RoseDadas komentáře u knih

Kristině Waagnerové byl shůry dán obrovský vypravěčský talent, který využívá na 110 procent. Nepřestává překvapovat svou představivostí, s níž vytváří nejrůznější zápletky - nutno podotknout, že své hrdiny v žádném případě nešetří, její "krutost" nezná mezí. Na druhou stranu, její postavy nejsou žádné slabé třasořitky, co by se při první známce nebezpečí choulily někde v křoví, naopak, jsou to silné charaktery, a to jak na těle, tak i na duši. Nejsou ale dokonalé, mají své mouchy, v případě Isarell je to mimo jiné tvrdohlavost a impulzivnost. Nic není černé ani bílé, vše má nejrůznější odstíny barev, a ani ten, kdo stojí na druhé straně barikády, nemusí být nutně padouch. Celá řada postav se pohybuje na neostré hranici. A že je v knize těch postav opravdu hodně, sympatie čtenáře se mění každou chvíli.

Celá série Zlatá Grai je pro mě jedním obrovským překvapením letošního roku. Pokud máte rádi drsné fantasy, intriky, napětí a akci, jděte do ní, nebudete litovat.

2 29.08.2022

Kingovo psychologické vykreslení postav je naprosto parádní, Arnieho pozvolná proměna působí zcela uvěřitelně a popisy úmrtí zanechají ve čtenáři mrazivý pocit. Tempo vyprávění je ze začátku pomalejší, ovšem od poloviny nabere spád a až do konce vás příběh nepustí. Je to znak pro Kinga velmi typický - nejprve čtenáře uvede do situace, seznámí ho s postavami a s okolím, předestře, že se odehraje něco tragického, a poté se do toho pořádně opře.

Christina je mysteriózní thriller o jednom autě, o posedlosti, o lásce a o neštěstí. Kingova tvorba je nápaditá, mrazivá, dechberoucí a jedinečná. Pokud si chcete přečíst příběh s tematikou vraždícího auta, pak je Christina to pravé. Tak nasedněte a připoutejte se, tohle bude totiž pořádná jízda!

2 21.08.2022

Kniha Po čem kočky touží je strukturovaná velice přehledně do celkem šesti kapitol. Čtenář se v ní dozví nejen elementární znalosti o biologii koček, ale také pronikne do tajů kočičího nářečí, zvyků a obyčejů, zjistí, jak domácnost uzpůsobit tak, aby bylo společné soužití uspokojivé pro obě strany, a v neposlední řadě je nakousnuta i základní zdravotní péče.

Na každé stránce čtenáře provázejí velice roztomilé ilustrace (jejich autorem je Ito Hamster), u nichž se zaručeně budete rozplývat stejně jako já. Obrázky text skvěle doplňují a čtení je díky nim hravé.

Co se týče samotného obsahu, informace jsou podávány srozumitelně a text nezabíhá do přílišné odbornosti. Věřím, že se kniha stane skvělým rádcem nejen pro začínající chovatele, ale i pro osoby, které už doma nějakého toho chlupatého ďáblíka mají. S kočkami jsem v kontaktu prakticky od malička, a i tak jsem se díky knize dozvěděla zajímavé věci. Věděli jste například, že kočka má v ocase osmnáct nebo devatenáct kostí a dvanáct svalů? Ocasem tak může vyjadřovat komplexní emoce. Poznáte náladu kočky podle polohy jejího ocasu? A věděli jste, že zatímco ve čtvrtém nebo pátém patře je riziko úmrtí při pádu kočky vysoké, od šestého patra výš se snižuje?

2 17.08.2022

4,5*
V době, kdy u lidí ve velkém převažuje sobeckost a zahleděnost do sebe, jsou milá slůvka a láskyplné pohlazení stále méně častými jevy. Přitom i obyčejné objetí má na psychickou pohodu člověka zázračný účinek, o čemž se přesvědčí i hlavní aktéři příběhu.

Kniha Kuprej je jednohubkou, která je svou tematikou nadčasová a jež před čtenáře staví, dle mého názoru, zásadní otázky ohledně mezilidské komunikace.

11.08.2022

Knížka je sice útlá, avšak je v ní popsáno mnoho. Příběh je rozdělený do dvou časových rovin - na minulost a současnost. Obě linky jsou vyprávěny z pohledu Judea, kdy jednak sledujeme jeho konání v současnosti a jednak to, jak se staví tváří v tvář minulosti, kam ho přenáší pohled na různé předměty, k nimž se vážou strašlivé vzpomínky. Ví, co musí vykonat, v jeho případě prostě není jiná možnost. Čtenář sleduje jeho vnitřní myšlenkové pochody a popisy traumat z dětství, na jednu stranu mu fandíte, aby konečně porazil vnitřní démony, na druhou stranu ale víte, že to tím stejně neskončí.

Po jazykové stránce má autor velice pěknou slovní zásobu, což hodně dělá především skvělý překlad od Patrika Linharta, jenž si dokázal s některými výrazy skutečně pěkně poradit. Na rozdíl od popisu zneužívání, které je spíše naznačováno, jsou popisy násilí velice explicitní. Pro některé čtenáře by to tak mohlo být příliš velké sousto.

Zůstanou jen skvrny je za mě prozatím nejsilnější knihou z dané edice. Není třeba žádných nadpřirozených prvků, aby byla vytvořena hororová atmosféra, největší zrůdou je stejně nakonec vždy člověk.

5 28.07.2022

4,5*
Umístění hrdinů do historické doby je zajímavé, určitě je to prvek, který by mohl ke komiksu přitáhnout i ty, kteří se ve světě Marvelu příliš neorientují, zde tak mají možnost poznat několik osobitých postav na jednom místě. Co se týče scénáře, Neil Gaiman rozhodně nezklamal, naopak dodal světu Marvelu zcela nový rozměr, jeho bravurní vypravěčský talent se tak ani na stránkách komiksu nezapře (zejména po úspěchu se Sandmanem). Rozhodně nečekejte velké exploze a nadměrné užívání superschopností, na tom příběh nestojí, naopak, Gamain se právě této frekventované šabloně chtěl vyhnout, a tak vzniklo něco zcela jedinečného. Víc těchto skvostů, prosím! A kresba? Doslova pastva pro oči. Aby také ne, když za ní stojí tak velká jména. U hlavní obálky knihy, a i dalších obálek, které jsou předěly jednotlivých částí / sešitů, se Scott McKowen nechal inspirovat dobovými divadelními plakáty, 17. století z nich tak doslova dýchá. Andy Kubert zas umně dokázal moderní hrdiny zapasovat do dvorního prostředí, přičemž jim ponechal jejich charakteristické rysy, díky čemuž je lze snadno rozpoznat.

Hned na začátek je třeba zmínit, že styl vyprávění je zcela jiný, než na co je čtenář YA a romantických titulů zvyklý. Text předkládaný v ich-formě se celý nese na vlně sarkasmu a ironie. Ze začátku se jedná o něco osvěžujícího, neotřelého, ovšem v průběhu už některé situace tento efekt ztrácejí a nepůsobí tolik vtipně. Všeho moc zkrátka škodí.

Po jazykové stránce je text psán nespisovně, hovorová řeč měla text nejspíš co nejvíce přiblížit čtenáři, někomu to může vyhovovat, jinému nikoli. Čím více se kniha blížila ke konci, tím více přibývalo chyb v textu, v celé první polovině jich nebylo tolik jako v druhé části, bohužel se redaktorská práce nedá nazvat jinak než odbytou, bitý je pak na tom sám autor, který toto nemůže nijak ovlivnit. Co ovlivnit lze, je množství vulgarit. Každý den vidíme, že mladší generace nejde pro sprosté slovo daleko. Proč to ale musí být téměř na každé stránce několikrát?

22.07.2022

4,5*
Debutové dílo Kristininy Waagnerové dokazuje, že fantastika v Česku chytá novou mízu a že by se mohla opět vyšplhat až na vrchol. Zlatá Grai je dechberoucím příběhem o síle sourozenecké lásky a vydobytí si místa ve světě, kde je potřeba prolít nějakou tu krev a kdy na těle i na duši zůstanou hluboké šrámy.

Kniha obsahuje celkem devět kapitol, jejichž délka se různí. Rozhodně by byla škoda nechat se od čtení odradit tloušťkou knihy, věřte mi, že 550 stránek budete mít přečtených skutečně rychle, natolik je příběh strhující a chytlavý. To vám garantuji!

Hned od začátku si lze všimnout pěkně vystavěných vět a jazykové bohatosti. Příběh nikam zbytečně nechvátá, ale ani nestagnuje (přítomnost delších popisů nenudí, naopak dokresluje celek), zkrátka je odvyprávěno vše, co je třeba, čtenář se tak může hlouběji ponořit do světa, který autorka stvořila, zorientovat se v uspořádání dané společnosti a systému (kdo jsou jorrei, sarrei, grai apod.) Pobyt ve světě Zlaté Grai jsem si náležitě užívala a opravdu nerada jsem se s ním po dočtení poslední strany loučila.

3 01.07.2022

Autorce se podařilo velice pěkně vystihnout mezilidské vztahy dnešní doby. Navíc díky Amálce, která pokládá mnoho otázek a ve věcech nevidí žádnou velkou vědu, se čtenář může zamyslet nad problematikou komunikace, osamělosti a ztráty. Ale nebojte, kniha Přes práh není žádná depkařina, naopak dává naději.

1 28.06.2022

Co se týče tempa příběhu, ze začátku je logicky pomalejší - přece jen se jedná o rozjezdový díl, takže než se čtenář se vším seznámí, chviličku to potrvá, naštěstí se díky čtivosti do děje ponoříte skutečně rychle, od poloviny vše postupně graduje a závěr je napínavý, připravuje si tak půdu pro pokračování.

Postav v knize není zrovna málo, o to více mě překvapilo, že každé z nich autor dokázal dodat na zajímavosti. Stěžejní figurkou na šachovnici je samozřejmě Nydeon, ale když se skupina rozdělí, dokážou příběh utáhnout i ostatní postavy, o nichž se toho chcete dozvědět co nejvíc.

Leviar: Králova mlha může i díky obálce působit pohádkově, ovšem v ději jsou přítomny násilné pasáže, a tak bych knihu nedoporučovala úplně malým čtenářům. Primárně je určena pro všechny fantasy nadšence, kteří jistě ocení fakt, že i český autor dokáže napsat docela ucházející fantasy.

20.06.2022

4,5*
Nejsem ani zdaleka jediná, kdo si pod názvem Chci sníst tvoji slinivku nejprve představil nějaké ghúlí orgie. Omyl, dokonce nečekejte ani recepty na dušenou slinivku. Tato manga je citlivým romantickým příběhem s tematikou vážné nemoci, je vyprávěním o klukovi, kterému do života náhle jako přívalová vlna vtrhne jedna ztřeštěná holka. Nic už pak nebude stejné.

Ačkoli je téma velmi smutné, zároveň je příběh plný vtipných situací. Když spolu začnou trávit čas, chodit na jídlo a na výlety, Haruki si jednoho dne uvědomí, že si Sakuřinu společnost užívá, o to více ho ale trápí, že její čas je předem vymezený a že je tento osud nezvratitelný. Do poslední chvíle chcete věřit, že se stane nějaký zázrak. A pak...

Chci sníst tvoji slinivku má moc krásné poselství, které je nadčasové. Člověk by si neměl nic vyčítat a svůj čas by měl využít na maximum. Nikdy totiž nevíte, kdy váš příběh skončí.

5 15.06.2022

Geirmundova sága je výpravnou historickou fikcí, zasazenou do světa vikingů, kde lze narazit na mnoho historických postav a reálií. Jako veliká fanynka seriálových Vikingů jsem si čtení velice užívala, Geirmund byl až na kost pravý vůdce, nejednal ukvapeně, každé své rozhodnutí nejprve zvážil a pro své muže byl skvělým velitelem. Jeho rozpravy s knězem Johnem mi v mnohém připomínaly rozhovory Ragnara Lothbroka s Athelstanem ze seriálové verze.

Časově je děj knihy zasazen do 9. století, tedy do doby, kdy na řadu s dobýváním přišli Ragnarovi synové - Ubba, Ivar a Halfdan.

Kdyby kniha nespadala pod Assassin's Creed universum, vůbec bych si příběh nespojila s řádem asasínů. V knize je pouze na dvou místech zmínka o jakémsi mocném a vlivném řádu, jehož prsty jsou dlouhé. Toť vše - žádní templáři, žádný Animus, žádná linka ze současnosti. Na jednu stranu by mohl titul uspět u fanoušků historických příběhů, kteří chtějí čistě heroický příběh bez moderních zásahů, na straně druhé může být kniha pro fanoušky Assassin's Creed určitým zklamáním.

23.05.2022

Když to shrnu, čtenářům se do rukou dostává kvalitní povídková sbírka, která představuje strašidelnou tvorbu ženských autorek. Mnohé povídky jsou psány pomalejším tempem, což některým nejspíš nebude příliš vyhovovat, ale tato vláčnost má své kouzlo. Pokud se chcete seznámit s tvorbou 19. a 20. století, poznat ženy, jejichž jména v hodinách literatury mnohdy ani nezazněla, pak rozhodně tuto antologii doporučuji.

2 21.05.2022

4,5*
Kniha Volným pádem se zaměřuje ne na jednu problematiku, ale hned na několik závažných témat. Může něco takového fungovat na zhruba 330 stranách? Abychom si to shrnuli, tak zde máme domácí psychický teror, rakovinu dítěte, finanční problémy, závislost na alkoholu a pád až na samé dno. Nutno podotknout, že autorka v tomto díle svou ženskou hrdinku vůbec nešetří, naopak jí na bedra nakládá jednu těžkost za druhou. Kdekdo by si pomyslel, že přece není možné, aby se tohle vše dělo jednomu člověku, když se však nad tím zamyslíte... Proč by ne? Život není peříčko, a když se začne něco kazit, jde to rychlostí padajících dominových kostiček.

V určitých částech knihy je třeba mít při čtení trochu otevřenou mysl a přijmout věci mezi nebem a zemí. Do textu je to ale začleněno celkem nenásilně a k příběhu se to hodí.

3 02.05.2022

3,5*
Výkřiky v temnotě sérii o trochu vylepšily pověst, přece jen, příběh je rozehraný, kulisy izolovaného sídla vystřídá svět venku za zdmi a čtenář na některé otázky konečně dostane odpovědi. Dva díly za námi, dva před námi. Jaká esa ještě Darcy Coates schovává v rukávě? To si budeme muset ještě chvíli počkat.

Sérii bych označila za hybrida The Last of Us a The Walking Death, i proto si myslím, že může zaujmout příznivce postapokalyptických světů a katastrofických scénářů.

1 30.04.2022

3,5*
Na celé sérii Objekty touhy mě na první pohled zaujaly krásně jednoduše vyvedené obálky, které se dle mého názoru velice povedly. Rovněž jednotlivé názvy dílů (Jeho banán, Její třešničky apod.) si pohrávají s dvojsmyslem, tento prvek je přítomen v celém příběhu - o humor tedy není nouze. Právě humor je další silnou stránkou autorky, zejména pasáže s francouzským buldočkem mě dostávaly (jedno takové chrochtající a prdící "monstrum" máme totiž taky doma).

Jeho banán nebude úplně pro každého, ke čtení této knihy se musí přistupovat už s tím, že se jedná o erotickou literaturu, která má pobavit. V příběhu nelze hledat logiku. Pokud si to uvědomíte, pak vám nebude nic kazit zážitek.

4 15.04.2022

4,5*
Colleen Hoover je v žánru New Adult jako ryba ve vodě, její příběhy obvykle otevřou stavidla a proudům slz nic nebrání. U této knihy jsem sice slzu neuronila, ale chybělo opravdu málo. Zato jsem při čtení pociťovala úzkost, bolest a bezvýchodnost. Komunikace je naprostý základ, tak jak je možné, že se mezi lidmi čím dál tím víc vytrácí? Člověk také velmi často naráží na střet očekávání s realitou. Život není peříčko, ale je třeba si ho zpříjemňovat, co nejvíc to jde.

To nejlepší v nás je dalším skvělým počinem, má však velkou konkurenci v ostatních autorčiných knihách. Přijde mi škoda, že nebyly některé kapitoly vyprávěny z Grahamovy perspektivy, jednostrannost příběhu nabízí pouze jednu pravdu. Navíc Quinn byla místy dost nesnesitelná, hledala štěstí, a přitom ho po celou dobu měla vždy po svém boku. U Grahama jsem musela obdivovat jeho trpělivost, s níž vše snášel.

Nejen tuto knihu, ale i celou autorčinu tvorbu všem vřele doporučuji. V naprosté většině se jedná o sázku na jistotu.

6 05.04.2022

Text je psaný velice čtivě, čtenář se okamžitě vcítí do pocitů jak Lis, tak Romaina, dvou postav, jejichž pohledy se napříč celou knihou střídají. Jejich vztah by se dal popsat úplně jednoduše - hate to love. Na stylistice je patrné, že Veronika Černá není ještě tolik vypsaná a že je potřeba sem tam něco vypilovat. Na první pohled je však jasné, že si našla žánr, který jí vyhovuje a s nímž dokáže pracovat.

1 03.04.2022

V antologii se potkává mnoho žánrů, každý si tak může najít ten svůj. Máte chuť na něco historického, válečného, nebo třeba klasickou romantiku či snad něco v duchu sci-fi? Jak je již z obálky knihy patrné, bude se jednat o polibky nejrůznějšího druhu - rozpačité, sebevědomé, zrádné, smrtící apod. Byla by škoda, kdyby se budoucí čtenáři nechali odradit zvolenou barvou knihy, která evokuje čtení pro ženy. I muži si jistě oblíbí některé autory. Navíc, devět povídek je od mužských autorů, kteří se nezalekli zadání a pojali ho originálně.

Některé povídky jsou povedenější než jiné, tak už to u antologií zkrátka bývá. Je opravdu těžké hodnotit knihu, na které se podílelo tolik autorů, jejichž styly jsou naprosto odlišné. Je vidět, že každý se do toho svého příběhu snažil dát všechno, některé texty končí pointou, jiné poselstvím nebo jen zamyšlením. Gratuluji všem vybraným, a pokud tuto recenzi čte někdo, kdo se soutěže zúčastnil, ale neprobojoval se do této dvacítky, přeji mu, aby se zadařilo někdy příště, a doufám, že se psaní nevzdá a nenechá se odradit, jednou to totiž vyjde.

Rozhodně kvituji více takovýchto projektů, které začínajícím českým autorům dávají šanci ukázat, co v nich je.

2 18.03.2022

Autorčin styl je podmanivý, do romantického příběhu se snaží dosadit i nějakou problematiku nejen mladých lidí, její dílo je tak poutavé a díky romantice také odpočinkové. Navíc, autorka své ženské hrdinky nepopisuje vůbec hloupě, jsou chytré, cílevědomé a milující.

Obě postavy mě neskutečně bavily. Jak June, tak i Masona jsem si oblíbila už v Truly a neskutečně moc jsem jim fandila. Nemusíte se bát, že budete ochuzeni o Andie, Coopera nebo Dylana, mají sice logicky méně prostoru, ale jsou tu.

1 16.03.2022