Rombaldi komentáře u knih

Dobré, připomíná mi to Bukowskiho s nádechem Burgesse

2 26.10.2017

Před čtením této knihy jsem se hodně bál věty "Pro děti a mládež", ale ze zdrojů z internetu jsem vyvodil, že to není, tak úplně pravda, a že je tato kniha "bezpečná" i pro starší generace.

Je to blbost, jestli je něco určeno pro "Mládež" tak to je rozhodně Illuminae.

Snad stokrát jsem měl chuť při čtení rozhovorů hlavních hrdinů této knihy vyhodit ji z okna. Jako byste si četli pubertální chat na Fb dvou adolescentů. Plytkým cool humorem se kniha jen hemží. ha ha

Ale přiznávám se a dost se za to stydím, že mě tato kniha bavila od začátku do konce. I když bych úplně vynechal už předtím zaminované rozhovory mezi oběma hrdiny. (ale něco muselo příběh dokreslovat)

Kniha z literárního hlediska pro mě neměla žádnou hodnotu (1 hvězda)
Knižní typografie a zpracování je skoro dokonalé díky ní bylo čtení velkým zážitkem. (5 hvězd)
Příběh je svižní a poutaví, taková od dechovka od knih těžšího kalibru. (4 hvězdy)

Proto, abych byl spravedlivý dávám tři hvězdy, ale nikomu nad 20 let bych tu knihu nedoporučil.

2 09.05.2017

Dobře čtivý příběh o jednom životě nadaného umělce a jeho blízkých v Karibiku.
Kniha je rozdělena na tři části já osobně bych je nazval ráj/peklo/očistec.

První část se mi líbila nejvíce. Autor barvitě vylíčil prostředí a osobnosti. Část, kde umělec vyjel na moře rybařit se svými dětmi a dvěma přáteli je famózní a napínavá plná emocí.
Rajská atmosféra bahamských ostrovů z knihy doslova čiší. Člověk má nutkání při čtení si dát drink někde v houpací síti u moře s dobrou knihou.
Poklidné čtení na dovolenou. První část knihy určitě doporučím své ženě na dovolenou u moře.

Druhá část je poměrně depresivní a ponurá. Odehrává se na Kubě. Věrohodné pojednání, jak se člověk může vyrovnávat ze ztrátou. Tady mě nejvíce zaujali rozhovory a myšlenkové pochody v legendárním baru "El Floridita" kam moc rád chodil samotný E.Hemingway.

Třetí část je dobrodružná s příjemně pozvolným spádem děje, který se odehrává na moři s posádkou dobrovolníků, která stíhá přeživší posádku nacistické ponorky v Karibiku.

V knize nalezneme spousty podobností ze života E.Hemingwaye.
Také jde znatelně cítit, že knihu psal na sklonku života v době depresích hlavně ke konci knihy, člověk má pocit, že čte autorovo doznání/pokání.
To to dílo je veliký průlet životem samotného E.Hemingwaye.

V celé knize jsou flashbacky, které krásně dokreslují celý děj.

Knihu mohu jen vřele doporučit.

3 20.03.2017

Ta to kniha mě velice mile překvapila.

I když od první kapitoly šlo citelně cítit, že to psala žena rodinného typu, tak jsem to četl jedním dechem až dokonce.

Čtivé to je v první řadě proto, že člověk ani skoro netuší, kdo zatím vším stojí.

Konec měl rychlí spád a hodně na mě zapůsobil palec nahoru.

2 14.03.2017

Richard Evelyn Byrd

Krásný příběh o tom, co člověk se silnou vůli všecko vydrží a dokáže překonat nehledě na jeho fyzický stav.

Čtivě napsaný biografický cestopis, ale sem tam se to táhlo, spisovatel dobře prokládá myšlenky se záznamy z deníku. I když bylo jasné, že se z toho polárník dostane, tak konec byl napínavý a přečetl jsem ho jedním dechem.

Antarktická atmosféra z knihy jenom číší mohu doporučit dobrodružným čtenářům.

2 14.03.2017

Na Metro 2035 jsem se moc těšil, ale nakonec to nebylo co jsem čekal.

Nemohu říci, jestli je to dobře nebo špatně, že kniha nebyla taková jakou jsem čekal.
Tajemství, mutanti, ponurá atmosféra, anomálie, toť vše jsem od nového Metra čekal.
Místo toho mi spisovatel více přiblížil geopolitiku a malý ekosystém Moskevského Metra.
Nejspíše by mi vyhovovala zlatá střední cesta mezi pojetím první a třetí knihy.
Něco na způsob knihy "Piknik u Cesty".

Nicméně kniha mě zaujala a byla příjemně čtivá, ačkoliv někdy u dialogu jsem se musel vracet v textu, protože jsem nevěděl kdo zrovna "mluvil".

Pocit bezprávý jsem vyloženě prožíval s hlavním hrdinou, měl jsem chvíle, kdy jsem chtěl otevřít okno a zařvat, že svět opravdu neskončil, že existuje dál. To se Glukhovskymu opravdu povedlo i to, jak politika skrze davovou propagandu/dezinformaci dokáže lehce upravovat smýšlení celého Metra.

2 14.03.2017

Veliké zklamání.
Velká část knihy se nedá použít, protože už je prostě jiná doba, neumím si představit, že by moje žena byla v domácnosti a já jí dával výplatu na stůl,

Knížka mi přijde jako příručka jak v manželství podvádět, klamat a vymýšlet si různé věci aby manželství fungovalo.

Raději bych se rozvedl, než předstírat infarkt, emoce, které ve skutečnosti necítím, vyhrožovat a lhát abych si udržel ženu tam, kde chci.

Pořád raději budu preferovat upřímnost.

Doporučil bych ji mužům, kteří mají v plánu v manželství podvádět, ale takovým mužům silně nedoporučuju si někoho vůbec brát.

Přesto všecko jsem si také v knize dokázal najít pár užitečných rad.
Je tam hezky popsané jádro hádky/sporu, člověk si uvědomí, že ne pokaždé se člověk hádá kvůli obsahu zrovna řešené věci, ale že jen zrcadlíme svůj nespokojený duševní stav...

3 16.09.2016

Velmi chytlavý a originální námět.
Kniha se velice dobře čte, autor věci popisuje stručně a věcně, co se týče orientace umístění, tak hned jsem si udělal obraz co je dole a co nahoře, případně co je kolmo nebo svisle.
V knize je celkem dost postav, ale není čas a vlastně ani potřeba se vžit do většiny z nich, až na Kapitána, doktorku a poručníka s "Vážkou", ale skoro každý má nějakou zajímavost/vlastnost, staré filmy, víra atd....

Teď nějaké zápory, po přistání jsem chvilku nevěděl, jestli je prázdná Ráma nebo obsah knihy, ale že je námět originální a rychle se to čte, tak jsem nad tím mávl rukou.

Další věc a zas jenom můj osobní názor/vkus, nebudu tu psát kolik lidí za celou knihy zemře, abych někomu nezkazil radost, ale na můj vkus, jedna "náhoda je blbec" smrt na víc by tomu neuškodila, ale chápu autora, v knize je hlavní postava Kapitán a je to profesionál největší úrovně, je opatrný a skoro vždy se řídí předpisy, takže kdyby mu půlka posádky umřela na nehody a na neopatrnost házelo by to na něj špatní stín...

Moje první kniha od A. C. Clarke a určitě ne poslední.

Při čtení má člověk pocit bádání a objevování a nemůže se dočkat co dalšího se dozví.....

Nebo nedozví ?

7 12.09.2016

Abych pravdu řekl, tak jsem od té knihy mnoho nečekal, nakonec mě mile překvapila.
Kniha je podávána praktickými příběhy, čtení je díky tomu zábavné a svižné.
Ale po delší době se může obsah jevit. jako pořád to samé dokola.
Člověk má pocit, že v nové kapitole je to samé jako v té předešlé.

24.08.2016

Moje druhá knížka od Asimova a určitě ne poslední.
Skvělá interpretace příběhu, jak se z malé organizace vědců a učenců, stává na okraji galaxie mocná "instituce".
Vědec Hari Seldon, rozvinul vědu zvanou psychohistorie, kterou dovedl na vrchol jejích možností.
Psychohistorie pracuje se statistikami miliard lidí, matematicky zkoumá reakce na podměty.

S pomocí psychohistorie vyhodnotil sociální a ekonomické tendence doby, sledoval průběh vzniklých křivek a předvídal pokračující a neustále se zrychlující pád civilizace.

Pád říše se už nedá zastavit, tak Hari Seldon zakládá organizaci složenou z výkvětu vědecké sféry, zakládá tak zvanou "Nadaci" na okraji galaxie, která má zkrátit nadcházející epochu barbarství.

Ve světě technologického a vědomostního úpadku, se dostává díky technologickým "zázrakům" v galaxii, kde se šíří rozpad říše, zavládá chaos a barbarství do pozice obchodní, "božské" velmoci. Atomové vynálezy Nadace mohou ovládat jen "kněží" (vědci) v "chrámech" (atomové elektrárny).

Později se, ale ukáže, že tenhle systém už není produktivní, tak se dostanou k moci Kupci Knížata, kteří začnou ovládat sousední království prostřednictvím obchodu a prosperity.

Nadace, se na cestě k vybudování Druhé říše, musí potýkat s překážkami, tak zvaně s "Seldonovy krize". Nikdo, krom geniálního vědce neví, kdy a kolik těch krizí musí Nadace překonat, aby bylo dosaženo jejího úkolu.

Geniální příběh, jak jeden vědec tahá za nitky dějin celé galaxie i po smrti.
Jen Hari Seldon ví, jak to všecko skončí....

V knížce, můžeme určitě najít jisté podobnosti ze současného světa.
Kdy nás ovládají obří korporátní instituce, skrze konzumní společnost.
Nemá důvod, proti tomu bojovat, protože nám to takhle vyhovuje a jsme spokojený...

Nebo ne ?