Ruzaaa
komentáře u knih
Zhubni
Richard Bachman (p)
Přečteno za pár dní, je to bezva kniha se zajímavým příběhem, co se čte opravdu sama. Zhruba v druhé třetině se děj malinko vlekl, ale nebylo to na škodu. A hlavně - konečně se mi u Kingovek líbil konec (to se mi často nestává).
Anděl smrti
Richard Sklář
Na knize se mi velmi líbil styl, kterým je napsána. Místy jsem se opravdu bavila. Ač jsem nečetla předchozí díl, rychle jsem pochopila postavy a vztah mezi nimi a nijak mne to neomezovalo. Příběh byl taky velmi dobrý, s překvapivým vývojem. Navíc vše situováno v Ostravě, což je za mne taky bod k lepšímu (často čtu příběhy ze světových velkoměst). Díky výzvě za to, že jsem se kvůli ní dostala k této knize.
Nejlepší víkend
Patrik Hartl
Pro mě velké zklamání. Vyprávění o několika lidech, co zažívají za radosti a strasti, někdy těžko uvěřitelné. A když už to byla nuda, přidal autor další neuvěřitelnosti. Ono by to možná bylo fajn odpočinkové čtení, ale těch skoro 500 stran je opravdu až příliš. :-(
Příběhy z vesMíru
Anie Songe
Opravdu moc milý příběh, který mi kouzlil úsměv na rtech od začátku do konce. Já osobně jsem v tom viděla ponaučení pro dospěláky, něco ve stylu Nekonečného příběhu. Doporučuji všem věkovým skupinám. :)
Lék na smutek
Táňa Keleová-Vasilková
Na začátku mě zarazilo extrémně smutné téma, kdy má člověk co dělat, aby se nerozbrečel. Autorka první část knihy napsala tak, že se chtě nechtě do hlavní postavy vcítíte a říkáte si, že byste to sami nezvládli... Nicméně pak se mi moc nelíbilo to, že těch ran bylo až moc a hned po sobě. Zbytek knihy byl takový milý, čtivý, ale nepříliš propracovaný. Jako oddychová četba fajn.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Knihu jsem plánovala číst už před lety, ale čtenářská výzva mě konečně donutila. Lepší a čtivější knihu jsem dlouho nečetla, opravdu. Vtáhla mě do sebe hned na začátku a nepustila až do konce. Konec jako takový byl sice zvláštní, ale líbil se mi v tom, že nebyl předvídatelný a nechává čtenáři nezodpovězenou otázku.
Škvár
Charles Bukowski
Bukowskeho jsem četla prvně jen kvůli výzvě. A zřejmě ani k dalším knihám se nechystám :-D Vůbec jsem nepobrala, o co tam jde, ač se mi to dobře četlo.
Tisícerá myšlenka
Richard Scott Bakker
Čekala jsem dobře zvládnuté završení trilogie, ale nedočkala jsem se. Bakker mě unudil svým filozofováním, proměnou postav v cosi až nesvéprávného a utahaným příběhem. Taková škoda!
První přichází tma
Richard Scott Bakker
Po překonání složitějšího prologu + další cca třetiny knihy se mi povedlo naplno ponořit do příběhu a pochopit... A byla jsem opravdu příjemně překvapena. Jedná se o rozsáhlé a promyšlené dílo, které vás zavede do propracovaného fantasy světa s mnoha náboženskými směry, národy. Těším se, jak bude příběh dále pokračovat.
Město padlých andělů
Cassandra Clare (p)
Zatím nejlepší a nejvyspělejší díl ze série. Líbil se mi jak příběh jako takový, tak i postavy - ženy záporačky. Začínám si všímat jisté vyspělosti hlavních postav, již to nejsou mladá trdla, ale jejich chování je celkem promyšlené. Těším se na další díl.
Město z kostí
Cassandra Clare (p)
Přiznám se, že mě první díl moc nebavil a trvalo mi dlouho, než se mi povedlo se pořádně začíst. Děj mi přišel někdy zbytečně překombinovaný a předvídatelný (kdo byl Clařin táta jsem uhodla hned v začátku). Ale později se mi kniha začala líbit, jak přibývalo více akcí. Film jsem neviděla a podle negativních recenzí asi není o co stát.
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Knihu jsem koupila již před nějakou dobou, ke čtení jsem se dostala až teď díky čtenářské výzvě. Ač kniha nepatří k úplně těm nejlepším válečným románům, má originální podtéma, které mě opravdu bavilo. Nicméně například kolem Moře plamenů mi konec přišel odfláknutý, stejně jako jsem nečekala, že Marie-Laure a Werner spolu prožijí tak málo času. Ale válka mnoho času lidem sebrala, takže je to jen můj subjektivní pohled. Kniha celkově se určitě řadí k povedeným a doporučuji ji.
Osm
Radka Třeštíková
Příběh se mi líbil, autorky smysl pro humor je mi sympatický. Nicméně detektivkou bych to úplně nenazyvala. Postavy opravdu zvláštní, neprirostla mi k srdci žádná, ten otevřený konec též. Ale i přes spoustu "chyb" je kniha ctiva, rychle vás vtáhne do děje a nenudi.
Cesta - Od punku ke svobodě
Lukáš Vincour
Kniha mě opravdu mile překvapila a to obě poloviny. Věděla jsem, že Lukáš prostřídal několik kapel, ale že jich bylo tolik, to jsem opravdu netušila. Líbilo se mi proniknout do "soukromí" Pipes & Pints, jelikož se jedná o jednu z mých celkem oblíbených kapel. Líbí se mi, že je Lukáš skromný kluk, který má svůj názor na svět a život a nenechá se táhnout jinými vlivy společnosti a to všechno je schopen čtivou formou předat dál v knize a zároveň i osobně formou setkávání např. ve školách. Ač jsem masožrout, jeho pohled na veganství a straight edge celkově se mi zamlouvá, nikomu nic necpe, jen vysvětluje a to je fajn!
Ohrožení
Felix Francis
Řekněme, že se jedná o lehké čtení. Místy trochu nuda, ale jako celek fajn. Trochu mě štve konec a taky to, že autor neukázal víc vodítek, kdo by mohl být Leonardo. Takto jsem ani nevyzkoušela hádat.
Zpívají ptáci i v pekle?
Horace Greasley
Podle komentářů jsem ke knize přistupovala s minimálním očekáváním, ale nakonec jsem byla mile překvapena. Na jednu stranu moc nevěřím tomu, že by autor do příběhu vůbec nezasahoval, na to to bylo příliš čtivé. Nicméně si nemyslím, že by člověk s takovýmto životním příběhem zapomněl i ve skoro 90 letech na to, co prožil. Vždyť je známo, že staří lidé si velmi dobře vybavují vzpomínky z dětství, dokáží nám převyprávět básničku, kterou se jako děti učily. Jak už jsem psala, příběh je velmi čtivý, zajímavý. Další plus dávám za příběh Horace a Rose, který se nezvrhl v žádnou romantickou blbinu. Doporučuji.
Tři tváře anděla
Jiří Pehe
Zajímavá kniha s prolínáním tří příběhů. Cestujeme historií od konce 19. století až po 11.9.2001. Co se týče příběhové linky, tak kromě opravdu "náhodných" setkání, nemám co vytknout, četlo se to dobře. Kniha kromě prostého příběhu ale taky nahlíží na řadu závažných témat - politiku, náboženství, demokracii vs. totalitní režimy, věrnost, radost ze života a další. Tyto problémy nám ukazuje z mnoha úhlů a časových přímek, u vícero postav a jejich odlišných reakcí. Oslovilo mě i zamyšlení nad postmodernitou a konzumním stylem života v poslední kapitole. Doporučuji lidem, co rádi čtou i mezi řádky a nehltají stránky, ale zamyslí se u toho čtení.
Kvítek karmínový a bílý
Michel Faber
Takhle čtivá kniha se mi do ruky dostala po dlouhé době. Téměř od začátku jsem byla nadšena stylem psaní, vykreslením postav a situací, popisy míst v Londýně (které jsem i během čtení opravdu v Londýně navštívila). Viktoriánský Londýn byl na jednu stranu plný špíny a na druhou stranu plný luxusu - naše Sugar si prošla obojím. Autorovi musím velmi pochválit i čtivost v pasážích, které nebyly úplně svázány s hlavním dějem a jen dokreslovaly atmosféru. Jednu hvězdičku srážím pouze za konec, protože nemám ráda otevřené konce po tak sáhodlouhém vyprávění.
Potoky krve
Steven Erikson (p)
Ač tato kniha nedosahuje takových kvalit jako Malazská kniha padlých, tak přesto to byl pěkný návrat do fantasy světa Malazských knih. Na začátku mi trošku trvalo, než jsem se začetla, ale potom již bylo vše v pořádku. A hlavně opět nezaměnitelný Eriksonův humor. Doporučuji všem velkým fanouškům MKP.