Radous

Příspěvky

Pan Kaplan má stále třídu rádPan Kaplan má stále třídu rádLeo Rosten

Těžko říct, co se mi líbilo víc, jestli tento nový překlad či původní ze třicátých let. Některé kapitoly byly takto lepší, některé méně.. ale nedá se to lehce porovnat - snad si to jen simultánně číst. Nicméně na mnoha místech jsem se skutečně vydatně zasmál, určité pasáže jsou zase méně vtipné. Přijde mi, že největší porci zábavy produkej (spíš než pan Kaplan) samotné jednotlivé osazenstvo třídy, taková ta chemie mezi nimi. Je to možná tím, že se jednotlivá slova, popisující chování posluchačů, opakují a geniálně k nim přirostou.
Opět musím říct, že to muselo být extrémně náročné na překlad a vůbec, na znalosti češtiny. Druhý díl, dvojnásobný respekt!

13.01.2020


CestaCestaCormac McCarthy

Kdysi jsem viděl filmovou verzi a ta byla skutečně temná. Knižní předloha je ale tak černá, že vesmír je ve srovnání s ní bílý. Knihu jsem přelouskal za jeden den, nedá vám to vydechnout. Ani nevím, co víc se k tomu dá napsat. Tak moc koncentrované beznaděje se někde jen těžko vyskytne. Snad jen, že takovej svět bych zažít nechtěl. Ale jako výstraha to může posloužit dost dobře. Moc zajímavě řešené dialogy!

28.10.2017


Hvězdná pěchotaHvězdná pěchotaRobert A. Heinlein

Knihu jsem si chtěl přečíst nejen kvůli žánrově-legendárnímu spisovateli, ale i díky filmovému zpracování, které jsem viděl xkrát a v určitém smyslu patří mezí mé nejoblíbenější kousky. Co mě překvapilo je, jak moc se kniha od filmu liší. Film je defakto o boji na konkrétním místě, kdežto kniha v podstatě popisuje život vojáka v mobilní (hvězdné) pěchotě a organizaci mobilní pěchoty jako takové. Kdo čeká román v právem slova smyslu, ten se moc nedočká. Skutečně se spíš jedné o popis fiktivního útvaru (včetně zajímavého filosofování o tom, co je pro svět/vesmír a člověka nejlepší, tedy jakým způsobem by v něm jeho civilizace měla fungovat) než o zpracování příběhu obyčejně-neobyčejného vojáka - ten je tu jen tak okrajově, alespoň mi to tak přijde. Kniha je napsaná velice čtivě a dost lidovým jazykem, což se mi moc líbilo a v tomto konkrétním universu mi to přišlo dost netradiční. Nicméně hlavní hrdina je mi tím bližší.

Po přečtení většiny dosavadních komentářů mi nedá, abych se ještě dále nevyjádřil. Proč by měl být RH fascinován fašismem, popřípadě diktaturou? Není jeho styl náhodou jakýmsi varovným prstem, jakým způsobem se může vyvinout společenský systém? Vždyť podobně byste mohli Orwellovi vytýkat 1984 - a byla by to stejná blbost.
Pokud by někdo chtěl diskutovat o nejlepším způsobu vládnutí (respektive jakým způsobem nejefektivněji vést civilizaci) – je to vše o tom, co po systému chcete, o vybalancování požadavku bezpečnosti (regulace) a svobody (deregulace). Osobně jsem si velice oblíbil (bohužel utopickou) teorii tzv. ANCAPu. Pro zájemce o pár informací ohledně této záležitosti si dovoluji připojit odkaz:
http://ankap.urza.cz/
Rozhodně zajímavé počtení.

14.06.2017


Pán muchPán muchWilliam Golding

Mnohokrát jsem od lidí kdysi dávno na hodinách literatury slýchal, že jako jednu z mála knih, které jsou si ochotní k maturitě přečíst, byl Pán Much. Nejspíš, kvůli délce. Ale také jsem se od nich dovídal, že se jim to líbilo. No a tak jsem si to po více než dekádě let dal za úkol. Není to popravdě žádná sranda. Člověk čeká v podstatě robinsonku, ale s postupujícíma stranama to sklouzává k dost neutěšené dystopii. Je dost nervující zážitek sledovat partu dětí věkově mezi 6-16, kteří se snaží přežít v divočině, přičemž nemají s takovou záležitostí zhola žádné zkušenosti – navíc, když většina z nich v podstatě ani nemá pořádnou představu o závažnosti situace. Nedivím se, že svým vyzněním kniha v době svého vydání vzbudila tolik ohlasu (což jí vlastně v rámci žánru zůstalo až dodnes). V rámci porovnání pojetí daného tématu doporučuju přečíst „Prazákon – přežití v pekelném ráji

03.10.2016


SiloSiloHugh Howey

Pro mě do této doby jedna z mála zkušenostní s postapo knihami – a to jsem fanoušek žánru (kovanej fallouťák I – II). Masakr. Popravdě mám vždy pochyby o výsledku, pokud autor (sci-fi) není sedmdesátník (padesát let aktivní pisatelské kariéry se rovná kvalitním literárním schopnostem a vůbec, zkušenosti). Tenhle borec píše aktivně cca deset let a výsledek… asi bych měl zvážit, že absence bílých fousů neznamená brak. Silo jsem zmáknul za poslední dva roky dvakrát (jednou z nahodilé inspirace a podruhé pro osvěžení paměti, jelikož jsem sehnal zbylé dva díly) a pokaždé rekord. V rámci čtecí premiéry jsem to urazil za dva dny, po druhé mi na to stačil zhruba den. Totální win. Napínavé až na půdu, fascinující. Nemůžete se odtrhnout, každá další kapitola jen zvyšuje závislost. A ta myšlenka, co je v pozadí – to je v podstatě upozornění nám současníkům. Já těmhle typům knih říkám reálné sci-fi. Protože tomuhle by člověk mohl klidně věřit. Není tam nic, čeho by v dnešní době nemohlo být dosaženo. Hustec. Dochází mi slova.

10.04.2018


ŠelmaŠelmaAndrew Mayne

Po dlouhé době detektivka. Na obalu stojí, že se jedná o román z řady bestsellerů, tak si říkám, jsem na to zvědavý. A musím říct, že se to skutečně četlo jedna báseň. Napínavost rostla s každou další kapitolou, které byly všechny kratší než pár dvoustránek. To si člověk pořád říká ještě jednu, až se dostane do čtvrt knihy (zabralo mi to cekem asi týden). Atmosféra dost hutná, no tak nějak ty americké buranovy (kde se děj víceméně odehrává) máte v hlavě z těch všemožných béčkových filmů. Na intenzitě a čtivosti tomu dodává i ich-forma, nejspíš se na tom podílí i kvalitní překlad. Potud klady.
Docela zarážející (spoiler alert!!!) je úroveň štěstí, který by hlavní postava musela mít. Nález první mrtvoly bych chápal. Ale druhé, třetí … x-té.. to už je ultrahaluz. Ok, program, který vám po zadání určitých dat zúží okruh, kde se MOŽNÁ něco nachází… sám mám s geografickými systémy zkušenost. Ale abyste v americké lesní/horské divočině našli na byť určitou pravděpodobnostní vymezené, ale přesto tisíce hektarů rozlehlé ploše tělo, které tam již nějakou dobu tleje pár stop pod zemí… a tohle se vám povede v rozpětí několika dnů (celé se to odehrává cca během jednoho měsíce) hned několikrát… to ne. Tomu snad nemůžete uvěřit.
Druhou věcí je, kolik toho hrdina románu schytal. A furt je v pohybu (samotný závěr knihy je taky extrém). Třetím bodem je již zmíněné časové rozpětí, kdy se děj odehrává – celé se to podle mě odvine až moc rychle. To platí násobě o závěru románu – a to však považuju za největší škodu. Vlastně se nedozvíme nic víc o samotném vrahovi, než že je to prostě zabiják. Duševně chorej, avšak velice inteligentní člověk. A tím to hasne. Čekal jsem, že se dozvíme z jeho backgroundu daleko, daleko víc. Ještě bych snad zmínil maličko toho klišé (klasika – ženská ve hře, kterou musím ochránit), ale to je jen takové smítko. 7/10

03.08.2020


ZbabělciZbabělciJosef Škvorecký

Přišlo mi, že Zbabělci jsou především knihou o vnitřním sporu člověka se sebou samým. Romantičnost, naivnost a fantazie hlavní postavy se v románu slévají v zajímavou směs, která vás v jednu chvíli zalévá sympatiemi, v druhé chvíli vás naopak zamrazí. Hrozně mě překvapilo, že takový román mohl v tehdejší době vůbec vyjít - a když už, tak že to Škvorecký nijak extra neodskákal (i když odskákal). Musím ocenit autorovu vynikající práci s atmosférou, také brilantní zpracování dialogů, monologů a stylu mluvené řeči. Jediné, co mi občas vadilo, byla vyčerpávající délka některých kapitol - nerad odcházím od neuzavřené části a když člověk potřebuje řešit i další věci, tak je to děs. A číst rychle na úkor vstřebávání dojmů, to taky není nejlepší. Každopádně to je velice zajímá četba a nedivím se, že je v povinné literatuře.

26.06.2017


Vetřelec - PekloVetřelec - PekloChristopher Golden

Po dočtení můžu říct, že Peklo je nejspíš nejlepším z dílů celé trilogie. Odehrává na staré dobré lokaci LV-426 a přestože je už dopředu jasné, jak to dopadne, k mému potěšení tam autor zakomponoval i něco navíc. Atmosféra je dobře vygradovaná, postavy sympatické.. skutečně moc se mi to líbilo. Pokud bych měl závěrem seřadit trilogii podle povedenosti, tak by to bylo asi takhle: na prvním místě třetí díl, na druhém první a jako poslední bych dal díl druhý – a mezi druhýma třetím místem by odstup nebyl úplně malý.

23.10.2017


Vetřelec - ProbuzeníVetřelec - ProbuzeníTim Lebbon

Po vcelku dlouhé době jsem podrtil knížku o více než třech stech stranách za méně než čtyři dny, no v podstatě za tři večery.
Měl jsem trochu obavu, co se dá očekávat, jelikož knižní adaptace filmových předloh (i když zde se jedná o nový příběh) zpravidla nebývají úplně top. Nicméně jsem se ku své potěše mýlil. Bylo to velice napínavé a to až do samotného konce. Bez zbytečných klišé (na druhou stranu závisí, co už se za klišé dá považovat a co ne). No, jsem zvědavej, jakým kvalitativním směrem se vyvine zbytek trilogie od jiných autorů.
Po přečtení stávajících komentářů musím dát většině z nich za pravdu jedno: celý román popisoval již známé situace a scény, je to prostě taková variace. Ale podle mě povedená.
Pro fanouška scifi (a alieního universa) je přečtení tohoto a souvisejících děl skoro povinností, už jen proto, aby se k tomu mohl nějako vyjádřit :)
Každopádně zpětně přiznávám, že moje hodnocení plnou palbou je asi přeci jen dost subjektivní.

05.10.2017


Návrat králeNávrat králeJ. R. R. Tolkien

Co se týče trilogie Pána prstenů, není to můj první turnus. Všechny tři knihy jsem četl, již (byť jen kousek) před jejich filmovou adaptací. A to už je pěkná řádka let. Stalo se u mně takovou skoro zvyklostí je během Vánoc zhlédnout.,
No, tentokrát jsem si řekl, že to udělám jinak – že si je opět přečtu. Jelikož to mám už po té době dost nakoukáno, alespoň mohu zhodnotit, nakolik moc jsou filmy věrné předloze.
A člověk opravdu na novinky narazí. Zprvu jsem uvažoval o tom, že se budu věnovat rozdílům u každého dílu/filmu zvlášť a že se je pokusím i jmenovat. Nicméně – zpětně se mi to jeví jako dost těžký úkol vzhledem k rozsáhlosti díla, a tak zmíním jen pár obecných postřehů.
Teď po přečtení všech tří knih bych řekl, že film popisuje ta ¾ celého příběhu, přičemž se odchyluje více méně v tom, že některé pasáže zcela vypouští (Bombadil a následně Mohyly ve Společenstvu prstenu; dění v Kraji po zničení prstenu v Návratu krále) a jiné mění. A to více - pasáž kolem Faramira; osud Sarumana a Červivce, či méně - pobyt společenstva u elfů ve Hvozdu; pobyt hobitů včetně rokování ve Fangornu; bitvy u Helmova žlebu i u Minas Tirith).
I jiné změny by šly v tomto směru postřehnout, jsou již však dost detailní a těžko je nějak lépe – podotýkám natož zpětně – reprodukovat.
Určitých změn došly i vztahy mezi jednotlivými postavami (Frodo a Boromir) a jejich projevy (opět Boromir a také Glum)
Film však obecně hlavní kostru zachovává.
Celé literární dílo Pán prstenů je monumentální a úctyhodné. A proto mě snad jako jediná věc překvapuje, že mi v něm jedna pasáž (a to pro děj důležitá) přijde ne moc rozvedená – tou je putování Aragorna se vzkříšenou armádou od Stezek mrtvých k Anduině a po ní pak k boji před Minas Tirith. Ta cesta tam fakticky nastíněna je, to ano. Ale myslím, že by si zasloužila rozhodně víc než skromný popis (tedy nejen cesta, ale i zmíněná armáda). Alespoň v knize to na mě tak působí. Je mi otázkou, proč právě zde ponechal Tolkien tolik prostoru čtenářově fantazii.
Závěrem – co se dá z románu jednoznačně usoudit je to, že autor miloval přírodu a stejnou měrou i poezii, jelikož poezie z celého díla přímo dýchá. Pán prstenů není zcela jednoduchý na čtení (a to se ani nezmiňuju o Tolkienově Silmarillionu). Musí se "trávit" a to postupně – jedině tak si ho člověk může vychutnat.
(edit 12/2017): Mnoho komentářů ke knize Společenstvo prstenu zmiňuje postavu Toma Bombadila, hlavně ve smyslu jeho výstřednosti. No je to pravda. Když se nad tím zamyslím, skutečně je to postava s velkým otazníkem. Je snad více mysteriózní než všechny ostatní. Až se musím zasmát tomu, že mi to připomíná jisté náhodné lokace z Fallouta 2. Něco vytrženého od někud jinud a – přeberte si to. Co mě ještě na mnoha místech zarazilo bylo, že si čtenáři často stěžovali na nedostatek napětí, akce, sáhodlouhé popisy apod. Těžko se k tomu nějak vyjádřit. V LOTR jde především o myšlenku než o akci a v neposlední řadě o pomocnou ruku k maximálnímu rozvoji vlastní představivosti. A Tolkien nám to usnadnil tím, že celý opus sepsal v HD rozlišení.
(edit 01/2021): Co bych ještě rád doplnil - vlastním vydání s dodatky, a to je taky masakr. Vymyslet něco tak extrémně komplexního (řeč, písmo, fiktivní historii několika ras, jejich genealogii) jen s perem a papírem... to mi hlava nebere. Což mě konečně vede zároveň k tomu, že musím smeknout před překladatelem. Protože to si nedovedu představit už vůbec.
A pod čarou – je to jedno z několika děl, které je schopné mě dojmout. U dobrého filmu to není až tak těžké bych řekl, ale kniha – to už je něco. A to mi není deset. Absolutní respekt, pane Tolkiene. Kolikrát jsem už zatoužil ve Vašem světě žít!

27.12.2017


PrachPrachHugh Howey

Těžko dopsat něco navíc, už jsem to víceméně zhodnotil v předešlých dílech - a to hodnocení by spadalo i na závěr trilogie. Je to paráda. Zlikvidoval jsem to za jeden den. Celou sérii za čtyři dny. Asi by se to dalo zařadit mezi mých top deset nejrychleji přečtených knih (sérií nepochybně). Nevím, jestli tam lze něco kritizovat. Snad jen, že nebyla tak nějak víc přiblížena podoba světa před jeho koncem (hlavně technika kupříkladu). A v tom směru bych uvažoval i absenci popisu techniky v silu 1 Přišlo mi to takové falloutovské, tedy na poměrně nízké úrovni – očekával bych tam něco hyper (pokud nepočítám kryokomory a „stroječky“). I když by to zase muselo silně ovlivnit příběh (musel bych tu spoilerovat, což se mi nechce). Uměle sníženou úroveň technologií ve zbylých silech chápu. Tak jako tak, paráda. Navíc autorovi zbyla ještě další látka na zpracování. Přestože ji už nejspíš nevyužije, člověk nikdy neví. Každopádně udělal… díru do světa.

13.04.2018


Poslední MohykánPoslední MohykánJames Fenimore Cooper

Když jsem si téhle knihy v bytě všiml, byla to docela jasná volba. Už je tomu zatraceně dlouho, co jsem viděl film, tak jsem chtěl alespoň lehce zašátrat v paměti a srovnat to. No byl jsem docela překvapen, jelikož se to filmu podobá jen dost vzdáleně, respektive - pouze jedním úsekem. Anebo si ten film opravdu nepamatuju.
Jako dost románů této tématiky, i tento je poměrně zajímavým náhledem do smýšlení spisovatele devatenáctého století a jeho pojetí dobrodružného románu pro mládež - pokud to tedy pro tuto kategorii zamýšlel (vzhledem množství násilí... a vůbec, smrt na běžném pořádku dne). Napadá mě, jestli to spíš nemělo být jakýmsi přiblížením amerických dějin? Jisté je, že v dnešní společnosti by se na jeho hlavu snesla taková kritika, že by si to mohl jít rovnou hodit, jelikož jeho vyjadřování o indiánech je z dnešního pohledu víc než nekorektní. Pro mě zajímavé byly i úvahy jedné z postav o smyslu pánbíčkaření v porovnání s žitím reálného života (souboj s přírodou).
Jo - hodně nečekaný závěr! Musím přiznat, že tam si to vysloužilo hvězdičku navíc.
Nicméně, musím se pro každá případ na ten film podívat, ať mám jasno.

16. března


Poštovní úřadPoštovní úřadCharles Bukowski

Ke knize jsem přišel víceméně náhodou a to po zhlédnutí filmové verze jednoho z Bukowského zbylých próz. Náhodně jsem tedy zvolil Poštovní úřad a rozhodně to byl vynikající tah. Vskutku jedinečná věc. Extrémně čtivá a dost brutální (či by se hodilo napsat brutálně vtipná?) záležitost. Jak já bych si přál mít tu odvahu/povahu a mít celej svět tak hluboko v zádi. Věřím, že rozhodně ne všichni se s hlavním (anti?)hrdinou ztotožní, já jsem ale jeho styl žral. No zrovna ne nutně bych ale musel bejt alkáč. Určitě si najdu čas na další knihu od tohoto člověka.

18.06.2017


DunaDunaFrank Herbert

Ke knize (respektive sérii) jsem se dostal v rámci posledních několika let podruhé, těžko říct kvůli čemu – asi z nostalgie. Svět Duny je mi blízký od dětství, no každý fanda počítačových RTS přece na stejnojmenné hře vyrostl (pokud jsou jeho ročníkem osmdesátá léta). Jooo, Dune II, to byly časy. Takže povinností samozřejmě je si přečíst i podkladovou literaturu. Musím říct, že je to docela těžká sci-fi, hodně komplikované universum. Tohle fakt chtělo fantazii – a té se panu Herbertovi skutečně dostalo. Musel to být zároveň oříšek pro překladatele, těch novotvarů, básní… no, klobouk dolů.

25.04.2018


Astrofyzika pre zaneprázdnenýchAstrofyzika pre zaneprázdnenýchNeil deGrasse Tyson

Další záležitost, která se mi dostala pod ruce díky Vánocům. Jednalo se o skutečné překvapení, navíc v originálním jazyce. Už díky tomu jsem si s tím docela užil (nehledě na to, že kniha byla psána pro obyčejné laiky, tak užité anglické termíny prostě nejsou zcela standardní slovní zásobou). Ale rozhodně to stálo za to. Obzvláště poslední kapitola se mi líbila. Kéž by si to vzali k srdci všichni lidé. NdGT je opravdu borec, jsem jeho velký fanoušek.

23.01.2019


Hlava XXIIHlava XXIIJoseph Heller

V rámci plnění předsevzetí přečíst alespoň nějaké tituly z tehdejší povinné četby, přišlo mi zajímavé zkusit Hellera. Musím říct, že jsem nepředpokládal, že mi tato záležitost bude trvat tak dlouho. Relativně krátké kapitoly, velice (až absurdně) vtipné… a přesto to bylo svým zvláštním způsobem nelehké na vstřebání. Jak jsem se dočetl, jednalo se o autorovu prvotinu. Tak to tedy bylo na první dobrou!

30.10.2019


Tunel do nebesTunel do nebesRobert A. Heinlein

Jak tak uvažuji, je to asi jedna z prvních scifáren, které se mi historicky dostaly do ruky. Dost poutavě napsaný příběh, podle mého názoru by jeho ústřední část zasloužila klidně dvě stě stránek navíc. Materiálu by bylo jistě dost. Přijde mi, že to má svoje nedostatky (celkově je to napsáno svým způsobem "romanticky", cíleně však nechci použít slovo naivně) - to však není důvod, aby se mi to líbilo nějako méně. Však jsem to přečetl už asi pětkrát, je to záležitost na dva tři večery.

03.02.2020


Největší z pierotůNejvětší z pierotůFrantišek Kožík

Jako u několika předcházejících, i k tomuto románu jsem se dostal dílem náhodné volby. Ruku bych za to do ohně nedal, nicméně nemyslím, že bych kdy předtím četl tak vysoký titul české literatury. Moc se mi to líbilo.
Autor dodal jedinečnou atmosféru, musel to mít opravdu nastudované. Jinak si nedokážu představit, jak by v době hroutící se první republiky mohl vytvořit něco tak uvěřitelného, odehrávajícího se přitom o více než sto let dříve, navíc v bouřlivé Francii. Svým způsobem to není lehké čtení, ale příběh vám nenechá vydechnout, dokud nevíte, jak se to s hlavním představitelem vyvine.
Jedná se o sociální drama, nesilový boj dobrého člověka (aniž by si svůj boj uvědomoval) - proti nespravedlivému zacházení vládnoucích vrstev. O jeho bezbřehé touze povzbudit široké publikum lidí nižších či nízkých společenských tříd v jejich těžkém životě. Soudím, že díky tomu bylo tento román možné vydávat i po převratu v roce 48. Jinak jsem ale nezjistil, že by byl Kožík nějak více napojen na levici, případně přímo na KS. Zároveň, netušil jsem, že bylo toto dílo zfilmováno.

02. března


Konec civilizaceKonec civilizaceAldous Huxley

Solidně depresivní počin. Zmáknul jsem to za dva dny. Nedivím se, že to má v rámci žánru takovou autoritu. Rozhodně to nechá člověka zamyslet.

25.05.2016


Kmotr: Příběhy rodiny dona CorleonaKmotr: Příběhy rodiny dona CorleonaMario Puzo

Popravdě nejtěžší kniha (v pravém slova smyslu), kterou jsme kdy četl. Válel jsem se s ní v posteli a i když je vskutku bytelná, dostala vazba bohužel zabrat, ale co člověk nadělá. Tuším že z filmové verze jsem viděl dva filmy, třetím si jistý nejsem. Každopádně jsem se v nich nikdy za běhu nedokázal tak zorientovat, jako mi umožnila kniha, na kterou má člověk času, kolik jen potřebuje. Nutno podotknout, že i tak je to velice spletité dílo. Množství postav a proměny příběhu v rámci odlišných časových úseků dají docela zabrat. No, i kvůli tomu mi trvalo knihu přelouskat asi dva měsíce. Co víc dodat. Je to perfektní záležitost nejen z hlediska navození atmosféry, ale i uzavření a návaznosti jednotlivých příběhů, v kterých si člověk najde náklonnost (či pochopení) vůči jejich hlavním protagonistům. Přiznám se, že jsem s některými z nich docela cítil a už dopředu jsem tušil, že to s nimi dobře nedopadne. Nicméně se nejedná o žádná standardní klišé, to předesílám. Zároveň obdivuju, jak to mohl tvůrce vůbec poskládat takové množství dějových linií. Mnohokrát mě napadlo, jestli měl spisovatel tak brilantní fantazii, nebo do nějaké takové organizace měl možnost skutečně „nahlédnout“.

06.12.2016


Tankový praporTankový praporJosef Škvorecký

Po dlouhých letech jsem se konečně dostal k literární předloze známého filmu. Kniha je detailnější a oproti filmové verzi je tam pár pasáží navíc. Problém je, že známé scénky si už člověk představí a tak o nějakém překvapení není moc řeč (až na ty nehrané části). Jinak jsem se nasmál ažaž, autor je genius přes hru se slovíčky.

10.02.2017


AnarchokapitalismusAnarchokapitalismus. Urza (pseudonym)

Pokud si dobře pamatuji z minula, kniha je většinovou kompilací (upravených) Urzových textů, které dosud visí na D-FENSu. Rozhodně krok dobrým směrem, ne všichni hledají četbu na netu. Co se týče vlastní knihy, nezbývá mi, než dát palec hore. Svět anarchokapitalismu by byl velice zajímavý, skutečně by mě zajímalo, jak by v reálu vypadal. I když bych byl spíš pro než proti, myslím, že se jedná o utopii. Nedokážu si představit, že by se podobný (byť mírový) přerod kdy mohl uskutečnit.

31.10.2018


Bez výčitekBez výčitekTom Clancy

Po tisíci letech jsem se rozhodnul pro menší (větší) návrat k jedné z oblastí svých literárních kořenů, k nimž Tom Clancy patří. Kdysi jsem četl jeho romány podle chronologického vydání, což jsem chtěl zopakovat, nicméně se mi to jaksi nepodařilo – román „Bez výčitek“ lze totiž zařadit zhruba někam do první třetiny (je „startovačem“ pro jednoho z několika hlavních hrdinů TC universa) jeho nefaktografické bibliografie. No, alespoň že jsem to podchytil takhle zpočátku. Ale k věci - kniha je v technickém směru velmi dobře sepsaná, je znát, že ji vytvářel člověk z vojenského prostředí. Co se týče vlastního příběhu – těžko říct, jaký k tomu zaujmout postoj. Určité linie jsou velice napínavé, i dost nečekaný zvrat v nich člověk najde, na druhou stranu jiné jsou otravné (rozuměj: jsou nasáklé klišé, až to z nich kape). A direktem do nosu vás trefí až příliš přetažená rychlost vývoje ústředních motivů hlavního hrdiny (což je nejspíš – mimo další věci – tím vlastním epicentrem klišoidnosti). No, koneckonců i samotný hrdina je podle mého názoru (s ohledem na jemu přiřazený věk) těžko uvěřitelný. 5/10

19.02.2019


Cesta k EldoráduCesta k EldoráduEduard Kondratov

Román mi do ruky přišel v podstatě řízením osudu – znáte to, jdete do krámu pro půl chleba a vrátíte se ještě s románem v podpaždí. Je fakt, že ještě na místě jsem ho lehce prolistoval, abych zjistil o co jde. No a když jsem našel rok a místo vydání, byla to jasná volba. Sovětská tvorba! A když uvážím, že tématikou je výprava španělských dobyvatelů (imperialistů, doslova) za bájným Eldoradem, už jsem se moc těšíl, co za agitku z toho vyleze.
A jak jsem byl pak překvapen! Co jsem si dal tak nějak dohromady, je to (až na určité detaily) docela věrohodná záležitost. Navíc není z toho cítit vůbec politické klima doby (rozuměj: doba vydání knihy), a to, co by se tak snad dalo vnímat jako vtíravé poukazování na třídní boj, to bych řekl, že prostě do věku, v němž se děj odehrává (první polovina šestnáctého století) a do konkrétní situace zkrátka patří (evropské pohrdání americkými domorodci, třídní rozvrstvení, vliv náboženství). Také mne moc překvapil otevřený popis surovostí, kterých se dobyvatelé na místních (skutečně) dopouštěli. Zajímavý byl přerod ve vnímání těchto všech okolností hlavním hrdinou.
Já se docela divím, že tato kniha vlastně vyšla – nicméně, tehdy v pětašedesátém u nás vrcholili demokratizační tendence, což by to mohlo vysvětlovat. Kolem a kolem, jsem rád, že jsem si tuto útlou knížku mohl přečíst. Asi ji zase pošlu dál po proudu.

24.04.2019


Řbitov zviřátekŘbitov zviřátekStephen King

K nápadu přečíst si tento román mě přivedla upoutávka (respektive zmínka) na jeho filmovou adaptaci. Už kdysi jsem uvažoval, že si od Kinga něco přečtu, ale nikdy jsem se k tomu nakonec nedostal. Tak jsem si to musel splnit. Popravdě to bylo moje první setkání se psaným hororem. A rozhodně ne marné – King své pověsti skutečně dostál.
Co se mi líbilo nejvíce bylo, jakým způsobem je kniha stavěna – krátké kapitoly, které umožňují v klidu kousek přečíst a pokračovat podle chuti dál, aniž by se člověk ztrácel v sáhodlouhých částech. Všeho všudy mi to dalo zabrat několik dní (první polovina), druhou půlku jsem zvládnul za dva večery. Popravdě ani jsem nečekal, že mě z toho nějak zamrazí – přeci jen mám dosud zkušenosti v rámci této tématiky pouze s filmy a až na pár výjimek jsem se nikdy pořádně nezapotil. No a knize se to povedlo. Jinak, myslel jsem, že zápletku i konec odhadnu, ale docela jsem se (ke svému potěšení) mýlil. Takže u mě dobrý!

03.05.2019


Střet civilizacíStřet civilizacíSamuel Phillips Huntington

Přečíst tuto knihu si vyžádá nějaký čas, nicméně určitě to za to stojí. Obzvlášť porovnání predikce geopolitického vývoje, vytvořené v polovině devadesátých let, s dvacátými lety století jednadvacátého. Člověk se dále hodně dozví o vztazích mezi národy, respektive je zastřešujícími civilizacemi. A z toho vám pak dojde (respektive se utříbí), proč se k sobě určité státy chovají tak, jak to můžeme v průběhu času sledovat. Velice zajímavé!

03.08.2020


Metro 2035Metro 2035Dmitry Glukhovsky

Přečetl jsem s docela velkým odstupem od předcházejících dílů, přičemž tento třetí navazuje především na ten první – alespoň jak si to pamatuji. Začátek je takový nic extra, ale pak se to stává čím dál tím více napínavým. Některé kapitoly jsou dost psychedelické a nemůžu říct, že bych se v nich zcela zorientoval. Jiný poznatek - nemyslím, že se stylem, kterým se k sobě (respektive k vlastním lidem) jednotlivé "režimy" chovaly, by byla životnost podzemní civilizace přeživších delší než pár let. A konečně - autor si nechal pootevřená dvířka na další pokračování, tak uvidíme.

03.08.2020


Rozpojené státy: Amerika nejen televizní kamerouRozpojené státy: Amerika nejen televizní kamerouMartin Řezníček

Život za oceánem mě vždycky zajímal, no ale asi ne tolik, abych se tam někdy hodlal vypravit. Nicméně každého jsem se na dojmy pokaždé ptal. Tato kniha vám přinese docela fundovaný vhled na vybraná témata amerického života (navíc často ve spojení s nějakou formou české stopy).

11.08.2020


Planeta Země: Kruté místo k žitíPlaneta Země: Kruté místo k žitíAndor Šándor

Kniha je v podstatě sbírkou názorů na témata, která v současnosti ve větší či menší míře hýbou světem, také v návaznosti na Českou republiky. Je na napsané docela neotřele, člověk by až neřekl „politicky nekorektně“ – ve smyslu, že autor říká (píše), co si myslí. A přestože jsem o p. Andoru Šandorovi slyšel jen minimálně, respektive vím snad jen to, že někdo takový existuje, musím říct, že se mi jeho přístup líbí. 8/10

08.09.2020


Forrest GumpForrest GumpWinston Groom

Jistě po více než deseti letech, co jsem poprvé viděl film, jsem se dostal k četbě literární předlohy. Tu jsem zdolal za dva dny, takřka jedním dechem. Byl jsem velice překvapen, jak dost je odlišná od filmové podoby, která je v podstatě jen určitým výběrem Gumpových zážitků (přičemž některé v knize vůbec nejsou). Moc zajímavé. Hlavně se jedná o vynikající překlad (stejně tak, jako byly skvělý dabing – úplně mi to rezonuje v uších). Smál jsem se až dost.

30.05.2016


1