Selket komentáře u knih

Spíš tři a půl hvězdičky. Hezký příběh, líbil se mi styl a atmosféra ročních období i čtyřicátých let, ale tak zhruba v půlce jsem si říkala: Kruci, kromě živelné katastrofy, teroristického útoku a incestu je tam snad každá dramatická situace, jakou lze vymyslet! Jakoby si autorka dělala nějaké bingo: Rakovina - mám, válka - mám, potrat - mám, cizoložství - mám... Podle mě se mohli dvě nebo tři úplně vynechat a na příběhu, který je sám o sobě dostatečně emocionální by tomu moc neubralo. Plus si nejsem úplně jistá úlohou Roberty, alespoň, co se většiny knihy týká. V anotaci je jí věnována polovina a tak jsem zpola očekávala nějaké dva rovnocenné příběhy, ovšem ona je tam jen jako nepříliš výtaný přívěšek a ve většině případů se mi zdálo, že jsou tam kapitoly s ní jen proto, aby natáhly napětí v Dorotheině příběhu. Taková promarněná příležitost...

2 08.07.2020

Kniha má hlavního tahouna a tím je atmosféra. Nejen co se týče popisovaného prostředí, ale hlavně samotné struktury. Nebála bych se tuhle knihu doporučit lidem, kteří se chystají na klasické autory a zatím nenašli odvahu, nebo se bojí, že to nebude jejich šálek kávy. Hrdinové (jejich charaktery) kopírují dilemata a vývoj postav z Maupassanta, Wildea, Zoly, Wellse a dalších. Díky tomu ale také kniha nepřináší nic nového a zapadá do průměru, škoda. Musím přiznat, že originálního Frankensteina jsem nečetla, ale po tomhle se do něj určitě brzy pustím.

02.07.2020

Bohužel musím zcela subjektivně konstatovat, že je trojka asi nejslabší ze série. Ano pořád si drží svůj standart, co se týká napínavosti, prostoru pro zamyšlení, bezprostřednosti. Ovšem oproti ostatním dílům má asi nejchudší děj, hlavně s porovnáním s dvojkou. Zvraty, které se tam odehrávají občas trochu vyšumí, nebo jsou postaveny na vachrlatých základech. Spolu s tím se mi moc nezdálo, že by Neuvel zvládl morální a iteligenční vyspělost Ektů. No a Eva...jí zřejmě není devatenáct, ale čerstvých šestnáct a nejspíš dost nezvládá vlastní dospívání. Její výbuchy typu: Nesnáším svoje rodiče a oni mě nechápou, mi dost lezly krkem. I tak musím hodnotit Akta Themis jako jednu z nejlepších sérií, co jsem četla a jestli Neuvel ještě něco zplodí, tak sem s tím!

2 25.06.2020

Jsem ze série opravdu nadšená (podotýkám, že nejsem vyloženě scifař), má to náboj, spád a přeci je tu dost místa na zamyšlení. Forma rozhovorů by mohla navodit dojem, že půjde o jakési odosobnění, ale například scéna v New Yorku mě doslova rozsekala - bylo to jako v nějakém psychedelickém snu. Určitě je tu i několik mínusů, jako je smrt mého oblíbence (ale to je samozřejmě můj problém), malý obsah děje (občas působí jako rozpracovaná povídka), opakování na konci bylo v rámci napětí strašně zdržující a epilog byl jako z jiného světa, ale jak je vidět na mém hodnocení, nic z toho mi to nezkazilo. Já to prostě beru všemi deseti jako zamilovaná - takové, jaké to je.

3 17.06.2020

Nejsem žádný scifař a nejsem si úplně jistá, zda by takového srdcaře kniha nadchla tak jako mě, ale za sebe musím napsat, že je to vážně skvélé a napínavé. Samotné čtení ve mně vyvolávalo asi podobné pocity, jako když sleduju nějaký seriál, u kterého jsem prvně vůbec neplánovala nějaký maraton, ale ve dvě ráno zjistím, že už netrpělivě očekávám další řadu. Tady mám naštěstí druhý díl hned po ruce. Kniha je vystavěná tak, abyste si kladli otázky, na které chcete znát odpovědi a text vám pár odpovědí dá, ale vystaví pár dalších. Autor tak spřádá takovou intrikářskou síť, stejně jako hlavní hrdina knihy (kterého jsem měla ze začátku tendence ignorovat, ale nakonec jsem si ho docela oblíbila). Děje vcelku nebylo moc, něco se dalo předvídat, ale mínusy jsem při čtení vážně nevnímala.

2 14.06.2020

Chtěla jsem si přečíst něco odpočinkového, něco u čeho sice budu vědět, jak to skončí, ale i tak se budu pubertálně uculovat a fandit hlavním hrdinům, ale ne. To se vážně nestalo. Tedy opravdu jsem věděla, jak to dopadne, ale to je asi tak všechno. Nina mě neuvěřitelně štvala, Sebastian otvíral kudlu v kapse. Jejich poruchy paměti a neujasněná osobnost by se možná hodila k hrdinům, kteří mají o deset a více let méně. Jediné, kvůli čemu jsem to nakonec dočetla, byla cukrárna sama. Nakousávala se tu jakási slavná minulost a postupné odhalování starého vzhledu se mi líbilo, ale i tohle vyšumělo do prázdna. A Ten Konec?! Ne, děkuji...

5 10.06.2020

Nuž, není to jednoduché čtení :-) Kniha má několik rovin a určitě jsem nezachytila všechny, takže to nechám na další přečtení. Je tu absurdně tragikomedický road trip za dokonalým místem k sebevraždě, vlnobití témat - od vousů, přes stromy až po Boha - které tvoří velice zajímavou básnickou rovinu, téměř jakoby chtěla dohonit i výklady haiku, filosofická linka, opěvování přírody a pomalosti na pozadí strohého frmolu moderního Japonska, které tam vždy zaskřípe, jakoby tam ani nepatřilo. Při čtení jsem si vybavila knihu Deštník pro tento den (kde má mimochodem hlavní hrdina taky dost divné povolání) a některé úseky mi připomněli Murakamiho. Mimochodem velice trefná obálka!

1 05.06.2020

(SPOILER) Asi prvních 150 stran to na mě působilo dojmem, že si ani autorka není moc jistá, jakou cestou se vlastně chce vydat. Bylo tu hrozné množství zásadních témat (rakovina, ztracený milenec z války, nezdravé vztahy, vězení vs nevina) versus styl, který se snažil působit lehce a nenuceně. Nakonec se ale rozhoupala pro klasickou klišovitou romanci (padouch s temnými pohnutkami, osudový hrdina s nečitelnými emocemi, hrdinka v nesnázích, která nachází sama sebe), ale to mi vůbec nevadilo. Ačkoliv jsem čekala něco ještě trochu lehčího, něco ve stylu Lásky přes internet (snad), tak tohle mi docela sedlo.

3 01.06.2020

Skvělé. Za mě nejlepší: Lesní lišky a poslední tři povídky. Povídky Kéž bychom tu byli taky a Temná zhouba, uzda smrti bych snesla klidně i v románové podobě. Doufám, že Paseka, která se do finského podivna už nejednou ponořila, někdy vydá také něco od těchto autorů. Strašně ráda bych si přečetla něco dalšího finskopodivného.

5 29.05.2020

Děj má strukturu HP, konkrétně čtvrtého dílu. Detaily jsou předvídatelné a nejlepší kamarád hlavní hrdinky není zcela rozhodnutý, jakou povahu tedy vlastně má...ALE TO JE ÚPLNĚ JEDNO! Protože tohle už tu dlouho nebylo a já takovéhle věci chci a chci a chci číst! Rozhodně potřebuju další díl, nejlíp do žíly :-D

1 04.05.2020

Hodně uspěchaný konec a halvní hrdinka je dost plochá osoba, ale jinak se to četlo vážně moc hezky. Námět je fantastický, lehce poťouchlý a já tohle fakt můžu.

1 25.04.2020

MItchell mi trochu připomíná impresionisty. Alespoň tedy po přečtení Hybatelů, Atlasu a Hodin. Téma je vlastně nepodstatné, jde vždy o sadu poutavých životních příběhů, nějakým způsobem propojenou, ovšem dojem je pokaždé trochu jiný a svým způsobem jedinečný. Mám to moc ráda, dá se to číst donekonečna! Mám neodbytný dojem, že v polovině autor trochu propadl sebemrskačství, ale i s tím jde o vážně skvělé čtení.

7 18.04.2020

V půlce mi přišlo, že už se autorka začíná opakovat - vždy jsem si mohla být jistá, že to nejdůležitější bude na konci kapitoly - trochu jsem se bála, že mě to ukolébá, ale nakonec se dalo vše zase do pohybu. Atmosféra byla skvělá a při jedné příležitosti mi dokonce dost zatuhlo, což už se mi u knihy nestalo léta. Je fakt, že některá propojení na konci mi přišla domyšlená na poslední chvíli, ale celkově musímuznat, že je to celkem chytrá hororová detektivka.

3 26.03.2020

Začátek mě strašně moc bavil a stránky mi ubíhaly ani nevím jak, ale konec byl dost přitažený za vlasy, možná, že kdyby byl v rámci uvěřitelnosti stejně jako začátek, pak bych nebyla tolik zklamaná.

14.03.2020

Postavy jsou vykresleny velice realisticky, vyprávění vtáhne do děje a ke konci hezky vygradováno vybranými událostmi. Příjde mi, že tím, které období ze života Mahlerové autorka vybrala, její románovou verzi určila pouze Mahlerovou přítomností a nic víc, to na mě působí poněkud depresivně. Nemůžu nesrovnat s nedávno čtenou Galou Dalí, která je pojatá z poněkud jiné strany a nevyhnula se ději postaveném na finančních záležitostech, jak to občas u biografických knih bývá. Mimochodem všimla jsem si (a není to problém jen téhle knihy), že v poslední době mají korekce dost problém rozlišovat slova Jeho a Svoje a nechávají je tam tak pitomě, že člověk občas ani neví, co tím chtěl autor vlastně říci.

3 09.03.2020

Taková hezká jednohubka se spoustou malých odkazů, které zaujmou i dospělé čtenáře. Vlastně jsem ani nečekala, že se mi to bude tolik líbit - první díly bývají vždycky trochu rozpačité. Trochu škoda, že jsou vedlejší postavy málo vykreslené na úkor světa kolem. Ten mi svojí náladou připomněl něco od Gaimana, nebo Knihu ztracených věcí, ovšem prvoplánově pro děti.

03.03.2020

Kniha podle mě nepřinesla nic moc nového. Stylem zapadne do poválečné tvorby, kterou se autorka rozhodla okořenit velice průměrnou duchařinou, té podle mě dost uškodilo to, že je zmíněna naplno už v anotaci. Občas autentická atmosféra mě ale moc nevytáhla z nudy, kterou knížka spojovala pár napínavých momentů. Hlavního hrdinu jsem z nějakého důvodu nemohla vystát, stejně jako neustálé opakování.

2 28.02.2020

Skvěle to ubíhá. Líbila se mi provázanost, lehký humor, autentičnost dialogů (kterou dost často u českých autorů postrádám) i závěrečné napínání. Ve středu knihy jsem si vzpomněla na Murakamiho a jeho Norské dřevo i zmiňovaný Afterdark. Určitě si od Cimy přečtu i další knihy, pokud je vydá.

7 18.02.2020

Knihu jsem si chtěla přečíst na základě dvou věcí: je to fantasy a část je psána ve druhé osobě. Dostala jsem ale mnohem, mnohem, mnohem víc! Dostala jsem úžasně vrstvený příběh se skvělými nápady a dobře poschovávanými sci-fi prvky (skoro bych si toho v půlce knihy nevšimla, kdybych nedávno nečetla Vesmír plný umění). Autorka pracuje se čtenářem tak, aby nebyl jen pouhým pozorovatelem, aby u knihy přemýšlel, doplňoval si a na základě toho chtěl vědět víc a víc. Souhlasím s názorem, že nejvíc připomíná Malaz, ale nespokojí se jen s jedním žánrem.
Jediné, co mě mrzelo, je, že se korektura občas trochu ztrácela ve sprvném použití přivlastňovacích zájmen, což mě vždycky trochu vykolejilo.

2 13.02.2020

Ze začátku jsem si říkala - jo dobrý, proč ne. Trochu Vašíček, křížený s Cusslerem a špetkou Dana Browna, docela jsem se těšila, co bude dál, ale pak... Nemá být thriller napínavý? Dva podivní ruští agenti, co si v Praze kupují Stalinovy slzy v matriošce, český agent, který je přes veškerou snahu opravdu jen obyčejný policista, unesený kluk, na kterém vám vůbec nezáleží, ostatně stejně jako na jakékoliv jiné postavě, protože příběh tady vypadá jako nějaké nepříliš pevné lepidlo, které má držet pohromadě ty hektolitry informací, které vám autoři lijí na hlavu při jakékoliv příležitosti (můj favorit je asi historie orientální deskové hry, včetně pravidel, když si de jeden z hrdinů koupit kebab). Vlastně mě nakonec ani nezajímalo, jak to skončí.

2 12.02.2020