saez komentáře u knih
To zase byla jízda. Hunter jako neprůstřelnej Janek se svým bystrým mozkem, Garcia a všichni technici mu zdatně sekunduje... Já si to užila.
Mrzí mě však autorova ztráta a těší mě, že navzdory osudu píši dál a samozřejmě skvěle. Těším se na další případy.
Tak to bylo zase seversky drsný. Čekala jsem všechno, ale vlastně to nakonec chápu. Krev není voda. Jen jsem si tak říkala, že by bylo lepší, kdyby do auta nasedli všichni a vyjeli ke Kozí zatáčce.
Každý má svoje "okamžiky štěstí", ale dokáže si je skutečně uvědomit?
Hartl je vypravěč příběhů. Těch se šťastným koncem i těch méně šťastných. Kniha zdánlivě o ničem a přece o něčem. Každý si vybere to své.
Strhující závěr trilogie, bitvy se mi hlavě odehrávaly jako živé, místy jsem nedýchala napětím a bolest těch dvou byla chvíli i mou bolestí. Na konci zbyl smutek, ale i naděje. Kéž bychom věděli, jak se jejich životy odvíjeli dále. Můžeme jen domýšlet.
Tak to byl masakr. Nevěděla jsem dne ani hodiny, napětí se dalo krájet a ten konec....To snad ani nebylo fantasy, ale normální hororovej krvák. Okamžitě jdu číst další díl a doufám, že bude hepáč.
Mám ráda fantasy a tenhle příběh byl vstupem do dalšího zajímavého světa, kde stálo za to pobýt a rozhlédnout se. Další díl už na mě čeká.
Až mě mrazí, jakou má autor představivost. Předestírá etické, morální i bytostně lidské otázky. Na jakou stranu byste se přiklonili? Být to vaše dítě, jak byste se rozhodli? A jak byste nesli následky? A co vaše svědomí?
Řadím autora mezi oblíbené. Líbí se mi, že nutí k přemýšlení.
Wow. To bylo první na co jsem se po přečtení zmohla. Prvotina Karin Lednické je skvostná. Děj plyne a nutí vás číst dál a dál. Hltáte osudy lidí z kousku země, kde se všechno, chtě nechtě, točí kolem "ďury". Autorka provedla kvalitní výzkum a do knihy ho vtiskla tak atraktivním způsobem, že nutně musí poučit i antimilovníky historie. Netrpělivě očekávám dalším knihu a doufám, že bude stejně úžasná.
Zajímavý námět. Občas jsem se v postavách trochu ztrácela, občas děj kulhal, ale ve výsledku to byla oddychovka. Což je přesně to, co jsem od knihy očekávala.
Tak jsem zase zhltla celou sérii. Potřebovala bych toho ale mnohem mnohem víc :-(
Za mě pořád prima oddech. I když akcí se nešetří a emocemi také ne.
Ano, sežeru celou sérii najednou. Doba covidová je doba covidová. A s vlkodlaky lépe ubíhá :-)
Prima oddechovka, jako vždy. Už v tom zase lítám, zase mezi vlkodlaky, upíry, fae....:-)
Taková milá a odpočinková kniha. Trochu napětí, trochu romantiky....autorka je zárukou, že mi vždycky spolehlivě vypne přetížený mozek a navodí klid a pohodu.
Je to konec? Není to konec? Nějak jsem si tu bandu modrých dětí a jejich nemodrých přátel oblíbila.
Sen si vybírá snílka... Někdy je to sen lítací, sen o vzdálených světech, někdy sen hrůzyplný a někdy modrý.
Musím konstatovat, že autorka to měla skvěle promyšlené. Konec mě zdrtil, nejen obsahem, ale i náhlostí ukončení. Netušila jsem, že má kniha druhý díl. Snad bude k hrdinům milosrdnější.
Některé povídky byly úžasné (za mě tedy bodoval Renčín), jiné méně úžasné a jiné ploché. Radost mi kniha udělala jen napůl.
Chvíli jsem byla zmatená, ale protože je to Backman, vydržela jsem a dobře udělala. Ten konec. To milé rozuzlení. Ten lidský příběh za každým příběhem. Ty prosté a přitom tak důležité myšlenky. Že s dětskou rukou v dlani, jste nejdůležitější na světě. Že láska neumře, když umře milovaná osoba. Že každý bojuje ve své vlastní bitvě, o které ostatní nemusí mít ani tušení. Že v šatně se dá kouřit, když je v ní ventilace :-)
Nic se ti nesmí stát.
Ne, co to povídám.
Vše se ti musí stát.
A musí to být zázrak sám.
Jakože cože? Z tohohle dílu jsem dost vytřeštěná. Chápu, že další pokračování nebude a zřejmě se to ani nenatočí.
Nicméně, četlo se to dobře.