale na sérii o Čingishánovi nic nemá.
Údolí
Bernard Minier
Nebavilo mě to. Začátek dobrý, ale pak se to někde ztratilo a začalo mě to nudit. S Minierem to mám tak na půl, půlka knih výborná, půlka slabá.
Švábi
Jo Nesbø
Mě to nebavilo. Nesba čtu až od jeho pozdějších knížek, ty rannější mně přijdou slabé, že se Nesbo ještě nevypracoval. Ale tuhle jsem zkusil, protože mám rád Thajsko a ok, Thajsko v knize bylo docela dobrý, ale mohlo ho tam být víc, ale samotný příběh byl nuda. Oproti posledním thrillerům Nesba s HH to byl slabej odvárek.
Jednotka
Don Winslow
Ježiš, vždyť tam není žádný děj. Aspoň tedy do cca 150 stránky, nějak už nemůžu dál. Pořád se tam něco popisuje, hlavně jak to tedy chodí při policejní práci, ale zatím žádný příběh. Jako psaní je super, takový drsný, hrubý, nečouhá z toho tolik americká politická korektnost, fakt je to psaní moc fajn a zábavné a autentické, ale to není na celou knihu. Ostatní tady píšou, že se to pak rozjede, ale já se k tomu pořád nemohu prokousat tou bažinou toho, jak v NY fungují poliši. Howgh!
V údolí lišek
Charlotte Link
Nedočteno, naprostý souhlas s komentářem právě přede mnou od Katerina Gabrie. Dobrý začátek, zajímavá zápletka, kvalitní psaní, ale napětí se brzy kdesi ztratilo a celé se to motalo v kruzích, pořád někdo o někom říkal, že je hrozný, ale nebyla tam žádná situace, která by tu hrůzu demonstrovala. Navíc mi přijde, že je to hodně "ženská" autorka , kde muži jsou tací, jak si je představují ženy a ne tací, jací opravdu jsou. Aspoň tedy z mého "mužského" pohledu. Ženy mě tam přišly mnohem uvěřitelnější než mužští hrdinové. Ó, jak mnohem lepší jsou v tomto směru některé české autorky, jako Petra Soukupová nebo Petra Dvořáková nebo Jakuba Katalpa nebo Hana Mornštajnová. Howgh.
Vlaštovka v bublině
Markéta Lukášková
Bylo to takové divné. Myšlenka nebyla špatná, ale psát o budoucnosti je vždy rizikové a tady autorka zjevně nestíhá v technologické představivosti, ona si jen představila některé dnešní věci a prodloužila je o pár let do budoucnosti. Poté, co tam adoptovali syrského migranta, jsem knihu zahodil.
Sharpův úder
Bernard Cornwell
Autor si drží svůj standard, čtivé, vtipné, dobré bojové scény, historické reálie. Jinak nádherná vazba knížky, když sundáte ten lesklý obal.
Příběhy Sharpa chce číst vždy a časovým odstupem mezi jednotlivými díly, protože to je na jedno brdo.
Vekslák
Pavel Frýbort
Částečně mě to bavilo a částečně mě to nudilo. Zábavné bylo si připomenout tu dobu, kterou jsem také zažil a že měla své kouzlo a svůj řád a že byla mnohem přehlednější než ta dnešní a i si dovolím říct, že byl menší bordel než dnes. A samozřejmě měla hodně chyb, ale to tady nemá cenu psát. Také tam byly dobré hlášky a cigoš byl prostě cigoš a ne nějaký ... já už vlastně ani nevím, jak se jim správně říká. A že chlap byl chlap a ženská byla ženská a ne jako dnes, kdy nikdo neví, jaký úchyl vlastně je. A hlavní hrdina byl celkem sympaťák. Co mě nudilo bylo, že to bylo pořád dokola, bez překvapení, nebylo tam žádné napětí, a že kdo měl peníze, tak je nakradl, bylo ta takové černobílé. Literární kvalita mizerná. Takže tak do půlky jsem to zvládnul jako takovou příjemnou nostalgii a pak už jsem to odložil. Howgh!
Jak žít dobrý život: Starověké umění stoické radosti
William Irvine
Velmi zajímavá kniha se spoustou tipů na to, jak žít život s klidem mysli a jak se co nejvíce přiblížit ke štěstí.
Umění být zdráv
Věra Keilová
Nezaujalo. Nudné, ploché, plavající po povrchu bez jakéhokoliv hlubšího vhledu a bez praktických tipů, jak co třeba změnit.
Hodinky od Ašera
Zuzana Dostálová
Zakoupil jsem, protože jsem četl úžasného "Soběstačného" a doufal, že to bude podobně kvalitní. O to větší to bylo zklamání, nudné, kostrbaté s mega nesympatickými postavami. Fakt nechápu, že toto napsala stejná autorka jako zmíněný "Soběstačný."
