RyonMathrin komentáře u knih

Tohle bylo příjemné překvapení. Podle mne se jedná o zajímavý koktejl namíchaný z dobrých ingrediencí. Očekávatelných, ale pěkně nadávkovaných. Kousek filmu tu, prvek z počítačové hry támhle (možná to byl jen dojem, ale ten Mass Effect jsem v tom prostě cítil) a výsledkem je fungující, ladící celek.
Sci-fi v pravém významu "fikce na vědeckém základě". Nebo alespoň se tak tvářící - nápady v knize vypadaly úžasně, ale jejich teoretický podklad nejsem schopen posoudit. Vše ale působilo docela uvěřitelně. Techických nápadů zde bylo více a autor z nich poměrně dobře těžil (měl je promyšlené). Překryvy, Markovův pohon... i samotný artefakt. Provázanost a vytvoření "nočních můr" velice zajímavé, hrdinka tím pádem získává na komplexnosti a není jen zachránkyní. Co se týče napínavosti, knihu jsem přečetl již za cca 2 dny, takže to taky o něčem vypovídá.
Paoliniho grafomanství mohlo na můj vkus ještě trochu přidat plyn, některé světy působily velice zajímavě, ovšem asi by to bylo na úkor spádu příběhu.
Za mě 4,5, velice dobrý čtenářský zážitek.

20 28.07.2021

Znovu čteno po 20 letech. Opět doporučuji jako všechny knihy Sira Terryho. Skvělý náhled na upíry. Bábi opět v hlavní roli, ale zbylé čarodějky samozřejmě výtečně sekundují. Třeskutý humor se jako vždy střídá s morálními úvahami a občas nahlédnete do neskutečně hluboké a mrazivé propasti.
Můj oblíbenec Igor, muž mnoha částí, a jeho pes Přešívka - ty bhrostě nejde nhemilovat.
Několik lehoučkých spoilerů/připomenutí:
- "Samovolné" shromáždění Oggů:
"... Ale to byla vůle lidu!"
"No, oni ale občas zapomenou, jaká ta jejich vůle je."
- lávka, která není, čím se zdá
- nápad s Fénixem
- MacFíglové (a jejich dialekt) - třešnička na dortu

26 14.07.2021

Paráda. Na jednu stranu 3*, na druhou 5*. V knize je toho tolik : láska, válka, generační konflikty, pohádky... Tragikomedie nebo komická tragédie, jako život sám. Odlišnost charakterů postav, které Elsa zná nebo potkává a propojení jejich životních příběhů tvoří podstatnou část knihy. Spojení s pohádkou je famózní nápad. Skoro to dává dílu punc "kniha pro děti". Inu, ale spíše radši jen pro ty "na svůj věk vyspělé".
Backmanův styl mi sedne.
Vynikající čtenářský zážitek.
Na závěr pár výňatků - zvlášť to poslední je dnes velice aktuální.

"Je mnohem těžší se hádat, když má člověk před sebou čerstvé koláčky."

"Ty by ses pohádala i sama v prázdné místnosti."
"A napadlo tě vůbec, že by si mohla začít ta místnost?"

"Řekli jí, že nesmí dělat doktorku, protože je holka?"
" Říkali jí, že nesmí dělat různý  věci, z nejrůznějších pitomejch důvodů, ale ona to stejně vždycky rozhodla po svém. Pár let předtím, než se narodila, neměly ženský právo ani chodit k volbám, a teďka zatraceně volej'. Někdy se prostě musíš postavit těm pitomcům, co se ti snaží nabulíkovat co smíš a co nesmíš. Prostě si to udělat po svým. "

27 15.06.2021

Tohle byla pecka. Asi jsem toho přečetl celkově málo, ale jen u tohoto díla jsem zažil exponenciální nárůst čtivosti/napínavosti. Prvních cca 100 stránek jsem chtěl hodnotit 2-3 hvězdy, začátek byl příliš pozvolný. Lekačka s trezorem podle mne zbytečná, ale budiž, napínavé to bylo. Pečlivě dávkované informace o zmizeních postupně přitápěly pod kotlem, 3-4*. Teprve poslední asi třetina knihy nastartovala ten pravý drajv, který byl ještě umocněn na 200 až 400% - 5*. Ke konci jsem se nemohl odtrhnout od knihy a některé záležitosti reality všedního dne musely stranou, dokud jsem nedočetl. Závěr byl jednoduše strhující.
S přihlédnutím k tomu, že jde o knihu na základě skutečných událostí, si jednoznačně zaslouží plný počet. Mé subjektivní hodnocení se opírá o opravdu pomalý začátek a také vedle svých srdcových 5* knih nutně musím ubrat.
Je to opravdu dobré a dobře napsané. Pokud byly postavy vymyšlené, jsou jejich charaktery skvěle protikladně vybrány a napsány. Jestli je to spíše podle skutečnosti, pak to ukazuje na fenomén "tohle se muselo stát, to nevymyslíš."
Téma zmizení i jiných záhadných jevů v přírodě je popsána (a podložena) stovkami autorů na tisícovkách stránek, takže tohle je jen další střípek do mozaiky (mimo jiné chci sehnat publikaci 'Missing 411' od Paulidese).
"Ticho s očami..."
"Dvanáctková soustava, kde 12 je jako 10..."
SUPER.
Až zase budeme moci normálně cestovat, určitě opět zavítám na krásné Slovensko. A podívám se na ty hory. Zdálky. A pak i trochu blíž, ale maximálně tak z půl kilometru...

36 26.05.2021

Půjčím si úryvek z anotace, protože mi přijde velmi výstižný: "Umění vypravěče a smysl pro humor a vtip dodaly tomuto poutavému příběhu kouzlo jedinečnosti, které ze svého půvabu nic neztratilo."
Alchymický začátek mne ke knize naprosto přikoval. Později je alchymie o dost méně, ale o to více je napínavých dobrodružství a zmíněného humoru.
Styl psaní jsem si vychutnával. Starší jazyk s přechodníky dnes už moc není k vidění, ale také díky němu získává kniha své kouzlo. A ještě musím zmínit vynikající přísadu - jazykové hříčky a občas přímé řeči v italštině a francouzštině. Skvělý celek i detaily.
Doporučuji a jdu na druhý díl.

35 11.01.2021

Předně jeden detail - hodí se do letošní čtenářské výzvy (kniha s názvem na obálce červenou barvou). A i kdyby jste již měli tuto položku výzvy odškrtnutou, stojí za to přečíst i "jen tak".
Bylo to vynikající. Napínavé, vtipné, drsné. Dospělé a jako ze života. Opravdu se mi líbil ten styl. A vtipná přirovnání... Už jsem psal o napínavosti? Některé situace byly jako struny kytary, autor je postupným utahováním kolíčku napínal k hranici, kdy už musí rupnout... Policejní hrdina má světlejší i temnější stránky, osobní šrámy a okolnosti ho stahují hlouběji, než by si uměl představit. Postupné pozvolné odkrývání uzavřeného případu se rozjíždí jako auto na rychlostní stupeň 1, ale nakonec to frčí jako po dálnici, když rozkryje neskutečné špinavosti pod hrozbou zničení své kariéry. Pražské reálie působily perfektně. Autor má navíc skvěle zmáknutou znalost policejního prostředí a hantýrku . Opravdu klobouk dolů. Moc se mi líbilo konstantní nahořklé, nebo snad hořkosladké vyznění, které působilo velice realisticky, uvěřitelně. Úspěch za cenu mnoha jizev, letitá špína, kterou někdo nechtěl kydat a možná věděli proč...
Skvělý zážitek (posloucháno jako audiokniha). A mám nového oblíbeného českého autora.

44 09.12.2020

Stejně jako u Staříka a Analfabetky jsem se skvěle bavil. Mix postav nehrdinů, bláznivých nápadů a nepravděpodobných událostí funguje výborně. Autor si střílí z církví, snadno oblbnutelných lidí a dalších věcí. Velmi zábavná oddechovka. Doporučuji!

28 29.10.2020

Úžasná záležitost. Nadčasová kniha. Nevím, jak to napsat, je v tom celý život. Všechny postavy se neskutečně doplňují. Ti, kteří váhají (jako předtím já), jestli si přečíst ruského klasika, ať váhat přestanou. Doporučuji!

33 29.10.2020

Vynikající příběh z vánoční doby (na Zemeploše Svátek prasečí hlídky), parodie na Santa Clause, ale zároveň pocta Vánocům jako takovým. Smrť, Zuzana a další v plné parádě.
HO, HO, HO.

Nemohu nezmínit tyto ukázky:
"... Ona je schopna utlouct obludu pohrabáčem?"
"No, já myslím, že je to chytrý nápad. Když si malé holčičky vezmou do hlavy, že je ve sklepě bubák, zajdete tam s pohrabáčem a zatímco dítě nad schody poslouchá, několikrát tím pohrabáčem do něčeho udeříte a všechno je zase v pořádku."
...
Pak se ozval strašlivý řev.... Bylo slyšet tupé údery, pak kňučení, které zesláblo v tiché bublání. Zuzana otevřela dveře. Pohrabáč byl ohnutý do pravého úhlu.
Zazněl nervózní potlesk a uznalé pochvaly. "Dobrá práce. Dokonale psychologické..."

"...Podívej, oni zavěsí půlku kokosáku, volskou kůži od špeku, nasypou tam hrst dýňových semínek a myslí si, co všechno neudělali pro přírodu. Vidím tam nějaké oči? Vidím tam nějaké vnitřnosti? Nikoli. Nejchytřejší pták ve všech středních šířkách a mám houby jen proto, že se neumím zavěsit nohama a dělat "Típ, típ". Koukni například na červenky - jsou to odporní, zlí malí grázlíci. Rvou se jako šílení, ale stačí, aby udělali "štíp-štilip-štilip" a lidi je zasypou drobečky. Zatímco já umím recitovat básně a opakovat množství komických vět.. ."

" Kdo jste? "
" Jsem tvá nejhorší noční můra," odpověděl Časnačaj.
Muž se otřásl. "Myslíte tu s obrovskou hlávkou zelí a vířící věcí s čepelemi?"
"Prosím?"
"Nebo jste ta, jak v ní padám, ale ve skutečnosti je všechno pode mnou?"
"Ne-"
"Ale ne... nejste ta, kde... Jak bych to jen... kde je všechno jakoby z bláta... a pak to najednou zmodrá?"
"Já jsem..."
"A do psí boudy... Tak to musíte být ta, jak tam jsou ty dveře, ale za nima není podlaha a pak se objeví ty drápy a..."
"Ani ta ne," řekl Časnačaj a vytáhl z rukávu dýku. "Já jsem ta, kdy se odnikud objeví chlap a udělá z vás studenou mrtvolu."
Strážný se usmál.
"Jo tahle... Ale ta není zrovna nijak zvlášť..."
Pak se prohnul v pase a téměř zakryl Časnačajovu ruku s dýku, jejíž ostří mu zmizelo v těle.

Pokoj lidem dobré vůle byla fráze ražená někým, kdo se ještě nesetkal se Starým Smrďou Rumem.

A to s tím Sluncem na závěr... prostě skvělé.

32 09.09.2020

Golemové a tajemné vraždy... Hlídka je posílena o nové skvěle vymyšlené postavy a dává se do vyšetřování.  Vtipné narážky na sekty (policista Postihnout-hříšné-vysvětlující-brožurkou), emancipaci trpaslic, které se dosud vydávaly za trpaslíky a to bez potíží (vousy jako vousy), diáře organizery (popletený skřítek), heraldika, do toho rovná práva (otrocká práce golemů)... Zase dokonalá směsice, prošpikovaná situačním humorem daným vlastnostmi postav.
Vtipné existenciální a náboženské úvahy nejen golemů na úplný závěr, kdy už vlastně zápletka vyvrcholila, bylo několik třešniček na už tak skvělém dortu. Jeden z nejlepších dílů o Hlídce, alespoň pro mě.

"Ty jsi aristokrat, Noby."
"Jistě, pane, ale mám na to speciální šampón."

"Ateismus je také náboženské stanovisko," zaduněl Dorfl.
"To ne," protestoval policista Postihnout, "ateismus je popírání boha."
"Takže je to náboženské stanovisko. ... Správný věřící myslí na boha neustále, třebaže ho v myšlenkách popírá... "

"...vypustil jsem všechna zvířata, ale ona jen hloupě pobíhala sem a tam. Některá se dokonce vrátila do ohrad na jatkách. Proč?"
"Vítejte do světa, policisto Dorfle."
"Je to snad hrozné, být svobodný?"
"Řekl jste to sám."
"Vy říkáte lidem: setřeste své okovy, a oni si sami udělají nové?“
"To patří k základním lidským činnostem."

33 24.07.2020

Můj první vstup do Krvavého pohraničí stál za to. Velmi dobře napsáno a pěkně se to četlo. Bohužel jsem měl osobní problém s některými jmény, které mi prostě přišly nezvukomalebné, až nepříjemné a nemohl jsem je vnitřně přijmout (Izironk, ale i další) a i některé reálie autorova světa mi šly proti srsti. Oproti tomu vysoce hodnotím pomalý rozjezd, kde nikdo téměř nic neví, postupnou čím dál větší napínavost a skvělou gradaci. Také popis magie elfího lesa a kontrast s lužním lesem a jeho přirozeností mě doslova dostaly.
Čtenáře fantasy myslím kniha potěší.

22 20.07.2020

Na Erika jsem se velice těšil, ale nakonec jsem byl trochu zklamán. Mám za to, že to je hlavně z důvodu nahrávky audioknihy, kterou se mi jinak nepodařilo sehnat (evidentně namluvil jen jakýsi nadšenec, bohužel s vadou řeči a přes slyšitelnou snahu monotónním projevem).
Opět Mrakoplaš, myslící hruškovník atd. a nekonečné variace a parodie na dané téma, které je tentokrát démonologie. I mladý démonolog je skvěle vymyšlen. Určitě stojí za přečtení, zejména pro všechny milovníky Pratchetta, na nejvyšších stupních mého žebříčku se ovšem neumístí.

24 20.07.2020

Originální zápletka, pečlivě teoreticky podchyceno, napínavé do posledních stránek... Zasloužených 95%. Jen některé pasáže (záchrana vždy na poslední chvíli) už mi přišly klišovité, ale celkový kladný dojem přetrvává. Kromě neskutečného dobrodružství kniha ukazuje na slabiny podobných záležitostí a projektů, jako by byl Jurský park ve skutečnosti a autor v dialozích rozpracovává zajímavé morální úvahy.
Film jsem neviděl, ale naprosto chápu, že takto kvalitní materiál byl zpracován. Ale předpokládám, že uvedené úvahy nemohly být na plátno přeneseny v takovém rozsahu, jako v knize.
Doporučuji, napříč žánry vynikající věc.

40 20.07.2020

„... mě se to zdá pěkně nesmyslné půjčovat si oblečení jenom proto, aby si člověk mohl poslechnout nějakou muziku.“
„To násobí celý zážitek, mami,“ odpověděl jí mladý Jindřich, který si tuto moudrost někde přečetl.
„No, to by mě zajímalo, jak to ví ta muzika.“

Tradiční Pratchettova parodie, tentokrát na operní svět a Fantoma opery. Od začátku až do konce skvělá zábava.

„Dobrý den, paní Plížová,“ pozdravila stařenka vesele. „Není to vzrušující? Ten šok v hledišti, to ovzduší očekávání... Všichni ti hudebníci v orchestřišti, kteří se pokoušejí někam ukrýt láhve a zkoušejí si vzpomenout, co mají hrát...“

...Ukáže se, že sluha jedná z hlavních postav je přestrojenou dcerou jiné z hlavních postav... někdo zemře na chorobu, která mu ovšem nezabrání, aby o tom několik minut nezpíval...

Bábi Zlopočasná, stařenka Oggová a kocour Silver opět na scéně (zde spíše za scénou):
...Silverovy podezřívavé oči plály v temnotě jako dva plamínky.
„Šťouchni do něj násadou od koštěte,“ vybízela bábi.
„Nee,“ zavrtěla hlavou stařenka. „S někým, jako je Silver, do toho musíš vložit trošku laskavosti.“
Bábi zavřela oči a popuzeně zamávala nataženou rukou. Zpod kuchyňské skříně se ozvalo vzteké zamňoukání a skřípění drápů po dlaždicích. Pak se zpod nábytku vynořil bojující Silver, jehož drápy zanechávaly na kameninových dlaždicích stopy.
„Na druhé straně,máš ale pravdu - velká dávka surovosti to nakonec taky dokáže.“

Doporučuji.

29 20.07.2020

Strhující pokračování trojice hrdinů. Jako u prvního dílu - fantasáci nutně žasnou, hráči Dračího Doupěte neodolají. Úsporně popsané prostředí stále postačí, atmosféra klasický, ale tím právě perfektní dračák (dere se mi na jazyk též spojení meč & magie) . Literárně podle mě opět velmi dobře zpracované, vyvážená akce a vyprávění, uvěřitelné a unikátní charaktery postav, dobrý jazyk. Proto věřím, že by mohlo zaujmout i čtenáře dračákem nedotčené, že obstojí jako samostatný příběh.
Za mě opět 4* kvůli objektivitě, jinak všichni s krevní skupinou D jako dračák nebo F jako fantasy ať si přidají 1k6 hvězdiček navíc :-).

28 02.03.2020

Anotace říká vše podstatné. A přesto... Jako milovník fantasy jsem knihou nadšen, jako dlouholetý (i letitý ;-) ) hráč Dračího Doupěte jsem si vyloženě smlsnul. Prostředí je vykresleno minimalisticky - jedno město a jeho širší okolí, ale pro účely příběhu zcela dostačující. Atmosféra jednou nohou ve středověku, druhou nohou v tajemnu, tedy klasický, ale tím právě perfektní dračák. Literárně podle mě velmi dobře zpracované, vyvážená akce a vyprávění, uvěřitelné a unikátní charaktery postav, dobrý jazyk. Proto věřím, že by mohlo zaujmout i čtenáře dračákem nedotčené, že obstojí jako samostatný příběh.
Hodnotím 4* jen proto, aby hned první názor k této knize na DK byl pokud možno objektivní. (všichni s krevní skupinou D jako dračák nebo F jako fantasy ať si přidají 1k6 hvězdiček navíc :-) )

29 02.03.2020

Tuto knihu zná podle názvu určitě hodně lidí, aniž by ji četli a díky její světoznámosti ví zhruba, o čem je. I já jsem k nim donedávna patřil. Mohu zařadit mezi přečtené shodou okolností "jen" díky tomu, že jsem zrovna neměl žádnou jinou audioknihu do auta :D. Musím ale říct, že čtenářský zážitek to byl velmi dobrý. Překvapil mě hlavně styl, kterým kniha začíná - "slepená" z dopisů a uryvků deníků. Přestože jsem věděl, co zhruba čekat (upíří hrabě si pochutnává na krvi, zejména mladých žen), styl vyprávění, linky více postav, které se později spojí i vyvrcholení děje se mi líbily.  Zasloužené čtyři z pěti za kvalitu, legendárnost i atmosféru. Jen to, jak je Seaward natvrdlý a VanHelsing mu musí předkládat několik důkazů ohledně Lucy, mi přišlo trochu šroubované.
Doporučuji všem s tím, že kniha v podstatě nepřekvapí: dostanete přesně, co čekáte. A někdy je to zrovna to, co chceme.

49 25.02.2020

Našel jsem si tuhle knihu díky komentáři uživatele Metla (tímto díky za super inspiraci ;-) ). Troufl bych si děj shrnout pár slovy jako drama v poušti o pěti lidech. Ale jaké drama! Do poslední chvíle jsem byl napnutý jako vodítko psa v blízkosti řeznictví.
Pan Zavřel navíc namluvil všechny postavy velmi sugestivně. Naprostá paráda. Knize bych normálně dal "jen" 4*, ale audioverze si zaslouží ještě jednu navíc.
Je zde hodně popisu okolní krajiny, což je nutné pro pochopení všech souvislostí. Popisy jsou ale perfektní, výstižné a hlavně ani trochu nenudí. Do toho téma přežití, mentalita indiánů, psychologie a psychiatrie a navrch náboženství... Překvapivě kvalitní koktejl. Taky mi přišlo zajímavé, že zpočátku nebylo jasné, kdo je skutečná oběť/hlavní hrdina. Takže i když toto není pro mě nejoblíbenější žánr, nelituji ani sekundy poslechu a vřele doporučuji všem čtenářům.

38 21.02.2020

Dostal jsem se k další legendě fantastiky, alespoň podle recenzí a komentářů. Je to skutečně skvělá záležitost, psaná perfektním stylem. Nesedly mi některé drobnosti ohledně světa Amberu, ale to jsou detaily. Postupné odhalování minulosti po ztrátě paměti není výjimečná zápletka, to je sice pravda, na druhou stranu právě díky tomu napětí "o co tady vlastně xakru jde?!" byla četba velice napínavá. Obdivoval jsem Corwyna, jak dlouho dokázal předstírat, že se nic neděje (že si vše normálně pamatuje). A užíval jsem si jeho glosy, kdy dokázal rozhovor obrátit tak, aby vyzněl v jeho prospěch nebo alespoň získal nad tím druhým navrch. Zejména u hostiny s Erikem, kdy mu měl připít jako novému králi: "Na Erika, posledního chudáka u mého stolu." To je prostě bomba.
Postupně se chystám na celý cyklus Amberu a tuto knihu mohu zejména příznivcům fantastiky v klidu doporučit.
(jo, a taky mi byl Corwin blízký svými osobními barvami - černou a stříbrnou :-))

27 20.02.2020

Znovu čteno po 20 letech :-)
Městská hlídka vyšetřuje záhadnou vraždu, do toho v rámci rovnoprávnosti a prevence tvarismu (na Zemi bychom řekli rasismu) jsou v hlídce i trpaslík, troll a žena. Jako vždy humorné, plné nápadů (ručnice,...) a jazykových obratů, přitom však napínavé. Už jsem zapomněl, jak to skončilo, a tak jsem skoro oplakal Anguu. Nejoblíbenější postavou se však stal Navážka.
Několik málo úryvků:

"Na tomhle světě žijí ještě podivnější lidé než desátník Nóblhóch, desátníku Karotko."
Na Karotkově obličeji se objevil výraz nesmírné a neskrývané hrůzy.

Řeka Ankh je pravděpodobně jediná řeka, na kterou mohou vyšetřovatelé nakreslit obrys těla.

"Já jsem tedy za svého života vypil celé litry mizerné kávy, ale tahle mi připadala, jako když mi někdo po jazyku tahá sem a tam pilu. Jak dlouho jsi ji vařil?"
"Kolikátého je dnes?", zeptal se Harga.
"15. srpna."
"A rok?"
...
Šám Harga vedl podnik veřejného stravování už mnoho let a to díky tomu, že se dokázal neustále usmívat, nikdy nedával na úvěr a uvědomoval si, že jeho hosté požadují jídlo, které má 4
vyvážené ingredience : cukr, škrob, tuk a opečenou kůrčičku.

Navážkova nově nabytá dovednost:
Navážka se otočil k příchozím trollům a pohrozil jim prstem: "Jediný troll jeden se pohne, a já začnu počítat."

A Elánius počítající nezbytný počet strážníků v nové hlídce: "... takže vy máte k dispozici 65 mužů, že ano, jenže vy přebíráte i denní hlídku a taky musíte počítat s nějakým tím volnem, dva pohřby babičky na muže a rok, bozi vědí, co si na tohle téma vymyslí ti vaši nemrtví, možná budou chtít volno na svůj vlastní pohřeb..."

Samozřejmě doporučuji.