Rozmarýna Rozm komentáře u knih
Alison Weir je moje oblíbená spisovatelka. Ovšem tato kniha je naprosto zbytečně vydaná, povídky jsou nudné. A proto nebudu Weirovou šetřit a dávám 1 hvězdu. Přečetla jsem 4 povídky a stačilo. Prodám ji za 120 Kč + náklady na zásilkovnu.
Závěrečná část trilogie byla strhující, nejlepší. Královská rodina zažila 3 roky ústrků. To nejhorší zažila Marie Antoinetta ve svém posledním ubytování, žádné soukromí, byla zbavena úplně své důstojnosti. Dozvěděla jsem se pro mě nové věci. Např. že se královská rodina pokusila o útěk za hranice Francie a že o popravě Ludvíka XVI. rozhodl 1 hlas, hlas vlastního bratrance. Revolucionáři se chovali jako zvířata. Jak jsem se dozvěděla z doslovu, tak gilotinou bylo popraveno 72% lidí nejnižší třídy, několik málo procent kněží, 16% aristokracie a zbytek vysoce postavení revolucionáři. Takže to nevypadá na třídní boj, jak jsme se učili ve škole, ale na občanskou válku.
Tato kniha byla trochu slabší než první díl. Ale opět jsem se dozvěděla zajímavé věci o Antoinettě a kniha se mi líbila. Zajímavý je příběh o náhrdelníku.
Druhý díl byl slabší než první díl. Měla jsem problém se u knihy udržet. Poslední čtvrtina knihy, ale už byla zase skvělá.
(SPOILER) Výborný historický román. Nemohla jsem se od něj odtrhnout. Dozvěděla jsem se zajímavé historické skutečnosti, které jsem si i ověřila na internetu. Nevěřila bych, že Francouzská šlechta se chovala ve Versailles jako prasata a vyměšovala v sálech i na chodbách na podlahu. Velmi zajímavý byl i nabitý program Antoinetty ve Francii a naprostá nula soukromí, pokud neleží již v posteli. A ten převlékací rituál byl strašný. Udivila mě i plavná chůze a její nácvik. A hlavně večeře královské rodiny před tisíci urozených diváků. Také mně udivilo, že Marie Terezie do doby ujednání sňatku Antoinetty vůbec nedbala na její vzdělání a pak se to muselo dohánět. Ovšem jisté je, že Antoinetta neřekla: "Ať jedí koláče." Na internetu jsem se dočetla, že jde o "lidovou tvořivost". Muselo to být pro mladičkou Antoinettu velmi těžké, ocitnout se v cizí zemi s tak náročnou etiketou. Do smrti Ludvíka XV. na mně působila jako citlivá dívka, která soucítila s poddanými.
Opět skvělá kniha od Alison Weirové. Weirové není co vytknout. Napsala to poutavě.
Ale překladatel nic moc. Čtení mi kazilo sousloví "pracovat k porodu", bylo to tam několikrát. Vadilo mi, že sestra byla označena za švagrovou. A takových věcí tam bylo víc. Myslím, že překladatel, to trochu pokazil.
Koupila jsem si e-knihu a dožralo mě, že rodokmen byl tak malý, že nešel přečíst ani lupou.
Budu hodnotit knihu, ne Harryho. Kniha se čte velmi dobře, nemohla jsem se od ní odtrhnout, protože Harry má hodně zajímavých zážitků. Hodně jsem se dozvěděla. Divím se, že v dnešní době ještě Firma v nejužší rodině k sobě zůstává tak chladná. V nejhorší chvíli Charles neobejme Harryho, Harry touží obejmout babičku, které je přes 90 let, ale nedovolí si to. Opravdu, jak Harry píše na konci, je to dysfunkční rodina.
Doufám, že autorka napíše další knihu této série. Kniha je naprosto super.
Tento díl trochu slabší, ze začátku jsem se nemohla začíst, protože mi začátek přišel popisnější. Škoda, že to nedošlo k číslu 21, zajímalo by mě, jak by si s tím autorka poradila, co by vymyslela k zavraždění tolika lidí. Trochu mě překvapilo, že ti 4 u stolu nic nepodnikli. Za to strhávám jednu hvězdu.
Už dlouho jsem nečetla knihu, od které bych se nemohla odtrhnout. Od této knihy jsem se odtrhnout nemohla. Ta se četla sama a byla napínavá. Akorát rozuzlení mi přišlo takové nenadálé a odbyté. Přesto dávám 5 hvězd.
Moje druhá kniha od Keplera. Strašně se mi líbila, jak byla napínavá.Že byla přitažená za vlasy? To mi vůbec nevadilo. Už dlouho jsem u knihy neměla takový strach, jako o Sagu a Joonu.
Po delší době jsem četla další knihu tohoto autora a nezklamala mě. Jsem zvědavá na další detektivku, jak to s Carlem dopadne.
Velmi čtivá kniha, v níž byla velmi dobře popsána Bartolomějská noc - vyvraždění hugenotů. Kniha mě navnadila přečíst si něco o Kateřině Medičejské, protože jsem nevěděla, že byla matkou Karla XI. na francouzském dvoře. Příběh mi přišel spíš jako o Jindřichovi Navarrském než o Margot.
Moje první kniha od tohoto autora. Četla se velmi dobře a měla spád. Ale konec mě trochu zklamal. Na vraha přišla vlastně náhodou a závěrečné vysvětlení, jak na něj pak přišli její kolegové mi přišlo trochu přitažené za vlasy. Ale autora zařazuji mezi své oblíbené.
Čtivá kniha. Ale za mně průměr a vím, že na tuto knihu brzy zapomenu. Od chvíle, kdy sešli dolů od mohyl už to bylo na můj vkus příliš překombinované.
Naprosto nechápu, proč většina čtenářů této knize dává tak vysoké hodnocení. Knihu považuji za slabší průměr. Autorka pojmenuje knihu Hana a přitom tam zapracuje příběhy několika lidí nejen z rodiny, ale i cizích. Např. epizoda Ivany s Karáskem, tam byla zbytečná a co si myslel Jaroslav ke konci, také. A to není jediná zbytečnost. Vadil mi i styl psaní autorky. Nejdříve nám na začátku knihy řekne něco Mira a na konci knihy nám to zopakuje Hana. Utrpení v koncentráku bylo popsáno jen povrchově, vůbec jsem s Hanou nesoucítila. Když jí velmi ublížili, nebylo v knize nic o jejích pocitech. Nechápu, proč autorka nepsala jen o Haně a to chronologicky. Terezín a Osvětim byl napsán rychlíkem. Od chvíle, kdy se Mira v první třetině knihy dostala k Haně, mě to začalo nudit. Už více než 40 let jsem nečetla knihu českého autora, protože se mi knihy pro dospělé od českých autorů nelíbily. Paní Mornštajnová dokázala, že v budoucnu nebudu číst české autory zase.
Tak tohle bylo počteníčko! Už jsem dala mnohokrát 5 hvězd, ale málokterá z knih má na tuto. Skvěle napsáno a velmi čtivé. Navíc jsem se něco dozvěděla o matce Mikuláše II. První historický román, od kterého jsem se nemohla odtrhnout.
Jsem ráda, že jsem objevila nového skvělého autora.
Čtivá a poutavá kniha napsaná podle historických událostí. Příběh je vyprávěn Janou, její matkou, chůvou a dalšími osobami, které se s ní setkaly. Jako poslední vypráví kat. Každá osoba vždy příběh posune dál. Zaujalo mě, jak královna Marie Tudorovna "Krvavá Mary", dělala vše proto, aby Janu nemusela popravit a že Jana její pomocnou ruku nepřijala a nakonec zemřela pro víru.
Trochu mě zklamalo, že Alison Weir, píše v knize Kateřina Parrová: Šestá manželka, že měla Kateřina Parrová za prvního manžela mladíka
a v této knize píše, že měla všechny manžely staré. To bych u historičky nečekala, že si bude takto odporovat.
Co mě ovšem šokovalo, pokud je to pravda, že katovou odměnou bylo kromě peněz i oblečení popraveného a že ji kvůli tomu svlékli i ze spodního prádla.