Selket komentáře u knih

Každý večer dvě kapitolky, tak akorát na zapamatování. Jednoduché úkoly děti baví - alespoň ty moje.

1 22.07.2023

Moc se mi líbil příběh, nápady, obálka i spád. Kniha mi nejvíc připomněla Zlatý kompas, který je ovšem obsáhlejší a proto jsem se u něj také lépe napojila na hrdiny, tady je takových zvratů, postav, které zmizí během několika minut čtení a nejspíš nás má jejich ztráta bolet, ale na tyhle emoce tam není čas.
Co se týká násilí, ano, je ho tam víc, ale pořád mi to nepřijde tak hrozné (Kniha je myšlena pro děti od 12 let, a já v té době četla Malazskou knihu padlých a Cusslerovky...)

2 22.06.2023

Postavy mi nepřirostly k srdci, ani jedna, abych se přiznala, na druhou stranu včely - ty teď miluji snad ještě víc, než dřív!

4 11.06.2023

To, co se mi na knize líbilo, byla rozhodně atmosféra, která mrazí v duši, konec byl rouhodně vykreslený velice emocionálně. Vrstevnatost děje a postav (a zapomínání) byla sice taky z mé strany velice vítána, ovšem až do té doby, než bylo vše odhaleno - pro mně asi ve druhé třetině knihy - pak už jsem bohužel jen čekala, až to samé docvakne i postavám a ty si dávaly v záplavě zdlouhavých dialogů, které mi připomněly MacDonaldovi Snílky (z roku1858) víc než cokoliv jiného.

2 05.04.2023

Na to, že jsem koupila téměř náhodně, jsem velice spokojená. Slabší mi přišly asi jen dvě povídky, zbytek je buď nadprůměr a nebo jsem nadšená, ale myslím, že jde hlavně o osobní preference každého. Když máte načteno a nakoukáno, tak už vás povídky ničím nepřekvapí. Je tu předchůdce Vetřelce, Streanger Things, najdete tu podobnost se seriálem Archiv 81 a nebo knihou Druhá šance. Já se ovšem bavila. Nejvíc se mi líbili Sklepení v Yoh-Vombis, Otec, ta věc, Lístek do nebe a Oranžová je bolest, modrá šílenství (ta je za mě úplný top).

4 21.03.2023

Hlavní postavu psychiatra jsem autorce neuvěřila ani za zlatý prase, současná romance tam byla vsazená tak na sílu až to bolelo a zápletka nebyla žádná záhada, ačkoliv se to kniha snažila čtenáři vnutit. Na druhou stranu obě "umělcovy ženy" měly moc hezkou a propracovanou linku. Propojení všech časových linií bylo super a stejně tak celá linka z dávné minulosti. Takže dobrý průměr a stále mám za to, že Historička byla autorčina top top.

1 28.07.2022

A tohle se mi fakt líbilo. Propojenost, promyšlenost, podivnost. Vliv Murakamiho jsem viděla, hlavně v tom, že to bylo psané jakoby pro cizince, ale atmosférou bych to nejvíc připodobnila spíše k Jääskeläinenovi, konkrétně ke Dnu falešné kočky, ovšem URaNovA mělo mnohem lepší konec.

6 27.06.2022

Mé první setkání s Lovecraftem a...jaktože jsme se setkali až teď?! Pořád to nechápu. Až na občasnou rozvleklost to bylo všechno moc super. Skvělé nápady, které se dají vysledovat v pozdějších dílech jiných autorů, občas až trýznivě napínavé a navíc mi to lezlo do snů! :-)

3 16.06.2022

Z části životopis, z části diplomová práce, to vše s prvky reportáže - klidně bych si to dokázala představit i jako rubriku v National Geographic. Líbilo se mi to rozkouskování, které všemu dodávalo šmrnc a i když se to všechno mohlo zdát ze začátku poněkud neosobní, myslím, že to nakonec Doru vykreslilo docela uvěřitelně.

4 23.05.2022

Příběh byl fajn, ale přišlo mi, že měl tak šest konců. Byl prodlužovaný a místy utahaný, což dost zabíjelo atmosféru. Navíc mi přišlo, že jde prostě jen o dům, který měl prostě smůlu na obyvatele, než že by byl všeho příčinou, jak se nám snaží autorka se vší možnou vervou vnutit.

2 20.05.2022

Jedna z těch knih, které jsou geniálně jednoduché ve skryté složitosti.

8 15.05.2022

Příběh je fajn, připomíná trochu Dcery strážce majáku (které se mi líbili trochu víc) a taky Dům ozvěn (oproti němuž je tedy nahony lepší). Líbil se mi i ten mysteriózní nádech. To, co mi na téhle knize ale nesedlo byl určitě styl. Přišel mi velice strojený a mechanický, plus všechny pocity postav byly přehnaně zveličené. Když už byl někdo překvapený, tak rovnou civěl s otevřenou pusou, smutný - rovnou brečel, rozrušený - omdlel(a)... tyhle věci mě prostě rušily od čtení. No a duchové byly asi už trochu navíc...

1 25.04.2022

Nečekejte žádný uspořádaný chronologický životopis, spíš si s Vollardem sednete na kafe a on vám povypráví. Pobavila jsem se, trochu zase poučila a došla k názoru, že se Vollard narodil na všechny svoje nápady moc brzy.

1 21.04.2022

Tahle manga je určitě pro mladší čtenáře, ovšem ta kresba je úžasná! Nekolikrát jsem se vracela a prohlížela si ty detaily.

4 25.03.2022

Knihu jsem celou dobu vnímala spíše než jako životopis, jako román na motivy skutečných událostí, což ale ničemu neubírá a naopak přidává ještě punc uměleckého ducha, který knihou rovněž nenápadně prostupuje. Z příběhu dýchá jedinečná atmosféra, prolínání s kapitolami o Hvězdě je skvěle provázané s tím, co se děje na "scéně" životního příběhu hlavní postavy, krásně sestavené metafory podtrhují touhu po samotě, která občas dřímá v každém z nás.

7 23.03.2022

Tyhle béčkový soft duchařinky mě vlastně docela baví. Nejvíc mě na nich baví to, jak to baví autorku, protože všechno ostatní je vlastně docela průšvih (snad kromě závěrečného napínáku). Postavy se chovají nelogicky, jejich vztahy i charakteristiky jsou brány stylem: Koho to zajímá stejně jde o ten dům, zápletka je uspěchaná (rychle, rychle abyste viděli všechno VŠECHNO, co si autorka vymyslela), romantická linka? Opravdu? Ale jděte! Celkový styl...u té první knihy, co jsem četla, jsem si myslela, že je to překladem, ale asi ne... No a já si stejně zase přečtu další, že jo? Protože i když jsou to vlastně jen trochu sofistikovanější Stopy hrůzy, tak jsem zvědavá, co ještě Darcy vymyslí.

4 20.03.2022

Briggs tentokrát rozehrála detektivní pátrání, ve kterém si krásně rozestavěla figurky a rekvizity, aby to potom všechno hodila do koše a radši zavolala Branovi, aby to za ní dořešil...zdá se, že mě u Alfy a Omegy drží už jen ty cliffhangery...

4 09.03.2022

Hezké obrázky, spousty prostoru pro fantazii. Svoje si tu najdou jak holky tak kluci. Obsahuje i pár hledacích hádanek.

1 03.03.2022

Tohle mě vážně bavilo číst. Skvělý jazyk, přimíchané odkazy na mytologii to celé ořivilo. Ve třičtvrtině to sice trochu lapá po dechu, ale velice oceňuji, že to netrpí takovým tím vysvětlovacím syndromem prvních dílů.

3 27.02.2022

No, tohle pro mě šlo opravdu z kopce. Kdyby vše zůstalo v rámci absurdní tragédie jako na začátku, tak bych to brala všema deseti. Ale zhruba za polovinou se to začalo lámat až se to zlomilo a i když se to konec pokusil slepit... Je to krásně napsaná tragédie, ve které se spousta ženských postav rozhodla dobrovolně trpět.

1 11.02.2022