salamandrina komentáře u knih
Její styl mi sedí a hlavně mi sedí její témata. Postupně zanikající starý život na vesnici, kašlání na tradice, přírodu, individualizace, zároveň ale si starou dobu neidealizuje. Mě to ale tak jako tak dojímá.
Ale jo, tohle číst neublíží. I když už nejste úplný začátečník. Ale chystám se na whole30 a jako motivace kniha dobrá. Jen v českém prostředí jsou někdy rady úsměvné (viz jak komunikovat s rodinou a kolegy).
Nedočetla. Zkusila jsem obligátních 50 stran a prostě je mi to celý děsně nesympatický. A to mám magický realismus a podivno ráda.
Nádherný příběh, kde se prolíná islám s křesťanstvím. Pohádky a příběhy, podivná láska, spiritualita, ale taky vtip a humor. Úžasný ilustrace. Prostě strašně krásný a dokonale vymyšlený prolínání několika světů.
No tak to bylo docela zklamání. Prakticky by se to vše dalo shrnout do cca 20 stran a stačilo by to. Vtipný je, jak autorka na začátku píše, že tyhlety knihy jsou vlastně často jen výčet příkladů úspěchů jiných lidí, a že ona to dělat nehodlá, načež následuje 150 stran příkladů a vyjmenování osobností, co se změnili. V rámi toho, že se jedná o vědkyni, psycholožku, přijde mi na škodu, že to vlastně není víc odborný. Možná by to knize prospělo.
Určitě je nicméně tahle kniha zajímavá pro rodiče. Kapitola o dětech a jak je vychovávat je podle mě hodně inspirativní. Jinak se v ní ale nedozvíte nic, co rozumný člověk už neví: tedy, že oprávněná kritika se má přijmout a poučit se z ní, stejně tak z chyb a životních kolapsů.
Překousání se prvním dílem stálo za to... druhý je už slušná jízda!
Po slabších předchozích dvou dílech, opět skvělý. Asi i pro to, že tam je skvělý ten přerod z puberťáka v toho Karla Oveho, kterým byl v 1 a 2. Můj boj je prostě strašně chytlavej pohled do soukromí jednoho chlapa.
Zajímavý komiks, chvílemi úsměvný. Nevím, jestli se to dá takhle hodnotit, ale mě tam byli strašně nesympatický ty hlavní postavy. Hlavně otec. Ale člověk se dost dozví.
Tuhle knihu jsem četla asi pětkrát a i když v dospělosti mě postavy Kateřiny a Heathcliffa lehce iritovaly svým jednáním (čte se to jinak v 15letech, kdy je jeden ještě patetickej romantik a jinak v 36, kdy už máte nějaký životní postoj), musím říct, že je to moje nejmilovanější kniha a bude mě pořád dojímat.
(SPOILER) Tak tohle jsem vůbec nepobrala. Jednak jsem nějak asi nepochopila příběh, závěr jsem vůbec nepobrala, resp. jestli to mělo být nějaké velké odhalení, tak co to jako bylo? Jinak to je prostě příběh o divný holce, co špehuje za války divný lidi, prapodivně se zamiluje do člověka, který je totální kretén a ke konci navíc se odhalí, že je gay. Je tam několik vražd, několik záměn, jeden špehuje pro toho, druhej pro toho, oba dva špehují zase spolu. Hrdinka si pořád něco pro sebe mumlá, je emocionálně chladná. No, jestli tenhle popis vypadá zmateně, tak si umíte představit, jaká kniha je. Nudná, zmatená, nemůže se rozhodnout, kterým směrem jít. Škoda. Předchozí knihy Atkinsové si mi fakt líbily, ale tohle bylo fakt zklamání.
Zajímavý popis jednoho vztahu. Podle me by tomu pribehu prospelo, kdyby byl kratsi, ale jinak super.
Tohle bylo trochu zklamání. Hezký ilustrace, ale ten příběh nepříběh, který zdá se bude pokračovat je takovej nijakej. Tajemnej, ale vlastně nezajímavě.
Ježiš to bylo super! Koupila jsem to jako dárek pro dceru kamarádky a teď budu mít problém jí to dát! :)
Oproti jejímu Jezeru, mě tahle něžná kniha fakt překvapila a chytla.
Jako vlastně mě to bavilo. Ve chvíli, kdy jsem si zvykla na to, že vlastně to nemá nějaký jeden příběh, který by směřoval k nějakému finále, ale že se jedná spíš o takový knižní seriál, tak dobrý. Podle mě by to bylo zajímavý zfilmovat. Takovej novej Star Trek. Nicméně i když to bylo milé a příjemné, tak nějak vůbec nemám potřebu číst druhý díl. Možná někdy, až nebudu vědět co by...
Druhý díl možná trochu slabší, ale spíš to bylo tím, že čtenář už není tak fascinován autorovým stylem. Ty fatalistický věty jsou dokonce někdy fakt protivný a podle mě už to trochu přehání. Tak jako tak se to četlo dobře a uteklo to jako voda. Doufám ale že si to Backmann nepokazí nějakým třetím dílem. To už by bylo fakt moc.
Myšlenky, mikro příběhy, okamžiky. Až na těžkopádný začátek, velmi zajímavý čtení, nutící mě si víc všímat okolí, víc psát, nebát se maličkostí i velkých témat.