puml puml komentáře u knih

☰ menu

Dežo Ursiny: Pevniny a vrchy Dežo Ursiny: Pevniny a vrchy Marián Jaslovský

Výborná biografie asi nejoriginálnějšího rockového muzikanta v Československu v druhé polovině 20. století. Dežo byl víc než jen obyčejný rocker, i když, a to mě docela překvapilo, jeho život byl veskrze sex, drogy, rock´n´roll. Těch drog nebylo asi tolik, ale jinak byl Dežo dost komplikovaná a rozervaná osobnost. Uměl se umělecky a hudebně naladit na své spolupracovníky, ale žít s ním asi nebylo úplně jednoduché. A sedět s ním v hospodě po pár pivech a panácích bylo, dle svědectví, občas dost o hubu. Ale jinak skvělá práce, která čerpá z množství výpovědí a to jak Dežových spoluhráčů tak jeho životních partnerek a nakonec i syna Jakuba. Ten konec byl pro Deža nelehký, ale překvapí, že i během těch posledních cca pěti let, kdy už byl vážně nemocný, vytvořil čtyři skvělá alba, včetně posledního mimořádného alba Príbeh. Doporučuji.

26.03.2024 5 z 5


Opevnění měst středověké Evropy Opevnění měst středověké Evropy Vladislav Razím

Fenomenální práce ve všech ohledech. Neříkám, že jsem ji přečetl od začátku do konce, to zatím nikoliv. Ale i z toho mála, co jsem si zatím přečetl a viděl, nelze než hodnotit plným počtem. Ojedinělá publikace a ty fotky. Nádhera. Autor musel zřejmě nejednou počkat na ideální světlo a vlastně se i naučit takovéto objekty fotit. Klidně by z toho mohla být i výstava. Navíc ani cena, v rámci toho jak je kniha vypravená, není nijak přehnaná. Doporučuji.

PS - Trochu škoda, že tahle skvělá publikace asi neměla náležitou propagaci a tak se nedostala do širších nominací na Magnesii. Ne že by to k něčemu bylo, ale zrovna tahle kniha by si nějakou tu nominaci nebo cenu určitě zasloužila.

23.03.2024 5 z 5


Zemřít pro vlajku: Moc a tajemství národních symbolů Zemřít pro vlajku: Moc a tajemství národních symbolů Tim Marshall

Text je docela v pohodě, ale chyběly mi tam obrázky vlajek. Chápu, že, kdo si tuhle knihu pořídí, tak se nějak počítá se znalostí vlajek, ale přeci jen, občas u těch méně známých vlajek a pak při srovnání některých vlajek bych to uvítal, a navíc by to knihu příjemně osvěžilo. Pro mě je tak tahle knížka spíše zklamáním.

22.03.2024 3 z 5


Poslední cestopisy Poslední cestopisy Zofia Bałdyga

Víceméně to vystihl kolega V_M. Zároveň je tu jistý protipól a velmi dobrý příspěvek kolegy lubticha, který (a je to moje dojmologie) svou veskrze pozitivně laděnou kritikou vystihuje pro mě ty hlavní nedostatky Posledního cestopisu. Na první dojem zaujme Baldyga neotřelým stylem psaní, který se jako by vzpouzí jakémukoliv zaškatulkování. Bohužel je to jen dojem, nebo přesněji: měl jsem ten dojem. Ve výsledku se totiž jedná o takové dost halabala psaní, spousta útržků třebas i zajímavých a neotřelých, ale poskládáno je to tak nějak prapodivně. I to by přece mohla být definice současné poezie, mohl by někdo namítnout. To jistě, ale mě tenhle styl psaní přijde tak nějak zaumně nijaký nebo spíš nic neříkající. Kdybych to měl nějak zemitě popsat pár slovy: neurazí, nenadchne. Je to často jen takové pěkné víření slov. Ale zároveň mám pochopení pro ty, jimž se Poslední cestopis líbí. A nějak skrytě a skorem trpitelsky bych chtěl, aby se mi tahle poezie taky líbila. No, nelíbí.

20.03.2024 3 z 5


Ozvěny Ozvěny Joshua Hale Fialkov

(Obsahuje spoilery)
Tak nevím, nakreslený je to skvěle a vlastně i odvyprávěný, teda v rámci komiksovýho vyprávění a rozvržení panelů, ale ten závěr... Nevím, nebylo to až moc na sílu? Nebylo to až moc narychlo? Fajn je ten závěrečný autorův doslov a pak ta povídka, ze které je ale poznat, že to prostě tak nějak není domyšlený. Jako když má někdo za sebou tři tucty mrtvejch holek, tak bude asi dost těžký to hodit na nějakýho mamlase (a jeho tátu), byť duševně nemocnýho. Bejt to dvě nebo tři holky, tak by to bylo ještě uvěřitelný, ale tři tucty? To mi nějak neštimovalo. Snad kdyby se to odehrávalo někde ve střední Africe. Jedině, že by v tom jelo celý to policejní oddělení, ale to už zavání sektářtvím. No, třeba se Fialkov vytáhne s pokračováním, jak to ostatně naznačuje v tom doslovu. Rozhodně nadprůměr, jen škoda tý příběhový "nedotaženosti".

14.03.2024 4 z 5


Prarady a jiné písně Prarady a jiné písně Pavel Novotný

Tak nějak s nadlhedem a vtipně ten náš vezdejší rokenrol.

12.03.2024


Faktor Churchill Faktor Churchill Boris Johnson

Není to oficiální biografie Churchilla, ale ty zas asi nebudou napsány s takovým nadhledem a chtělo by se říct "churchilovsky svojsky". Je to prostě novinářská biografie, která je čtivá a zhusta se pouští na tenký led spekulací a kontrafaktuální historie. Ale to jsem od toho přesně čekal. Kdo chce seriózní biografii WC, ten si může vybrat s nespočtu jiných titulů. Četl jsem to právě kvůli tomu, že je to od Johnsona, který je, myslím si, v mnohém podobně nevyzpytatelný, mnohdy až paradoxní, ale přitom zarputilý politik jako WC. Doporučuji.

08.03.2024 5 z 5


Na okraji rozumu: Život Kurta Gödela Na okraji rozumu: Život Kurta Gödela Stephen Budiansky

Nejsem nijak náruživým čtenářem biografií či memoárů, ale možná se to změní. Je to v krátké době druhá biografická kniha známé osobnosti, která mě doslova strhla svým stylem vyprávění, hloubkou ale i určitou románovostí a lehkostí. Nebudu předstírat, o Gödelově přínosu pro matematiku bych nebyl schopen říct nic víc, než že byl zásadní a to především pro logiku a pozdější programování, i když ani to není moc přesné. Gödela obdivovali i ryzí fyzici jako třeba Einstein, takže asi tak. Ale ta kniha není jen o matematice a je napsaná tak dobře, že mě vtáhla a nepustila, i když jsem těm teoriím nerozuměl. Přišlo mi to víc o prostředí, o atmosféře Vídně před a po První světové válce. O Vídeňské univerzitě, o kavárnách, o debatních kroužcích, o antisemitismu, o přátelstvích, ale i o strachu a nejistotě, o prohlubující se paranoie geniálního matematika. Doporučuji.

05.03.2024 5 z 5


King Crimson: Na dvoře karmínového krále King Crimson: Na dvoře karmínového krále Sid Smith

Kniha je to svým způsobme ojedinělá, ale ten překlad občas trochu hapruje. Přičítám to zřejmě potřebě vydat knihu urychleně do koncertu The Crimson Marathon, který se uskutečnil 30. listopadu 2023, a kde byla kniha nabízena k prodeji. Často to působí jako kdyby ten text jen někdo protáhnul nějakým internetovým překladačem. Kniha navíc vyšla na 1205Kč, což považuji za dost přestřelené, ale asi cílí na skalní fanoušky. Kniha je to ale po obsahové stránce neskutečně nabušená, a to včetně popisů vzniku každé jednotlivé skladby KC od počátku až do roku 2003. Grafické zpracování je taky velmi povedené. Ta obálka je skvostná a látkový potah dělá z knihy opravdu pěkný artefakt, který se bude v knihovně pěkně vyjímat. Na jednu stranu jsem rád, že kniha u nás vyšla, ale nemůžu se ubránit i dílčímu zklamání. Za tu cenu by jeden čekal přeci jen trochu víc. Taky bych čekal víc obrazového materiálu a ne jen pár, většinou navíc i poměrně známých fotek. Ovšem pro skalní fanoušky je to povinnost, když nic jiného, tak si tu knihu aspoň půjčte z knihovny. Určitě stojí za přečtení. Doporučuji.

04.03.2024 4 z 5


Zloději řek Zloději řek Michael Crummey

Svým způsobem mi to připomnělo mého oblíbeného Cormaca McCarthyho, tím stylem a popisy té temnější strany života a někdy až pedanticky přesných výseků ze života na Newfoundlandu na počátku 19. století. Popisy "špinavé" každodennosti střídají momenty z cest do nitra zamrzlého ostrova a náhlého násilí. Ten styl vyprávění může působit někomu problémy, to neustálé vracení se do minulosti a zámlky tomu ne vždy sedly. Má to tím sice takovou možná až filmovou atmosféru, ale ke spádu děje to množství vsuvek zrovna moc nepřispívá. I tak bych ale knihu směle doporučil každému, kdo má rád McCarthyho. Svým způsobem je to podobně jako Krvavý poledník román o genocidě.

PS - Skvělá grafická úprava, škoda, že těch ilustrací není v knize víc.

02.03.2024 5 z 5


Císařský orel a vábení Orientu: Zámořská obchodní expanze habsburské monarchie (1715–1789) Císařský orel a vábení Orientu: Zámořská obchodní expanze habsburské monarchie (1715–1789) Michal Wanner

Pro někoho, kdo se zabývá dějinami ekonomie a fungováním nejrůznějších obchodních společností, to bude mít své kouzlo. Mně se líbily ty obecnější kapitoly o plavbách a nelehkém údělu některých posádek a lodí plujících do Afriky nebo do Orientu. Kniha je ale až moc podrobná, což není výtka, jen jsem se v té záplavě jmen, akcionářů a procent někdy dost ztrácel. V rámci oboru je to výborná kniha a je moc pěkně upravená s množstvím dobových ilustrací.

26.02.2024 4 z 5


Osm miliard přání Osm miliard přání Charles Soule

Tak tohle je neskutečnej náhul v tom nejlepším slova smyslu. Tohle je komiks, který může směle stát po boku těch nejlepších komiksů vůbec.

Skvěle se tu pracuje jak s rozporuplným příběhem tak s výtvarnem, s různými nečekanými situacemi, které vyplývají z podstaty děje. Jasně, kdyby se šlo do hloubky, tak je tam spousta nelogičností a tak, třeba jen to, že lidi, co jsou zavřený spolu v baru víc jak půl roku se chovaj jako by se nic nedělo, jako by to mezi nima bylo pořád na pohodu... To by asi nebylo, ale vem to čert, o tom to není. Je to hlavně o tom vymáčknout z média komiksu jako takovýho, co to jen jde, a zas tak trochu posunout pomyslný hranice komiksovýho vyprávění.

Ten děj totiž ze své podstaty umožňuje takřka nekonečný mix nejrůznějších žánrů. Takže chvíli je to drama, pak hned horor a superhrdinská akčňárna, pak zas fantasy nebo surrealistická šaráda alá Georges Méliés. Najde se tam ale i pastyš na "starý dobrý časy" a i ta love story a romantika. Ty styly se navíc mění strašně divoce, někdy i mezi jednotlivými políčky (to hlavně na začátku). A všechen ten rádoby žánrovej bordel drží pohromadě, souvisí spolu a má svůj význam v ději.

Trochu jsem se bál nějaký divočiny na závěr, ale opak je pravdou, ten komiks je vlastně opakem standardního modelu, kdy děj graduje do stále vyšších obrátek, tady naopak se vše zkliďňuje a ztišuje. Je to bezesporu jeden z nejlepších komiksů za posledí roky. Doporučuji.

23.02.2024 5 z 5


Rezavé panny Rezavé panny Gwendolyn Kiste

Rozdělím to na plusy a mínusy.

Plusy: Má to neskutečný rozjezd, ten začátek a první asi dvě až tři kapitoly (než se začne takříkajíc "dramatizovat") jsou skvělý a to hlavně v těch popisech chátrajícího Clevelandu. A vlastně všude, kde jde o popis města, je to najednou o level výš. Další plus je ta celková metaforičnost nebo snad alegoričnost toho díla, jen je to možná moc roztahaný, dokázal bych si to představit jako delší povídku. Četl jsem hlavně kvůli tomu prostředí, páč jsem v Clevelandu dvakrát byl a je to dost depresivní město, který ale má svý osobitý kouzlo. Kdysi tam svítilo pouliční osvětlení i přes den, jakej tam byl smog, teď už to tak dávno není a nežije se tam zdaleka tak zle. V Améru se nadjou daleko horší místa.

Mínusy: Určitá melodramatičnost a to, že Phoebe v 46 se chová stejně infantilně a nedospěle jako Phoebe v 18. A to se dá říct vlastně o většině postav, jako by těch 28 let nemělo na některé nejmenší vliv. Občas jsem měl pocit, jako bych četl young adult fantasy (nebo to, co si pod tím představuju) nebo horor z podsekce četby pro ženy. Rozhovory byly často taky dost mdlý a prkenný, ale je to taková ta klasika, když se povídkář rozepíše a chce pak natáhnout delší povídku na román, tak si pomůže nějakým tím slovním molitanem a vatáží. Je toho tam ale nějak moc a to včetně těch notně omšelých psychologizujících vsuvek.

Celkově lehce nadprůměrný horor. Je to spíš za tři, ale kvůli tý výborně popsaný postindustiální rezavý atmosféře Clevelandu dávám hvězdu navíc.

22.02.2024 4 z 5


Svatá říše římská národa německého, Od Oty Velikého po Karla V. Svatá říše římská národa německého, Od Oty Velikého po Karla V. Francis Rapp

Takovej průměr, vlastně jen přehled. Jako pomůcka pro gymnázia asi v pohodě.

20.02.2024 4 z 5


Stella Maris Stella Maris Cormac McCarthy

Za mě je tahle pozdní dilogie svým způsobem vrcholem McCarthyho tvorby. Jasně, spousta čtenářů bude mít asi se Stellou Maris problém, s tou formou nekonečnýho dialogu. Ale mě to bavilo, a i když jsem množství těch matematických úvah nerozuměl, tak celkový obraz a takový ten tah těch dialogů mě naprosto vtáhl. Ty rozhovory jsou brilantní, něco se vzhledem k Pasažérovi vysvětlí, ale ve své podstatě je Stella Maris víceméně labutí píseň autora o tom našem vezdejším bytí, o strachu z budoucnosti, ale i o životě, o okouzlení tím vezdejším světem a to jak tím takzvaně "viditelným", tak tím fyzikálním a ryze abstraktním matematickým. Není to zadarmo, tahle četba, už s Pasažérem jsem měl docela problém a knihu jsem na poprvé odložil a vrátil se k ní až po půl roce. McCarthy není autor, který by psal jen tak z plezíru, naopak, je to autor neustále hledající a to touhle dilogií jasně potvrdil. Kloubok a paruku dolů před skorem devadesátiletým ale zřejmě do konce života žasnoucím a zároveň pochybujícím autorem. Autorem, který se nebál riskovat a jít proti očekávání a přitom nic neslevit ze své originality. Je to jiný McCarthy, ale zároveň lze souhlasit s těmi nemnohými hlasy, že Pasažer a Stella Maris jsou svým způsobem vrcholem autorovy tvorby a sumou jeho filozofie a náhledu na svět. Doporučuji.

17.02.2024 5 z 5


Růže nikoho Růže nikoho Paul Celan

Nehodnotím, překlad je asi dobrý, Věra Koubová je výborná překladatelka. Ale citelně chybí poznámkový aparát nebo aspoň doslov, což je v případě pozdní Celanovy poezie naprosto zásadní, tedy hlavně pro pochopení kontextu a těch často až hermetických jazykových šifer. Bez toho si tu sice promnou svoje intelektuální mouní znalci a obdivovatelé Celana, ale čtenáře nepoučeného, si myslím, takhle vydaná kniha spíše odradí. Číst pozdního Celana bez kontextu a alespoň elementárních poznámek (aspoň tak, jak jsou ve Snežném partu nebo Černých vločkách) je jako číst Pounda nebo Eliota bez kontextu a poznámek. Je to tak akorát pro ty, co si můžou hrábnout do vousů.

16.02.2024


Karel IV.: Evropský císař Karel IV.: Evropský císař Pierre Monnet

Velmi čtivá, ale přitom hutná biografie Karla IV. Je to takový francouzský pohled na vládu Karla IV. Především pak na jeho prezentaci jako skutečně významného krále a císaře v rámci jinak dosti nejednotné Říše, ve které se protínalo množství lokálních knížecích či církevních zájmů. Karlovi se ale podařilo vytvořit obraz skutečně velkého evropského panovníka. Autor dobře ilustruje (někdy až urputně) jak Karel obratně využil formu dobové propagandy a to jak svými portréty tak množstvím stavebních projektů, a že mu šlo vlastně v jistém smyslu o svatořečení a ustavení své osoby na roveň nebo vedle legendárních panovníků jako byli Karel Veliký nebo Svatý Václav. Svou sice obratnou, ale mnohdy nejednoznačnou diplomacií ale možná trochu paradoxně zadělal na pozdější problémy jeho nástupců Václava a Zikmunda. Doporučuji.

16.02.2024 5 z 5


Středověká města Asýrie Středověká města Asýrie Karel Nováček

V rámci oboru je to svou syntézou ojedinělá publikace, která ač určena asi spíš odborníkům, je napsána tak, že si ji užije i laik. V rámci tuzemské produkce na dané téma se jedná zřejmě o "must read" pro všechny budoucí zájemce o (nejen) středověkou Asýrii a archeologii. Doporučuji.

10.02.2024 5 z 5


Podzimní chodec Podzimní chodec Petr Mazanec

Další výsostná sbírka "Seiferta z Vysočiny". Mazanec je s každou další sbírkou usebranější a lakoničtější, téměř až k průzračnosti výsledného tvaru. Zároveň je to stále poezie ve své podstatě civilní, s melancholickými záchvěvy paměti lidí i míst, s lehce lyrickým ostnem. Trochu mi to připomíná právě toho pozdního Seiferta. Za mě je poezie Petra Mazance jedním z nejlépe střežených tajemství Vysočiny. Jeden z největších českých básníků je ale i jedním z těch nejméně známých. Asi je to tak ale dobře. Usebranost, samota a cesta do hloubi noci je jedním z leitmotivů všech pozdních autorových sbírek. Doporučuji.

07.02.2024 5 z 5


Tony Pagoda a jeho přátelé Tony Pagoda a jeho přátelé Paolo Sorrentino

Tohle je pro mě zatím nejlepší Sorrentino na papíře. V těch povídkách jsou téměř esenciálně přítomny odlesky a ozvuky jeho nejlepších filmů, jako jsou Velká nádhera, Mládí, Oni a Silvio a Boží ruka. Doporučuji.

01.02.2024 5 z 5