Selket

Příspěvky

Zloději labutíZloději labutíElizabeth Kostova

Hlavní postavu psychiatra jsem autorce neuvěřila ani za zlatý prase, současná romance tam byla vsazená tak na sílu až to bolelo a zápletka nebyla žádná záhada, ačkoliv se to kniha snažila čtenáři vnutit. Na druhou stranu obě "umělcovy ženy" měly moc hezkou a propracovanou linku. Propojení všech časových linií bylo super a stejně tak celá linka z dávné minulosti. Takže dobrý průměr a stále mám za to, že Historička byla autorčina top top.

28. července


URaNovAURaNovALenka Elbe

A tohle se mi fakt líbilo. Propojenost, promyšlenost, podivnost. Vliv Murakamiho jsem viděla, hlavně v tom, že to bylo psané jakoby pro cizince, ale atmosférou bych to nejvíc připodobnila spíše k Jääskeläinenovi, konkrétně ke Dnu falešné kočky, ovšem URaNovA mělo mnohem lepší konec.

27. června


Barva z kosmuBarva z kosmuHoward Phillips Lovecraft

Mé první setkání s Lovecraftem a...jaktože jsme se setkali až teď?! Pořád to nechápu. Až na občasnou rozvleklost to bylo všechno moc super. Skvělé nápady, které se dají vysledovat v pozdějších dílech jiných autorů, občas až trýznivě napínavé a navíc mi to lezlo do snů! :-)

16. června


Zápisník Dory MaarovéZápisník Dory MaarovéBrigitte Benkemoun

Z části životopis, z části diplomová práce, to vše s prvky reportáže - klidně bych si to dokázala představit i jako rubriku v National Geographic. Líbilo se mi to rozkouskování, které všemu dodávalo šmrnc a i když se to všechno mohlo zdát ze začátku poněkud neosobní, myslím, že to nakonec Doru vykreslilo docela uvěřitelně.

23. května


Dům plný temnotyDům plný temnotyD. M. Pulley

Příběh byl fajn, ale přišlo mi, že měl tak šest konců. Byl prodlužovaný a místy utahaný, což dost zabíjelo atmosféru. Navíc mi přišlo, že jde prostě jen o dům, který měl prostě smůlu na obyvatele, než že by byl všeho příčinou, jak se nám snaží autorka se vší možnou vervou vnutit.

20. května


Staré odrůdyStaré odrůdyEwald Arenz

Jedna z těch knih, které jsou geniálně jednoduché ve skryté složitosti.

15. května


Dcery jezeraDcery jezeraWendy Webb

Příběh je fajn, připomíná trochu Dcery strážce majáku (které se mi líbili trochu víc) a taky Dům ozvěn (oproti němuž je tedy nahony lepší). Líbil se mi i ten mysteriózní nádech. To, co mi na téhle knize ale nesedlo byl určitě styl. Přišel mi velice strojený a mechanický, plus všechny pocity postav byly přehnaně zveličené. Když už byl někdo překvapený, tak rovnou civěl s otevřenou pusou, smutný - rovnou brečel, rozrušený - omdlel(a)... tyhle věci mě prostě rušily od čtení. No a duchové byly asi už trochu navíc...

25. dubna


Vzpomínky obchodníka s obrazyVzpomínky obchodníka s obrazyAmbroise Vollard

Nečekejte žádný uspořádaný chronologický životopis, spíš si s Vollardem sednete na kafe a on vám povypráví. Pobavila jsem se, trochu zase poučila a došla k názoru, že se Vollard narodil na všechny svoje nápady moc brzy.

21. dubna


Ateliér špičatých klobouků 1Ateliér špičatých klobouků 1Kamome Širahama

Tahle manga je určitě pro mladší čtenáře, ovšem ta kresba je úžasná! Nekolikrát jsem se vracela a prohlížela si ty detaily.

25. března


Ptačí domekPtačí domekEva Meijer

Knihu jsem celou dobu vnímala spíše než jako životopis, jako román na motivy skutečných událostí, což ale ničemu neubírá a naopak přidává ještě punc uměleckého ducha, který knihou rovněž nenápadně prostupuje. Z příběhu dýchá jedinečná atmosféra, prolínání s kapitolami o Hvězdě je skvěle provázané s tím, co se děje na "scéně" životního příběhu hlavní postavy, krásně sestavené metafory podtrhují touhu po samotě, která občas dřímá v každém z nás.

23. března


Přízraky domu CarrowůPřízraky domu CarrowůDarcy Coates

Tyhle béčkový soft duchařinky mě vlastně docela baví. Nejvíc mě na nich baví to, jak to baví autorku, protože všechno ostatní je vlastně docela průšvih (snad kromě závěrečného napínáku). Postavy se chovají nelogicky, jejich vztahy i charakteristiky jsou brány stylem: Koho to zajímá stejně jde o ten dům, zápletka je uspěchaná (rychle, rychle abyste viděli všechno VŠECHNO, co si autorka vymyslela), romantická linka? Opravdu? Ale jděte! Celkový styl...u té první knihy, co jsem četla, jsem si myslela, že je to překladem, ale asi ne... No a já si stejně zase přečtu další, že jo? Protože i když jsou to vlastně jen trochu sofistikovanější Stopy hrůzy, tak jsem zvědavá, co ještě Darcy vymyslí.

20. března


Divoký symbolDivoký symbolPatricia Briggs

Briggs tentokrát rozehrála detektivní pátrání, ve kterém si krásně rozestavěla figurky a rekvizity, aby to potom všechno hodila do koše a radši zavolala Branovi, aby to za ní dořešil...zdá se, že mě u Alfy a Omegy drží už jen ty cliffhangery...

09. března


Na dobrou noc - Velká knížka pro malé vypravěčeNa dobrou noc - Velká knížka pro malé vypravěčeAlexandra Helm

Hezké obrázky, spousty prostoru pro fantazii. Svoje si tu najdou jak holky tak kluci. Obsahuje i pár hledacích hádanek.

03. března


Krev je můj chlebaKrev je můj chlebaLaird Barron

Tohle mě vážně bavilo číst. Skvělý jazyk, přimíchané odkazy na mytologii to celé ořivilo. Ve třičtvrtině to sice trochu lapá po dechu, ale velice oceňuji, že to netrpí takovým tím vysvětlovacím syndromem prvních dílů.

27. února


Podivuhodné a krásné soužení Avy LavenderPodivuhodné a krásné soužení Avy LavenderLeslye Walton

No, tohle pro mě šlo opravdu z kopce. Kdyby vše zůstalo v rámci absurdní tragédie jako na začátku, tak bych to brala všema deseti. Ale zhruba za polovinou se to začalo lámat až se to zlomilo a i když se to konec pokusil slepit... Je to krásně napsaná tragédie, ve které se spousta ženských postav rozhodla dobrovolně trpět.

11. února


To je on! O té, co si říkala ToyenTo je on! O té, co si říkala ToyenMilena Štráfeldová

Nejdřív jsem se bála, že to bude beletrizovaný životopis ve stylu dlouhé diplomové práce, jako to bylo např v Dámě ve zlatém, ale ne. Je to velmi čtivě napsaný životopis s dobře rozlišitelnými spekulačními pasážemi, jen tak úplně není o Toyen, spíše o umělecké scéně meziválečných let, kde Toyen hraje jednu z hlavních rolí. Moc se mi líbili snové vsuvky, kdy "ta druhá" konfrontuje aktéry s tím co napasala. Absenci obrazové přílohy nekomentuji, protože to je teď vcelku běžné...

08. února


Dům vzpomínekDům vzpomínekBarbara Wood

Bývaly doby, kdy jsem měla Barborku docela ráda. Dokonce mám doma i pár jejích exemplářů, ale jak jde čas, tak mě nějak přestává to nekonečné omýlání ničeho pořád dokola, jen aby se prodloužil jeden dobrá nápad, bavit...

21. ledna


PiranesiPiranesiSusanna Clarke

Nejlepší je o téhle knize vědět opravdu jen to, co je v anotaci. Autorka tu znovu (ostatně jako ve Strangeovi a Norellovi) rozehrává takový poklidný balet slov a "všední" magie. Skvělé popisy prostředí i propracovanost hlavní postavy a do toho drobné střípky něčeho, co by člověk spíš očekával ve sci-fi. Za mě jen jediná výtka - bylo to moc krátké!!

18. ledna


Pohyblivé obrázky (limitovaná sběratelská edice)Pohyblivé obrázky (limitovaná sběratelská edice)Terry Pratchett

Pratchettovky jsou pro mě vždycky jako návrat domů. Čím víc knih jsem od Pratchetta přečetla, tím víc se k nim chci potom vracet. Pohyblivé obrázky jsem neznala, jaksi zapadla mezi ostatními, a to byla trochu škoda. Strašně miluju ty parodické překrouceniny, historické přesahy, popkulturní narážky, které ten, který ví, rychle odhalí a směje se vlastně dřív, než je dokončena myšlenka gagu (zpívání v dešti mě vážně dostalo) a hlavně mám strašně ráda to, jak Pratchett vždy vezme něco pro náš svět téměř důvěrně známého, naroubuje to do světa svého (tolik živoucího) a s pobavením sleduje, jak se s tím jeho obyvatelé popasují.
Za Pohyblivé obrázky bych dala 4 a půl hvězdy, snad jen kvůli tomu, že mi přišlo, že vyprávění za polovinou lehce ztrácelo dech.

09. ledna


Stopa bleskuStopa bleskuRebecca Roanhorse

Mohla by to být každá druhá urban fantasy, ale není. Má v sobě něco, co mi u ostatních chybí - možná je to právě to koření v podobě postapo světa, možná hra s rolemi, nebo neokoukaná indiánská mytologie (kterou znám z rychlíku i z Mercy)...každopádně je to první díl (předpokládám) a ty bývají trochu slabší, přeci jen se musíme seznámit se vším novým a to trochu ubírá na spádu příběhu. Jestli se někdy objeví další, vrhnu se na něj!

02. ledna


VetešníkVetešníkJess Kidd

Začíná to tak hravě a končí to tak smutně... Skvělé slovní obraty, příběh také nebyl špatný, ale jakoby v něm něco chybělo. Pokud bylo záměrem, že si ani čtenář nemá být jistý tím, zda se všechno v knize odehrává doopravdy, nebo jde jen o spekulace a bujnou fantazii, pak bych možná dokázala přidat ještě jednu hvězdu, ale závěr ve mě tohle nepodpořil, spíš jsem měla pocit, že to celé vzniklo nějakou náhodou a ve skutečnosti měla být kniha jen jedna z dalších nadpřirozených detektivek...

08.12.2021


MúzaMúzaJessie Burton

Já jsem rozhodně nadšená. Spousta paralel v textu, velice čtivý a dramatický příběh. Moc se mi líbilo, jak autorka vystihla chování hrdinů, včetně zasazení do jejich časových období. Navíc atmosféra, která už od začátku budovala napětí v pozadí všech událostí mě zaujala natolik, že jsem dokázala skousnout i fakt, že Olive malovala v noci (V NOCI! Už jste někdy ve světle obyčejné žárovky a nebo plamenů rozpoznávaly jednotlivé barvy? Kdyby byla zastáncem poněkud monochromatického kubismu, tak neřeknu, ale několikrát bylo v knize zmíněno, že kladla důraz na barvy... Pochybuji, že ve 36 roce sehnala žárovku s bílým světlem...)

20.11.2021


KaziměstiKaziměstiMartin Bečan

Skvěle to ubíhá, fantazie je nesmírná. Jakoby Miéville a Ajvaz měli dítě, jen si tolik nelibuje ve špíně a míň se kamarádí s Dalím. Musím ale říct, že se mi víc líbilo když se vše jen naznačovalo, jakmile začal autor polopatycky vysvětlovat, nějak pro mě všechno ztratilo kouzlo. Klidně bych snesla protáhlejší vyprávění.

12.11.2021


Ashley BellováAshley BellováDean Koontz

Tuhle knihu jsem dostala jako dárek za nákup a docela mě zaujalo to rozporuplné hodnocení. Líbil se mi námět, líbil se mi styl, ale co mi vadilo, bylo to nekonečné protahování na konci, kdy je třeba jedna celá kapitola v podstatě jen rekapitulace toho, co už se stalo, co už si hlavní hrdinka myslela a jak to cítila...

12.11.2021


Dcery strážce majákuDcery strážce majákuJean E. Pendziwol

Příjemně ubíhající rodinné drama. Zaujaly mě podmanivé popisy prostředí, které jsou neuvěřitelně přesné a umělecké zároveň. Vytvářejí moc hezkou tajmnou atmosféru. Chemie mezi hlavními vypravěčkami funguje, i když tu převažuje spíš pohled do minulosti. Ten tady co stránku odhaluje nové detaily celého rozuzlení a já jsem se ani na okamžik nezačala nudit.
Jediné, co mi téměř zanedbatelně vadilo, byla místy až přehnaná plačtivost v ději, v tomhle mi asi víc vyhovoval německý stoismus v knize O spánku a mizení, která je Dcerám majáku v náladě docela podobná.

25.10.2021


StalloStalloStefan Spjut

No tak vida i Švédi mají své podivno! Není sice až tak podivné, ale mě se to líbilo.

20.10.2021


PistolníkPistolníkStephen King

Pokud je Pán prstenů o putování na počátku lidského věku, pak Temná věž je o putování na jeho úplném konci. Alespoň tak na mě počátek tohoto díla působí. Ano, není to typický King a ne, vůbec mi to nevadí!

14.10.2021


ZtraceniZtraceniAnita Frank

Je to velice soft duchařská detektivka, horor rozhodně ne. Líbila se mi hlavní hrdinka, i když mohla být cyničtější, líbila se mi atmosféra i děj, jehož kostru jsem sice odhalila vcelku brzy, ale postupně odkrývané detaily mě nepřestávaly překvapovat. Co mi ale vážně, vážně vadilo bylo až nesmyslně cílené protahování děje, opakování situací i obměny stejných frází. Tak mě napadlo, jestli není autorka placená od slova... Dala bych tak tři a třičtvrtě hvězdy.

28.09.2021


Dívka ve věžiDívka ve věžiKatherine Arden

Dobrý spád, ale tentokrát mi Vasja přišla nějaká "okouzlená". Nevím...v prvním díle byla jednoznačně nejchytřejší osobou v knize (ačkoliv se jí ostatní postavy snažily dehonestovat svými poznámkami o divokosti a nezralosti), zatímco tady jakoby udělala krok zpět.
Navíc jsem se nemohla zbavit dojmu, že je tu ten díl jen proto, aby tu byl.
Uvidím, co mi přinese trojka...

21.09.2021


Malér EyrováMalér EyrováJasper Fforde

Taková parádní šílenost! Jemný humor a literární easter eggs. Jediné co mi trochu vadilo byla forma vyprávění, ta je v první osobě, ovšem tato první osoba vypráví i o věcech, u kterých nebyla přítomná.

21.09.2021


1 ...